24
Jesús ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát
(Mt 28.1-10; Mr 16.1-8; Jn 20.1-10)
Domingo yeó jáap baáb jéenechah, queét yaádh ĩ ámohni chej jʉmnidih ʉbnit, Jesúíh bácahdih ĩ yohopjiboó caandíh ñáñadih ĩt bejep wʉt yʉh jĩ. Caandíh ĩ yohopji íitna jʉibínit, caán íitdih nematji jeé jʉ́dʉdih bita ĩ pʉ̃tʉ́ dodhdatji pah ã jʉmʉchah, ĩt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, caán íitdih waad béjnit, ĩ Maáh Jesúíh bácahjidih ĩt bid jʉicáp wʉt jĩ. Pánih bid jʉicán, “¿Ded pah tigaá ãt bej?” ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant ĩ niíj jenah joi ñʉ́hʉchah, chéne neoná yeh iigní yégueh chóo dʉonít, queét yaádh pebh ĩt jígoh ñʉhʉp wʉt jĩ. Páant ĩ jígoh ñʉhʉchah ennit, bʉ́dí ʉ́ʉmna, queét yaádh ĩt páah yoh ñajap wʉt jĩ. Páant ĩ páah yoh ñajachah ennit, ángelwã queétdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—¿Dépanih tigaá wʉnnitdih ĩ yohopboó Jesúsdih ñi bid? Caán ninboó ã wihcan caá. Jáantjeh ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p be. ¿Galileaboó ñijeéh jʉm jwʉhna, yeebdíh ã niijátjidih ñi náhnican niít? ‘Weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñédih yeejépwãdih ĩ wʉ̃hʉchah, cruzboó péoh dodhnit, ĩ mao yohbipna caá. Páant ĩ mawachah yʉhna, biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá’, yeebdíh ã niíj naáwátjidih ¿ñi náhnican niít? ĩt niijíp wʉt jĩ.* Mt 16.21; 17.22-23; 20.18-19; Mr 8.31; 9.31; 10.33-34; Lc 9.22; 18.31-33
Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús ã niijátjidih ĩt náhninap wʉt jĩ. Pánih náhninit, Jesús once ã bohénitji, bita biícdih ĩ jʉmʉpna ĩ enatjidih naáwádih ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. 10 Queét yaádh María Mágdala tʉ́tchidih bóli, Juana, biíh wili María Santiago íin, bita yaádhbʉt ĩjeéh bejnit Jesús ã bohénitjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ. 11 Obohjeéhtih, ĩ naáwáchah joiná yʉhna, “Nih yáana caá. Déhenit yaadábeh caá”, niíj jenah joinít, queét yaádhdih ĩt joyáh bojop wʉt jĩ.
12 Obohjeéhtih, Pedroboó ĩ naáwáchah joinít, Jesúíh bácahjidih ĩ yohopjina ãt ñáo ñah bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, jeé íit diítna péeb jéen ennit, Jesúíh bácahjidih ĩ pinni chóojijeh ã ñajachah, ãt enep wʉt jĩ. Pánih en, bʉ́dí jenah joinít, ã́ih mʉʉ́boó ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
Emaús tʉ́tchina bejnitdih Jesús ã jígohat
(Mr 16.12-13)
13 Caán yeó jáapjeh chénewã Jesúsjeéh péenitji Emaús tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Jerusalén tʉ́tchimant Emaús tʉ́tchina once kilómetros wʉt jĩ. 14 Pánih bejna, nihat Jesús ded pah ã yapatjidih queétjeh míic wéhe bejna ĩt chãjap wʉt jĩ. Jesús cruzboó ñʉhnit, ã wʉnatjidih, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wátji doonádihbʉt míic wéhe bejna ĩt chãjap wʉt jĩ. 15 Páant ĩ míic wéhe bejechah, queétdih ñʉʉ́n jwãáh jʉibínit, ĩjeéh Jesúsjeh ãt bejep wʉt yʉh jĩ. 16 Obohjeéhtih, caandíh ĩt beh encap wʉt jĩ.
17 Pánih ñʉʉ́n jwãáh jʉibínit, Jesús queétdih nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—¿Dépanihatdih míic wéhe bej tigaá ñi chãj? ãt niijíp wʉt jĩ.
Páant ã niijíchah, chãonít, wẽicanjeh, caandíh ĩt en ñʉhʉp wʉt jĩ. 18 Pánih en ñʉhnit, Cleofas caandíh nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ:
—¿Meém Jerusalén tʉ́tchidih nih jibni niít? ¿Bʉʉ yeó jáapna caán tʉ́tchiboó ded pah ã yapatjidih ma jéihcan niít? ãt niijíp wʉt jĩ.
19  —¿Dedé ã yapatjidih niij tígaá ñi chãj? Jesús ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.
—Jesús, Nazaret tʉ́tchidih bóodih ã yapat. Caán Dios naáwátdih naóh yapani jʉmna, ã naáwát wẽpni, ã chãjatbʉt wẽpni beé. Páant ã jʉmatdih Dios ã enechah, nihat cã́acwãbʉt ĩ enep be. 20 Tʉ́ttimah, Dioíh mʉʉdíh en daonít maáta, bita jwĩ maátabʉt caandíh peéh mawat pínah niijná, Romanowãdih ĩ wʉ̃hʉchah, queét cruzboó péoh dodhnit, ĩ mao yohop be. 21 ‘Romanowã ĩ wʉtatdih Jesús jwiít judíowãdih ã tʉ́i ʉbbipna caá’, niíj jenah joinít, bʉ́dí wẽina jwĩ chãjap yʉh be. Obohjeéhtih, ã wʉnʉp be. Bʉʉ ã wʉnat tʉ́ttimah biíc peihcanni yeó jáapjeh ã yapna caá. 22 Biquína jwiít biícdih Jesús báadhdajeéh péenit yaádh jwiítdih ĩ naáwáchah, jwĩ joí wʉ́hi bejep be. Bʉʉ cheibitjeh Jesúsdih ĩ yohopji jeé íitna jʉibínit, 23 ã́ih bácahjidih ĩt bid jʉicáp wʉt be. Bid jʉicánjeh, jwĩ pebhboó jwʉ́ʉb jʉinít, ángelwãdih ĩ enatjidih jwiítdih ĩ naáwáp be. ‘Jesús ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p be’, ángelwã queétdih ĩ niíj naáwátjidih jwiítdih ĩ jwʉ́ʉb naóh yapanap be. 24 Bita jwĩjeéh jʉmnitbʉt Jesúsdih yohopji jeé íitna ĩt bejep wʉt be. Caanná jʉibínit, queét yaádh ĩ naáwátji pah ĩt enep wʉt be. Obohjeéhtih, Jesúsdih ĩt encap wʉt be, Emaús tʉ́tchina bejnit Jesúsdih ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ.
25 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
—Yeéb tʉ́i jenah joicánnit jʉmna, Dios naáwátdih naóh yapanit nihat ĩ daacátjidih páantjeh ñi joyáh bojna caá. Páant ñi joyáh bojat jíib, ñi beh joicán caá. Tʉ́i joinít, ñi beh joyóchah, ãta tʉ́i tagaá. Nin pah Dios naáwátdih naóh yapanit ĩt niíj daacáp tajĩ. 26  ‘Dios ã wahni pínahdih cã́acwã bʉ́dí yeejép chãjnit, ĩ mao yohbipna caá. Páant ĩ mawat tʉ́ttimah, Dios caandíh booanit, ã pebhboó maáh ã waadábipna caá’, naóh yapanit ĩt niíj daacáp tajĩ, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
27 Tʉ́ttimah, Dios ã wahni Cristodih ded pah ã yapat pínahdih nihat Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidih Jesús queétdih ãt beh joyánap wʉt jĩ. Moisés ã daacátjidih jwíih bohé, tʉ́ttimah nihat bita naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt ãt bohénap wʉt jĩ.
28 Páant ĩ míic wéhe bejna, ĩ jʉibíát pínah tʉ́tchidih ĩ tóah bejechah, Jesús caán tʉ́tchidih yap bejni pah ãt nihip wʉt jĩ. 29 Páant ã yap bejíhichah ennit, “Jwĩjeéh ma chão jwʉ́hʉʉ́. Tõo ñáh jʉ̃óhna caá ã chãjap”, Jesúsdih ĩt niijíp wʉt jĩ.
Páant ĩ niijíchah joinít, ĩjeéh ãt chão jwʉ́hʉp wʉt jĩ.
30 Pánihna, ĩ jeéméchah, Jesús pan dahdih ʉbnit, Diosdih nin pah ãt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ: “Jeémát ma wʉ̃hat tʉ́ina caá, Paá”, niíj péanit, queétdih ãt daj wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 31 Páant niíj ʉʉ́bhnit, ã daj wʉ̃hʉchahjeh, caandíh ĩt yoób beh enep wʉt jĩ, bʉca. Ĩ beh enechahjeh, Jesús ãt bʉʉdáh bejep wʉt jĩ.
32 Ã bʉʉdáh bejechah ennit, nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ:
—Namáboó jwiítdih jwãáhnit, Dios naáwátdih ã bohé jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwĩ́ih caolih bainí ã wẽican beé, ĩt míic niijíp wʉt jĩ.
33 Pánihna, jeémp péanitjeh, Jerusalén tʉ́tchina waícanjeh ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Jesús once ã bohénitji bita ĩ chéenwãbʉt ĩ míic wáacapboó ĩt jʉibínap wʉt jĩ. 34 Jã́tih jwíih míic wáac jʉibínitboó queét chénewã jáap jʉibínitdih nin pah ĩt jípónih jwãáh naáwáp wʉt jĩ:
—¡Jwĩ Maáh ãt boo pʉd jʉ̃óh tagaá! Pedrodih ãt jígohop wʉt be, bʉca, ĩt niijíp wʉt jĩ.
35 Páant ĩ niijíchah joinít, queét jáap jʉibínitbʉt namádih ĩ bejechah, queétdih ded pah ã yapatjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ. Jesús pan dahdih ʉʉ́bhnit, ã dajachah, caandíh ĩ beh enatjidihbʉt ĩt naáwáp wʉt jĩ.
Jesús ã bohénitjidih ã jígohat
(Mt 28.16-20; Mr 16.14-18; Jn 20.19-23)
36 Páant ĩ naáwát tacjeh, ĩ cãtíh Jesús ãt jígoh ñʉhʉp wʉt jĩ.
—¿Ñi jʉm caá? Dios ã tʉ́yat ñijeéh ã jʉmʉ naáh, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
37 Páant ã niijíchah joinít, “Ã́ih dadahjidih enna caá jwĩ chãjap”, niíj jenah joinít, tʉbit ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. 38 Páant ĩ ʉ́ʉmʉchah, queétdih nin pah ãt jwʉ́ʉb niijíp wʉt jĩ:
—¿Dépanih tigaá ñi ʉ́ʉm? ¿Dépanihna ‘Nin Jesús nihcan caá’, ñi niíj jenah joí? 39  Wĩ́ih téihyanadih, wĩ́ih jítchanadihbʉt ĩ péhwatji íitnadih ñi eneé. Weemdíh ñi teo joyoó. Pánih teo joinít, ñi jéihbipna caá. Dadahjeh wã jʉmʉchah nihna, ñita jéih teo joicán tagaá. ¡Weemjéh tigaá! Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
40 Páant niijnít, ã́ih téihyana, jítchanadihbʉt, queétdih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 41 Obohjeéhtih, páant ã jʉ́ʉtʉchah yʉhna, bʉ́dí wẽina, en wʉ́hi bejnit, páantjeh ĩt tʉ́i jenah joi jwʉ́hcap wʉt jĩ. Páant ĩ tʉ́i jenah joicátdih ennit,
—¿Jeémát ñi bíbohcan niít? Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
42 Páant ã niíj ʉʉ́bʉ́chah joinít, diibáni queejdíh caandíh ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 43 Páant ĩ wʉ̃hʉchah ʉbnit, queét nihat ĩ enechah, ãt jeémép wʉt jĩ. 44 Pánih jeémp péanit, Jesús queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
—Ñijeéh jʉm jwʉhna, ded pah wã yapat pínahdih yeebdíh wã naáwáp jĩ. Moisés ã daacátji, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátji, David Salmos ĩ niijní ã daacátjidihbʉt biíc yoobó weemdíh yapat ã náahap be, ãt niijíp wʉt jĩ.
45 Páant niijnít, Dios naáwátdih jwʉ́ʉb bohénit, nin pah ãt niíj beh joyánap wʉt jĩ:
46  —Dios naáwátdih daácnit nin pah ĩt niíj naóh daacáp tajĩ. ‘Dios ã wahni pínah Cristo yeejép yapnit, biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.* Is 53.1-12; Os 6.2 47  Páant, ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, cã́acwã ĩ yéejatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ĩ tʉ́ʉt nʉʉmát pínah niijná, nihat baácdih moondíh ã́ih tʉ́ini doonádih ĩ naóh peét bejbipna caá. Páant ĩ tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, Diosboó ĩ yéejatdih ã yoh wʉ̃hbipna caá. Jerusalén tʉ́tchidih moondíh ĩ jwíih naóhbipna caá. Tʉ́ttimah, nihat baácdih moondíhbʉt ĩ naóh peét bejbipna caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ. 48  Pánihna, yeébboó ded pah weemdíh ã yapatdih ennitji, bitadih tʉ́i naáwát caá náahap. 49  Dios ã niijníji yeebdíh teo wáacni pínah Tʉ́ini Espíritudih weémboó yeebdíh wã wahbipna caá. Pánihna, wã wahni pínahdih nin tʉ́tchidih ñi pã́i jwʉhʉʉ́, Jesús ã bohénitdih ãt niijíp wʉt jĩ.* Hch 1.4
Jesús jeáboó ã pʉ́ʉh laab béjat
(Mr 16.19-20)
50 Páant niíj péanit, Jesús Jerusalén tʉ́tchimant Betania tʉ́tchi pebh queétdih ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, ã́ih téihyajĩh jʉ́ʉt ñahanit, “Dios yeebdíh ã tʉ́i teo wáaca naáh”, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 51 Páant niíj péanitjeh, jeáboó ãt pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ.* Hch 1.9-11 52 Páant ã pʉ́ʉh laab béjechah ennit, caandíh ĩt wẽi naáwáp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, bʉ́dí wẽinit, Jerusalén tʉ́tchiboó ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. 53 Pánihna, caanjĩ́h jʉmna, yeó jáap jʉmat pah Dioíh mʉʉná bejnit, Diosdih ĩpĩ́ wẽi naáwáp wʉt jĩ.
Páant bóojeh tigaá weém Lucas wã daacát.

*24:7 Mt 16.21; 17.22-23; 20.18-19; Mr 8.31; 9.31; 10.33-34; Lc 9.22; 18.31-33

*24:46 Is 53.1-12; Os 6.2

*24:49 Hch 1.4

*24:51 Hch 1.9-11