17
Dios ã yeh iigátjĩh Jesús ã ñʉhat
(Mr 9.2-13; Lc 9.28-36)
Seis yeó jáap tʉ́ttimah, Pedro, Santiago, ã ʉ́ʉd Juan queét biíc peihcannitdihjeh jap bóo jeená Jesús ã nʉmah pʉ́ʉh laab béjep jĩ. Caanná ĩ pʉ́ʉh laáb jʉibíát tʉ́ttimah, ĩ enechah, ã jígohat ãt tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p wʉt jĩ. Ã́ih móot yeó ã yeh iigát pah yeh iíg, ã́ih yéguehbʉt biíc yoobó tʉ́i baabní ãt yeh iiguíp wʉt jĩ. Páant ã yeh iiguíchahjeh, Moisés, Elíasji biícdih Jesús pebh jígohnit, caandíh ĩt míic wéhenap wʉt jĩ. Páant ã yapachah ennit, Pedroboó Jesúsdih nin pah ãt niijíp wʉt yʉh jĩ:
—¡Maá, ninjĩh jwĩ jʉmʉchah, ã tʉ́ina caá! Ma náahachah, biíc peihcanni mʉʉ dáhna jwĩ chãjbipna caá. Míih pínah, Moiséíh pínah, Elíaíh pínahdihbʉt jwĩ chãj wʉ̃hbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
Obohjeéhtih, páant ã niijíchahjeh, tʉ́i yeh iigní mah põh panihni queétdih ãt dei jʉyʉ́p wʉt jĩ. Páant ã dei jʉyʉ́chah, caán chawat yoób nin pah Dios ãt niijíp wʉt jĩ: “Nin wã wʉ̃ʉ́h wã oini caá. Caandíh bʉ́dí wã wẽina caá. Pánihna, ã naáwáchah, caandíh ñi tʉ́i joyoó”, ãt niijíp wʉt jĩ.*Gn 22.2; Dt 18.15; Sal 2.7; Is 42.1; Mt 3.17; 12.18; Mr 1.11; Lc 3.22; 2P 1.17-18
Páant ã niíj wéhenachah joinít, ʉ́ʉmna, ã bohénit ĩt páah yoh ñajap wʉt jĩ. Páant ĩ páah yoh ñajachah ennit, Jesús ĩ pebhna jʉí, queétdih teo jã́hanit,
—Ñi ñah ñʉhʉʉ́. Bʉtéh ñi ennidih, ñi joinídihbʉt ñi ʉ́ʉmca bojoó, ãt niijíp wʉt jĩ.
Páant ã niijíchah joinít, ñah ñʉhna, Jesúsdihjeh ĩt enep wʉt jĩ. Bita ĩ ennitjiboó ĩt wihcap wʉt jĩ.
Tʉ́ttimah, jeemánt dei jʉ̃óhna, Jesús queétdih nin pah ãt niíj wʉtʉp wʉt jĩ:
—Bʉtéh ñi enatjidih bitadih ñi naóh jwʉhca bojoó. Weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wʉnniji wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, caandíh bitadih ñi naáwáchah, ã tʉ́ibipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
10 Páant ã niijíchah joinít, queét biíc peihcannit caandíh nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joí enep wʉt jĩ:
—‘Dios ã wahni, ã jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, Elíasboó ã jʉ̃óhbipna caá’, Moisés ã wʉtatjidih bohénit ĩpĩ́ niíj bohéna caá. ¿Dépah niíjíh tigaá queét páant ĩ niíj? ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.*Mal 4.5
11 —Yoobópdih tigaá ĩ niíj naáwáp. Elíasdih Dios ã jwíih jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp jĩ, nihatdih ã ámohat pínah niijná. 12 Páant niijnít, nin pah yeebdíh niijná caá wã chãjap. Elías wãát jʉí péanap be. Páant ã jʉyʉ́chah yʉhna, yeebdíh bohénit caandíh ĩt beh encap jĩ. Pánih beh encan, ded pah ĩ náahat pahjeh caandíh ĩt chãjap taga. Páant ĩ chãjat pahjeh mʉntih, weemdíhbʉt ĩ chãjbipna caá. Páant ĩ chãjachah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, yeejép wã yapbipna caá, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.*Mt 11.14
13 Páant ã niíj naáwáchah joinít, “ ‘Elías’, niijná, Juan Daabánidih naóhna caá ã chãjap”, niijnít, queét ĩt beh joyóp wʉt jĩ.
Wãá wʉnat jʉmnidih Jesús ã booaat
(Mr 9.14-29; Lc 9.37-43)
14 Pánih míic wéhe dei jʉ̃óhnit, jeé ñaj deyepboó Jesús biíc peihcannit ã pej jʉmnit biícdih ã jwʉ́ʉb dei jʉyʉ́p jĩ. Páant ĩ jwʉ́ʉb dei jʉyʉ́chah, dawá cã́acwã cãtíh jʉ̃óhnit, biíc newé Jesús pebh jʉinít, ã bódicha caj yoh ñajap jĩ. Pánih bódicha caj yoh ñajnit, nin pah Jesúsdih ã niíj naáwáp jĩ:
15 —Maá, wã wʉ̃ʉ́hdih ma jĩ́gah eneé. Caandíh wãá wʉnat ã ñahachah, yeejép ãpĩ́ yapna caá. Dawá láa tʉʉ cʉ́ʉtboó ãpĩ́ bʉʉ́g cáona caá. Biíh láa mʉjboó ãpĩ́ daab yóh bejna caá. 16 Pánihna, caandíh ĩ booaat pínah niijná, ma bohénit pebh caandíh wã ʉb jʉyʉ́p yʉh be. Obohjeéhtih, queét caandíh ĩ jéih booacap be, ã niijíp jĩ.
17 Páant ã niijíchah joinít, Jesús nin pah ã niijíp jĩ:
—Yeéb yeejépwã weemdíh jenah joicánnit ñi jʉmna caá. ¿Débólih maatápdih tigaá weemdíh tʉ́i jenah joicán, ñi tac bʉʉgábi? Wã pebh caandíh ñi ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́, ã niijíp jĩ.
18 Páant ã niijíchah joinít, Jesús pebh ã wʉ̃ʉ́hdih ĩ ʉb jʉyʉ́p jĩ. Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah, caandíh wʉnat tʉ́ʉtni nemépdih Jesús ã bacat tʉ́ʉtʉp jĩ. Páant ã wʉtʉchahjeh, ã bacachah, wʉnnijiboó ã tʉ́i boonap jĩ.
19 Páant ã yapat tʉ́ttimah, jwiít ã bohénit míicjeh jʉmna, Jesúsdih nin pah jwĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
—¿Dépanih tigaá jwiítboó caán nemépdih jwĩ wʉtʉchah yʉhna, ãt baccan? jwĩ niijíp jĩ.
20 —Wã wẽpatdih yeebdíh wã wʉ̃hʉchah yʉhna, caandíh náhnican, weemdíh ñit tʉ́i jenah joicáp taga. Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Mostaza tíbih ã jʉmat pah, yeéb Dios ã wẽpatdih bainíjeh ñi tʉ́i jenah joiná yʉhna, nin pah ñi jéih chãjbipna caá: Nin jeedíh ‘Conboó ma bejeé’, ñi niijíchah, ã bejbipna caá. Pánih tʉ́i jenah joiná, nihatdih ñi jéih chãjna caá.*Mt 21.21; Mr 11.23; 1Co 13.2 21 Obohjeéhtih, pánihni nemépdih ñi bacaat tʉ́ʉt niijná, Diosdih bʉ́dí ʉʉ́bát caá náahap. Pánih ʉʉ́bhna, jeémp jwʉhcan, Dios ã wẽpatdih chah ñi tʉ́i jenah joibípna caá. Pánih chah jenah joinít jʉmna, pánihnit nemépwãdihbʉt ñi jéih bacat tʉ́ʉtbipna caá, jwiítdih Jesús ã niijíp jĩ.
Jesús ã wʉnat pínahdih ã jwʉ́ʉb naáwát
(Mr 9.30-32; Lc 9.43-45)
22 Galilea baácboó Jesús biícdih jwĩ bejechah, caán jwiítdih nin pah ã jwʉ́ʉb niíj naáwáp jĩ:
—Weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñédih cã́acwã teonit, bitadih ĩ wʉ̃hbipna caá. 23 Páant ĩ wʉ̃hat tʉ́ttimah, queétboó weemdíh ĩ mao yohbipna caá. Páant ĩ maoniji biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá, ã niijíp jĩ.
Páant ã niíj naáwáchah joiná, bʉ́dí jwĩ jĩ́gahap jĩ.
Jesús queejíh jacmant dinerodih ã bidat tʉ́ʉtat
24 Capernaum tʉ́tchina jwĩ jʉibínachah, Dioíh mʉʉdíh ĩ en dawát jíib ʉbnitboó Pedro pebhna jʉibínit, caandíh nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—¿Yeebdíh bohéniboó Dioíh mʉʉdíh en dawát jíib pínahdih ã jíib chãjcan niít? ĩt niijíp wʉt jĩ.*Ex 30.13; 38.26
25 —Ã jíib chãjbipna caá, Pedro ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
Páant ã niiját tʉ́ttimah, jwĩ jʉmni mʉʉná Pedro ã waadáchah, Jesúsboó caandíh nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
—¿Simón, dépah tigaá ma niíj jenah joí? ¿Nin baácdih moón ĩ maáta detboodíh tigaá ĩ jíib ʉb, ma jenah joyóchah? ¿Ĩ́ih baácdih moondíh niít? ¿Biíh baácdih moónboodíh niít ĩ jíib ʉbʉp, ma jenah joyóchah? Pedrodih ã niijíp jĩ.
26 —Biíh baácdih moondíh tigaá ĩpĩ́ jíib ʉbʉp, Pedro ã niíj jepahap jĩ.
—Pánihna, maáta ĩ́ih baácdih moónboodíh ĩpĩ́ jíib ʉbcan caá. 27 Páant ĩ jíib ʉbcah yʉhna, queét jíib ʉbnitdih íijaíhcan, jwĩ jíib chãjbipna caá. Íimboó queéj wáyadih ma bejeé. Caán jeémpni queejdíh ʉbnit, ã́ih jacna dinero jʉ́dʉdih ma bid jʉibípna caá. Caán jʉ́dʉ jwiít chénewãíh jíib pínahdih ʉbnit, jwĩ jíib bʉʉdáátdih jíib chãjadih ma bejeé, Jesús Pedrodih ã niijíp jĩ.

*17:5 Gn 22.2; Dt 18.15; Sal 2.7; Is 42.1; Mt 3.17; 12.18; Mr 1.11; Lc 3.22; 2P 1.17-18

*17:10 Mal 4.5

*17:12 Mt 11.14

*17:20 Mt 21.21; Mr 11.23; 1Co 13.2

*17:24 Ex 30.13; 38.26