SAN MARCOS
1
Juan Daabáni ã bohé jwíihat
(Mt 3.1-12; Lc 3.1-9,15-17; Jn 1.19-28)
Weém, Marcos, nin tólihjĩh Dios wʉ̃ʉ́h Jesucristo, ded pah ã chãjatjidih, ã́ih tʉ́ini doonádihbʉt wã naóh daácna caá. Juan Daabáni ded pah ã chãjat pínahdih Dios naáwátdih naóh yapani Isaíasji ãt daacáp tajĩ. Páant ã niíj daacátji pahjeh tih Jesúíh tʉ́ini dooná ãt jwíihip tajĩ.
Nin pah Malaquías, Isaíasjĩh ĩt niíj daacáp tajĩ:
“Ã wʉ̃ʉ́hdih Dios nin pah ã niijná caá: ‘Ma jã́tih meemdíh naóh waóhni pínahdih wã wahbipna caá.
Caán naóh waóhni pínah mʉʉ́ wihcapboó nin pah ã niíj ñaác bohébipna caá: “Jwĩ Maáh ã jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ñi tʉ́i páñaá”, ã niijbípna caá’, ã wʉ̃ʉ́hdih Dios ã niijná caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ. (Mal 3.1; Is 40.3)
Juan Daabáni Isaíaswã ĩ niíj daacátji pah mʉʉ́ wihcapboó jʉmna, nin pah cã́acwãdih ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́. Pánih tʉ́ʉt nʉʉmnít, ñi daabáát tʉ́ʉtʉ́. Páant ñi chãjachah ennit, Dios ñi yéejatdih ã yohbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Nihat Judea baácdih moón, Jerusalén tʉ́tchidih moonbʉ́t caandíh joyát tʉ́ʉt niijná, ã pebhna ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih joinít, Diosdih ĩ yéejatdih ĩ naáwáchah, Juan Jordán mʉjboó queétdih ãt daabánap wʉt jĩ.
Juaníh yégueh chóo camello wʉ̃t jʉmni nʉñʉ́p yoócjĩh nóomnit, ĩ yacni chóo wʉt jĩ. Ã́ih jʉyáát tõp momo jiwi chóo tõp wʉt jĩ. Wʉ̃ʉ́c joowã́dih jeémpnit, belo macdihbʉt ãpĩ́ déebep wʉt jĩ.* 2R 1.8 Juan cã́acwãdih bohéna, nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “Wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni wã chah wẽpni caá. Páant ã jʉmʉchah jenah joinít, ‘Weém oboh jʉmni caá’, wã niíj jenah joiná caá. Weém yeebdíh mahjĩhjeh wã daabána caá. Obohjeéhtih, wã daabáát panihni caánboó yeebdíh Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.
Juan Jesúsdih ã daabáát
(Mt 3.13-17; Lc 3.21-22)
Juan cã́acwãdih ã daabánachah, Galilea baác, Nazaret tʉ́tchimant Jesús ã pebhna ãt jʉibínap wʉt jĩ. Páant ã jʉibínachah, Juan caandíhbʉt Jordán mʉjboó ãt daabánap wʉt jĩ.
10 Pánih daabá péanachah, Jesús mʉjna ñʉhniji ãt aab ñʉ́hʉp wʉt jĩ. Pánih aab ñʉ́hnitjeh, Jesús ã enechah, jeá ãt jéweah bejep wʉt jĩ. Páant ã jéweah bejechah, jop pah jígohni Tʉ́ini Espíritu jeámant dei jʉ̃óhnit, caandíh ãt jʉí jaamáp wʉt jĩ. 11 Páant ã jʉí jaamáchah, “Meém wã wʉ̃ʉ́h, wã oini caá. Meemdíh bʉ́dí wã wẽina caá”, Dios jeámant ãt niijíp wʉt jĩ.* Gn 22.2; Sal 2.7; Is 42.1; Mt 3.17; 12.18; Mr 9.7; Lc 3.22
Nemépwã ĩ maáh Jesúsdih ã yéejaíhat
(Mt 4.1-11; Lc 4.1-13)
12 Juan caandíh ã daabáát tʉ́ttimah, Tʉ́ini Espíritu Jesúsdih mʉʉ́ wihcapboó ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. 13 Páant ã nʉmah bejechah, caánboó cuarenta yeó jáap Jesús ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ã jʉmʉchah, nemépwã ĩ maáh, Satanás, Jesúsdih ãtih yeejép chãjat tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ. Pánihna, Jesús mʉʉ́ wihcapboó nʉñʉ́pwã biícdih ã jʉmʉchah, ángelwã caandíh ĩt tʉ́i en dawáp wʉt jĩ.
Jesús Galilea baácboó ã bohé jwíihat
(Mt 4.12-17; Lc 4.14-15)
14 Juandih nemat mʉʉ́boó ĩ nemat tʉ́ttimah, Jesús Galilea baácna Dios ã maáh jʉmat tʉ́ini doonádih naáwádih ãt bejep wʉt jĩ: 15  “Nihat baácdih moondíh Dios ã maáh jʉmatdih ã jʉ́ʉtat pínah bahnijeh ã jʉdhna caá. Pánihna, tʉ́ini doonádih joinít, ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́”, cã́acwãdih ãpĩ́ niíj naóh bohénap wʉt jĩ.* Mt 3.2
Queéj jʉ́ʉt maonitdih ãjeéh Jesús ã bejat tʉ́ʉtat
(Mt 4.18-22; Lc 5.1-11)
16 Páant niíj bohé bejna, Galilea íimdih dei jʉibí, pʉ́ʉd bejnit, Simón, ã ʉ́ʉd Andrésjĩh queéj jʉ́ʉt maona, ĩ́ih ñʉodíh ĩ yoh báhanachah, Jesús ãt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, nin pah queétdih ãt niijíp wʉt jĩ:
17  —Weemdíh ñi pej jʉm jʉ̃ʉ́wʉ́. Páant ñi jʉ̃ʉ́wʉ́chah, yeebdíh wã bohébipna caá. Páant wã bohénachah joinít, queejwã́dih ñi bidat pah, cã́acwãboodíh bidnit, wĩ́ih doonádih ñi naóhbipna caá, weemdíh jepahna, wĩ́ihwã ĩ jʉmat pínah niijná, ãt niijíp wʉt jĩ.
18 Páant ã niijíchah joinítjeh, ĩ́ih ñʉonádih cádahnit, Jesúsjeéh ĩt bejep wʉt jĩ.
19 Chibít yʉʉ́p queétdih nʉmah bejnit, Santiago, ã ʉ́ʉd Juandihbʉt Jesús ãt enep wʉt jĩ. Queét ĩ íip Zebedeo biícdih ĩ́ih jãáj chóodih chʉ́ʉdnit, ĩ́ih ñʉonádih ámohna ĩt chãjap wʉt jĩ. 20 Pánih ennit, Jesús queétdih ãt bid bojop wʉt jĩ. Páant ã bid bojochah joiná, biícmantjeh ĩ íipdih, caandíh teo wʉ̃hnit biícdih jãáj chóomant cádahnit, queétbʉt Jesúsjeéh ĩt bejep wʉt jĩ.
Judíowã ĩ míic wáacat mʉʉ́boó nemép caolih jʉmnidih Jesús ã booaat
(Lc 4.31-37)
21 Tʉ́ttimah, Jesúswã Capernaum tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, jwiít judíowã jwĩ chooát yeó jáapdih Dios naáwátdih bohéát tʉ́ʉt niijná, jwĩ míic wáacat mʉʉ́boó Jesúswãbʉt ĩt waadáp wʉt jĩ. Waadnít, caanjĩ́h míic wáacnitdih Jesús ãt bohénap wʉt jĩ. 22 Pánih bohéna, Moisés ã wʉtatjidih bohénit chah Jesús ãt wẽp naáwáp wʉt jĩ. Páant ã wẽp naáwáchah joinít, cã́acwãboó ĩt joi ñʉ́hʉp wʉt jĩ.* Mt 7.28-29 23 Cã́acwã cãtíh nemép caolih jʉmnibʉt ñʉhnit, nin pah Jesúsdih ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ.
24 —¿Jesús, Nazaret tʉ́tchidih bóo, ded pah jwiítdih ma chãjbi? ¿Meém jwiítdih bacanadih ma jʉ̃óhnit beé? ¿Bacanit, jwiítdih ma mao yohmi niít? Meemdíh jwĩ tʉ́i jéihna caá. Meém caá Dioíh Tʉ́ini, ãt niijíp wʉt jĩ.
25  —¡Ñi laihca bojoó! ¡Caán newémant ñi bac bejeé! Jesús queét nemépwãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
26 Páant ã niijíchah joinítjeh, nemépwã caán newédih tʉbit méméanit, ñaácna, ã́ih bácahmant ĩt bac bejep wʉt jĩ. 27 Páant ã yapachah ennit, cã́acwã bʉ́dí ĩt joi ñʉ́hʉp wʉt jĩ.
—¿Ded jáap naáwát tigaá nin? ¡Maáh yoobát pah ã wẽp naóhna caá! ¡Ã wʉtʉchah joinít, nemépwã yʉh bʉca jepahnit, ĩ bac bejna caá! queétjeh ĩt míic niijíp wʉt jĩ.
28 Páant ã chãjatji doonádih joinít, waícanjeh Capernaum tʉ́tchidih moón, nihat Galilea baácdih moonbʉ́t ĩt míic naóh peetép wʉt jĩ.
Simón chʉdhdih Jesús ã booaat
(Mt 8.14-15; Lc 4.38-39)
29 Jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉmánt Jesúswã bac bejnit, Simóníh mʉʉná ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Simón, ã ʉ́ʉd Andrésjĩh mʉʉ́ monó wʉt jĩ. Pánihna, ĩ́ih mʉʉná Jesús, Juan, Santiagodihbʉt, ĩt nʉmah waadáp wʉt jĩ.
30 Simón chʉdh bʉ́dí pahat wʉnna, mi ñajat chóoboó mit ñajap wʉt jĩ. Jesúswã ĩ waadáchah, mi wʉnatdih caandíh ĩt naáwáp wʉt jĩ. 31 Páant ĩ naáwáchah joinít, Jesús mi pebh jʉibínit, caántdih ãt wái pʉd chʉ́ʉd jwejep wʉt jĩ. Páant ã chãjachahjeh, pahat ãt dʉ́ʉcah bejep wʉt jĩ. Páant ã dʉ́ʉcah bejechah, queétdih jeémát mit wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
Dawá wʉnnitdih ã booaat
(Mt 8.16-17; Lc 4.40-41)
32 Tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, dawá Jesús pebh jʉibínit, wʉnnitdih, nemép caolih jʉmnitdihbʉt ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ. 33 Nihat caán tʉ́tchidih moón caán mʉʉ́ jẽc pebh ĩt wáac jʉibínap wʉt jĩ. 34 Dawá wʉnnitdih booanit, dawá nemépwãdihbʉt Jesús ãt bacat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih bacat tʉ́ʉtna, nemépwã caandíh ĩ jéihyechah, Jesús queétdih ãt wéheat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ.
Jesús Galilea baácboó ã bohé jibat
(Lc 4.42-44)
35 Chei bʉʉgjéh jáanit, chibít dʉpʉ́ jwʉhʉchah, cã́ac wihcapboó Jesús Diosdih ʉʉ́bʉ́dih ãt bejep wʉt jĩ. 36 Tʉ́ttimah, ã wihcah ennit, Simónwã caandíh ĩt bid bejep wʉt jĩ. 37 Pánih bidna, caandíh jwãáhnit, nin pah caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ:
—Nihat cã́acwã meemdíh bidna beé, ĩ chãjap be, ĩt niijíp wʉt jĩ.
38  —Nihat tʉ́tchidih moondíh tʉ́ini doonádih naáwádih wã jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Chóbe ninjĩhjeh bóo tʉ́tchinadih jwĩ bejat dée caá. Caanjĩ́h jʉmnitdihbʉt tʉ́ini doonádih weemdíh naáwát caá náahap, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
39 Pánih bej, nihat Galilea baácboó jib, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉná jʉmat pah waadnít, Jesús ãt bohénap wʉt jĩ. Pánih bohéna, nemépwãdih ã bacat tʉ́ʉtʉchahjeh, cã́acwãíh bácahmant ĩt bac bejep wʉt jĩ.* Mt 4.23; 9.35
Bácah moópnidih Jesús ã booaat
(Mt 8.1-4; Lc 5.12-16)
40 Biíc yeó jáap bácah moópni Jesús pebh ãt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibína, bódicha caj yoh ñajnit, nin pah caandíh ãt niijíp wʉt jĩ:
—Ma booaíhna, weemdíh ma jéih booana caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
41 Páant ã niijíchah joinít, caandíh bʉ́dí jĩ́gah enna, teo jã́hanit,
—¡Jʉ́ʉ! Wẽinit, meemdíh wã booana caá, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
42 Páant Jesús ã niijíchahjeh, ã moopát ãt ñʉʉmáh bejep wʉt jĩ. 43 Páant ã ñʉʉmʉ́chah, sacerdotewã ĩ pebh wahnit, nin pah Jesús caandíh ãt niíj wʉtʉp wʉt yʉh jĩ:
44  —Meemdíh wã booaatjidih bitadih ma naóhca bojoó. Pánih naóhcan, sacerdotedihjeh naáwádih ma bejeé. Caanná jʉibínit, míih bácah ã ñʉʉmátjidih ma jʉ́ʉtʉ́. Moisés ã wʉtatji pah sacerdotedih ma wʉ̃hʉʉ́, booni ma jʉmatdih nihat ĩ jéihyat pínah niijná,* Lv 14.1-32 ãt niijíp wʉt jĩ.
45 Páant ã niijíchah yʉhna, nihat ã jwãáhnitdih ãt naáwáp wʉt jĩ. Páant ã naáwáchah joinít, chah dawá Jesúsdih enedih ĩpĩ́ jʉibínap wʉt jĩ. Tʉbit dawá ĩ jʉmʉchah, tʉ́tchina Jesús ãt jéih waadcáp wʉt jĩ. Pánihna, daocánnit ĩ jʉmʉpboojéh ãpĩ́ jʉmʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caánboó ã jʉmʉchah yʉhna, dawá biíh tʉ́tchinadih moón Jesúsdih enedih ĩpĩ́ jʉibínap wʉt jĩ.

*1:6 2R 1.8

*1:11 Gn 22.2; Sal 2.7; Is 42.1; Mt 3.17; 12.18; Mr 9.7; Lc 3.22

*1:15 Mt 3.2

*1:22 Mt 7.28-29

*1:39 Mt 4.23; 9.35

*1:44 Lv 14.1-32