4
Waáh momni naáwát
(Mt 13.1-9; Lc 8.4-8)
Pánih bohé péanit, bac bej, íim jwẽ́ejdih dei jʉibí ñʉhnit, Jesús cã́acwãdih ãt jwʉ́ʉb bohénap wʉt jĩ. Pánih bohénit, dawá ã pebh ĩ jʉibí ñʉhʉchah, íimdih pahni jãáj chóodih Jesús ãt waad páhap wʉt jĩ. Queét íim jwẽ́ejdih ĩt tʉ́i yáo ñʉhʉp wʉt jĩ.*Lc 5.1-3 Pánih waad páhnit, dawá ã jenah joiní naáwátnajĩh bohéna, Jesús nin pah queétdih ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ:
“¡Nin naáwátdih ñi tʉ́i joyoó! Biíc newé waáh momodih ã bejep be. Páant ã waáh bojochah, biquí tíibna namádih ã bʉʉg ñájap yʉh be. Obohjeéhtih, waícanjeh jʉ̃óhnit, jwébehwã caán tíibnadih ĩ jeémáh bojop be. Biíh tíibna jeejíh yewéni baác jʉmʉpboó ã bʉʉg ñájap be. Pánih bʉʉg ñájnit, waícanjeh ã chíih jʉ̃ʉ́wʉ́p yʉh be. Pánih chíihna yʉhna, yeó tʉbit ã chãhachah, ñeh bainíjeh jʉmna, ã diib téhah bejep be. Biíh tíibna nemép óotna cãtíh ã bʉʉg ñájap be. Pánih bʉʉg ñájnit, ã chíihichah, caán nemép óotnaboó caandíh ã chíih yap bejechah, momniboó mánahna, ã quehcap be. Obohjeéhtih, biíh tíibna tʉ́ini baácboó ã bʉʉg ñájap be. Pánih bʉʉg ñájna, chíihnit, ã tʉ́i quehep be. Pánihna, caánboó chíihni biquí wawánadih treinta tíib, biíh wawánadih sesenta tíib, biíh wawánadih cien tíib ã jʉmʉp be”, cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
Páant niíj péanit, “¡Ded molít jʉmna, ã tʉ́i joyó naáh!” Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
à bohénit beh joicán, Jesúsdih ĩ ʉʉ́bh joyát
(Mt 13.10-17; Lc 8.9-10)
10 Queét joinítji ĩ jwʉ́ʉb bejat tʉ́ttimah, Jesús doce ã bohénit, bita daocánnit biícdih caandíh nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—¿Dépanih tigaá cã́acwãdih bohéna, ma jenah joiní naáwátjĩhjeh mapĩ́ bohé? caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ.
11 —Dios jwĩ Maáh yoobát jʉmna, nihat cã́acwãdih ã teo wáacat pínah dooná, jwĩ déewã jon jã́tih moondíh ã jéihya jwʉhca naáh doonádih bʉʉ yeéb wã bohénitdih Dios ã jéihyat tʉ́ʉtna caá. Obohjeéhtih, bitadih páantjeh ã jéihya jwʉhcah, wã jenah joiní naáwátjĩhjeh queétdih wãpĩ́ bohéna caá. 12 Pánihna, wã chãjatdih enna yʉhna, ĩ beh encan caá. Wã naáwátdih joiná yʉhna, ĩ beh joicán caá. Pánih beh encan, beh joicán, ĩ yéejatdih cádahcan, wã pebh ĩ tac pʉ́ʉd jʉ̃óhcah, ĩ yéejatdih wã yohcan niít,*Is 6.9-10 Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
Waáh momni naáwátdih ã beh joyáát
(Mt 13.18-23; Lc 8.11-15)
13 “Yeéb bʉtéh wã naóhnidih beh joicán, biíh wã naáwát pínahdihbʉt ñi beh joicán niít”, Jesús ã bohénitdih ãt niijíp wʉt jĩ.
Tʉ́ttimah, ã jenah joiní naáwátdih ĩ jéihyat pínah niijná, queétdihjeh nin pah ãt jwʉ́ʉb niíj naóh bohénap wʉt jĩ: 14 “Wĩ́ih tʉ́ini doonádih naóhni, waáh momni panihni caá. 15 Biquína joinít namáboó bʉʉg ñájni panihni ĩ jʉmna caá. Caandíh ĩ joyát tʉ́ttimahbitjeh, Satanás jʉ̃óhnit, jwébehwã caán tíibnadih ĩ jeémát pahjeh, queét ĩ joyátjidih ã quíib bʉʉdána caá. Páant ã quíib bʉʉdánachah, ĩ joyátjidih náhnican, ĩ jéih jepahcan caá. 16 Bita joinítboó jeejíh yewéni baácdih bʉʉg ñájni panihni ĩ jʉmna caá. Caandíh joinít, bʉ́dí ĩ wẽi jwʉhna yʉh caá. 17 Obohjeéhtih, wẽi joiná yʉhna, ñeh jáap bejni panihni ĩ jʉmna caá. Yeejép ã yapachah, wĩ́ihwã ĩ jʉmat jíib bita queétdih ĩ yéej chãjachah, waícanjeh wĩ́ih tʉ́ini doonádih ĩ cádahna caá. 18 Bita joinítboó nemép óotna cãtíh bʉʉg ñájni panihni ĩ jʉmna caá. Caandíh joinít, ĩ jepahna yʉh caá. 19 Obohjeéhtih, nin baácdih bóodih bʉ́dí jenah joinít, dinerodih, bií déedihbʉt bʉ́dí ĩ bíbohíhatdihjeh ĩ jenah joiná caá. Páant ĩ jenah joyóchah, ĩ joiní tʉ́ini dooná pácahi panihni ĩ́ih caolihboó ã jéih behcan caá. Pánihna, caandíh jenah joicán, tʉ́iniboodíh ĩ jéih chãjcan caá. 20 Obohjeéhtih, bitaboó wĩ́ih tʉ́ini doonádih joinít, tʉ́ini baácboó bʉʉg ñájni panihni ĩ jʉmna caá. Caandíh joiná, tʉ́i jepahnit, tʉ́inidih ĩ jéih chãjna caá. Queét treinta tíibna ã quehat pah ĩ jʉmna caá. Bita tʉ́i jepahnit, bʉ́dí tʉ́i chãjna, sesenta tíibna ã quehat pah ĩ jʉmna caá. Bita tʉ́i jepahnit, chah bʉ́dí tʉ́i chãjna, cien tíibna ã quehat pah ĩ jʉmna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
Jiiát dah naáwát
(Lc 8.16-18)
21 Páant niíj péanit, nin pah queétdih ãt jwʉ́ʉb niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Wã bohéát jiiát panihni caá. Jiiát dahdih jií péanit, wáam dahjĩh ñipĩ́ páah jwejcan caá. Caan dáhdih chʉ́ʉdat páha nʉmpboobʉ́t ñipĩ́ jii jwéjcan caá. Obohjeéhtih, ã tʉ́i yeh iigát pínah niijná, japboó ñipĩ́ jií cáagna caá.*Mt 5.15; Lc 11.33 22 Jiiát dah ã yeh iiguíchah jwĩ tʉ́i enat pah, jã́tih ĩ beh joicátjidih tʉ́ttimah cã́acwã ĩ jéihbipna caá.*Mt 10.26; Lc 12.2 23 ¡Ded molít jʉmna, ã tʉ́i joyó naáh! 24 Páant ñi tʉ́i jepahachah ennit, Dios yeebdíh ã tʉ́i teo wáacbipna caá, chah ñi beh joyát pínah niijná. Obohjeéhtih, joiná yʉhna, ñi joyáh bojochah enna, yeebdíh ã teo wáaccan niít. Páant ã teo wáaccah, ñi beh joicán niít.*Mt 7.2; Lc 6.38 25 Ded tʉ́i jepahni tʉ́i beh joiní ã jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, jepahcanniboó ‘Bainí wã beh joiná caá’, niijná yʉhna, beh joicánni ã jʉmbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.*Mt 13.12; 25.29; Lc 19.26
Trigodih momat naáwát
26 “Dios ã maáh jʉmat, trigodih momat panihni caá. 27 Mom péanit, chei jʉmat pah ʉ̃o, yeó jáap jʉmat pah ãpĩ́ jáana caá. Páant ã chãjat pónih, ã jéihcah yʉhna, ã momni ã behna caá. 28 Baácboó momnidih Diosjeh ã behana caá. Páant ã behanachah, caán pínah ã jwíih chíihna caá. Caán ã behechah, ã́ih wawá pínah ãpĩ́ yabacna caá. Caán wawá behnit, ã bʉ́ʉhʉchah, ã́ih quehena ã jígohna caá. 29 Caandíh ʉb láa caan quéhena ã behechah ennit, cã́acwã ĩpĩ́ bóod ʉbna caá.*Jl 3.13Ã momni ded pah ã behatdih ã beh joicát pah, cã́acwã ded pah Diosdih ĩ jepahatdihbʉt ñi jéih beh joicán caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
Mostaza tíib naáwát
(Mt 13.31-32; Lc 13.18-19)
30 “¿Dios ã maáh jʉmat ded pahna tigaá, ñi jenah joyóchah? ¿Caandíh ñi jéihyat pínah niijná, dedédih jenah joinít tigaá caandíh wã naóhbi? 31 Mostaza tíib ded pah ã jʉmatdih wã naáwáchah, caandíh ñi beh joibípna caá. Caán tíib cã́o tíbih pah bóo ã jʉmna caá. 32 Pánih bainí tíbih jʉmna yʉhna, caandíh ĩ momochah, chíihna, ã tʉ́i behna caá. Páant ã behechah, ã́ih cã́canaboó jwébehwã yeó chãhatdih ĩpĩ́ jweí jaamná caá. Pánihat pah tigaá Dios ã maáh jʉmat. Ã́ihwã daocánnit jwíih jʉmnitji, tʉ́ttimah ĩ dao béjbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
Naáwátnajĩhjeh ã bohéát
(Mt 13.34-35)
33 Caán dée naáwátnajĩh cã́acwã ĩ jéihyat pah bóo Jesús queétdih ãpĩ́ bohénap wʉt jĩ. 34 Naáwátna ã wihcah, queétdih ãpĩ́ bohécap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, ã bohénitdihjeh ã bohéátjidih Jesús ãpĩ́ jwʉ́ʉb naáwáp wʉt jĩ, ĩ tʉ́i beh joyát pínah niijná.
Bʉ́dí johlit nolihatdihbʉt Jesús ã yayáát
(Mt 8.23-27; Lc 8.22-25)
35 Pánih cã́acwãdih bohé péanit, tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah,
—Chóbe íimdih jwĩ chʉ́ʉh bejjĩh, Jesús ã bohénitdih ãt niijíp wʉt jĩ.
36 Jesús páantjeh jãáj chóodih pahnit, ã bohénit biícdih, caandíh joinítdih ĩt éemp chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. Bitabʉt biíh jãáj chóonajĩh ĩjeéh ĩt chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. 37-38 Páant ĩ chʉ́ʉh bejechah, Jesús jãáj chóo méimant waó cáagatjih cáag lajnit, ãt ʉ̃wʉp wʉt jĩ. Páant ã ʉ̃wat pónih, bʉ́dí johlit nolihatbʉt ãt jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Bʉ́dí nolihat ã jʉmʉchah, ĩ́ih jãáj chóo ãt daábíhip wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Jesúsboó ãt jáacap wʉt jĩ.
Páant ã jáacah ennit, nin pah caandíh ĩt niíj wʉcʉp wʉt jĩ:
—Bohéní, daabná caá jwĩ chãjap. ¿Jwĩ chĩíc wʉnat pínahdih ma ʉ́ʉmcan niít? ĩt niíj ñaacáp wʉt jĩ.
39 Páant ĩ niíj wʉcʉchah jáanit, Jesús johlit, nolihatdihbʉt
—¡Laihca bojoó! ¡Ma yayaá! ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.
Páant ã niijíchahjeh, johlit, nolihatbʉt biícmantjeh ãt yayáh bejep wʉt jĩ.
40 Páant ã niiját tʉ́ttimah, ã pej jʉmnitdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
—¿Dépanih tigaá bʉ́dí ñi ʉ́ʉm? Weemdíh tʉ́i jenah joiná, ñita ʉ́ʉmcan tagaá, ãt niijíp wʉt jĩ.
41 Obohjeéhtih, bʉ́dí ʉ́ʉmnit, queétboó nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ:
—¿Dedé cã́ac tigaá nin? Ã naáwáchahjeh, johlit, nolihatbʉt ã yayáh bejna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ.

*4:1 Lc 5.1-3

*4:12 Is 6.9-10

*4:21 Mt 5.15; Lc 11.33

*4:22 Mt 10.26; Lc 12.2

*4:24 Mt 7.2; Lc 6.38

*4:25 Mt 13.12; 25.29; Lc 19.26

*4:29 Jl 3.13