9
Judíowã Dios ã ñíonit
1-2 Weém Cristoíh jʉmna, “ ‘Wã déewã, judíowã caandíh ĩ náahcatdih bʉ́dí wã jĩ́gahna caá’, niijná, yoobópdih niijná caá ma chãjap”, Tʉ́ini Espíritu weemdíh ã niíj jéihyana caá. Wĩ́ih baácdih moón, wã déewã, Israel ã jʉimená, Cristodih ĩ náahcat jíib iiguípna ĩ bejbipna caá. Pánihna, “Wã déewãdih bʉ́dí oinit, iiguípna ĩ bejcat pínah niijná, tʉ́ʉt nʉʉmnít, weémboó iiguípna wãta bej tagaá, queét ĩ tʉ́i yapat pínah niijná”, wãpĩ́ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, páant niíj jenah joiná yʉhna, wã jéih chãjcan caá. Queét wã déewã Israel jʉimená jʉmna, Dios ã weh pínah queétdih ãt ñíwip wʉt jĩ. Ded pah ã́ihwã ĩ jʉmat pínahdih queétdih ãt naáwáp wʉt jĩ. Moisés jʉm láa ã́ih yeh iigátjĩh queétdih ãt waáwáp wʉt jĩ. Ã wʉtatdih Moisésjidih queétdih ãt jwíih naáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Diosdih ĩ weñat pínah mʉʉdíh queétdih ãt chãjat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Ã tʉ́i chãjat pínahdih queétdih wʉt jĩí Dios ãt naáwáp wʉt jĩ.*Ex 4.22 Jwĩ nʉowã Abraham, Isaac, Jacob queét biíc peihcannit, jwiít judíowãdih cã́ac waowã́ ĩ jʉmʉchah, jwiít ĩ jʉimená caá. Jesucristobʉt, ĩ jʉima yoobát ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Caán Jesucristo Diosjeh mʉntih jʉmna, nihat chah maáh ã jʉmna caá. Yeó jáap jʉmat pah caandíh jwĩ tʉ́i wẽi naóh jĩíh. Páant tií ã jʉmʉ naáh.
Páant wã naáwáchah, nin pah ñita niíj jenah joi tágaá: “Dios ã naáwátji pah biíc yoobó jwiít Israel ã jʉimenádih ã́ihwã pínah ãt chãjcap taga”, ñita niíj jenah joi tágaá. Obohjeéhtih, páant nihcan caá. Biquína Israel ã jʉimená jʉmna yʉhna, Dioíhwã yoobát nihcan caá. Nin pah caá: Biquína Israel jʉimená Abraham jʉimená ĩ jʉmʉchah yʉhna, “Abraham jʉimená yoobát nihcan caá”, queétdih Dios ã niíj enna caá. Nin pah Dios ãt niijíp wʉt jĩ: “Obohjeéhtih, ma wʉ̃ʉ́h Isaac jʉimená bácah ma jʉimená yoobát ĩ jʉmbipna caá”, Dios Abrahamdih ãt niijíp wʉt jĩ.*Gn 21.12 Páant ã niíj naáwáchah joinít, nindih jwĩ jéihna caá: Abraham jʉimená cã́ac jʉmna yʉhna, Diosdih tʉ́i jenah joicán, ã weh nihcan caá. Dios ã niijátjidih tʉ́i jenah joinítjeh tigaá Abraham ã jʉimená pohba. Nin pah Dios Abrahamdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Tʉ́ttimah bóo jópchi nin dée widhdih mʉntih wã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah, majeéh bóli Sara ma wʉ̃ʉ́hdih mi tʉ́ʉhbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.*Gn 18.10
10 Tʉ́ttimah, Isaac áa Rebeca waláhnit mit weh jʉmʉp wʉt jĩ. Queét chénat pah ĩ íip Isaac jwĩ nʉo ãt jʉmʉp wʉt jĩ. 11-12 Ĩ cã́ac jʉmat pínah jã́tih, tʉ́ini, tʉ́icatdih ĩ chãj jwʉhcah, ded pah ĩ chãjatdih jenah joicánjeh, caandíh náahna, ʉ́ʉdyiboodíh Dios ãt ñíwip wʉt jĩ. Pánih ñíonit, Rebecadih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Weép jeñé ã ʉ́ʉddih ã teo wʉ̃hbipna caá”, caántdih ãt niijíp wʉt jĩ.*Gn 25.12 13 Páant ã ñíwatjidih jenah joinít, Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “ ‘Jacobdih caá wã oyop. Obohjeéhtih, Esaúboodíh wã iiná caá’, Dios ã niijná caá”, ãt niíj daacáp tajĩ.*Mal 1.2-3
14 Caandíh jenah joinít ¿ded pah tigaá jwĩta niíj? “Ded pah ĩ chãjatdih jenah joicánjeh, ã náahnidihjeh pánih ñíona, Dios yoobópdih ã chãjcan caá”, ¿jwĩta niij tániít? ¡Pánihcan caá! 15 Dios Moisésdih nin pah ã niijátjidih jwiítdih náhniat caá náahap: “Det wã náahnitdihjeh wã jĩ́gah en teo wáacbipna caá”, Dios ã niijná caá, ãt niíj daacáp tajĩ.*Ex 33.19 Ded pah cã́ac ã chãjatdih jenah joicánjeh caandíh ñíonit, yoobópdih ã chãjna caá. 16 Jwiít cã́acwã jwĩ náahat pah nihcan, ded pah jwĩ chãjat jíibbʉt nihcan, det ã náahnitdihjeh Dios ã jĩ́gah en teo wáacna caá. 17 Faraón Egipto baácdih moón ĩ maáhdih ded pah Dios ã niijátjidih náhninit, “Dios ã chãjat yoobópdih ã jʉmna caá”, jwĩ niíj jéihna caá. Nin pah Faraóndih ãt niijíp wʉt jĩ: “Egipto baácdih moón ĩ maáh pínahdih meemdíh maáh wã waadánap jĩ, nihatdih wã wẽpatdih wã jʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná. Pánihna, ded pah meemdíh wã chãjachah ennit, nihat baácdih moón ‘Caánboó chah wẽpni caá’, ĩ niíj naóhbipna caá”, Dios caandíh ã niijíp be, Moisés ãt niíj daacáp tajĩ.*Ex 9.16 18 Dios det ã náahnitdihjeh ã jĩ́gah enna caá. Obohjeéhtih, det bitadih caanjéh ã jepahat tʉ́ʉtcan caá. Pánihna, Dios ded pah ã náahatdihjeh ã jéih chãjna caá.
19 Pánih chãjni ã jʉmʉchah ennit, weemdíh nin pah ñita niij tágaá: “Dios ã náahnitdihjeh ã jĩ́gah enechah, jwiítboó caandíh yap yohna, jwĩ bʉjácan niít. Pánih yap yohna, jwĩ jéih bʉʉjácah, ¿dépanih tigaá caán jwiítdih ã peéh chãjíhna?” niíj íijnit, weemdíh ñita ʉʉ́bh joi tágaá. 20 Nin pah yeebdíh wãta niíj jepah taga: ¿Yeéb cã́acwã oboh jʉmnit jʉmna yʉhna, Diosdih ñita jʉ̃ih niít? Ded wáam dahdih ã nawachah, ã naoni dahboó caandíh nin pah ã jéih niíj jʉ̃ihcan caá: “¿Dépanih tibeé weemdíh nin pah jígohni dah ma nao?” ã jéih niijcán caá. Pánihna, yeéb Diosdih jʉ̃ihna, caán wáam dah ã jʉ̃ihñat pah niijná caá ñi chãjap.*Is 29.16; 45.9 21 Wáam dah naoni ã náahat pah caán wáam déepjĩhjeh mʉntih dawá mácah jígohni dahnadih ã jéih naona caá. Biquína tʉ́ini wáam dahnadih naona, biíh oboh jʉmnidihbʉt ã jéih naona caá. Pánihna, caán ã nawat dée, Diosbʉt ã náahat pahjeh jwiítdih ã jéih chãjna caá.*Jer 18.4-6
22 Iiguípna bejnit pínah ĩ yéej chãjatdih bʉ́dí ã íijatdih jʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná, Dios queétdih ã peéh chãjbipna caá. Obohjeéhtih, ã wẽpatboodíh jʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná, queétdih ã peéh chãjat pínahdih jenah joiná yʉhna, maatápdih ĩ yéej chãjatdih ãt enah boj jwʉhʉp wʉt jĩ. 23-24 Ded pah ã tʉ́i jʉmat, ã wẽpatdihbʉt ã jĩ́gah ennitdih ãt jéihyanap wʉt jĩ. Jwiítdih jã́tih ãtát ñíojip taga, caán biícdih jʉmnit, ã wẽpat, ã tʉ́yatdihbʉt jwĩ bíbohat pínah niijná. Pánihna, jwiít ã ñíonitboó biquína judíowã, bita judíowã nihcannitbʉt jwĩ jʉmna caá. 25 Páant ã yapat pínahdih Dios naáwátdih naóh yapani Oseas nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
“ ‘Jã́tih wĩ́ihwã nihcannitjidih “Yeéb wĩ́ihwã caá”, wã niijbípna caá. Jã́tih wã oicannitjidihbʉt “Yeéb wã oinit caá”,*1P 2.10 wã niijbípna caá’, Dios ã niijná caá. (Os 2.23)
26 ‘Wĩ́ihwã yeéb nihcan caá’, ã niijnítjiboó Dios báadhni weh ĩ jʉmbipna caá”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Os 1.10)
27-28 Jon jã́tih Isaíasbʉt Israel ã jʉimenádih nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
“Dios cã́acwã ĩ yéej chãjatdih bʉ́dí íijnit, waícanjeh queétdih ã peéh chãjbipna caá. Pánihna, óondih jenah enna jwĩ bʉʉjácat pah, Israel ã jʉimená dawá ĩ jʉmʉchah yʉhna, det caandíh jepahnitdihjeh Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 10.22-23)
29 Isaías nin pahbʉt ãt niíj daacáp tajĩ:
“Jwĩ Maáh Chah Wẽpni, biquína jwĩ déewãdih ã tʉ́i ʉbcah, jwiít judíowã jwĩta bʉʉ́d beed tágaá. Pánihna, Sodoma, Gomorra tʉ́tchidih moondíh peéh chãjna, ã yoh beedáát pahjeh mʉntih jwiítdihbʉt ãta yoh beedá tagaá”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 1.9)
Judíowã tʉ́ini doonádih ĩ náahcat
30 Nindih tʉ́i náhniat caá náahap: judíowã nihcannit Jesucristodih tʉ́i jenah joinít, ĩ jepahachah ennit, “Nit tʉ́init caá”, queétdih Dios ãt niíj enep taga. Dios biícdih ĩ tʉ́i jʉmat pínahdih ĩ bidcah yʉhna, Dios queétdih ãt tʉ́i ʉbʉp taga. 31 Obohjeéhtih, Israel ã jʉimená judíowãboó “Jwiít Dios ã wʉtatdih jwĩ chãjachah, caán biícdih jwĩ tʉ́i jʉmbipna caá”, niíj jenah joí bidna yʉhna, Moisés ã wʉtatjidih jepahíhna yʉhna, ĩt jéih bʉʉjácap taga. Pánihna, tʉ́init ĩ jʉmíhna yʉhna, ã wʉtatdih ĩ jepahcatdih ennit, “Nit tʉ́init caá”, Dios ãt niíj encap taga. 32 ¿Dépanih tigaá tʉ́init jʉmíhna yʉhna, ĩ bʉʉjácan? “Dioíhwã jʉmíhna, jwĩ jenah joyátjĩhjeh Moisés ã wʉtatjidih jwĩ jéih jepahna caá”, niíj jenah joinít, Diosdih tʉ́i jenah joicánjeh, ĩt jéih bʉʉjácap taga. Jesúíh tʉ́ini doonádih naóhna, nin pah jwĩpĩ́ niijná caá: “Jwĩ tóocni jee dáh panihni Cristo ã jʉmna caá”, jwĩpĩ́ niíj naóh bohéna caá. Det jee dáhdih bʉʉg lájnitboó ĩ tóocni dahdih ĩpĩ́ íijna caá. Pánihat pah, Cristoíh doonádih joinít, tóocni jee dáhdih ĩ íijat pah caandíhbʉt íijnit, Dios biícdih ĩ jéih jʉmcan niít. 33 Páant Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
“Dios nin pah ã niijná caá: ‘Jerusalén tʉ́tchiboó ĩ tóocat pínah jee dáh panihnidih wã jwejna caá. Caandíh tóoc bʉʉgnít, ĩ bʉʉg lájni dahdih cã́acwã bʉ́dí ĩ íijbipna caá. Caandíh ĩ íijat pah caán tʉ́tchidih moón caán jee dáh panihnidih ĩ náahcatji jíib, wã pebhna ĩ jʉibícan niít. Obohjeéhtih, caán jee dáh panihnidih tʉ́i jenah joinítboó wãjeéh jʉmna, ĩ tʉ́i wẽibipna caá’, Dios ã niijná caá”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 28.16)

*9:4 Ex 4.22

*9:7 Gn 21.12

*9:9 Gn 18.10

*9:11-12 Gn 25.12

*9:13 Mal 1.2-3

*9:15 Ex 33.19

*9:17 Ex 9.16

*9:20 Is 29.16; 45.9

*9:21 Jer 18.4-6

*9:25 1P 2.10