2
 1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;   2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;   3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;   4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:   5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;   6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.   7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,   8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.   9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,   10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.   11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,   12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,   13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,   14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,   15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;   16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,   17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;   18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;   19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;   20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.   21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;   22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.