16
 1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.   2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.   3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.   4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.   5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.   6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.   7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.   8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.   9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.   10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.   11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.