1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, 2 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. 3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má. 4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne. 5 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně. 6 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých. 7 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má. 8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi. 9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu. 10 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel. 11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé. 12 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých. 13 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne. 14 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne. 15 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli. 16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé. 17 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou. 18 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal. 19 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. 20 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. 21 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.