57
 1 Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně.   2 Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.   3 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.   4 Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.   5 Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.   6 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.   7 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah.   8 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.   9 Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.   10 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.   11 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.   12 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.