57
Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení. Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne. Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou. Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč. Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah. Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu. Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám. 10 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy. 11 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá. 12 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.