102
 1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.   2 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.   3 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.   4 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.   5 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.   6 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.   7 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.   8 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.   9 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.   10 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,   11 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.   12 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.   13 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.   14 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.   15 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,   16 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,   17 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,   18 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.   19 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,   20 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,   21 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,   22 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,   23 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.   24 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,   25 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,   26 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.   27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.   28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.   29 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.