116
 1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.   2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.   3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.   4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.   5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.   6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.   7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.   8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.   9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.   10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.   11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.   12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?   13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.   14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.   15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.   16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.   17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.   18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,   19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.