1 Když Ježíš domluvil tato slova, stalo se, že odešel z Galileje a přišel do judského kraje za Jordánem. 2 Šly za ním veliké zástupy a on je tam uzdravil. 3 Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho slovy: “Smí člověk propustit svou manželku z jakéhokoli důvodu?” 4 On jim odpověděl: “Cožpak jste nečetli, že Stvořitel je od počátku ‘učinil muže a ženu’ 5 a řekl: ‘Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo’? 6 A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.” 7 Oni mu ale řekli: “Proč tedy Mojžíš přikázal dát potvrzení o rozvodu a [tak] propustit [ženu?]” 8 Odpověděl jim: “Mojžíš vám dovolil propouštět vaše manželky kvůli tvrdosti vašeho srdce, ale od počátku to tak nebylo. 9 Proto vám říkám, že kdokoli by propustil svou manželku [z jiného důvodu] než kvůli smilstvu a vzal si jinou, cizoloží, a kdo si bere propuštěnou, cizoloží.” 10 Jeho učedníci mu řekli: “Jestliže má člověk s manželkou takovou při, není dobré se ženit.” 11 Řekl jim tedy: “Ne všichni přijímají toto slovo, ale [jen] ti, kterým je [to] dáno. 12 Neboť jsou panicové, kteří se tak narodili z lůna matky, a jsou panicové, které udělali panici lidé, a jsou panicové, kteří se sami stali panici pro nebeské království. Kdo [to] může přijmout, ať [to] přijme.” 13 Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně pokládal ruce a modlil se, ale učedníci je přísně napomínali. 14 Ježíš ale řekl: “Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně, protože takovým patří nebeské království.” 15 A tak na ně pokládal ruce a [potom] odtud odešel. 16 A hle, přišel k němu jeden [muž a] řekl mu: “Dobrý mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?” 17 On mu však řekl: “Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh. Chceš-li ale vstoupit do života, dodržuj přikázání.” 18 Zeptal se ho: “Která?” Ježíš řekl: “ ‘Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš falešné svědectví’, 19 ‘cti svého otce i matku’ a ‘budeš milovat svého bližního jako sám sebe.’ ” 20 Ten mladík mu řekl: “To všechno jsem dodržoval odmalička. Co [mi] ještě schází?” 21 Ježíš mu řekl: “Pokud chceš být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, dej [ho] chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mě.” 22 Když ale mladík uslyšel tu řeč, smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku. 23 Ježíš tedy řekl svým učedníkům: “Amen, říkám vám, že pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království. 24 A říkám vám znovu: Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království.” 25 A když to jeho učedníci uslyšeli, nesmírně [nad tím] žasli a říkali: “Kdo tedy může být spasen?” 26 Ježíš však na ně pohlédl a řekl: “U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.” 27 Tehdy mu Petr odpověděl: “Pohleď, my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou. Co tedy bude s námi?” 28 Ježíš jim řekl: “Amen, říkám vám, kdo jste mě následovali, že při znovuzrození [světa], až se Syn člověka posadí na trůnu své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. 29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo ženu nebo děti nebo pole kvůli mému jménu, vezme stokrát více a přijme věčný život za své dědictví. 30 Mnozí první však budou poslední a poslední první.”