1 V těch dnech [tam] bylo velmi veliké množství lidí, a když už neměli nic k jídlu, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim: 2 “Je mi líto toho zástupu. Vždyť zůstávají se mnou už tři dny a nemají co jíst. 3 Pokud je propustím hladové, cestou se vyčerpají; a někteří z nich přišli zdaleka.” 4 Jeho učedníci mu odpověděli: “Jak bude někdo moci zde na poušti nasytit tyto [lidi] chlebem?” 5 Zeptal se jich tedy: “Kolik máte chlebů?” A oni řekli: “Sedm.” 6 Přikázal tedy zástupu, aby se posadili na zem. Potom vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, nalámal a dával svým učedníkům, aby [je] předkládali, a oni [je] předložili zástupu. 7 Měli také trochu rybiček. [Ježíš] je požehnal a řekl, ať předkládají i je. 8 A tak se najedli a byli nasyceni a nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly. 9 Těch, kteří jedli, pak bylo okolo čtyř tisíc. [Ježíš] je potom propustil, 10 ihned nastoupil se svými učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje. 11 Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho tím, že od něho chtěli znamení z nebe. 12 [Ježíš] si v duchu hluboce povzdychl a řekl: “Proč toto pokolení vyhledává znamení? Amen, říkám vám, že tomuto pokolení [žádné] znamení dáno nebude!” 13 A když je opustil, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu. 14 Zapomněli však vzít chléb a neměli s sebou na lodi [víc] než jeden bochník. 15 Tehdy jim přikazoval: “Dávejte pozor a varujte se kvasu farizeů a kvasu Heroda.” 16 Dohadovali se tedy mezi sebou a říkali: “Nemáme [žádný] chléb.” 17 Ježíš [to] ale věděl a řekl jim: “Proč se dohadujete, že nemáte chléb? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte ztvrdlé srdce? 18 Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? [Už] si nevzpomínáte? 19 Když jsem nalámal pět chlebů mezi pět tisíc [mužů], kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?” Řekli mu: “Dvanáct.” 20 “A co těch sedm chlebů mezi čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste sebrali?” A oni řekli: “Sedm.” 21 Řekl jim: “Jak to, že [ještě] nerozumíte?” 22 Potom přišli do Betsaidy a [tam] k němu přivedli slepce a prosili ho, aby se ho dotkl. 23 Chytil tedy toho slepce za ruku a vyvedl ho ven za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: “Vidíš něco?” 24 A [on] vzhlédl a řekl: “Rozeznávám lidi, neboť vidím [něco] jako chodící stromy.” 25 Potom mu znovu vložil ruce na oči a nechal ho vzhlédnout. Tehdy byl uzdraven, takže viděl všechno jasně [i] na dálku. 26 Poslal ho tedy domů se slovy: “Nechoď do té vesnice ani [to] nikomu z té vesnice neříkej.” 27 Tehdy Ježíš a jeho učedníci vyšli do vesnic [kolem] Cesareje Filipovy. Po cestě se svých učedníků ptal: “Za koho mne mají lidé?” 28 Oni odpověděli: “[Někteří] za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.” 29 Tehdy se jich zeptal: “A za koho mne máte vy?” Petr odpověděl a řekl mu: “Ty jsi Kristus!” 30 A on je přísně napomenul, aby [to] o něm nikomu neříkali. 31 Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, velekněžím i zákoníky, být zabit a po třech dnech vstát [z] mrtvých. 32 Ta slova mluvil otevřeně, a [proto] ho Petr vzal stranou a začal ho kárat. 33 Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a pokáral Petra slovy: “Jdi za mnou, Satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.” 34 Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: “Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne. 35 Kdokoli by si totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli ztratí svou duši pro mne a pro evangelium, ten ji zachrání. 36 Vždyť co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale uškodil své duši? 37 A co dá člověk na oplátku za svou duši? 38 Kdo by se totiž v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.”