1 Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo. 2 A já Jan jsem uviděl to svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje od Boha z nebe, připravený jako nevěsta okrášlená pro svého muže. 3 A uslyšel jsem mocný hlas z nebe, který říkal: “Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid a Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem. 4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už [nikdy] nebude; neboť první věci pominuly.” 5 A Ten, který seděl na trůnu, řekl: “Hle, činím všechno nové.” A řekl mi: “Napiš, že tato slova jsou věrná a pravdivá.” 6 Pak mi řekl: “Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznícímu z pramene vody života zadarmo. 7 Kdo vítězí, bude dědicem všeho a [já] mu budu Bohem a on mi bude synem. 8 Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři [mají] svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou; a to je druhá smrt.” 9 Tehdy ke mně přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm koflíků plných sedmi posledních ran, a promluvil se mnou. Řekl: “Pojď, ukážu ti Nevěstu, manželku Beránkovu.” 10 Odnesl mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi veliké město, ten svatý Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe 11 a mající Boží slávu. Jeho jas byl podobný nejdražšímu kameni, jako kameni jaspisu, jasnému jako křišťál. 12 Měl velikou a vysokou hradbu, měl dvanáct bran a na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména, která patří dvanácti pokolením synů Izraele. 13 Tři brány [byly] z východu, tři brány ze severu, tři brány z jihu a tři brány ze západu. 14 Městská hradba měla dvanáct základů a na nich jména dvanácti Beránkových apoštolů. 15 A ten, který se mnou mluvil, měl zlatou třtinu, aby změřil město, jeho brány i jeho hradbu. 16 (To město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka.) Změřil tedy město tou třtinou - na dvanáct tisíc honů. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 17 Potom změřil jeho hradbu: sto čtyřicet čtyři loket lidské míry, která je [mírou] anděla. 18 Jeho hradba byla postavena [z] jaspisu, ale město [bylo] čisté zlato podobné čistému sklu. 19 Základy městské hradby byly ozdobeny všemi drahokamy: první základ [byl] jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, 20 pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chryzolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. 21 A těch dvanáct bran [bylo] dvanáct perel: každá z těch bran byla z jedné perly; a ulice toho města [byla ze] zlata čistého jako průhledné sklo. 22 Ale neviděl jsem v něm [žádný] chrám; neboť jeho chrámem je Pán Bůh Všemohoucí a Beránek. 23 A to město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby v něm svítily, neboť ho rozzářila Boží sláva a jeho lampou [je] Beránek. 24 Národy spasených se budou procházet v jeho světle a králové země do něj přenesou svou slávu a čest. 25 Jeho brány nebudou ve dne nikdy zavírány (nebude tam totiž noc). 26 Přenesou do něj slávu a čest národů, 27 avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, [ale] jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.