Ẹkwo kẹ mbụ, Pọlu deru nụ Ndu
Kọ́rintu
1
Ẹkwo-ozi ọwaa shi l'ẹka mbẹdua, bụ Pọlu; mubẹ onye ono, Kuráyisutu Jisọsu kuru; mee tẹ mu bụru onye ishi-ozi iya ono. Ekuku ono, o kuru mu ono abụru iphe, bụ uche-obu Nchileke. Onye mu l'iya gba mgba ede ẹkwo-wa bụ nwanna ayi Sósutenisu.
Ndu ayi edejeru iya bụ chọchi kẹ Nchileke, bụ ndu ọphu nọ lẹ Kọ́rintu. Ayi gude iya ekele unubẹ ndu Nchileke doberu iche t'unu bụru ndu dụ nsọ; okfu l'unu lẹ Kuráyisutu Jisọsu tụgbaberu bụru nanụ. Ayi edekwa iya phụ anụ iphe bụ ndu nọ l'ẹkemeke ọbule; mbụ iphe bụ ndu abajẹru Nnajiufu ayi, bụ Jisọsu Kuráyisutu ẹja. Jisọsu ono bụ Nnajiufu ẹphe; bya abụkwaruphu Nnajiufu k'ayịbedua.
Tẹ Nchileke, bụ Nna; mẹ Nnajiufu, bụ Jisọsu Kuráyisutu meeru unu eze-iphe-ọma; yo mekwaaphu t'unu buru l'ẹhu-agu.
Ekele kẹ iphe-ọma,
shi l'ẹka Kuráyisutu
Mu anọduje ekeleru unu Nchileke ekele k'eze-iphe-ọma, o shi l'ẹka Kuráyisutu Jisọsu meeru unu. L'unu lẹ Kuráyisutu tụgbaberu bụru nanụ; unu eshi ẹge ono báhú; bụru eze l'iphemiphe ọbule, shi iya l'ẹka. Unu atụko okfu-ọnu makọtaru; tụko mmamiphe makọtaru. Ozi kẹ Kuráyisutu ono b'e mewaru; yọ nọshia unu ike ọkpobe anọshi l'obu; k'ọphu bụ l'ẹ tọ dụdu iphe bụ iphe Ume Nchileke anụ anụnu m'ọo nanụ, nweru ọphu dụru unu ụko ẹge ono unu eche teke Nnajiufu ayi, bụ Jisọsu Kuráyisutu a-la azụ; koshi onwiya l'ọdu-biribiri iya ono. Jisọsu ono e-me unu t'unu vudoshia ike; shihu dụngu dụngu jeye l'ikperazụ. Ọo ya bụ; t'ẹ b'ọ dụ ẹke aa-ta unu ụta mbọku ono, Nnajiufu ayi, bụ Jisọsu Kuráyisutu e-kpe ikpe ono. Nchileke evudoshije ike l'iphe o kfuru. Yọ bụru Nchileke ono bẹ kuru unu t'unu lẹ Nwatibe iya, bụ Jisọsu Kuráyisutu bụru nanụ; gbaru mgba l'iphemiphe ọbule; mbụ onye ono, bụhukwaphu Nnajiufu ayi ono.
Ékwò, nọ lẹ Chọchi
10 Ọ kwa Nnajiufu ayi, bụ Jisọsu Kuráyisutu bẹ mu nọ l'ẹka; l'arọ unubẹ ụnwunna ayi; t'olu bụru unu nanụ l'iphemiphe ọbule. Ọo ya bụ t'unu ba awata okworu onwunu ékwò. Unu tụgbabekwa ọkpobe atụgba bụru nanụ. T'ọriri bụru unu nanụ; idzu abụru unu nanụ. 11 L'iphe ono, mu gude ekfu ono; ụnwunna mu; bụkwa lẹ ndibe Kulóyi byakwaru bya akọoru mu iya; kọjaaru mu iya akọja; l'unu kwaru lẹ ntụtego. 12 Mbụ l'iphe mu ekfu bụ l'a sụru l'unu anọduje adzọ ẹnya. Onye ọphu asụ: “Lẹ ya bụ kẹ Pọlu;” onye ọphu asụ: “Lẹ ya bụ kẹ Apọ́losu;” onye ọphu asụ: “Lẹ ya bụ kẹ Pyita;” onye ọphu asụ: “Lẹ ya bụ kẹ Kuráyisutu.” 13 ?E gbe kekashiwanu Kuráyisutu ekekashi tọo. ?Bụ mubẹ Pọlu bẹ gude k'ẹhu unu nwụhu l'oshi-osweru; tọo Kuráyisutu. Mbụ; ?bụnua ẹpha kẹ mbẹdua, bụ Pọlu b'e gude mee unu baputizimu.
14 Mu ekele Nchileke ekele lẹ ndẹge ẹ tọ bụru Kirísupọsu yẹle Gáyọsu nkịnyi ẹphe; mẹ mu asụ l'ẹ tọ dụdu l'unu ha; onye mu gude ẹka mu mee baputizimu; m'ọo onye lanụ. 15 Ọo ya bụ; t'ẹ b'ọ dụ onye a-sụ l'e gude ẹpha mu mee ya baputizimu tẹ mu bụru nnajiufu iya. 16 Ahaa; ndu, mu mefuaru baputizimu bụ Sutẹ́fanasu yẹle ndibe iya. Ẹ to dokwa mu ẹnya l'o nwenarua onye ọdo, mu meru baputizimu ọdo; m'a -gụfu ndu onanu. 17 Ẹ tọ bụkwa ome baputizimu bẹ Kuráyisutu yeru mu tẹ mu bya emeje. Iphe o ziru mu tẹ mu bya emeje bụkwa tẹ mu bya ezije ndiphe ozi-ọma ono. Tẹ mu be egudekwa okfu, ekoshi mmamiphe ndiphe ezi iya; e menyakwaa; ọ tunyia ìrè, nọ l'anwụhu, Kuráyisutu nwụhuru l'oshi-osweru.
Kuráyisutu bụ ike; bụru
mmamiphe, shi l'ẹka Nchileke
18 L'okfu kẹ anwụhu Kuráyisutu l'oshi-osweru ono bẹ bụkwa iphe éswè l'ẹnya ndu, ala iyi. Obenu l'ayibẹ ndu aadzọfuta adzọfuta b'ọ bụ ike, shi l'ẹka Nchileke. 19 Iphe ọbu bụ l'e deru iya edede l'ẹkwo okfu Nchileke; lẹ Nchileke sụru:
“Mmamiphe ndu maru iphe;
bẹ ya e-mebyishi.
Ya emee ẹnya, ndu kwaru ẹnya kwaru
t'ọ bụru iphe mmakanụ.”
20 Mbụ; ?bụhunu awe bẹ ndu mmamiphe nọ nta-a? ?Bụ awe bẹ ndu maru oke ẹkwo nọ nta-a? ?Bụ awe bẹ ndu maru okfu lẹ mgboko-a nọ? Nchileke meekwaru tẹ mmamiphe, ndiphe maru bụru iphe éswè.
21 A makwaru-a lẹ Nchileke meru madzụ; k'ọphu madzụ e-shi lẹ mmamiphe, ọ nụru iya; maru iya; ọbu lẹ madzụ gude lẹ ya manụkaru mmamiphe; gwọbe ogude mmamiphe ono maru Nchileke. Ọo ya kpataru; Nchileke asụ lẹ ya e-shi l'iphe ono, ndu maru iphe sụru l'ọ bụ iphe éswè ono, bụ iya bụ ozi-ọma kẹ anwụhu ono, Kuráyisutu nwụhuru l'oshi-osweru ono, ayi ezi ono; gude iya dzọo madzụ. Onye bụ onye nataru ozi-ọma ono bẹ Nchileke dzọtawaru. 22 Lẹ ndu Ju bụ iphe-ọphulenya bẹ ẹphe sụru t'e meru koshi ẹphe. Ọphube ndu Girísu abụru mmamiphe bẹ ẹphe achọ. 23 Obenu l'ozi, ayi ezi bụ l'a kpọpyaberu Kuráyisutu l'oshi-osweru. Ono abụru iphe adụ ndu Ju ụkfu l'ọkpa; bya abụru iphe-éswè l'ẹnya ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju. 24 Obenu lẹ ndu Nchileke kuru; mbụ ndu Ju; mẹ ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju bẹ Kuráyisutu ono bụ ike Nchileke; bya abụkwaruphu mmamiphe, shi l'ẹka Nchileke. 25 L'iphe Nchileke eme, dụa l'ọ bụ iphe éswè; gbe kakwa mmamiphe ndiphe nshinu. Iphe ọphu dụa l'ọ bụ arụhu bẹ Nchileke rụhuru akakwaphu ụnwu-eliphe ike.
Ẹge Nchileke emeje iphe iya
26 Ọo ya bụ; ụnwunna mu; unu nyatajẹkwa iphe unu shi bụru tẹmanu Nchileke ekua unu. Unu te shikwa ha l'igwe maru iphe l'ọ bụ ẹge ndiphe, maru ẹkwo amajẹru. Unu te shi ha l'igwe nweru ẹnya; ndu ọphu ndu oke amadụ mụru ta ba nwishi. 27 Obenu lẹ Nchileke fọtalerua iphe, dụ éswè éswè l'ẹnya ndiphe; gude iya mee t'iphere gude ndu maru iphe. Yọ bya afọtakwaphu iphe rụhuru arụhuru l'ẹnya ndiphe; gude iya mee ndu, agburu-ẹhu nọ iphe-iphere. 28 Nchileke fọtaru iphe ẹnya iya laru l'eliphe; mbụ iphe ndiphe ta gụbedu iphe; mbụ iphe ẹphe sụru l'ẹ tọ dụdu iphe ọ bụ; gude iya tụrua iphe, ndiphe rịru l'ọ bụ ọkpobe iphe; mee ya t'ẹ b'ọ dụ iphe ọo-bụ. 29 Ọo ya bụ t'ẹ b'o nwe akpụru onye lanụ, a-saghe nsasa l'ifu Nchileke. 30 Obenu l'unubẹdua bẹ Nchileke mewaru; unu lẹ Kuráyisutu Jisọsu atụgbabewa bụru nanụ. Yọ byakwaphu bya emee Kuráyisutu; yọ bụru mmamiphe kẹ ayịbedua. Ọ kwa iya b'o shi l'ẹka; yọ bụru iya bụ l'ayi bụ ndu doberu ẹka ndoo l'ifu Nchileke. Ayi shi l'ẹka iya bụru ndibe Nchileke; bya abụru ndu, ọ gbataru l'iphe dụ ẹji, pyịtaru ayi l'ẹkpiri. 31 Ọ bụ iya bụ l'ọ laru l'iphe ẹkwo okfu Nchileke kfuru; sụ: “T'onye ọ dụ t'ọ sajẹ nsasa; t'onye ono sajẹ nsasa k'iphe Nnajiufu meru.”