Ditoronomi
1
Ekemu t'a lụfu l'ugvu Horẹbu
Ọwaa bụ iphe, Mósisu kfuru nụ ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha l'echi-ẹgu ụzo ẹnyanwu-ahata Jọ́danu; bụ iya bụ nsụda Jọ́danu, cheru ifu l'ụzo Sufu. Ẹke ono nọ lẹ mgbaku Paranu ẹka lanụ; mẹ Tofẹlu; Lébanu; Házerọtu; mẹ Dizahabu l'ẹka iya ọphu. E -shi l'ugvu Họ́rebu eje Kadẹ́shi-Baníya bẹ eejeje ije abalị iri lẹ nanụ; tẹmanu e rua ya; m'e shia ụzo Ugvu Séyi.
Yo be mbọku kẹ mbụ l'ọnwa k'iri lẹ nanụ l'afa ọphu kwe ẹphe ụkporo afa labụ; Mósisu araaru iya ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha arara; mbụ iphe, Ojejoje tụru iya l'ekemu l'okfu ẹhu ẹphe. Teke ono bụ l'ọ lụ-gbutsuaru Sihọnu; eze ndu Amọru, shi achị ndu Hẹ́shibonu. L'oge teke ono kwaphu b'o shi lẹ Edereyi; je alụ-gbua Ọgu, bụ eze, shi achị ndu Báshanu; mẹ ndu Ashụtarotu.
Yọ bụru l'ụzo ẹnyanwu-ahata Jọ́danu l'alị Móabu l'ẹke ono bẹ Mósisu nọ tọkashiaru ẹphe ekemu ono; sụ:
Ojejoje, bụ Nchileke ayi nọ l'ugvu Họ́rebu kfuru nụ ayi; sụ: “L'unu nọokwaru anọno l'ugvu-a. Unu fọkashia ụlo-ẹ́kwà unu tụgbua jeshia alị ugvu ndu Amọru; mẹe alị ndu nọnyabe ẹphe lẹ nsụda Jọ́danu; mẹ l'alị ugvu; mẹ l'ọkpa-ugvu, nọ l'ụzo ẹnyanwu-arịba; mẹ ndu bu l'ụzo ọhuda; mẹ ndu bu l'ụzo iku eze ẹnyimu; mbụ jeyewaru l'ụzo alị ndu Kénanu; mẹ l'alị ugvu ugvu Lébanọnu; mbụ je akpaa l'eze ẹnyimu ono; mbụ Ẹnyimu Yufurétusu. Unu lekwaa; ya wookwaru alị ono dobe unu l'ifu. Unu jekwa je alụta alị ono nweru; mbụ alị ono, Ojejoje riru angụ lẹ ya a-nụ nna unu oche phẹ; mbụ Ébirihamu; mẹ Áyizaku; mẹ Jékọpu; mẹ ndu awa ẹphe l'ẹphe ha ono.”
Mósisu afọta ndu ikpe
(Awụ 18:13-27)
Yọ bụru teke ono bẹ mu sụru unu lẹ ya ta adụkwa ike ovu ivu ẹhu unu nwẹnkinyi iya. 10 Nta-a bẹ Ojejoje, bụ Nchileke unu mewaru; unu aka l'igwe; k'ọphu bụ lẹ nta-a bẹ unu hawa l'ọ bụ mkpọ-kpodo, nọ l'igwe. 11 Mu ekfukwaaphu tẹ Ojejoje, bụ Nchileke kẹ nna unu phẹ mee t'unu kabaa l'igwe l'ẹge unu ha nta-a ugbo ụkporo l'ụnu; yọ gọkwaaruphu unu ọnu, bụ iphe o kweru unu ụkwa iya. 12 ?Nanụ ẹge yẹbedua nwẹke-iya a-dụ ike vua ivu ẹra unu; mẹ iphe, atsụ unu l'ẹhu; l'edoshiru unu okfu, adaru unu? 13 Unu shikwa l'ikfu unu iche l'iche fọtatsua ndu maru iphe; ndu iphe edoje ẹnya; bụru ndu a maru ẹpha ẹphe; tẹ ya mee ẹphe t'ẹphe bụru ndu ishi unu.
14 Ọnu, unu yeru abụru l'iphe, mu kfuru dụ mma.
15 Tọ dụ iya bụ; mu abya afọtatsua ndu bụ ndu nweru ẹnya l'ikfu unu iche l'iche; ndu maru iphe; bụkwaruphu ndu a maru ẹpha ẹphe; mee ẹphe t'ẹphe bụru ndu ishi unu. O nweru ndu ọphu mu meru; ẹphe achị ụnu ụmadzu ẹbo l'ụkporo ụmadzu iri iri; nweru ndu ọphu achị ụkporo ụmadzu ise ise; nweru ndu ọphu achị ụkporo madzụ ẹbo l'ụmadzu iri iri; nweru ndu ọphu achị ụmadzu iri; bya enweru ndu ọphu bụ ndu ishi l'ikfu l'ikfu. 16 Mu abya atụaru ndu ikpe unu ekemu teke ono; sụ ẹphe: “Unu ngabẹjekwa nchị l'okfu, adaru unwunne unu; doshiaru iya ẹphe l'ụzo, dụ mma: m'ọ bụ onye Ízurẹlu l'onye Ízurẹlu b'ọ daru; m'ọ bụ onye Ízurẹlu yẹle onye laru alala. 17 Unu be elejekwa madzụ ẹnya l'ifu l'ekpe ikpe. Unu ngabẹjekwaru ụmadzu labụ, okfu adaru nchị; t'ẹphe doo iphe, adaru ẹphe; mẹ ẹphe bụ ndu ha nwanshịi; mẹ ẹphe bụ ndu ha nshinu. Unu ba atsụjekwa madzụ egvu; kẹ l'onye ikpe dụ l'ẹka bụkwa Nchileke. Teke ọ bụ okfu, kariru unu ẹka; unu egude iya byakfuta mu tẹ mu nụa.” 18 Mbụ lẹ mu tụko iphe, bụ iphe, gbaru unu l'ememe kfukotaru unu teke ono.
Eezifu ndu ngge
(Ọ́gú 13:1-33)
19 Teke Ojejoje, bụ Nchileke ayi sụru t'ayi kwafụ l'ugvu Họ́rebu; bẹ ayi wụfuru kwasẹru ụzo, e shi eje alị ugvu ndu Amọru; jekota ije l'echi-ẹgu ono, paru ẹka; dụ egvu, unu phụkotaru ono; jeye ayi erua Kadẹ́shi-Baníya. 20 Mu asụ unu: “Nta-a bẹ unu ruakwaru alị ugvu ndu Amọru, bụ iya bụ alị, Ojejoje, bụ Nchileke ayi abya ayi anụnu. 21 Unu lekwaa: lẹ Ojejoje, bụ Nchileke unu nụakwaru unu alị ono. Unu tụgbukwaa je anata alị ọbu, bụ iya bụ iphe, Ojejoje, bụ Nchileke kẹ nna ayi oche phẹ kfuru. Unu ba atsụkwa egwu; ọphu ẹhu anmakwa unu anmanma!”
22 Tọ dụ iya bụ; unu awukfuta mu bya asụ mu l'ọ kakwa mma t'ayi fọta ndu e-vutaru ayi ụzo; jeeru ayi ngge l'alị ono; k'ọphu ẹphe a-bya akaru ayi ụzo, ayi e-shi; mẹ mkpụkpu, ayi e-shitsua.
23 Iphe ono, unu kfuru ono adụ mu mma nshinu. Mu abya afọta ụmadzu iri l'ẹbo; onye lanụ l'iphe bụ ikfu, nọnu. 24 Ndu ono atụgbua shia ụzo alị ugvu ono; lụfuta nsụda Ẹshukolu; gekota ngge l'alị ono. 25 Ẹphe hatsụaru akpụru oshi, nọ l'alị ono wọta wolataru ayi; bya asụ ayi: “L'alị ono, Ojejoje, bụ Nchileke ayi abya ayi anụnu ono dụkwa mma.”
Ndu Ízurẹlu ekwefuru Ojejoje íkè
26 Obenu l'unu nụtsuaru iya; bya ekwefu íkè ejeje; jịka ome iphe, Ojejoje, bụ Nchileke ayi sụru t'unu mee. 27 Unu anọdu l'ụlo-ẹ́kwà unu wata ọgu aphụ; sụ: “Lẹ Ojejoje bẹ unu dụkwa ashị; l'ọ kwa iya meru iphe, o dufutaru unu lẹ Íjiputu; woru unu ye ndu Amọru l'ẹka t'ẹphe gbushia.” 28 Unu asụ: “?Bụ awe bẹ unu e-je nta-a; keshinu ụnwunna unu mewaru; meji ekofu unu? Kẹ l'ẹphe sụru lẹ ndu bu l'alị ono kakwa ayi ike; kakọta ayi ogologo; mkpụkpu ẹphe abụgbaaru oke mkpụkpu, mgbodo iya etsu l'igwe. Ọphu ka njọ abụru l'ẹphe phụru ndu shi l'eri Anaku l'ẹke ono.”
29 Mu asụ unu: “Tẹ meji ba awakwa unu awawa! Unu ba atsụkwa ẹphe egvu.” 30 Lẹ Ojejoje, bụ Nchileke unu, bụ onye vutaru unu ụzo bẹ a-lụ-chitaru-a unu ọgu; ẹge ono, ọ lụ-chitaru iya unu lẹ Íjiputu ono; bụ ọphu unu gude ẹnya unu phụ. 31 Ọ lụ-chitaru iya unu l'echi-ẹgu; ẹke unu phụru ẹge Ojejoje, bụ Nchileke unu hetaru unu ẹge nna ehetaje nwatibe iya-a; hee unu gbururu jeye unu erua ẹke-a.
32 E guderu l'ọ dụ ẹge ono; unu ajịkale-e okweta kẹ Ojejoje, bụ Nchileke unu ono, 33 bụ iya vutaru unu ụzo l'ije unu; bụru iya anọduje eleru unu ẹnya l'ẹke unu a-kpọbe ụlo-ẹ́kwà ono. Onye abụje; o -be l'ẹnyashi; yọ mụberu unu ọku; teke o beru l'eswe; yo doberu unu urukpu; shi ẹge ono ekoshi unu ụzo, unu a-nọdu eshi.
Ojejoje àhụ̀ ndu Ízurẹlu àhụ̀hù
(Ọ́gú 14:20-45)
34 Ojejoje anụa iphe, unu kfuru; ẹhu eghulahaa ya eghughu; yo ria angụ; sụ: 35 “L'ẹ tọ dụdu m'ọ bụ onye lanụ lẹ ndu ẹjo ọgbo-a, byaru bya e-gude ẹnya phụ ẹgiri alị ono; mbụ alị ono, ya riru angụ lẹ ya a-nụ nna unu oche phẹ ono; 36 gbahaa Kálẹbu Jefune. Yẹbedua a-phụ iya. Iphe bụ ẹke ọ dzọru ọkpa l'alị ono bẹ ya a-nụ iya yẹle ụnwu iya. Ishi iya abụru l'o gude obu iya l'ọ ha l'etso Ojejoje.”
37 Ọ bụkwaphu l'okfu ẹhu unu meru; ẹhu eghulahaa Ojejoje eghughu l'ẹke mu nọ. Yọ sụ: “Lẹ mbẹdua ta abahụkwa iya phụ. 38 L'ọ bụ Jóshuwa Nunu, bụ onye eyejeru mu ẹka a-bahụ iya.” Wo tẹ mu mekwaa t'obu shihu Jóshuwa ike; kẹ l'ọ bụ yẹbedua e-du ndu Ízurẹlu t'ẹphe je anata alị ono t'ọ bụru nk'ẹphe. 39 A bya l'ụnwegirima kẹ nshịi; mbụ ndu ọphu unu sụru l'aa-kpụ lẹ ndzụ; mbụ ụnwegirima ndu ọphu ẹ-ta amadua iphe, dụ mma; l'ọphu dụ ẹji teke ono; ọ bụ ẹphebedua a-bahụ l'alị ono. Ọ bụ ẹphebedua bẹ ya a-nụ alị ono t'ọ bụru òkè-iphe ẹphe. 40 A bya l'unubẹdua; unu laphukwa azụ. Unu wụkwaru; shia ụzo echi-ẹgu lashia l'ụzo Eze Ẹnyimu Uswe.
Eemekputa ndu Ízurẹlu
(Ọ́gú 14:39-45)
41 Tọ dụ iya bụ; unu eyeeru iya ọnu; sụ: “L'unu mesweekwaru Ojejoje. L'unu e-je alụa ọgu ono; mekota iphe, bụ iphe, Ojejoje, bụ Nchileke ayi sụru t'unu mee.” Ya ndono; unu atụko l'unu ha kwakọbe k'ọgu; l'arị l'ọbahu l'alị ugvu ono dụ nphe.
42 Ojejoje asụ mu: “Tẹ mu kfuru unu t'unu be ejekwa abahụ; ọphu unu 'ejekwa ọlu ọgu. Ishi iya abụru lẹ ya ta anọkwa unu l'azụ. Ndu ọhogu unu e-mekputakwa unu.”
43 Mu ekfugeeru iya unu; unu ta anga nchị. Unu ekwefuru Ojejoje íkè; ngabaru ẹka jeshia l'alị ugvu ono. 44 Ndu Amọru, bu l'alị ugvu ono awụfuta bya etso unu ọgu. Ẹphe eripyabe unu l'ọ bụ ẹngu; chịa unu tsube lẹ Séyi jeye lẹ Họma; gbushia unu. 45 Unu alaphuta azụ bya egude ẹkwa raku Ojejoje; ọphu o yeduru unu ọnu; tọ ngarụ unu nchị. 46 Yọ bụru iya bụ l'unu anọdu lẹ Kadẹ́shi; nọo ya ọdu.