5
Nwoke, ọbvu eme
(Mat 8:28-34; Luk 8:26-39)
Jizọsu yẹle ndu etsoje iya nụ bya ejerwua azụ eze-ẹnyimu ono azụ iya ọphuu, bụ iya bụ l'alị kẹ ndu Gerasa. Ọ fụtashiepho l'ụgbo; nwoke, ọbvu eme shi l'ẹka eelije nemadzụ byapfutashia ya. Ẹka ono bẹ nwoke ono bu ebubu. Ọbvu ọbu emeshi iya ike; k'ọphu ọ tọ dụedu onye sụkwaduru iya eketsuta l'ẹgbu; mbụ m'obeta ọ bụru mkpọro bẹ a tụru iya. Tekenteke kpọo bẹ aatụjehawa iya mkpọro l'ọkpa; tụa ya mkpọro l'ẹka; ọle ọobyaje aghakpọshia ẹka aghakpọshi; mkpọro k'ẹka ono anyakashịhu. L'o woru k'ọkpa chipyashia echipyashi. Ọphu ọ dụedu onye ike agọta iya dụkwadu. Eswe l'ẹnyashi bẹ ọonoduje l'echilabọ ẹka ono, eelije nemadzụ ono yẹle echi ẹka úbvú nọgbaa echi mkpu; oogude mkpuma ekwobashị onwiya ẹhu.
Ọ hụmaepho Jizọsu l'ẹka dụ ẹnya; ọ phọta ọso gbapfu iya je adaa kpurumu l'iphu iya; chia mkpu sụ: “Jizọsu; Nwa Chileke; mbụ Chileke ono, bụ Ọkalibe-kangokọtaru-nụ! ?Bụ gụnu bẹ mu lẹ ngu jigba? Mu arwọkwa ngu arwọrwo; Chileke anụkwa iya-a; ta anụshinu mu aphụ.” Kẹle Jizọsu sụhawaru iya: “Gụbe ọbvu; shi nwoke ono l'ẹhu lụfuta!”
Jizọsu jịa ya: “?Bụ gụnu bẹ ịiza?”
Ọ sụ iya: “Ẹpha mu bụ ‘Ụnubuku’; kẹle anyi dụ igwerigwe.” 10 Ọ rwọo Jizọsu rwọshia ya ike sụ iya g'ọ tọ sụshi phẹ g'ẹphe lụfu l'alị ono.
11 Noo ya; ọ dụru ikpoto ezi, eeche echeche, dọru l'agụga úbvú ono akpa nri. 12 Ọbvu ono tụko rwọahaa Jizọsu sụ iya g'ọ hanaa phẹ g'ẹphe je awụba l'ime ẹhu ezi ono. 13 Jizọsu sụ phẹ g'ẹphe je. Ọbvu ono wụfuta l'ẹhu nwoke ono bya awụba l'ime ẹhu ezi ono. Ikpoto ezi ono, rwuru l'ụnu ise ono tụkolepho shi l'agụga úbvú ono phọta ọso gbaa kpurukpuru gbazeta je awụda l'ime eze-ẹnyimu ono; mini rigbushia ya.
14 Ndu eche iya nụ gbakashịhu je epfukashia ya l'ime mkpụkpu mẹ l'ọma obẹgu. Ọo ya bụ; ndu ono, e pfuru iya ono wụru byatashia ahụma iphe, meru nụ. 15 Ẹphe bya ejepfu Jizọsu. Ẹphe hụma nwoke ono, ọbvu shi eme ono; mbụ onye ono ụnubuku ọbvu shi buru l'ẹhu ono g'ọ nọwanu anọo; yewanụ uwe l'ẹhu; wekọrohuwanu. Ndzụ gụahaa phẹ. 16 Ndu ọphu hụmaru iphe, meru nwoke ono, ọbvu shi eme ono; waa iphe, meru ikpoto ezi phọ; kọoru iya ndu ono, byaru nụ ono. 17 Ẹphe rwọahaa Jizọsu g'ọ lụfuru phẹ l'alị.
18 Ọ bahụshiepho l'ụgbo; nwoke ono, ọbvu shi eme ono bya bya arwọo ya gẹ yẹe ya swịru.
19 Jizọsu jịka bya asụ iya: “Laa unuphu; je epfukashịaru ndu ndu-unu eze iphe, Nnajịuphu meru ngu; waa g'ọ phụ-beru ngu obu-imemini.”
20 Ọ tụgbua je arakashịahaa eze iphe, Jizọsu meru iya arakashị l'ọha Mkpụkpu-Iri. Iphe ono, Jizọsu meru ono dudzuru onyemonye biribiri.
Nwa Jiayirọsu mẹ nwanyị,
nsọ eme mkpụrumkpuru
(Mat 9:18-26; Luk 8:40-56)
21 Jizọsu phẹ gude ụgbo ono daghaẹkwapho mini ono jeshia l'azụ iya ọphuu; ikpoto nemadzụ bya anọ-phee ya mgburugburu. Ọ nọdu l'agụga mini. 22 Onye lanụ lẹ ndu-ishi ụlo-ndzukọ byapfuta iya. Ẹpha iya bụ Jiayirọsu. Jiayirọsu hụmae ya phọ bya adaa kpurumu lẹ mgboru ọkpa iya; 23 rwọahaa ya eyeru iya ẹka l'alị sụ: “Nwatibe mu kẹ nwanyị anwụhukwa anwụhu. Jiko byarọ ebyibe iya ẹka g'o wekọrohu dzụru ndzụ.”
24 Jizọsu tsoru iya jeshia. A dụkpoo igwerigwe awụ etso Jizọsu; k'ọphu a gbẹ akpa iya mkpa.
25 Ọ dụru nwanyị, nọ l'ẹka ono, nọwaru nsọ-ụnwanyi mkpụrumkpuru apha iri l'ẹbo. 26 O jewaru iphe-ẹhuka l'ẹka ikpoto ndu eme ọbvu. Iphemiphe, o nweru bẹ ọ tụkowaru mephushichaa; ọphu o wekọrohuduru; ọ gbẹ akajẹnu njọ. 27 Ọ nụmaepho iphe, Jizọsu emeje; o shia ya azụ pyobata l'ime ìgwè ọha ono bya edenyi uwe Jizọsu ẹka. 28 Kẹle ọ sụkwanuru: “Mu -denyikpọwa iya ẹka l'uwe bẹ mu e-wekọrohu-a.”
29 Edenyi, oodenyi ẹka l'uwe Jizọsu; mee ono buhu. O rwua ya l'ẹhu lẹ Jizọsu mewaru iya o wekọrohu l'iphe, eme iya nụ. 30 Jizọsu mawaru l'onwiya l'ọ dụru ike, shi iya l'ẹhu lụfu. Ọ ghakọbe l'echi ikpoto ọha ono sụ: “?Bụ onye denyiru uwe mu ẹka?”
31 Ndu etsoje iya nụ sụ iya: “Ị hụmachaaru g'igwe ọha-a akpagbu ngu lẹ mkpa; ị gbẹ ajị: ‘?Bụ onye denyiru ngu ẹka?’ ”
32 Ọ bya achịkaa ẹnya gẹ ya maru: ?ya a-hụma onye meru iphe ono. 33 Ndzụ gụahaa nwanyị ono; kẹle ọ mawaru iphe, meru l'ẹhu iya. O gude ẹhu-anmanma bya adaa kpurumu l'iphu iya; bya epfukọtaru iya ọkpobe-opfu. 34 Jizọsu sụ iya: “Nwada; ekweta, i kwetarụ mewaru g'i wekọrohu. Laa je eburu l'ẹhu-guu l'iphe, eme ngu nụ bẹ e mewaru ngu i wekọrohuwaa.”
35 Jizọsu gudekwadụ-a opfu ono l'ẹka epfu; ndu shi l'ibe Jiayirọsu bya bya asụ: “Jiayirọsu; nwa ngu nwanyị nwụhuakwaru. ?Bụ gụnu bẹ iituchikwadu O-zì-iphe nchị?”
36 Ọphu Jizọsu angakpọdaru nchị l'iphe, ndu ono epfu. Ọ sụ onye-ishi ụlo-ndzukọ ono: “Ndzụ ba agụshi ngu. Ọo 'ẹpho g'i kweta.” 37 Ọphu ọ dụdu onye Jizọsu kwekwaduru g'ẹphe l'iya swịru; gbahaa Pyịta mẹ Jiemusu mẹ Jiọnu, nwune Jiemusu. 38 Ẹphe jerwua ibe onye-ishi ụlo-ndzukọ ono; ọ bya akpovu ụzu, igwe ọha, nọ l'ẹka ono atụ; bya ahụma g'ẹphe agụ aphụ bya egbu onwophẹ l'ẹkwa. 39 Jizọsu bya abahụ bya asụ phẹ: “?Bụ gụnu meru iphe, unu atụ ụzu bya akwa ẹkwa? Nwata ono ta nwụhukwaru anwụhu; ọ kwa mgbẹnya bẹ ooku.”
40 Ẹphe ze iya ọchi. O kweẹpho doo bya achịfuchaa phẹ etezi g'ẹphe ha; bya eduta nna nwata ono yẹle ne iya; waa ndu ọphu yẹe ya swị bya abahụ l'ẹka nwata ono zẹ. 41 Ọ bya eseta nwata ono l'ẹka bya asụ iya: “Talita kumi,” bụ iya bụ: “Nwamgbọko-nshịi; mu sụru g'i teta!”
42 Nwata ono teta jepheahaa. Nwamgbọko ono nọwaru apha iri l'ẹbo eshinu a nwụru iya. Ọ dụ phẹ biribiri kẹ 'ama g'eme iya. 43 Jizọsu karụ phẹ sụ phẹ g'ọ tọ dụkwa onye ẹphe l'e-me g'ọ maru. Ọ sụ phẹ g'a nụ nwata ono nri g'o ria.