4
Awa Kohatu
Chipfu bya epfuru yeru Mósisu yẹle Erọnu; sụ phẹ: “Unu gụa ụnwu Kohatu, bụ ndu shi l'eri Lívayi ọgu. Unu gụa phẹ l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. Ndu unu a-gụ bẹ bụ iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo apha l'apha iri je akpaa l'ụkporo apha labọ l'apha iri; mbụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ.
“Ozi, ụnwu Kohatu a-nọdu eje l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ ono bụ: eleta iphe, kakọta adụ nsọ ẹnya. Ndu Ízurẹlu -nọdu abya aphọta ụlo-ẹkwa phẹ tụgbua; gẹ Erọnu yẹle ụnwu iya bahụ l'ime ụlo-ẹkwa-ndzukọ je atọfuta ẹkwa, eegudeje gbobuta ẹka-kakọta-adụ-nsọ; gude iya phụ-chia okpoko-ekemu. Ọo ya bụ; ẹphe ewota akpọ umoro-ẹnyimu phụ-kputa iya; gude ẹkwa, dụkota urwukpu-urwukpu phụa ya l'eli; bya eworu mgbọro, eegudeje ẹka apa iya ye iya.
“L'eli teburu phọ, eedobeje buredi ono, adụje l'iphu Chipfu ono bẹ ee-kwebeje ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu; l'e wota gbamụgbamu tụ-kobe iya l'eli; mẹ ite; mẹ nkwẹka; waa okoro, ngwẹja-mẹe adụje. Aatụ-kobekwa iya phọ buredi ono, adụje l'atatiphu Chileke mkpụrumkpuru ono. Ẹphe abya eworu ẹkwa uswe-uswe tụsaa l'eli iphemiphe ono; kwechita iya akpọ umoro-ẹnyimu; wota mgbọro, eegudeje ẹka apa iya ye iya.
“Ẹphe abya egude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu kwechia iphe, aatukobeje orọku, e gude anwụ ọku; gude iya kwechia orọku l'onwiya; mẹ iphe, apajẹ oghu iya; mẹ iphe, aagụje ọku; mẹ iphemiphe, eeyeje manụ, e gude anwụ ọku. 10 Ọo ya bụ; ẹphe egude akpọ umoro ẹnyimu phụ-kputa iphemiphe ono; mẹ ivu, dụkota iya nụ; woru dọbe l'eli iphe, aa-dọbeje iya gude apa iya.
11 “Ẹphe a-phụshi ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu l'eli ọru-ngwẹja ono, e meru lẹ mkpọla-ododo ono; gude akpọ umoro ẹnyimu kwechia ya; woru mgbọro, eegudeje apa iya ye iya.
12 “Ẹphe ewotakọta iphe, bụ ivu, eegudeje eje ozi l'ụlo Chipfu; gude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu kekọbe iya; bya egude akpọ umoro ẹnyimu kwechita iya; woru iya tukobe l'eli iphe, eegudeje apa iya.
13 “Ẹphe e-kpofu ntụ, nọ l'ọru-ngwẹja ono; woru ẹkwa oruswe oruswe tụsaa l'eli iya. 14 Noo ya; ẹphe ewota iphe, bụ ivu, eegudeje eje ozi l'ọru-ngwẹja ono; tukobe l'eli ẹkwa oruswe oruswe ono. Mbụ l'ẹphe a-tukobe iya iphe, aagụje ọku; mẹ oji; mẹ iphe, eegudeje ekpo ntụ; mẹ gbamụgbamu. Iphemiphe ono bẹ ee-kwechita akpọ umoro ẹnyimu; woru mgbọro, eegudeje apa iya ye iya.
15 “Erọnu yẹle ụnwu iya -kwechishigbuchaẹpho ụlo Chipfu; mẹ ivu, dụ iya nụ; ndu Ízurẹlu -byaẹpho aphọta ụlo-ẹkwa phẹ tụgbua; g'ọ bụru ụnwu Kohatu e-vuta iphe ono. Ọle ọo g'ẹphe te edenyikwa ẹka l'iphe, dụ nsọ; ọdumeka bẹ ẹphe a-nwụhukwa. Ọo ụnwu Kohatu bẹ e-vutajẹ iphe ono, dụ l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ ono.
16 “Eleyaza nwa Erọnu, bụ onye uke Chileke bẹ kẹ manụ, eegudeje anwụ ọku dụ l'ẹka; mẹ ụ̀nwù-isẹnsu, anọduje eshi mkpọ; mẹ ngwẹja-nri, eegweje mbọkumboku; mẹ manụ, aawụje l'ishi. Ọo yẹbedua bẹ a-nọdu eleta ụlo-ẹkwa Chileke l'ophu ẹnya; mẹ iphemiphe, dụ iya nụ; mbụ ụlo Chipfu; mẹ ivu, dụkota iya nụ.”
17 Chipfu sụ Mósisu yẹle Erọnu: 18 “Unu te ekwekwa g'ọnulo Kohatu chịhu l'ipfu ndu Lívayi. 19 Waa iphe, unu e-meru phẹ; k'ọphu ẹphe a-nọdu ndzụ; ẹphe taa nwụhudu m'ẹphe jekube iphe, kakọta-adụ-nsọ ntse baa: G'ọ bụru Erọnu yẹle ụnwu iya a-bahụje l'ime ụlo Chipfu je akaru onyenọnu ozi ọphu oo-je; mẹ ivu, oo-vuta. 20 Ọle g'oshilọkpa Kohatu ta abahụkwa je ele ẹnya l'iphe, dụ nsọ ono; m'obeta ọ bụru g'ọ chaa ya ẹnya achacha mgbo lanụ; ọdumeka bẹ ẹphe a-nwụshihukwa.”
Ụnwu Geshọnu
21 Chipfu bya asụ Mósisu: 22 “Gụkwaapho ụnwu Geshọnu ọgu. Gụa phẹ l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. 23 Ndu ịi-gụ bụ iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo apha l'apha iri jeye l'ụkporo apha labọ l'apha iri; mbụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ.
24 “Iphe, a-bụru ozi ndu ọnu-ụlo Geshọnu l'ozi, eeje ejeje l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ; mẹ iphe, eevu evuvu bẹ bụ: 25 Ẹphe e-vutajẹ ẹkwa, e gude mee ụlo-ẹkwa Chileke; mbụ vuta ụlo-ẹkwa-ndzukọ ono, mẹ ẹkwa, e gude kpua ya; mẹ akpọ umoro-ẹnyimu, e gude kwechia ya; mẹ ẹkwa, eegudeje gbobuta ọnu-ụlo-ẹkwa-ndzukọ; 26 mẹ ẹkwa, eekobutajẹ mgburugburu l'ọma-unuphu ono, nọ-pheru ụlo-ẹkwa Chileke ono; mẹ ọru-ngwẹja ono; waa ẹkwa, eekobutajẹ l'ọnuzo; mẹ eri, e gude gebe iya; mẹ iphe, bụkota ngwa, eegudeje eje ozi, dụ iya nụ. Ọo ndu Geshọnu ono bẹ e-gude iphe ono g'ọ ha mee iphe, ọ gbaru g'e gude iya mee. 27 Iphe, bụkpoo ozi, ụnwu Geshọnu ejekpọ ejeje; obeta ọ bụru evu ivu; ọzoo eje ozi ọzo; bẹ bụ Erọnu yẹle ụnwu iya bẹ e-goshije g'ẹphe e-je iya. Ọo unubẹdua bẹ e-goshije phẹ ivu, gbaru phẹ l'evuvu. 28 Noo ozi, ndu ọnu-ụlo Geshọnu a-nọduje eje l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ bụ ono. Iphe, bụ ozi phẹ bẹ bụ Itama nwa Erọnu, bụ onye uke Chileke bẹ a-nọdu egoshije phẹ g'ẹphe e-je iya.”
Ụnwu Merari
29 “A -bya abya l'ụnwu Merari; gụa phẹ ọgu l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. 30 Ndu ịi-gụ bụ iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo apha l'apha iri jeye l'ụkporo apha labọ l'apha iri; mbụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ. 31 Waa iphe, gbaru ụnwu Merari l'ememe teke ẹphe eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ baa: Ẹphe e-vutajẹ mgbo ụlo-ẹkwa Chileke; mẹ oshi, e swebushiru lẹ mgbo ono; mẹ itso iya; mẹ ọkpa mgbo. 32 Ẹphe e-vutajẹkwapho itso, nọ-pheru ọma-unuphu mgburugburu; mẹ ọkpa itso ono; mẹ nggu, a kpọru l'ụlo-ẹkwa ono; mẹ ụdo iya; mẹwaro ivu, etsoje iya nụ g'ọ ha; waa iphemiphe, e gude eje ẹgube ozi ono. Unu ketarụ onyenọnu iphe, gbaru iya l'evuvu.
33 “Noo ozi, ndu ọnu-ụlo Merari a-nọduje eje l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ bụ ono. Ọ bụru Itama nwa Erọnu, bụ onye uke Chileke bẹ a-nọduje egoshi phẹ g'ẹphe e-je ozi ono.”
Iphe, ndu Lívayi kpakọru dụ
34 No iya; Mósisu yẹle Erọnu; mẹ ndu-ishi ndu Ízurẹlu bya atụko ndu Kohatu gụkota ọgu; gụa phẹ l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. 35 Ndu bụ unwoke, nọwaru shita l'ụkporo apha l'apha iri jeye l'ụkporo apha labọ l'apha iri; mbụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ; 36 mbụ ndu a gụru l'ọnulo Kohatu bẹ dụ ụnu nemadzụ ishii; l'ụmadzu ụkporo iri l'ẹsaa l'ụmadzu iri. 37 Noo mkpakọ unwoke, a gụru ọgu l'ipfu Kohatu bụ ono; mbụ ndu jeru ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ. Mósisu yẹle Erọnu gụru ọgu ono ẹgube Chipfu tụru Mósisu ekemu g'ọ gụa ya.
38 Ụnwu Geshọnu bẹ a gụkwarupho ọgu l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. 39 Iphe, bụ unwoke, nọwaru shita l'ụkporo apha l'apha iri jeye l'ụkporo apha labọ l'apha iri, bụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ 40 bẹ a gụru ọgu l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu phẹ. Iphe, a gụtaru bẹ dụ ụnu nemadzụ ishii l'ụkporo iri lẹ nanụ l'ụmadzu iri. 41 Noo mkpakọ unwoke, a gụru ọgu l'ọnulo Geshọnu; mbụ ndu sụru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ teke Mósisu yẹle Erọnu gụru phẹ ọgu gẹ Chipfu tụru phẹ iya l'ekemu.
42 Ụnwu Merari bẹ a gụkwarupho ọgu l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. 43 Iphe, bụ unwoke, nọwaru shita l'ụkporo apha l'apha iri jeye l'ụkporo apha labọ l'apha iri, bụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ 44 bẹ a gụru ọgu l'ọnulo l'ọnulo; gụta ụnu ụmadzu ẹsato damụ. 45 Noo mkpakọ unwoke, a gụtaru l'ọnulo Merari bụ ono. Ọ bụerupho gẹ Chipfu pfuru iya Mósisu bụ gẹ Mósisu yẹle Erọnu gụru phẹ ọgu ono.
46 Ọo ya bụ; Mósisu yẹle Erọnu; mẹ ndu-ishi ndu Ízurẹlu gụkota ndu Lívayi l'ophu ọgu; l'ọnulo l'ọnulo; mẹ l'ẹnya-unuphu l'ẹnya-unuphu. 47 Ndu ẹphe gụru bẹ bụ iphe, bụ unwoke, nọwaru shita l'ụkporo apha l'apha iri jeye l'ụkporo apha labọ l'apha iri, bụ ndu sụwaru eje ozi l'ụlo-ẹkwa-ndzukọ; mẹ evu ivu. 48 Iphe, ẹphe tụkoru dụ bụru ụkporo ụnu nemadzụ; l'ụnu ụmadzu lanụ; l'ụmadzu ụkporo tete. 49 E goshichaa ndu nọnu l'ẹhu l'ẹhu ozi, ẹphe a-nọduje eje; mẹ ivu, ẹphe a-nọduje evu. Ọ bụerupho gẹ Chipfu sụru Mósisu g'o mee ya bụ g'o meru iya.