1 Kúru tã ĩmi ní sĩí kọ̃kọ̃bị́ agá ma zịzú ãní ꞌdĩri, ma újá ĩmi ní ꞌdíni, múké ni, lẽ ágó ã je ũkú ku. 2 ꞌBo ꞌbá rĩ pi ní adrií ọ̃wụ̃ be ambamba rĩ sĩ, lẽ ágó ã adri ũkú ívé ni be, ũkú ã adri ágó ívé ni be. 3 Ágó rĩ pi ũkú rĩ be, lẽ kộpi ã úmúkí ĩ adrií trụ́, ọ́gụ́pị ã uga ꞌi ọ́gụ́pị ní ku. 4 Rụ́ꞌbá ũkú rĩ vé rĩ adri ꞌyéŋá ĩrivé ni ọ́ꞌdụ́kụ́lẹgúsĩ kuyé, ĩri kpá ágó rĩ vé ni. Rụ́ꞌbá ágó rĩ vé rĩ adri ꞌyéŋá ĩrivé ni ọ́ꞌdụ́kụ́lẹgúsĩ kuyé, ĩri kpá ũkú rĩ vé ni. 5 ꞌBá ãzi ã uga ꞌî rụ́ꞌbá ọ́gụ́pị ní ku. Ĩmi lẽkí dõ Múngú ri zịị́, lẽ ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí trụ́ ꞌyozú kínĩ ĩmi kukí sâ mãdã Múngú ri zịzú. Ĩmi zịkí dõ Múngú ri gí, ĩmi gõkí kúru ĩmi úmú, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi ní ícó ĩmi aꞌbií bã ku rĩ sĩ, Sãtánã ã ụ̃ꞌbị̃ rí ĩmi ku. 6 Tã má ní ꞌyoó ꞌdĩri ĩri yị̃kị̂ mávé rĩ, ꞌbo á ꞌbã ĩri tãị́mbị́ rú kuyé. 7 ꞌBá rĩ pi céré ã adrikí té dõ sụ̃ má tị́nị ũkú ãkó, ĩri té adri múké. ꞌBo Múngú sẽ ꞌbá ãlu ãlu ní fẽfẽ tã ꞌozú rĩ nĩ, sẽ ꞌbá ãzi ní fẽfẽ adrizú ũkú ãkó, dõku ágó ãkó, ãzini sẽ ꞌbá ãzi ní fẽfẽ ẹ̃zị́ ngazú Múngú ní, ĩri adri ũkú be, dõku ágó be.

8 Á lẽ ꞌyoó ꞌbá ũkú ãkó, dõku ágó ãkó, ãzini ꞌbá ọwụzị rú rĩ pi ní ꞌdíni, lẽ kộpi ã adrikí sụ̃ má ní adrií rĩ tị́nị, ũkú ãkó, dõku ágó ãkó. 9 ꞌBo kộpi ícókí dõ ĩ aꞌbií bã ku, lẽ kộpi ã jekí ũkú, dõku ã jekí ágó, ãꞌdiãtãsĩyã mí ní rizú drãzú ũkú úvá sĩ, dõku ágó úvá sĩ, múké ni, lẽ mî je ũkú, dõku mî je ágó.

10 Á lẽ ꞌyoó ũkú ágó be rĩ ní ꞌdíni, lẽ ũkú ágó be rĩ ã ku ágó ívé rĩ ku. ꞌBo tã ꞌdĩri á ꞌyo nĩ kuyé, Úpí ꞌyo nĩ. 11 Ũkú ágó be rĩ ku dõ ágó ívé rĩ gí, lẽ ã áwí adrií ágó ãkó, dõku ã újá ꞌi gõó ágó ívé rĩ vúgá ꞌdãá ũzi. Lẽ ágó ã dro ũkú ívé rĩ ku.

12 Á lẽ ꞌyoó ĩmi ụrụkọꞌbée ní ꞌdíni, ꞌbá rĩ je dõ ũkú Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi kuyé ni, ũkú rĩ ãꞌyĩ dõ adrií ĩri be rá, lẽ ꞌbá rĩ ã dro ũkú rĩ ku. Á ꞌyo tã ꞌdĩri nĩ, adri ꞌyozú kínĩ Úpí ꞌyo nĩ kuyé. 13 Ũkú rĩ je dõ ágó Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi kuyé ni, ágó rĩ ãꞌyĩ dõ adrií ĩri be rá, lẽ ũkú rĩ ã ku ágó rĩ ku. 14 Ágó Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi kuyé rĩ, Múngú ri ícó ĩri ndre ꞌbá ívé ni rú ĩrivé ũkú Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi gí rĩ ã tã sĩ, ũkú Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi kuyé rĩ, Múngú ri ícó ĩri ndre ꞌbá ívé ni rú ĩrivé ágó Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi gí rĩ ã tã sĩ. Ã adri dõ ꞌdíni ku, anjiŋá kộpivé rĩ ícókí té adrií uletere Múngú ẹndrẹtị gé ku, ꞌbo nóni Múngú ri kộpi ndre anji ívé ni pi rú.

15 Ágó rĩ dõ ꞌbá Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi kuyé ni, lẽ dõ ũkú rĩ droó, lẽ ũkú rĩ ã ꞌde mụụ́ ĩyí, dõku ũkú rĩ dõ ꞌbá Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi kuyé nĩ, lẽ dõ ágó rĩ kuú, ágó rĩ ã ku ã ꞌde mụụ́ ĩyí. Ágó Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi gí, dõku ũkú Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi gí rĩ, kộpi ícókí adrií ꞌbá ꞌdíni ꞌdĩri be ku, Múngú lẽ ã adrikí ãsámvú gé sĩ tã be kíri. 16 Mi ũkú rĩ, mi ícó nị̃ ámá íngóni ꞌyozú kínĩ mi ícó sẽ ágó mívé rĩ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ rá? Dõku mi ágó rĩ, mi ícó nị̃ ámá íngóni ꞌyozú kínĩ mi ícó sẽ ũkú mívé rĩ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ rá?

17 Lẽ ꞌbá ãlu ãlu ã adri sụ̃ Úpí Yẹ́sụ̃ ní ĩri ĩpẽé gí rĩ tị́nị, ãzini lẽ ã adri sụ̃ Múngú ní ĩri zịị́ ímụ́ adrií ꞌbá ívé ni rú rĩ tị́nị. Tãị́mbị́ ꞌdĩri má ní lẽé ꞌbá kãnísã vé rĩ pi ãrẽvú céré ã ꞌdụkí ngaá rĩ. 18 ꞌBá rĩ ẹ̃ꞌyị̃ dõ Yẹ́sụ̃ rĩ gí, lịkí dõ ĩri ã ágélé ẽ tị*7:18 Ágélé ẽ tị lịngárá: Múngú lũ Ãbũrámã ní kĩnĩ, anji ãgõ Ãbũrámã vé rĩ pi adrikí dõ caá ụ́ꞌdụ́ ãrõ gí, lẽ ã úlị́kí kộpi ã ágélé ẽ tị rá, lũzú kínĩ, kộpi anji Múngú vé ni. ꞌBá rĩ ãꞌyĩ dõ ꞌî ágélé ẽ tị sẽé lịị́ gí, ĩri tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ꞌdụ nga. ꞌÍ lã Íꞌdóngárá 17:9-14; Ẹ̃zị́ 15:1-5. ị́sụ́ ãkũdẽ ẹ̃ꞌyị̃ drĩ Yẹ́sụ̃ ri kuyé, lẽ ã áwí adrií ꞌbá ĩ ní ágélé ni ẽ tị lịị́ gí rĩ rú. ꞌBá ĩ ní ágélé ni ẽ tị lịị́ kuyé rĩ ẹ̃ꞌyị̃ dõ Yẹ́sụ̃ ri gí, lẽ ã sẽ ꞌî ágélé ẽ tị lịị́ ku. 19 Lịkí dõ ꞌbá rĩ ã ágélé ẽ tị gí yã, dõ lịkí kuyé yã, adri tã rú ku. Tã ãmbúgú rĩ, lẽ ꞌbá rĩ ã ꞌdụ tãị́mbị́ Múngú vé rĩ ngaá. 20 ꞌBá Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi gí rĩ, lẽ ã áwí adrií sụ̃ Múngú ní ĩri ĩpẽé gí rĩ tị́nị. 21 Mi dõ tụ́gẹ̃rị̃, lẽ mî adri ĩzãngã sĩ ku, mí ị́sụ́ dõ drị̃wãlã gí, lẽ mî ãꞌyĩ drị̃wãlã rĩ vé tã. 22 Mi dõ tụ́gẹ̃rị̃, Úpí zị dõ mi adrií ꞌbá ívé ni, ọyụ mi mívé ũnjĩkãnyã agásĩ gí. Mi adriípi tụ́gẹ̃rị̃ ku rĩ, Úpí zị dõ mi adrií ꞌbá ívé ni, mi adri tụ́gẹ̃rị̃ Kúrísítõ vé ni. 23 Múngú je ĩmi ãjẽ be ãmbúgú. Lẽ ĩmi adrikí tụ́gẹ̃rị̃ nyọ̃ọ́kụ́ nõri vé ni ku. 24 Má ẹ́drị́pị́ị má ọ́mvụ́pị́ị, ĩmi nóni anji Múngú vé ni, sụ̃ má ní átá drị̃drị̃ rĩ tị́nị, lẽ ĩmi áwíkí adrií sụ̃ ĩmi ní ándúrú adrií sâ ĩmi ní Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃zú rĩ gé rĩ tị́nị.

25 Anji ũkú adriꞌbée kácáŋá rú rĩ pi, Úpí lũ má ní kộpivé tã kuyé. ꞌBo Úpí vé ẹ́sị́ múké rĩ sĩ, sẽ má ní tã nị̃ngárá, ma ícó átá ĩmi ní, ĩmi ícó mávé tã yị rá. 26 Ĩzãngã ní nóni adrií ambamba rĩ sĩ, lẽ ĩmi áwíkí adrií sụ̃ ĩmi ní ándúrú adrií rĩ tị́nị. 27 ꞌÍ je dõ ũkú gí, lẽ ĩmi ã ayikí ũkú rĩ be ku. ꞌÍ je dõ ũkú kuyé, lẽ mî je ũkú ku. 28 ꞌBo ꞌbá rĩ je dõ ũkú, adri ũnjĩkãnyã ku, mvá ũkú kácáŋá rú rĩ je dõ ágó, adri ũnjĩkãnyã ku. ꞌBo ꞌbá ĩ jeꞌbá gí rĩ pi, kộpi tã ũkpó ũkpó ni pi ị́sụ́ rá ĩvé adringárá agá. Á lẽ ĩmi ị́sụ́kí ĩzãngã ku.

29 Má ẹ́drị́pị́ị má ọ́mvụ́pị́ị, Úpí ri ĩgõ úꞌdíkírĩŋá nõgó. Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ãjẽ vé tã adri tã ãmbúgú ku. 30 ꞌBá riꞌbá ãá ngoꞌbá rĩ pi, ã adrikí sụ̃ ꞌbá ãá ngoꞌbá kuyé rĩ pi tị́nị, ꞌbá ãyĩkõ ꞌbãꞌbée rĩ pi, ã adrikí sụ̃ ꞌbá ãyĩkõ ꞌbãꞌbée kuyé rĩ pi tị́nị, ꞌbá ngá jeꞌbá rĩ pi, ã adrikí sụ̃ ꞌbá ngá ãkó rĩ pi tị́nị. 31 Ngá múké mí ní ị́sụ́ vũ drị̃gé nõgó rĩ ã adri dõ gbã ngõpí, dõku mî lẽ dõ kộpi ambamba, tã ãzi múké mí ní ị́sụ́ ꞌa ní gé ꞌdĩgé ni ꞌdãáyo. ꞌBá nị̃kí rá ꞌyozú kínĩ, tã ãrẽvú céré nyọ̃ọ́kụ́ nõri vé rĩ pi ímụ́ dẹ rá.

32 Á lẽ ĩmi rikí ĩmi ụ̃sụ̃ụ́ drãá tã sĩ kárákará ꞌdíni ku. ꞌBá ũkú jeépi kuyé rĩ, ĩri ẹ́sị́ ꞌbã ẹ̃zị́ ngazú Úpí ní, ã sẽ rí ĩri ní ãyĩkõ. 33 ꞌBo ꞌbá ũkú jeépi gí rĩ, ĩri ẹ́sị́ ꞌbã tã nyọ̃ọ́kụ́ nõri vé rĩ ụ̃sụ̃zú, ꞌî ꞌo tã ãyĩkõ sẽépi ní ívé ũkú ní. 34 Ĩrivé yị̃kị̂ ri ꞌi aco ị̃rị̃. Ũkú ágó jeépi kuyé rĩ, dõku mvá ũkú adriípi kácáŋá rú rĩ, ĩri ívé ẹ́sị́ ꞌbã céré rizú ẹ̃zị́ Úpí vé rĩ ngazú. Ĩri ꞌi ũtẽ adri uletere, ri ẹ̃zị́ nga Úpí ní. ꞌBo ũkú ágó jeépi gí rĩ, ĩri ẹ́sị́ ꞌbã tã nyọ̃ọ́kụ́ nõri vé rĩ ụ̃sụ̃zú, ãzini ĩri ꞌyéŋá ri ẹ́sị́ ꞌbã ẹ̃zị́ ngazú ágó ni ní ãyĩkõ sẽzú. 35 Ma ri tã ꞌdĩri lũ ĩmi ní, ĩmi adrikí rí ãní múké, má uga ĩmi ní ũkú jengárá ku. Á lẽ ĩmi ĩzã koó, ĩmi ngakí rí ẹ̃zị́ Múngú vé rĩ ãní múké, ĩmivé yị̃kị̂ ã aco rí ꞌi ị̃rị̃ ku.

36 ꞌBá rĩ vé ẹ́sị́ lẽ dõ kĩnĩ ꞌí lẽ ũkú kácáŋá rú ni jeé, ũkú rĩ adri dõ ílí be ãco jekí kuyé, ꞌbã dõ ẹ́sị́ ũkú rĩ jezú, ã je ĩri ĩyí, adri ũnjĩkãnyã ku. 37 ꞌBo ꞌbá rĩ ụ̃sụ̃ dõ ívé yị̃kị̂ gé ꞌdãlé kĩnĩ, ꞌí je mvá ũkú rĩ ku, ĩri dõ ícó ẹ̃bị́rị́ rụ́ꞌbá vé rĩ aꞌbi rá, ã je mvá ũkú rĩ ku, tã ĩri ní ꞌoó ꞌdĩri múké. 38 ꞌBá ũkú kácáŋá rú rĩ jeépi rĩ, ꞌo ꞌdĩri múké, ꞌbo ꞌbá ũkú kácáŋá rú rĩ jeépi kuyé rĩ, ꞌo ꞌdĩri múké agaá rá.

39 Ũkú ágó be rĩ, ágó rĩ dõ drĩ ídri rú, lẽ ã adri ágó rĩ be, ã ku ágó rĩ ku. Ágó rĩ drã dõ gí, ĩri ícó ágó ãzi je rá. ꞌBo ágó ĩri ní lẽé jeé rĩ, ã adri ꞌbá Úpí ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi gí ni. 40 ꞌBo yị̃kị̂ mávé rĩ agá, gõ dõ ágó ãzi jeé dị̃ị́ kuyé, ĩri múké aga rá. Má ụ̃sụ̃ tã má ní ꞌyoó ꞌdĩri, Índrí Múngú vé rĩ lũ má ní nĩ.