22
Yụ́dã ꞌbe Yẹ́sụ̃ ã ũli
(Mãtáyo 26:1-5, 14, 16; Mãrákõ 14:1-2, 10-11; Yũwánĩ 11:45-53)
1 Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ*22:1 Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ nyazú rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ̃mụ̃ ꞌdĩri nya ca ụ́ꞌdụ́ ẹ́zị̂rị̃, kộpi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ĩ pazú adringárá tụ́gẹ̃rị̃ rú ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi drị́gé sĩ rĩ vé tã ígá ãní. Ụ̃mụ̃ ꞌdĩri ĩ íꞌdó nya Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ gé. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-20. vé Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ nyazú rĩ kã ícá ĩnyiŋá gí, 2 atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi be, rikí lẹ́tị ndãá lẽzú Yẹ́sụ̃ ri rụzú kíri, ĩri ꞌdịzú drãzú rá, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi ꞌokí ụ̃rị̃ sĩ ꞌbá rĩ pi sĩ. 3 Kúru Sãtánã ní fizú Yụ́dã ĩ ní zịị́ Ĩsĩkãrĩyótã ẽ ẹ́sị́ agá. Yụ́dã ri Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi vé ãzi. 4 Yụ́dã ní ngazú mụzú atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi vúgá, ãzini ũgalaku Jó Múngú vé rĩ ũtẽꞌbá rĩ pi vúgá ꞌdãá, ĩri ní rizú lẹ́tị ꞌí ní lẽzú Yẹ́sụ̃ ã ũli ꞌbézú rĩ átázú kộpi ní. 5 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi ũgalaku rĩ pi be adrikí ãyĩkõ sĩ, kộpi kínĩ, ĩ mũfẽngã sẽ Yụ́dã ní rá. 6 Yụ́dã ãꞌyĩ rá, ĩri ní íꞌdózú lẹ́tị ndãzú, ꞌî sẽ rí Yẹ́sụ̃ ri kộpi drị́gé, ãkũdẽ ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ꞌdãáyo.
Ínyá ụ̃dụ̃ Yẹ́sụ̃ ní nyaá ívé ꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi be rĩ
(Mãtáyo 26:17-25; Mãrákõ 14:12-21; Yũwánĩ 13:21-30)
7 Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku, ĩ ní rizú kãbĩlõ mvá†22:7 Kãbĩlõ mvá: Múngú sẽ tãị́mbị́ Mósẽ ní kĩnĩ, ꞌbá rĩ pi ã zãkí kãbĩlõ Múngú ní rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú, ã trũkí rí kộpi ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ rá. Sẽ ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú Kãbĩlõ Mvá Múngú vé ni ãní, ãꞌdiãtãsĩyã Múngú ĩpẽ ĩri ímụ́ drãá ꞌbávé ũnjĩkãnyã ũjĩí. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-28; Mãrákõ 14:12; Yũwánĩ 1:29-35; 1 Kõrínítõ 5:7; 1 Pétẽró 1:19. úlị́zú Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ‡22:7 Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ọ́tụ́ ẹlịzú Ĩsẽrélẽ rĩ pi vé jó rĩ pi tị gé sĩ Ẽjẽpétõ gá ꞌdãá rĩ vé tã ígá. Ọ́tụ́ kộpi ẹ́ꞌbị́pị́ị ũbẽkí kãbĩlõ ã ãrí ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ, sẽ Múngú úꞌdị́ kộpi kuyé. Múngú úꞌdị́ ꞌbá Ẽjẽpétõ vé kãbĩlõ ãrí ũbẽꞌbá ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ kuyé rĩ pi vé anji ãgõ kãyú rĩ pi ũdrãá ꞌbá ãlu ãlu vé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé sĩ rá. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-28. vé rĩ nyazú rĩ kã ícá, 8 Yẹ́sụ̃ ní Pétẽró pi pẽzú mụzú Yũwánĩ be drị̃drị̃, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi mụkí ꞌbá ní ãnyãngã Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ áꞌdí, ꞌbâ mụkí rí nyaá.”
9 Kộpi ní ĩri zịzú kínĩ, “ꞌÍ lẽ ꞌbâ mụkí áꞌdí íngũgá?”
10 Ĩri ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi kádõ caá kụ̃rụ́ rĩ agá ꞌdãlé, ĩmi ágó ãzi ị́sụ́ ĩri yị̃ị́ ꞌdụ mụzú ũdrí sĩ. Ĩmi ꞌdekí mụụ́ ĩri ã vụ́drị̃ gé sĩ, cĩmgbá jó ĩri ní mụzú fizú rĩ agá ꞌdãá. 11 Ĩmi ꞌyokí jó ꞌdị́pa ní, ‘Ímbápi zị kĩnĩ, ꞌBâ mụ ụ̃mụ̃ Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ nya mávé ꞌbá mâ pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be íngũgá?’ 12 Ĩri ĩmi ní jó ã ꞌa ãmbúgú ụrụlésĩla rĩ lũ, údékí ꞌa ni kú múké múké. Ĩmi áꞌdíkí ꞌbá ní ínyá rĩ ꞌdãlé.”
13 Kộpi ní ꞌdezú mụzú kụ̃rụ́ rĩ gé ꞌdãlé, kộpi ị́sụ́kí ngá rĩ pi ãrẽvú céré sụ̃ Yẹ́sụ̃ ní ꞌyoó rĩ tị́nị. Kộpi ní ínyá ụ̃mụ̃ Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ áꞌdízú ꞌdãlé.
Ínyá Úpí vé uletere rĩ vé nyangárá
(Mãtáyo 26:26-30; Mãrákõ 14:22-26; 1 Kõrínítõ 11:23-25)
14 Sâ ụ̃mụ̃ rĩ nyazú rĩ kã ícó, Yẹ́sụ̃ pi ní úrízú ívé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi be mísá ínyá nyazú rĩ ã jẽlé gá. 15 Ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ma úvá be, á lẽ Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé ụ̃mụ̃ nyaá ĩmi be trụ́, ị́sụ́zú á nya drĩ ĩzãngã rĩ kuyé. 16 Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní, á gõ ụ̃mụ̃ nõri ãzi nyaá ĩmi pi be dị̃ị́ ku, cĩmgbá Múngú ní ꞌbá rĩ pi ọyụzú fizú ívé mãlũngã agá rĩ gé.”
17 Ĩri ní kópõ rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú Múngú ní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi ẹ́ꞌyị́kí, ĩmi ãlẽkí mvụụ́ ĩmi ãsámvú gé sĩ. 18 Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, íꞌdózú ãndrũ mụzú drị̃drị̃, á gõ vị́nyọ̃ mvụụ́ dị̃ị́ ku, cĩmgbá mãlũngã Múngú vé rĩ ní ímụ́zú rĩ gé.”
19 Ĩri ní kpá pánga íꞌdụ́zú, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú Múngú ní, ĩri ní pánga rĩ ãndĩzú, ĩri ní sẽzú kộpi ní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “ꞌDĩri mávé rụ́ꞌbá má ní sẽé ĩmi tã sĩ rĩ, ĩmi ꞌokí ꞌdíni mâ tã ígázú ãní.”
20 Kộpi kâ ínyá rĩ nyaá dẹẹ́ gí, ĩri ní kpá kópõ rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Kópõ ꞌdĩri, ĩri mávé ãrí dãápi ĩmi tã sĩ, Múngú ní ũndĩ úꞌdí rụzú rĩ. 21 Ágó ímụ́pi mâ ũli ꞌbeépi rĩ, ꞌbâ ri nga nya ĩri be mísá drị̃gé trụ́. 22 Ma ꞌBá Mvá ꞌi, ma ímụ́ drã sụ̃ ĩ ní tã ni ụ̃tị̃ị́ gí rĩ tị́nị, ꞌbo ĩzãngã rĩ ímụ́ adri ꞌbá mâ ũli ꞌbeépi rĩ vé ni.” 23 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi ní íꞌdózú ĩ uzịzú ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, ꞌbá ĩ ãsámvú gé lẽépi tã ꞌdĩri ꞌoópi rĩ ãꞌdi ꞌi.
24 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi ní íꞌdózú ãgátá gãzú ĩ ãsámvú gé sĩ kộpi kínĩ, “Mãlũngã úmvúlésĩ ímụ́pi rĩ gé, ãꞌdi ri adri ꞌbá ãmbúgú rú nĩ?” 25 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “ꞌBãgú sụ́rụ́ rĩ pi agásĩ rĩ pi ũkpõ be tãị́mbị́ sẽzú ĩvé ꞌbá rĩ pi ní, drị̃koma ũkpõ be rĩ pi ri ꞌyo ĩ ũndĩ ꞌbá rĩ pi vé ni. 26 ꞌBo lẽ ĩmi adrikí sụ̃ ꞌbá ꞌdĩꞌbée tị́nị ku, ꞌbá lẽépi adriípi ãmbúgú rú rĩ, lẽ ã adri sụ̃ mváŋá mãdãŋá rĩ tị́nị, lẽ ꞌbá ãngũ rụụ́pi rĩ ã adri sụ̃ ãtíꞌbá tị́nị. 27 ꞌBá úrípi mísá gãrã gá ínyá nyaápi rĩ pi ꞌbá ínyá rĩ sẽépi ĩri ní rĩ be, ꞌbá ngõri ãmbúgú nĩ? Adri ꞌbá úrípi mísá gãrã gá ínyá nyaápi rĩ ꞌi kuyé? ꞌBo ma ĩmi ãsámvú gé nõgó, má adri sụ̃ ꞌbá riípi ngá sẽépi rĩ tị́nị. 28 Sâ tã ũkpó ũkpó ní ma ụ̃ꞌbị̃zú rĩ gé, ꞌbá pá tuꞌbá tị́tị́ má be trụ́ rĩ ĩmi ꞌi. 29 Ma ĩmi ní ũkpõ sẽ ãngũ rụzú sụ̃ ꞌbãgú rĩ pi ní rụụ́ rĩ tị́nị, sụ̃ má Ẹ́tẹ́pị ní ma ꞌbãá ꞌbãgú rú ãngũ rụụ́ rĩ tị́nị. 30 Kúru ꞌbâ ímụ́ ngá nya ĩmi be, ãzini ngá mvụ ĩmi be trụ́ mávé mãlũngã má ní ímụ́ rụụ́ rĩ gé ꞌdãá, ꞌbá ãlu ãlu ri ímụ́ úrí lúpá drị̃gé, tã lị sụ́rụ́ Ĩsẽrélẽ vé mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi drị̃gé.”
Yẹ́sụ̃ átá tã Pétẽró ní ímụ́zú ꞌi gãzú rĩ
(Mãtáyo 26:31-35; Mãrákõ 14:27-31; Yũwánĩ 13:36-38)
31 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Sị̃mọ́nã, Sị̃mọ́nã, ꞌí ndre drĩ ká! Sãtánã zị kĩnĩ, ꞌí lẽ ĩmi yaá sụ̃ ĩ ní ãnyá yaá rĩ tị́nị. 32 ꞌBo Sị̃mọ́nã, á zị mí ní Múngú ri, ã sẽ rí mívé ẹ̃ꞌyị̃ngárá ã adri rí ũkpó ũkpó. Mí újá dõ mívé ẹ́sị́ ĩgõzú má vúgá gí, ꞌí ko mî ọ̃gụ̃pị́ị ẽ ĩzã, kộpi ã adrikí rí ũkpó ũkpó ĩvé ẹ̃ꞌyị̃ngárá agá.”
33 ꞌBo Pétẽró ní újázú kĩnĩ, “Úpí, má ãꞌyĩ rá, ꞌbâ mụ mí be trụ́ jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá ꞌdãá, ꞌbâ ũdrã mí be trụ́.”
34 Yẹ́sụ̃ ní újázú kĩnĩ, “Pétẽró, á ꞌyo mí ní ꞌdíni, mi ímụ́ ma gã ca vú be na, mi ꞌyo, ꞌí nị̃ ma kuyé, lõgúlõgú ri kúru cẽré ꞌbe.”
35 Kúru Yẹ́sụ̃ ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Má ní ándúrú ĩmi pẽzú mụzú ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ ũlũngárá gá mũfẽngã ãkó, kũmvũ ãkó, dõku ngá pá gá ãkó rĩ gé, ĩmi unukí ngá ãkõ sĩ rá?”
Kộpi ní újázú kínĩ, “ꞌBá unukí ngá ãkõ sĩ kuyé.”
36 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “ꞌBo nóni ĩmi mũfẽngã jị jũrú be rá. Ĩmi dõ ị́lị́ ãco ãkó, ĩmi ụzịkí ĩmivé bõngó akoó rụ̃kụ̃ rĩ pi, ĩmi jekí ị́lị́ ãco ãní. 37 Á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ, ‘ꞌDụkí ĩrivé tã ꞌbãá sụ̃ ꞌbá tã ũnjí ꞌoópi rĩ tị́nị.’ Tã ꞌdĩri ímụ́ ꞌi nga mâ rụ́ꞌbá gá rá. Ádarú tã ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá mâ tã sĩ rĩ, ĩri nóni ri ꞌi nga fũ tị ni gé.”22:37 Ĩsáyã 53:12
38 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi ní ꞌyozú kínĩ, “Úpí, ꞌí ndre drĩ ká, ꞌbâ ị́lị́ ãco be ị̃rị̃ kú nõ.”
Yẹ́sụ̃ ní újázú kĩnĩ, “Átángá rĩ ẽ ẹ̃sị̃ ꞌdĩgé.”
Yẹ́sụ̃ zị Múngú ri ívé drãngárá ã tã sĩ
(Mãtáyo 26:36-46; Mãrákõ 14:32-42)
39 Yẹ́sụ̃ ní ꞌdezú mụzú Írã Õlívẽ vé rĩ drị̃gé ꞌdãá, sụ̃ ándúrú rĩ tị́nị, ĩrivé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ꞌdekí mụụ́ vú ni gé sĩ ĩndĩ. 40 Kộpi kâ mụụ́ caá írã drị̃gé ꞌdãlé, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi zịkí Múngú ri ũkpõ sĩ, ĩmi ꞌdekí rí tã ũnjí agá ku.” 41 Yẹ́sụ̃ ní kộpi kuzú, ĩri ní ꞌi útrúzú vụ̃ụ́ mãdã, ĩri ní kũmũcí ũtị̃zú Múngú ri zịzú kĩnĩ, 42 “Má Ẹ́tẹ́pị, mí ãꞌyĩ dõ rá, ꞌí ꞌdụ kópõ ĩzãngã vé ꞌdĩri má rụ́ꞌbá gá sĩ rá. ꞌBo ã adri má ní lẽé rĩ tị́nị ku, ã adri mí ní lẽé ꞌoó rĩ tị́nị.” 43 Mãlãyíkã ãlu íngá ꞌbụ̃ gé ꞌdãásĩ, ímụ́ ꞌi iꞌdaá ẹndrẹtị ni gé, ĩri ní ũkpõ sẽé. 44 Yẹ́sụ̃ ẽ ẹ́sị́ ị́sụ́ ĩzãngã ambamba, ĩri ní Múngú ri zịzú ẹ́sị́ be céré, ĩrivé ụ́rụ́ndẹ ra nyọ̃ọ́kụ́ gé ꞌdãá, sụ̃ ãrí ní raá rĩ tị́nị.
45 Yẹ́sụ̃ kã Múngú ri zịị́ dẹẹ́ gí, ĩri ní íngázú ụrụ, ĩri ní ꞌi újázú gõzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vúgá ꞌdãlé, ị́sụ́ kộpi ri ụ́ꞌdụ́ ko, kộpi ãndẽkí káyĩ, kộpi adrikí kuú ĩzãngã sĩ. 46 Ĩri ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní rizú ụ́ꞌdụ́ kozú ꞌdíni rĩ ãꞌdi? Ĩmi ngakí ụrụ, ĩmi zịkí Múngú ri, tã ũnjí ã ụ̃ꞌbị̃ rí ĩmi ku.”
Yẹ́sụ̃ vé rụngárá
(Mãtáyo 26:47-56; Mãrákõ 14:43-50; Yũwánĩ 18:3-11)
47 Yẹ́sụ̃ kã rií átá ívé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi be, ꞌbá bị́trị́ká pi ní ícázú, Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi vé ãzi, Yụ́dã íkó kộpi ẽ drị̃ ímụ́zú nĩ. Ĩri ní mụzú Yẹ́sụ̃ ri uꞌdezú ẹzịzú bẹ̃drị̃ sĩ. 48 Yẹ́sụ̃ ní ĩri zịzú kĩnĩ, “Yụ́dã, ma ꞌBá Mvá ꞌi, ꞌí lẽ ma ẹzị bẹ̃drị̃ sĩ lũzú kínĩ, ꞌí lẽ mâ ũli ꞌbeé?”
49 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi kâ tã riípi ꞌi ngaápi ꞌdĩri ndreé, kộpi ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kínĩ, “Úpí, ꞌbâ fụkí ũmbã kộpi be ị́lị́ ãco rĩ sĩ ĩyí?” 50 Kộpivé ꞌbá ãlu ní átálágú ãmbúgú rĩ vé ãtíꞌbá ẽ bị́ drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé rĩ gazú ị́lị́ ãco rĩ sĩ mvọ́rụ́ ꞌdezú vũgá ꞌdãá.
51 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “ꞌDíni kuyé!” Ĩri ní ágó rĩ ẽ bị́ úlózú, ágó rĩ ẽ bị́ ní ícázú múké.
52 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi ní, ũgalaku Jó Múngú vé rĩ ũtẽꞌbá rĩ pi ní, ãzini ꞌbá ambugu ímụ́ꞌbá ꞌi rụꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ri ímụ́ ị́lị́ ãco ãco ni pi be, túré be ĩmi drị́gé sĩ, ĩmi ụ̃sụ̃kí ma ꞌbá riípi ꞌbá waꞌbá ãríꞌbá rú rĩ pi ẽ drị̃ koópi ni? 53 Ụ́ꞌdụ́ céré á ri adrií ĩmi be trụ́ Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ĩmi rụkí ma kuyé. ꞌBo sâ nõri ĩmivé ni, ãdróko ní ívé ẹ̃zị́ ngazú ãní rĩ.”
Pétẽró gã Yẹ́sụ̃ ri sĩ
(Mãtáyo 26:57-58, 67-75; Mãrákõ 14:53-54, 66-72; Yũwánĩ 18:12-18, 25-27)
54 Kộpi ní Yẹ́sụ̃ ri rụzú jịzú mụzú átálágú ãmbúgú§22:54 Átálágú ãmbúgú rĩ: Átálágú ãmbúgú rĩ ndẽ atala rĩ pi céré, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ꞌyéŋá fi Jó Múngú vé rĩ agá Vũrã Uleteretere rĩ agá ꞌdãá nĩ, ĩri fi vú ãlu ílí ãlu agá. Ĩri ãrí rọ̃bọ̃ŋọ̃ vé rĩ jị ũnjĩkãnyã ũjĩzú. ꞌÍ lã Lẹ̃vị̃tị́kã 16; Ẽbérẽ 9. rĩ vé kání agá ꞌdãlé. Pétẽró se ꞌi gõzú vúlé rú. 55 ꞌBá ãngũ ũtẽꞌbá rĩ pi ũdẽkí ãcí bóró rĩ agá ꞌdãá, kộpi úríkí ãcí rĩ ã gãrã gá, Pétẽró ní fizú úrízú kộpi ãsámvú gé. 56 Tụ́gẹ̃rị̃ŋá ãzi ũkú rú ni ní Pétẽró ri ndrezú úrí kuú ãcí rĩ tị gé ꞌdãá. Ĩri ní Pétẽró ri ndrezú gõgõ, ĩri ní ꞌyozú ꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ágó nõri, kộpi rikí ándúrú adrií Yẹ́sụ̃ be trụ́.”
57 ꞌBo Pétẽró gã tã ĩri ní ꞌyoó ꞌdĩri rá kínĩ, “Ũkú ꞌdĩri, á nị̃ ágó ꞌdĩri kuyé.”
58 Vụ́drị̃ ni kã vụ̃ụ́ mãdã, ágó ãzi ní kpá Pétẽró ri ndrezú, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Mi ágó ĩ ní rụụ́ ꞌdĩri vé ọ́gụ́pị.”
Pétẽró ní újázú kĩnĩ, “Ágó ꞌdĩri, má adri ĩri ọ́gụ́pị ku!”
59 Kã mụụ́ adri sâ ãlu ã vụ́drị̃ gé, ágó ãzi ní kpá rizú sizú kĩnĩ, “Ádarú ágó ꞌdĩri, kộpi rikí adrií ĩri be trụ́, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri Gãlĩláyãgú.”
60 Pétẽró ní újázú kĩnĩ, “Ágó ꞌdĩri, á nị̃ tã mí ní rií átá ꞌdĩri kuyé.” Pétẽró kã rií tã ꞌdĩri ꞌyoó, koro lõgúlõgú ní cẽré ꞌbezú. 61 Úpí Yẹ́sụ̃ ní ꞌi újázú Pétẽró ri ndrezú. Kúru Pétẽró ní tã Úpí ní ꞌyoó ꞌí ní, “Mi ímụ́ ma ga ca vú be na, lõgúlõgú ri kúru cẽré ꞌbe” ꞌdãri vé tã ígázú. 62 Pétẽró ní ngazú fũzú ãmvé, ĩri ní íꞌdózú ãá ngozú mádrã mádrã rú.
Ãngáráwá Yẹ́sụ̃ ri ũtẽꞌbá rĩ pi rikí Yẹ́sụ̃ ẽ drị̃ ínjá
63 Ãngáráwá Yẹ́sụ̃ ri ũtẽꞌbá rĩ pi ní íꞌdózú Yẹ́sụ̃ ẽ drị̃ ínjázú, ãzini ĩri ũgbãzú. 64 Kộpi úmbékí ĩri ẽ mị cí, kộpi ní ĩri zịzú kínĩ, “ꞌÍ lũ ꞌbá ní, ãꞌdi gbã mi nĩ?” 65 Kộpi rikí átángá ũnjí ũnjí ni pi átá, ĩri uꞌdazú.
Jịkí Yẹ́sụ̃ ri drị̃koma Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé tã lịꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé
(Mãtáyo 26:59-66; Mãrákõ 14:55-64; Yũwánĩ 18:19-24)
66 Kã mụụ́ adrií ụ̃ꞌbụ́tịŋá rĩ sĩ, ꞌbá ambugu rĩ pi, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ãzini ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi be, kộpi ní ĩ úmúzú vũrã ãlu gé Yẹ́sụ̃ vé tã lịzú, ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri íjị́zú ímụ́zú kộpi ẹndrẹtị gé. 67 Kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Mi dõ Kúrísítõ ꞌi, ꞌí lũ ꞌbá ní.”
Yẹ́sụ̃ ní újázú kĩnĩ, “Mâ lũ dõ ĩmi ní, ĩmi ícókí ẹ̃ꞌyị̃ị́ ku. 68 Mâ zị dõ ĩmi tã sĩ, ĩmi ícókí újá má ní ku. 69 ꞌBo íꞌdózú ãndrũ mụzú drị̃drị̃, ma ꞌBá Mvá ꞌi, ma mụ úrí Múngú Ũkpõ ꞌDị́pa vé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé.”
70 Kộpi ní céré ĩri zịzú kínĩ, “Mi Mvá Múngú vé ni?”
Ĩri ní újázú kĩnĩ, “Tã ĩmi ní ꞌyoó rĩ pịrị.”
71 Kúru kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “ꞌBá yịkí tã rĩ tị ni gé gí. Nga ꞌbá ní lẽzú ꞌbá ãzi ẽ ímụ́ tã rĩ átá nĩ rĩ ãꞌdi?”
*22:1 22:1 Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ nyazú rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ̃mụ̃ ꞌdĩri nya ca ụ́ꞌdụ́ ẹ́zị̂rị̃, kộpi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ĩ pazú adringárá tụ́gẹ̃rị̃ rú ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi drị́gé sĩ rĩ vé tã ígá ãní. Ụ̃mụ̃ ꞌdĩri ĩ íꞌdó nya Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ gé. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-20.
†22:7 22:7 Kãbĩlõ mvá: Múngú sẽ tãị́mbị́ Mósẽ ní kĩnĩ, ꞌbá rĩ pi ã zãkí kãbĩlõ Múngú ní rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú, ã trũkí rí kộpi ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ rá. Sẽ ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú Kãbĩlõ Mvá Múngú vé ni ãní, ãꞌdiãtãsĩyã Múngú ĩpẽ ĩri ímụ́ drãá ꞌbávé ũnjĩkãnyã ũjĩí. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-28; Mãrákõ 14:12; Yũwánĩ 1:29-35; 1 Kõrínítõ 5:7; 1 Pétẽró 1:19.
‡22:7 22:7 Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ọ́tụ́ ẹlịzú Ĩsẽrélẽ rĩ pi vé jó rĩ pi tị gé sĩ Ẽjẽpétõ gá ꞌdãá rĩ vé tã ígá. Ọ́tụ́ kộpi ẹ́ꞌbị́pị́ị ũbẽkí kãbĩlõ ã ãrí ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ, sẽ Múngú úꞌdị́ kộpi kuyé. Múngú úꞌdị́ ꞌbá Ẽjẽpétõ vé kãbĩlõ ãrí ũbẽꞌbá ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ kuyé rĩ pi vé anji ãgõ kãyú rĩ pi ũdrãá ꞌbá ãlu ãlu vé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé sĩ rá. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-28.
22:37 22:37 Ĩsáyã 53:12
§22:54 22:54 Átálágú ãmbúgú rĩ: Átálágú ãmbúgú rĩ ndẽ atala rĩ pi céré, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ꞌyéŋá fi Jó Múngú vé rĩ agá Vũrã Uleteretere rĩ agá ꞌdãá nĩ, ĩri fi vú ãlu ílí ãlu agá. Ĩri ãrí rọ̃bọ̃ŋọ̃ vé rĩ jị ũnjĩkãnyã ũjĩzú. ꞌÍ lã Lẹ̃vị̃tị́kã 16; Ẽbérẽ 9.