1 Yẹ́sụ̃ ní gõzú ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi ꞌbá pá tuꞌbá ꞌdĩꞌbée, ádarú á lẽ lũú ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá ụrụkọ ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ícókí drĩ drãá ku, kộpi mãlũngã Múngú vé ímụ́pi ũkpõ be rĩ ndre drị̃drị̃ ũgbále.”

2 Ụ́ꞌdụ́ ázíyá ã vụ́drị̃ gé, Yẹ́sụ̃ ní Pétẽró pi jịzú Yõkóbũ be Yũwánĩ sĩ mụzú ꞌí vú sĩ, kộpi ní tụzú mụzú írã drị̃gé ụrụ ꞌdãá, ĩ mụkí rí adrií túngú ĩ drị̃kã sĩ. Kộpi kâ tụụ́ caá írã drị̃gé ꞌdãá, Yẹ́sụ̃ ã rụ́ꞌbá újá ꞌi índré ũꞌdũ be túngú ĩrivé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé ꞌdĩgé. 3 Ĩrivé bõngó újá ꞌi ọ́gụ́ imvesírílílí, bõngó rĩ vé mvengárá aga ngá céré ĩ ní údé nyọ̃ọ́kụ́ drị̃gé nõgó rĩ pi rá. 4 Ẽlíyã pi ní ĩfũzú Mósẽ be ímụ́zú ĩ iꞌdazú Yẹ́sụ̃ pi ẹndrẹtị gé, kộpi ní rizú átázú Yẹ́sụ̃ be.

5 Pétẽró ní ꞌyozú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Ímbápi, ĩri múké ꞌbá ní adrizú nõgó, lẽ ꞌbâ ꞌbekí mõrõgó na, ãlu ni mí ní, ãlu ni Mósẽ ní, ãlu ni Ẽlíyã ní.” 6 ꞌBo ụ̃rị̃ fụ Pétẽró pi ꞌí ọ̃gụ̃pị́ị be ambamba, sẽ Pétẽró nị̃ tã ꞌí ní átá rĩ ã pámvú ámá kuyé.

7 Ị́rị́bị́tị ní ísị́zú ímụ́zú kộpi ọ̃zụ̃zú, ụ́ꞌdụ́kọ́ ní íkụ́zú ị́rị́bị́tị rĩ agá ꞌdãásĩ kĩnĩ, “Mvá ꞌdĩri mávé ni má ní lẽélẽ rĩ. Lẽ ĩmi yịkí tị ni yịyị!”9:7 Mãtáyo 17:5; Lúkã 9:35; 2 Pétẽró 1:17

8 Koro Pétẽró pi kâ ĩ gãrã úndré kụ́rụ̃, Mósẽ pi Ẽlíyã be kộpi ãsámvú gé ꞌdãáyo, ꞌbá ĩ ní kuú kộpi ãsámvú gé rĩ Yẹ́sụ̃ ꞌi.

9 Yẹ́sụ̃ pi kâ rií ísị́ ímụ́ ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be írã drị̃gé ꞌdãásĩ vũgá nõó, Yẹ́sụ̃ ní átázú kộpi ní kĩnĩ, “Tã ĩmi ní ndreé ĩmî mị sĩ ꞌdĩꞌbée, ã lũkí ꞌbá ãzi ní ku. Ĩmi úcíkí tã ꞌdĩri kú ĩmî ẹ́sị́ agá, cĩmgbá cazú lókí ꞌBá Mvá ní ímụ́zú drãzú gõzú íngázú ídri rú rĩ gé.” 10 Kúru kộpi úcíkí tã rĩ kú ĩ ẹ́sị́ agá, ꞌbo kộpi rikí átá ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, “Tã Yẹ́sụ̃ ní ꞌyoó ꞌi drã, ꞌi gõ íngá ídri rú ꞌdĩri vé ífífí ãꞌdi?”

11 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kínĩ, “ꞌBá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi ꞌyokí kínĩ, Ẽlíyã ri ímụ́ drị̃drị̃ nĩ ãsĩ?”

12 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ádarú Ẽlíyã ri ímụ́ drị̃drị̃, ĩri ímụ́ tã rĩ pi ãrẽvú útú céré ícá pịrị. Sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ, ꞌBá Mvá ri ímụ́ ĩzãngã nya, ꞌbá rĩ pi ĩri gã sĩ ãsĩ? 13 ꞌBo á lẽ lũú ĩmi ní, Ẽlíyã*9:13 Ẽlíyã: Ẽlíyã Yẹ́sụ̃ ní ꞌyoó ꞌdĩri, ꞌbá rĩ Yũwánĩ bãtízĩmũ sẽépi rĩ ꞌi. ꞌÍ lã Mãtáyo 11:13-14; Mãrákõ 1:1-9; 6:14-29. ícá ị́nọ́gọ́sị́ gí, ꞌbá rĩ pi ꞌokí ĩri ũnjí sụ̃ ĩ ní ĩrivé tã sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ tị́nị.”

14 Yẹ́sụ̃ pi kâ ísị́ ímụ́zú írã drị̃gé ꞌdãásĩ ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be vũgá nõó, kộpi ndrekí ꞌbá bị́trị́ká trakí ĩ Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá, ĩri ní kuú vúlé ꞌdãá rĩ pi ã gãrã gá sĩ kụ́rụ̃. ꞌBá Mósẽ vé tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi ri ãgátá gã kộpi be. 15 ꞌBá rĩ pi kâ Yẹ́sụ̃ ri ndreé, sẽ kộpi ní ãyãngárá, kộpi ní njuzú mụzú Yẹ́sụ̃ ri ẹzịzú.

16 Yẹ́sụ̃ ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní rizú ãgátá gãzú rĩ ãꞌdi?”

17 Ágó ãzi ãlu ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ãsámvú gé ꞌdãá, ĩri ní újázú kĩnĩ, “Ímbápi, má íjị́ mávé mvá ágóŋá nõri ímụ́ mí vúgá, mî ídrí rí ĩri, ãꞌdiãtãsĩyã índrí ũnjí rĩ sẽ tị ni ọ̃zụ̃, átá ku. 18 Índrí ũnjí rĩ kãdõ fií drị̃ ni gé, índrí ũnjí rĩ ĩri ꞌdụ ꞌbe vũgá, ĩri ꞌî sị́ nya, ụ́ꞌbụ́rụ́sã ri kpu tị ni gé sĩ, rụ́ꞌbá ni ri mba ku potokonyo. Má ẹ́ꞌyị́ mívé ꞌbá mî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi índrí ũnjí rĩ droó mvá ágóŋá rĩ drị̃gé sĩ, ꞌbo kộpi ụ̃ꞌbị̃kí droó tí.”

19 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ẹ̃ꞌyị̃ngárá ãkó ꞌdĩꞌbée, mâ adri rí caá ĩmi be lókí be gbã ngõpí? Mâ ẹ́sị́ ã nya rí ĩzãngã caá lókí be gbã ngõpí ĩmî tã sĩ? Ĩmi íjị́kí mvá ágóŋá rĩ ímụ́ má vúgá nõó.”

20 Kúru kộpi ní mvá ágóŋá rĩ íjị́zú Yẹ́sụ̃ vú nõó. Índrí ũnjí rĩ kã Yẹ́sụ̃ ri ndreé, ĩri ní mvá ágóŋá rĩ ꞌdụzú aꞌbezú vũgá ꞌdãá ũkpõ sĩ, ĩri ní rizú ꞌi úlízú nyọ̃ọ́kụ́ gé sĩ pí ụ́ꞌbụ́rụ́sã be tị gé.

21 Yẹ́sụ̃ ní mvá ágóŋá rĩ vé ẹ́tẹ́pị zịzú kĩnĩ, “Índrí ũnjí rĩ ri mvá ágóŋá rĩ úꞌbé sụ̃ụ́ ꞌdĩri tị́nị vụ̃ụ́ caá lókí be gbã ngõpí?”

Mvá ágóŋá rĩ vé ẹ́tẹ́pị ní újázú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Índrí ũnjí rĩ íꞌdó mvá ágóŋá rĩ úꞌbé ꞌdíni íꞌdózú ãnjĩŋã gá ꞌdãá. 22 Índrí ũnjí rĩ ri mvá ágóŋá rĩ úꞌbé njị̃ị́ ãcí agá, ãzini yị̃ị́ agá, ã drã rí kõdô rá. ꞌBo mi dõ ícó mvá ágóŋá rĩ ídrí rá, lẽ mî ndre ꞌbávé ĩzãngã nõri.”

23 Yẹ́sụ̃ ní újázú ágó rĩ ní kĩnĩ, “Tã mí ní ꞌyoó kínĩ, ma dõ ícó mvá ágóŋá rĩ ídrí rá ꞌdĩri vé ífífí ãꞌdi? ꞌBá rĩ ẹ̃ꞌyị̃ dõ ma rá, tã ãzi ícópi ma ndẽépi ni ꞌdãáyo.”

24 Koro mvá ágóŋá rĩ vé ẹ́tẹ́pị ní trezú ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, “Yẹ́sụ̃, má ẹ̃ꞌyị̃ mi gí, ꞌbo ꞌí ko má ĩzã, á lẽ mi ẹ̃ꞌyị̃ị́ dị̃ị́ agaá rá!”

25 Yẹ́sụ̃ kã ndreé ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ri ímụ́ tã rĩ ã ndrengárá gá, Yẹ́sụ̃ ní trezú índrí ũnjí rĩ drị̃gé kĩnĩ, “Mi índrí ũnjí ꞌdĩri, ꞌí fũ mvá ágóŋá ꞌdĩri drị̃gé sĩ ãmvé, mî gõ fií drị̃ ni gé dị̃ị́ ku.”

26 Kúru índrí ũnjí rĩ ní trezú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá, mvá ágóŋá rĩ ayazú, fũzú ĩri ã drị̃gé sĩ ãmvé. ꞌBá bị́trị́ká rĩ pi kâ ndreé mvá ágóŋá rĩ la kú kpílíkpílí ꞌbá drãápi gí ni tị́nị. ꞌBá rĩ pi kínĩ, “Mvá ágóŋá rĩ drã gí.” 27 ꞌBo Yẹ́sụ̃ ní mvá ágóŋá rĩ ẽ drị́ rụzú, ĩri ingazú pá tuzú ụrụ sĩ.

28 Vụ́drị̃ ni gé, Yẹ́sụ̃ kã mvií gõó ꞌbẹ̃tị́ gí, Yẹ́sụ̃ pi ní fizú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be jó agá, Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú ãkũdẽ ꞌbá ãzi kộpi ã gãrã gá ꞌdãáyo, kộpi kínĩ, “Ngá ꞌbá ní ícózú índrí ũnjí drozú ku rĩ ãꞌdi?”

29 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Índrí ũnjí rĩ vé drongárá, lẽ ꞌbá rĩ ã zị†9:29 Zị: Búkũ ĩ ní sĩí drị̃drị̃ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ rĩ agá, sĩkí Múngú vé zịngárá ã tã, ãzini ínyá aꞌbingárá vé tã. Múngú ri.”

30 Yẹ́sụ̃ nga fũú mụzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be vũrã kộpi ní adrizú ꞌdãri agásĩ, kộpi mụkí trãá ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ agásĩ. Yẹ́sụ̃ lẽ ꞌbá ãzi ã nị̃ vũrã ĩ ní mụzú adrizú ꞌdãri ku, 31 ãꞌdiãtãsĩyã Yẹ́sụ̃ ri ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ímbá kĩnĩ, “Ĩ ímụ́ ꞌBá Mvá ã ũli ꞌbe, ĩ ĩri rụ sẽ ꞌbá ẹ́sị́ be ũnjí rĩ pi drị́gé, ĩ ĩri ꞌdị drã rá. Ụ́ꞌdụ́ na ã vụ́drị̃ gé, ĩri ímụ́ íngá gõ ídri rú.” 32 Tã Yẹ́sụ̃ ní átá ꞌdĩri fi ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá ꞌdĩꞌbée drị̃gé ꞌdãlé kuyé. Ụ̃rị̃ sĩ, sẽ kộpi gõkí tã Yẹ́sụ̃ ní átá ꞌdĩri vé ífífí zịị́ kuyé.

33 Yẹ́sụ̃ pi ní ꞌdezú mụzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be, kộpi ní cazú Kãpãrãnãụ́mã gá, kộpi ní kúru fizú mụzú adrizú jó agá. Kộpi ní rizú adrizú jó agá ꞌdãá rĩ gé, Yẹ́sụ̃ ní ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi zịzú kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní té rizú ãgátá gãzú ímụ́zú lẹ́tị gé sĩ rĩ ãꞌdi?” 34 ꞌBo kộpi újíkí kíri, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi ní rizú ímụ́ngárá gá lẹ́tị gé sĩ rĩ gé, kộpi rikí ãgátá gãá ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, ãꞌdi ri adri ãmbúgú rú nĩ.

35 Kúru Yẹ́sụ̃ ní úrízú vũgá, ĩri ní ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ ꞌdĩꞌbée zịzú ímụ́zú úrízú ꞌî gãrã gá sĩ kụ́rụ̃, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “ꞌBá rĩ lẽ dõ adrií ꞌbá rĩ pi drị̃gé ãmbúgú rú, lẽ ã adri ꞌbá ụ̃dụ̃mbị́tã rú ni, ã adri ãtíꞌbá rú rií ꞌbá rĩ pi ní ẹ̃zị́ ngaá.”

36 Yẹ́sụ̃ ní mváŋá mãdãŋá ni íjị́zú pá tuzú ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá ꞌdĩꞌbée ẹndrẹtị gé, ĩri ní ꞌî drị́ ꞌbãzú mváŋá rĩ ã kị́dị́ gé. Ĩri ní ꞌyozú ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, 37 “ꞌBá mváŋá mãdãŋá nõri ẹ́ꞌyị́pi mâ rụ́ sĩ rĩ, ẹ́ꞌyị́ ꞌdĩri ma, ꞌbá ma ẹ́ꞌyị́pi rĩ, ẹ́ꞌyị́ ꞌdĩri má Ẹ́tẹ́pị ma ĩpẽépi rĩ.”

38 Yũwánĩ ní ꞌyozú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Ímbápi, ꞌbá ndrekí ágó ãzi ri índrí ũnjí údró mî rụ́ sĩ, ꞌbá ugakí ĩri sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ágó rĩ adri ꞌbá ọ́gụ́pị kuyé.”

39 Yẹ́sụ̃ ní újázú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ugakí ágó rĩ ku, ꞌbá riípi tã ãyãzú ãyãyã ni ꞌoópi rĩ, ícó gõó ꞌi újá mâ tã átá ũnjí ku. 40 ꞌBá ꞌbâ tã ndreépi ũnjí ku rĩ, ĩri ꞌbá ꞌbávé ni. 41 ꞌBá ĩmi ní yị̃ị́ sẽépi mvụụ́pi mâ rụ́ sĩ, ĩmi ní ma ẹ̃ꞌyị̃ị́ Kúrísítõ rú rá rĩ sĩ rĩ, ĩri ãndẽma ị́sụ́ rá.”

42 “ꞌBá ãzi úbé dõ anjiŋá nyíríŋá ma ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí nõꞌbée ꞌdeé fií tã ũnjí agá, ã ꞌyĩkí írã usegúgú ni umbe ni gé, ã ꞌbekí ĩri yị̃ị́ agá. 43 Mî drị́ úló dõ ũnjĩkãnyã, lẽ mî ga ĩri ꞌdĩísĩ rá, ĩri múké mí ní fizú ꞌbụ̃ gé ꞌdãlé drị́ be ãlu, ndẽ mí ní fizú ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó rĩ‡9:43 Ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó rĩ: Múngú ri úmvúlésĩ ꞌbá ꞌi ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá ku rĩ pi ꞌdụ úꞌbé ãcí ꞌdĩri agá. ꞌÍ lã Iꞌdangárá 20:7-15. agá drị́ be ị̃rị̃ rĩ. 44 Vũrã ꞌdãri agá, ụ̃ꞌbụ̃ rĩ pi ũdrãkí ku, ãzini ãcí vũrã ꞌdãri agá rĩ drã kpá ku.§9:44 Átángá vẹ́rẹ̃sị̃ 44 agá ꞌdĩri, búkũ Mãrákõ vé ĩ ní sĩí Gị̃rị́kị̃ tị sĩ drị̃drị̃ rĩ agá ꞌdãáyo, ꞌbo gõkí sĩí búkũ Mãrákõ vé vúlé rĩ agá rá. 45 Mî pá jị dõ mi fií ũnjĩkãnyã ꞌoó, lẽ mî ga ĩri ꞌdĩísĩ rá, ĩri múké mí ní fizú ꞌbụ̃ gé ꞌdãlé pá be ãlu, ndẽ mí ní fizú ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó rĩ agá ꞌdãá pá be ị̃rị̃ rĩ. 46 Vũrã ꞌdãri gé, ụ̃ꞌbụ̃ rĩ pi ũdrãkí ku, ãzini ãcí vũrã ꞌdãri gé rĩ drã kpá ku.*9:46 Átángá vẹ́rẹ̃sị̃ 46 agá ꞌdĩri, búkũ Mãrákõ vé ĩ ní sĩí Gị̃rị́kị̃ tị sĩ drị̃drị̃ rĩ agá ꞌdãáyo, ꞌbo gõkí sĩí búkũ Mãrákõ vé vúlé rĩ agá rá. 47 Mî mị ndre dõ ngá ãzi mi sẽépi fiípi ũnjĩkãnyã agá ni, lẽ mî ínjé ĩri ꞌdĩísĩ rá, ĩri múké mí ní fizú mãlũngã Múngú vé rĩ agá ꞌdãá mị be ãlu, ndẽ mí ní fizú ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó rĩ agá ꞌdãá mị be ị̃rị̃ rĩ. 48 Vũrã ꞌdãri gé, ụ̃ꞌbụ̃ rĩ pi ũdrãkí ku, ãzini ãcí vũrã ꞌdãri gé rĩ drã kpá ku.9:48 Ĩsáyã 66:24

49 “ꞌBá rĩ pi ãrẽvú céré ĩ ímụ́ kộpi ụ̃ꞌbị̃ ãcí sĩ.

50 “Ẹ̃ꞌyị́ ri ngá múké, ꞌbo ẹ̃ꞌyị́ rĩ vé sị́ asuúpi asuasu rĩ ícá dõ ãlákála gí, ẹ̃ꞌyị́ rĩ gõ adri múké ngóni? Lẽ ĩmi adrikí ĩmi ãsámvú gé sĩ múké, sụ̃ ẹ̃ꞌyị́ sị́ be múké rĩ tị́nị, ãzini lẽ ĩmi adrikí ĩmi ãsámvú gé sĩ tã be kíri.”