1 Úpí Dãwụ́dị̃ la dó mụ delé ꞌbo, ĩꞌdi ụrụꞌbá icó dó kolé ãcí ru ku ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ drĩ kí táni ĩꞌdi drị̃ ꞌbe bãlãngị́tị̃ sĩ rá tí. 2 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ jọ kí dó ĩꞌdiní, “Ãma mụ úpí míní ĩzóŋá ãzí ãráŋá bíkĩrã rú la ndrụ̃lé, ĩꞌdi dó sĩ amụ́ úpí ími andre tẽlé ãzíla ími tãmbalé. Ĩꞌdi amụ́ ru lalé úpí ími andre gá, úpí ãmadrị̂ ími ụrụꞌbá la dó sĩ imi ãcí ru, wó ĩzóŋá ajílé rĩ adru ándrá úpí ní ũkú ru ku.”

3 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá ꞌdĩ ndrụ̃ kí dó ĩzóŋá ãzí ũnĩ-ambamba ãráŋá la ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂gá ꞌdãá pírí, ịsụ́ kí dó ĩzóŋá Ãbĩságĩ ꞌi angájó táwụ̃nị̃ Sụ̃nẹ́mụ̃ drị̂gá ãzíla agụ kí dó ĩꞌdi úpí rụ̂lé. 4 Ĩzóŋâ ndrĩ ũnĩ-ambamba rú, mba úpî tã rá wó úpí uꞌá kí ĩꞌdi be ũkú ꞌbã kí uꞌájó ágó be rĩ áni ku.

5 Sáwã ꞌdã sĩ Ãdõníyã Dãwụ́dị̃ ngọ́pị ãndrẽ la ꞌbã sĩ adrujó Hãgị́tị̃ ꞌi rĩ inga dó ru jọjó la, “Ma dó adru úpí ru ma ꞌi.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ aꞌdụ́ dó gárĩ ãꞌdị́drị̂ kí, Fãrásĩ kí ãzíla ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú kí abe cẹ̃lé ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá. 6 Wó átẹ́pị̃, úpí Dãwụ́dị̃ uzá ĩꞌdi drị̃ gá vúlêlé ru ku ãzíla zị ĩꞌdi, “Mi ị́jọ́ míní idélé ꞌdĩ kí idé íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã rĩ gá ku.” Ãdõníyã ndrĩ ándrá vâ ambamba ãzíla ĩꞌdi ngọ́tị́ŋá tịlé Ãbụ̃sãlọ́mụ̃ ũngúkú gâsĩ rĩ ꞌi.

7 Ãdõníyã icí kí dó tị Yõwábũ Zẹ̃rụ̃yị́yã ngọ́pị be ãzíla Ãbĩyátã átáló ru rĩ be. Ãtị̃ kí dó ĩꞌdi ũngúkú sĩ acájó úpí ru rá. 8 Wó Zãdókĩ átáló ru rĩ ꞌi, Bẽnãyíyã Yẽhõyídã ngọ́pị ꞌi, nábị̃ Nátãnĩ ꞌi, Sị̃mẹ́yị̃ ꞌi, Rẹ́yị̃ ꞌi ãzíla ãsĩkárĩ ũkpó Dãwụ́dị̃ andre tẽlépi rĩ kí abe gã kí Ãdõníyã ãtị̃lé úmgbé.

9 Ãdõníyã ụlị́ dó kãbĩlõ, tị́ ãzíla ãnãkpá úsã rú la kí abe, idé dó sĩ ídétáŋá írã Zõhẽlétĩ gá ãni rú Ẽnĩ Rõgélĩ gá. Umve dó ádrị́pịka kí pírí, ũpi anzị kí, ãzíla ãmbogo Yụ́dã gá ãzị́ ngalépi úpí ꞌbã pálé gá rĩ kí abe. 10 Wó ꞌbá ĩꞌdiní umvelé ku rĩ kí; nábị̃ Nátãnĩ ꞌi, Bẽnãyíyã ꞌi, ãsĩkárĩ úpí ꞌbã andre tẽlépi rĩ kí ãzíla ádrị́pị̃ Sũlũmánĩ ꞌi.

11 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Nátãnĩ zị Bẽtĩsébã Sũlũmánĩ ꞌbã ãndrẽ ꞌi, “Mí are ị́jọ́ Ãdõníyã Hãgị́tị̃ ngọ́pị ꞌbã ru ꞌbãjó úpí ru úpí ãmadrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã nị̃ŋá kóru rĩ ku yã? 12 Úꞌdîꞌda álẽ jọlé la míní íni, ídrĩ lẽ ími ídri palé mî ngọ́pị Sũlũmánĩ drị̂ be rá, 13 ímụ úpí Dãwụ́dị̃ rụ̂lé ãzíla íjọ ĩꞌdiní, ‘Úpí mádrị̂, ína ándrá ũyõ ma ãtíꞌbó mídrị̂ ní íjọ ándrá, mâ ngọ́pị Sũlũmánĩ la drụ́zị́ adru ími kẹ̃jị́ gá úpí ru ãzíla ĩꞌdi ri úmvúke mídrị́ ũpĩ drị̂ gá nĩ ku yã? Wó Ãdõníyã acá dó úpí ru nĩ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?’ 14 Míní drĩ ị́jọ́ jọ agá úpí be rĩ gá ꞌdãá, ma amụ́ ãzíla ma ị́jọ́ míní jọlé ĩꞌdiní ꞌdã amvi ĩꞌdiní ị̃dị́.”

15 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Bẽtĩsébã mụ dó úpî ndrelé úpí drị́ jó agâlé, ꞌdĩ sĩ úpí de dó kpírĩ-kpírĩ rá ãzíla Ãbĩságĩ ri dó ãzã la kolé nĩ. 16 Bẽtĩsébã la dó mụ acálé úpí drị́ jó agá ꞌbo, su dó drị̃ vũ gá ãrútáŋá ru ãzíla tị̃ dó ãja úpî drị̃lẹ́ gá.

Úpí zị ĩꞌdi, “Ị́jọ́ míní lẽlé rĩ ĩꞌdi ãꞌdu?”

17 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Bẽtĩsébã umvi dó úpí ní, “Úpí mádrị̂, ína ándrá ũyõ ma ãtíꞌbó mídrị̂ ní Úpí Ãdróŋá mídrị̂ rụ́ sĩ ‘Mâ ngọ́pị Sũlũmánĩ la drụ́zị́ adru ími kẹ̃jị́ gá úpí ru ãzíla ĩꞌdi ri úmvúke mídrị́ ũpĩ drị̂ gá nĩ.’ 18 Wó Ãdõníyã acá dó úpí ru nĩ ãzíla úpí mádrị̂ mi úpí rú ínị̃ ị́jọ́ drị̃ la gá ku rú. 19 Ụlị́ ídétáŋá ru tị́ kí ũꞌbí ru, mọ́nị̃gọ́ use mũlũkũdũ la kí, kãbĩlõ kí ãzíla umve ũpi anzị kí pírí, átáló Ãbĩyátã ꞌi ãzíla ãsĩkárĩ drị̃lẹ́ Yõwábũ ꞌi wó umve ãtíꞌbó mídrị́ Sũlũmánĩ ku. 20 Úpí mádrị̂, ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ími ũtẽ sĩní lẽjó nị̃jó la ãꞌdi la dó mụ adrulé úpí ru sĩní rijó úmvúke ũpĩ drị́ úpí mádrị̂ drị̂ drị̃ gá ĩꞌdi vúlé gá ꞌdâ nĩ. 21 Údrĩ ị́jọ́ ꞌdĩ pá ꞌbã pịrị-pịrị ku, mání ndrejó la rĩ sĩ, úpí mádrị̂ ídrĩ dó drã ꞌbo, ma ꞌi ãzíla mâ ngọ́pị Sũlũmánĩ ꞌi ála dó uja ãma ĩcõcõŋãlé ꞌbá ũnzí la kî áni.”

22 Bẽtĩsébã ꞌbã ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọ agá úpí be ꞌdĩgá ꞌdĩ, nábị̃ Nátãnĩ acá cí. 23 ꞌBá ãmbogo rú úpídrị̂ jọ kí dó ĩꞌdiní, “Nábị̃ Nátãnĩ acá ꞌdõ.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mụ dó úpî drị̃lẹ́ gá, ãvụ̃ dó vụ̃rụ́ ị̃nzị̃táŋá sĩ kpere drị̃ la ꞌbã vũ aló agá.

24 Nátãnĩ jọ, “Úpí mádrị̂, ípẽ dó Ãdõníyã adrujó úpí ru ãzíla ĩꞌdi dó drụ́zị́ ri úmvúke mídrị́ ũpĩ drị̂ drị̃ gá ími kẹ̃jị́ gá ꞌdâ nĩ yã? 25 Ãndrũ mụ dó ándrá ãzíla ụlị́ dó tị́ kí wẽwẽ rú, ãnãkpá use mũlũkũdũ la kí abe ãzíla kãbĩlõ kí ídétáŋá ru. Umve ũpi anzị kí pírí, ãsĩkárĩ ãmbogo kí ãzíla átáló Ãbĩyátã ꞌi. Úꞌdîꞌda íni kí ãkónã na ãzíla ãko mvụ ĩꞌdi trũ, kí dị̃ jọ sĩ la, ‘Ími ụ́ꞌdụ́ ꞌba adru ãzo rú úpí Ãdõníyã!’ 26 Wó ma ãtíꞌbó mídrị́ Nátãnĩ ꞌi, átáló Zãdókĩ ꞌi, Bẽnáyã Yẽhõyídã ngọ́pị ꞌi ãzíla ãtíꞌbó mídrị́ Sũlũmánĩ abe umve ãma ku. 27 ꞌDĩ dó ị́jọ́ úpí mádrị̂ ꞌbã idélé ĩꞌdi ꞌbã sĩ lẽjó ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ ꞌbã nị̃ kí ãꞌdi la mụ rilé úpí ru úmvúke ĩꞌdidrị́ ũpĩ drị̂ drị̃ gá nĩ ku rĩ ꞌi yã?”

28 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Dãwụ́dị̃ jọ dó, “Ĩmi umve mání Bẽtĩsébã ꞌi.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Bẽtĩsébã fi dó úpí rụ́ jó agâlé ãzíla tu dó pá úpî drị̃lẹ́ gá.

29 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí na dó ũyõ sĩ jọjó la, “Ãndá-ãndá ru Úpí ꞌbã adrujó ídri, ĩꞌdiní áma pajó ũcõgõ ũꞌbí kí agá rĩ áni, 30 ãndrũ ma ị́jọ́ ándrá mání sĩ ũyõ najó Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̃lẹ́ gá, mání jọjó la Sũlũmánĩ mâ ngọ́tị̂ la mụ adrulé úpí ru áma kẹ̃jị́ gá nĩ ãzíla ĩꞌdi mụ rilé úmvúke mádrị́ ũpĩ drị̂ drị̃ gá nĩ rĩ ngalé rá ãndá-ãndá ru.”

31 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Bẽtĩsébã ãvụ̃ dó vụ̃rụ́ ị̃nzị̃táŋá ru kpere drị̃ la ꞌbã vũ aló agá ãzíla jọ dó, “Úpí mádrị́ Dãwụ́dị̃, mí uꞌá ídri rú jãꞌdâ!”

32 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí Dãwụ́dị̃ jọ dó, “Ĩmi umve mání átáló Zãdókĩ ꞌi, Nábị̃ Nátãnĩ ꞌi ãzíla Bẽnáyã Yẽhõyídã ngọ́pị ꞌi.” ꞌBá ꞌdĩ kí dó mụ amụ́lé úpí Dãwụ́dị̃ drị̃lẹ́ gá ꞌbo, 33 úpí jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩꞌdụ ãtiꞌbo úpí ĩmidrị̂ drị̂ kí ĩmi abe ãzíla ĩmi iri mâ ngọ́pị Sũlũmánĩ ꞌi kãyĩnõ mádrị̂ drị̃ gá, ĩmụ dó ĩꞌdi trũ kídí Gị́họ̃nị̃ gâlé. 34 Átáló Zãdókĩ kí Nábị̃ Nátãnĩ be ꞌbã ũsũ kí dó ãdu ĩꞌdi drị̃ gá ãzíla ꞌbã ꞌbã kí dó ĩꞌdi úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩvu dó gũká ãzíla ĩmi uzá dó, ‘Úpí Sũlũmánĩ ími ụ́ꞌdụ́ ꞌba adru kí ãzo rú!’ 35 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩmi ãgõ dó ĩꞌdi trũ vúlé ꞌdõlé, ĩꞌdi dó sĩ amụ́ rilé úmvúke mádrị́ ũpĩ drị̂ drị̃ gá. Ĩꞌdi dó mụ adrulé áma kẹ̃jị́ gá úpí ru nĩ ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbá mání pẽlé ĩꞌdi mụ ũpĩ nalé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ꞌbá Yụ́dã drị̂ kí abe rĩ ꞌi.”

36 Bẽnãyíyã Yẽhõyídã ngọ́pị jọ dó úpí ní, “Ámĩnã! Úpí, Ãdróŋá úpí mádrị̂ drị̂ ꞌbã fẽ ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã nga ru ꞌdĩ ꞌbã áni. 37 Cécé Úpí ꞌbã ándrá adrujó ãmbógó mádrị́ úpí Dãwụ́dị̃ be rĩ áni, lẽ ꞌba adru vâ Sũlũmánĩ be ãzíla ꞌbã fẽ ũpĩ Sũlũmánĩ drị̂ ní adrujó ũkpó ru ꞌbã ndẽ ũpĩ úpí mádrị́ Dãwụ́dị̃ drị̂ rá.”

38 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ átáló Zãdókĩ ꞌi, Nábị̃ Nátãnĩ ꞌi, Bẽnãyíyã Yẽhõyídã ngọ́pị ꞌi, ꞌbá Kẹ̃rẹ́tị̃ rú ãzíla Pẹ̃lẹ́tị̃ rú ándrá adrulépi ãsĩkárĩ úpídrị̂ rú rĩ kí abe ilú kí dó Sũlũmánĩ trũ ándrá kídí Gị́họ̃nị̃ drị̂ gâlé ãzíla Sũlũmánĩ cẹ̃ dó kãyĩnõ úpí Dãwụ́dị̃ drị̂ sĩ. 39 Átáló Zãdókĩ aꞌdụ́ dó újé sĩ ãdu mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị̂ ꞌbãjó ala gá rĩ Hémã Úpí drị̂ agâlé ãzíla ũsũ dó ãdu sĩ drị́ tị̃jó ꞌbá drị̃ gá rĩ Sũlũmánĩ drị̃ gá. Vu kí dó jaligó ãzíla ꞌbá pírí uzá kí dó, “Úpí Sũlũmánĩ, Mí uꞌá ídri ílí ãzo rú.” 40 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá pírí mụ kí dó ĩꞌdi vú gâsĩ, jaligó vuŋá trũ ãzíla ãyĩkõ ãmbógó la idéŋá trũ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ vũ aya dó ru ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdã sĩ aya aya.

41 Ãdõníyã kí ꞌbá pírí ĩꞌdi ꞌbã ãmụ́ ru rĩ kí abe ĩꞌbã kí dó ụ̃mụ̃ naŋá de agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, are kí dó úzáŋá ꞌbá ꞌbã kí sĩ uzájó rĩ ꞌi. Yõwábũ la dó mụ gũká vulé rĩ ꞌbã ụ́ꞌdụ́kọ́ arelé ꞌbo, zị dó, “Úzáŋá táwụ̃nị̃ ãmbógó rĩ agâlé ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní?” 42 De drĩ ị́jọ́ ĩꞌdi tị gá rĩ jọ agá ku rú, átáló Ãbĩyátã ngọ́pị Yónãtãnĩ acá cí. Ãdõníyã jọ dó ĩꞌdiní, “Mi ꞌbá ãzí sĩ icójó ásị́ ꞌbãjó drị̃ la gá rá la! Mí afí, ãꞌdusĩku ánị̃ rá mí ají mání ụ́ꞌdụ́kọ́ ãzí múké la.”

43 Yónãtãnĩ umvi dó Ãdõníyã ní, “Yụ, ĩꞌdi ị́jọ́ ãzí ũnzí la. Úpí ãmadrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã Sũlũmánĩ ꞌi úpí ru ꞌbo. 44 Pẽ dó sĩ kí tị átáló Zãdókĩ trũ, nábị̃ Nátãnĩ trũ, Bẽnãyíyã Yẽhõyãyídã ngọ́pị trũ, ꞌbá Kẹ̃rẹ́tị̃ rú ãzíla Pẹ̃lẹ́tị̃ rú ándrá adrulépi ãsĩkárĩ úpídrị̂ rú rĩ kí abe, ꞌbã kí dó Sũlũmánĩ ꞌi kãyĩnõ úpí ꞌbã ãmgbã rĩ drị̂ drị̃ gá sĩ mụjó ándrá kídí Gị́họ̃nị̃ drị̂gá. 45 Átáló Zãdókĩ ũsũ kí dó ãdu nábị̃ Nátãnĩ be ĩꞌdi drị̃ gá kídí Gị́họ̃nị̃ gá ãzíla ꞌbã kí dó sĩ ĩꞌdi úpí ru. Mụ kí dó táwụ̃nị̃ ãmbógó rĩ agâlé úzáŋá trũ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ táwụ̃nị̃ ãmbógó rĩ ga dó tré ãyĩkõ sĩ. 46 Sũlũmánĩ ri dó úꞌdîꞌda íni úmvúke ũpĩ drị̂ drị̃ gá. 47 Ãtiꞌbo úpí drị̂ amụ́ kí úpí ãmadrị́ Dãwụ́dị̃ ní ãwãꞌdĩfô fẽlé ꞌbo ãzíla jọ kí ĩꞌdiní, ‘Lẽ Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã fẽ Sũlũmánĩ ꞌbã rụ́ ꞌbã kụ míní ãndânĩ ãzíla ũpĩ ĩꞌdidrị̂ ꞌbã ndẽ mídrị̂ rá!’ Úpí su dó drị̃ ĩꞌdi drị́ gbọ́lọ́ sị́gá ꞌdãá sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó 48 ãzíla jọ, ‘Ícụ́ Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌi, ĩꞌdi ꞌbã fẽjó la ándre ꞌbá rĩlépi úpí ru úmvúke mádrị̂ drị̃ gá rĩ áma mịfị́ sĩ rá rĩ sĩ.’ ”

49 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãmụ́ amụ́lépi ụ̃mụ̃ Ãdõníyã drị̂ agá rĩ nga kí dó pírí ụrụgá ụrụꞌbá yãŋá trũ ãzíla iré kí dó ru rá, ꞌbá ãlu-ãlu mụ dó ĩꞌdi sĩ. 50 Wó Ãdõníyã ꞌbã idéjó Sũlũmánĩ sĩ ụ̃rị̃ sĩ rĩ sĩ, apá dó Hémã Úpí ꞌbã ĩndĩkĩndĩ ꞌbã sĩ adrujó rĩ gá ãzíla rụ dó sĩ újé ãlĩtárĩ sĩ idétáŋá idéjó rĩ drị̂ ꞌi. 51 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úlũ dó Sũlũmánĩ ní, “Ãdõníyã la idé úpí Sũlũmánĩ mî sĩ ụ̃rị̃ sĩ ãzíla ãgĩ dó ru újé ãlĩtárĩ drị̂gá ꞌdã. Jọ, ‘Lẽ úpí Sũlũmánĩ ꞌbã na ũyõ áma drị̃lẹ́ gá ãndrũ ãzíla ꞌbã jọ mání ícó áma ꞌdịlé ku.’ ”

52 Sũlũmánĩ umvi, “Drĩ iꞌda la ꞌi ꞌbá mgbã la rĩ gá rá, ị́jọ́ ãzí icó ĩꞌdi alólé ku, wó údrĩ ị́jọ́ ũnzí isụ́ ĩꞌdi rụ́ rá, ĩꞌdi mụ drãlé rá.” 53 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sũlũmánĩ pẽ dó ꞌbá ãzí kí tị mụlé Ãdõníyã ịsị́jó ãlĩtárĩ gá rĩ sĩ vũ gá. Ãdõníyã asị́ dó sĩ rá ãzíla su dó drị̃ vụ̃rụ́ ị̃nzị̃táŋá ru úpí Sũlũmánĩ nî ãzíla Sũlũmánĩ jọ dó ĩꞌdiní, “Ímụ dó mídrị́ lị́cọ́ gá.”