4
Ĩlísã ꞌbã ũkú ãwụ́zị́ ru lẽmẽrí rĩ ꞌbã ãzã kojó rĩ
1 Ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ ãwụ́zị́ ãzí ũkú ágọ́bị́ ándrá nábị̃ rú la ãni amụtị nãbịya ꞌbadrị̂ agá la amụ́ awálé Ĩlísã drị̃lẹ́ gá, jọ, “Ãmbógó, ãtíꞌbó mídrị́ má ágô drã rá, ínị̃ rá ĩꞌdi ándrá ꞌbá ãzí Úpî ụ̃rị̃lépi rá la. Wó úꞌdîꞌda íni, ꞌbá ãzí ándrá ĩꞌdiní sĩ ĩꞌdi ꞌbã séndẽ ꞌdụjó dẹ́nọ̃ rú la amụ́ sĩ lẽjó anzị mádrị́ ị̃rị̃ ꞌda kí ꞌdụjó ĩꞌdi ꞌbã ãtíꞌbó ru.”
2 Ĩlísã zị dó ãwụ́zị̂ ꞌi, “Má icó dó ími ãzãkolé íngoní? Ílũ mání, ãko mídrị́ jó agá ꞌdãá cí rĩ dó ãꞌdu?” Ãwụ́zị̂ umvi dó, “Ãko ãzí ãtíꞌbó mídrị̂ drị́ jó agá ꞌdãá cí la ꞌdáyụ, rá la ãꞌdu ãzí jágĩ agá ꞌdãá ĩmbíráŋá la.”
3 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlísã jọ dó ãwụ́zị̂ ní, “Ímụ mî jĩránĩ pírí ꞌba rụ́, mí áꞌị́ ĩꞌbadrị́ ãkójó ĩsá ru la kí, mí áꞌị́ kí kãlãfe ũꞌbí la sĩ. 4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩfi dó anzị mídrị̂ kí abe jó agá ãzíla ĩmi ụ̃pị̃ dó ími tị cí. Ĩmi ũsũ dó ãdu ãkójó ꞌdã kí agá pírí. Ãkójó galépi ꞌbo rĩ, ĩse ĩꞌdi bụ́lụ́ gá.”
5 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãwụ́zị̂ mụ dó ãkójó kí atrá trũ, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá fi kí dó anzị ĩꞌdi drị̂ kí abe jó agâlé, ụ̃pị̃ kí dó ru tị cí. Anzị ĩꞌdi drị̂ ri kí dó ĩꞌdiní ãkójó ĩsá ru rĩ kí ajílé, ri dó ãꞌdu tõlé ãkójó ꞌdã kí agá. 6 Ãkójó kí dó mụ galé pírí ãdu sĩ ꞌbo, ũkû jọ dó ĩꞌdi ꞌbã ngọ́pị ãzí ãlu la ní, “Mí ají mání ãkójó ãzí.” Ngọ́pị̃ umvi ĩꞌdiní, “Ãkójó ãzí ĩsá ru la dó ꞌdáyụ.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãdû tu dó pá ádị́ŋá gá cí. 7 Ãwụ́zị̂ la dó mụ ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂ ní ị́jọ́ ru idélépi ãdû be rĩ lũlé ꞌbo, ãtíꞌbô jọ dó ĩꞌdiní, “Ímụ, mí ụzị dó ãdû ꞌi ãzíla mí ũfẽ dó sĩ dẹ́nọ̃ ími drị̃ gá rĩ kî. Mi ꞌi anzị mídrị̂ kí abe ĩmi ayú dó séndẽ acelépi rĩ sĩ ãkónã najó.”
Ĩlísã kí ũkú Sụ̃námụ̃ gá rĩ be
8 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Ĩlísã mụ dó Sụ̃námụ̃ gá, ꞌdĩ táwụ̃nị̃ ũkú ãzí málĩ trũ la ꞌbã ándrá sĩ uꞌájó rĩ ꞌi. Ũkú ꞌdĩ umve dó Ĩlísã ꞌi sĩ amụ́jó íná najó ĩꞌdi be. Ụ́ꞌdụ́ ãlu ãlu sĩ Ĩlísã ꞌbã alị agâ sĩ mụjó táwụ̃nị̃ Sụ̃námụ̃ gá, ĩꞌdi dó amụ́ ãkónã nalé ũkú ꞌdĩ drị́ lị́cọ́ gá. 9 Ũkú ꞌdĩ jọ dó ágô ní, “Índre drĩ, ánị̃ rá ágọ́bị́ sáwã pírí sĩ amụ́lépi ãmadrị́ ꞌdâ ꞌdĩ ĩꞌdi ꞌbá ãzí Ãdróŋá ãni ãlá la. 10 Lẽ ãma idé ĩꞌdiní rụ́mụ̃ ãzí wereŋá ru jó ãmadrị̂ ꞌbã drị̃ gá ãzíla lẽ ãꞌbã ala gá gbọ́lọ́, mésã, kụ́rị̃sị̃ ãzíla tárã. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ágọ́bị̂ drĩ dó amụ́ ãmarụ́ ꞌdâ ꞌbo, ĩꞌdi dó sĩ fi uꞌálé ala gá.”
11 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Ĩlísã mụ dó ꞌbá ꞌdĩ ꞌbadrị́ kogá, fi dó rụ́mụ̃ ĩꞌdidrị́ gõrófã sị́ gá ụrụ gâlé rĩ gá sĩ avị́jó ala gá ꞌdãá. 12 Pẽ dó ãtíꞌbó ĩꞌdi drị́ Gẽházĩ ꞌbã tị sĩ ũkú Sụ̃námụ̃ ízó ru ꞌdã umvejó. Ála dó mụ ũkú ꞌdĩ umvelé ꞌbo, ũkû tu dó pá Ĩlísã drị̃lẹ́ gá ꞌdãá. 13 Ĩlísã jọ dó Gẽházĩ ní, “Ílũ ũkú ꞌdã ní, ‘Ãma uꞌá ãyĩkõ sĩ ị́jọ́ míní ãma tãmbajó rĩ sĩ. Ị́jọ́ ãmaní icólé idélé míní rá rĩ dó ãꞌdu? Lẽ ãjọ ị́jọ́ múké la ími drị̃ gá úpí ní jõku ãsĩkárĩ ãmbógó ní yã?’ ” Ũkû umvi dó, “Yụ ꞌbá mádrị́ lị́cọ́ gá rĩ kí ꞌbãngá áma tãmba múké.”
14 Ĩlísã zị dó Gẽházĩ ꞌi, “Wó ãma icó dó ĩꞌdiní rá la ãꞌdu idélé?” Gẽházĩ umvi, “Ũkû ꞌbã ngọ́tị́ŋá ágọ́bị́ la ꞌdáyụ, wó ágô de vâ rá.” 15 Ĩlísã jọ dó Gẽházĩ ní, “Mí umve ũkû ꞌi.” Ála dó mụ ũkû umvelé ꞌbo, amụ́ dó pá tulé kẹ̃jị́tị gá. 16 Ĩlísã jọ dó ũkû ní, “Mi mụ ngọ́tị́ ágọ́bị́ rụlé ími drị́ gá cé sáwã ꞌdõ gá ílí drụ̃sị̃ rĩ sĩ.” Ũkû ga ãgátã rá jọ, “Yụ, úpí mádrị̂, mí ulé ma íni ku. Mi ꞌbá ãzị́ Ãdróŋá drị̂ ngalépi la.” 17 Wó ũkú ꞌdĩ uja ꞌa ịsụ́lé rá ãzíla tị dó ngọ́tị́ ágọ́bị́ ílí ꞌdã ꞌbã vúlé gá cé sáwã ándrá Ĩlísã ꞌbã jọlé rĩ gá.
Ĩlísã ꞌbã ũkú Sụ̃nẹ́mụ̃ gá rĩ ꞌbã ngọ́tị́ŋá ingajó rĩ
18 Ngọ́tị́ŋâ la dó mụ zolé ꞌbo, ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ bĩ dó átẹ́pị̃ vú ꞌbá ãkónã ũkũnãlépi rĩ ꞌbarụ́ ámvụ́ agâlé. 19 Rụ̃gbụ́gbụ́ ngọ́tị́ŋâ iꞌdó dó awálé, “Áma drị̃kã! Áma drị̃kã!” Átẹ́pị̃ jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ ãzí ãlu la ní, “Íꞌdụ ĩꞌdi agụlé ãndrẽ rụ̂lé.” 20 Ãtíꞌbó ꞌdã la dó mụ ngọ́tị̂ ꞌdụlé sĩ ĩꞌdi agụjó ãndrẽ rụ̂lé ꞌbo, ãndrẽ rụ dó ĩꞌdi drị́gá kpere ị̃tụ́ ágágá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, mgbâ drã dó rá. 21 Ũkû mụ dó mgbâ ꞌbã ãvũ lalé gbọ́lọ́ ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂ drị̂ ꞌbã drị̃ gá, ụ̃pị̃ dó kẹ̃jị́tị cí ãzíla ãfũ dó ãmvé.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ũkû umve dó ágô ꞌi ãzíla jọ dó ĩꞌdiní, “Mí ãpẽ mání ãtíꞌbó ãzí ãlu la tị kãyĩnõ sĩ. Álẽ mụlé drị̃fụlé nábị̃ Ãdróŋá drị́ Ĩlísã be. Wó ma mụ ãgõlé gbõrú.” 23 Ũkû ꞌbã ágô zị, “Ílẽ mụlé drị̃fụlé ĩꞌdi be ãndrũ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Ãndrũ adru ụ̃mụ̃ ụ́ꞌdụ́ ĩmbá úꞌdí rĩ drị̂ ị̃nzị̃jó rĩ ꞌi ku jõku ụ́ꞌdụ́ Sãbátũ drị̂ ꞌi ku.” Wó ũkû umvi, “Ị́jọ́ ãzí ũnzí la ꞌdáyụ.”
24 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbã dó íníríkó kãyĩnõ ũngúkú gá ãzíla jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ní, “Ícẹ̃ dó mbẽlẽ-mbẽlẽ; ítu pá ku kpere mání jọ agá la ítu pá.” 25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ũkû ko dó drị̃ mụlé ãtíꞌbó Ãdróŋá drị́ Ĩlísã rụ́ ꞌbé Kãrị̃mẹ́lị̃ gá.
Ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂ la dó mụ ũkû ndrelé rá-rá ru ꞌbo, jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdi drị́ Gẽházĩ ní, “Índre drĩ, ũkú Sụ̃námụ̃ ízó ru rĩ la amụ́ ꞌdãnu. 26 Ícẹ̃ mụlé ĩꞌdi zịlé ãzíla ízị ĩꞌdi, ‘Mi múké yã? Mî ágô ꞌi múké yã? Mî ngọ́pị ꞌi múké yã?’ ”
Ũkû umvi, “Ị́jọ́ pírí kí múké.”
27 Ĩꞌdi dó mụ calé ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂ rụ̂lé ꞌbé pá gá ꞌdãá ꞌbo, rụ dó ĩꞌdi ꞌbã pá. Gẽházĩ amụ́ tí lẽlé ĩꞌdi selé rá, wó ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂ jọ, “Mí aꞌbe ĩꞌdi cã! Ĩꞌdi íni ũcõgõ ãzí ãmbógó la agá, wó Úpí ucí ị́jọ́ ꞌdĩ mání cá ãzíla lũ mání ị́jọ́ ꞌdĩ nga ru íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã la ku.”
28 Ũkû zị dó nábị̃ Ĩlísã ꞌi jọ, “Úpí mádrị̂, ázị ándrá mi sĩ mání ngọ́tị́ ágọ́bị́ fẽjó rá yã? Ájọ ándrá míní, ‘Lẽ ífẽ átị̃ ásị́ ngọ́tị́ ágọ́bị́ ãzí ꞌdáyụ la sĩ ku rĩ gá ku yã?’ ”
29 Ĩlísã jọ dó Gẽházĩ ní, “Ítõ bõngó mídrị̂ tị cí, íꞌdụ túré mádrị̂ ími drị́gá ĩndĩ ãzíla ícẹ̃ dô. Ídrĩ drị̃ ụfụ ꞌbá ãzí be rá, lẽ ízị ĩꞌdi ku, wó ꞌbá ãzí drĩ ími zị rá, lẽ mí umvi ĩꞌdi ku. Íla túré mádrị̂ mgbâ ꞌbã mẹ́lẹ́tị gá.”
30 Wó mgbâ ꞌbã ãndrẽ jọ Ĩlísã ní, “Úpí ꞌbã adrujó ídri ãzíla míní adrujó ídri rĩ áni, má icó ꞌbãngá ími aꞌbelé ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩlísã angá dó rá ãzíla bĩ dó ũkû vú. 31 Gẽházĩ afụ dó ru drị̃lẹ́ gâlé sĩ túrê lajó mgbâ ꞌbã mẹ́lẹ́tị gá, wó ụ́ꞌdụ́kọ́ ãzí arelé rá la yụ jõku ãko ãzí icélépi la mgbâ ꞌi ídri la ꞌdáyụ. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Gẽházĩ gõ dó vúlé Ĩlísã rụ̂lé ãzíla jọ dó ĩꞌdiní, “Mgbâ angá ꞌbãngá ku.”
32 Ĩlísã la dó mụ acálé lị́cọ́ ꞌdãgá ꞌbo, fi dó jó agâlé áꞌdụ̂sĩ ãzíla ịsụ́ dó mgbâ drã rá, úla ĩꞌdi gbọ́lọ́ Ĩlísã drị̂ drị̃ gá. 33 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩlísã ụ̃pị̃ dó kẹ̃jị́ tị cí ãzíla zị dó ị́jọ́ Úpî tị gá. 34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, la dó ru mgbâ drị̃ gá, ꞌbã ru tị mgbâ ꞌbã tị gá, ꞌbã ru mịfị́ kí mgbâ drị̂ kí drị̃ gá ãzíla ꞌbã ru drị́ kí mgbâ drị̂ kí drị̃ gá. Ĩꞌdi ꞌbã ru aku agâ mgbâ ꞌbã drị̃ gá ꞌdĩgá ꞌdâ, mgbâ ꞌbã ụrụꞌbá iꞌdó dó acálé ãcí ru. 35 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlísã angá dó ụrụgá, apí dó ãngũ jô agá ꞌdãá drị̃ gá vúlé, drị̃ gá vúlé sáwã were sĩ, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá aku vâ ru mgbâ drị̃ gá. Sáwã ꞌdãgá mgbâ co dó ũmvu pâlé ázị̂rị̃ ãzíla nzị̃ dó ru mịfị́ kí rá. 36 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlísã umve dó Gẽházĩ ꞌi ãzíla jọ dó ĩꞌdiní, “Mí umve drĩ ũkú Sụ̃námụ̃ ízó ru rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ umve dó ũkû rá. Ũkû la dó mụ amụ́lé ꞌbo, Ĩlísã jọ dó ĩꞌdiní, Íꞌdụ dó mî ngọ́tị̂ ꞌi.” 37 Ũkû ꞌbe dó ru Ĩlísã ꞌbã pálé gá, ãvụ̃ dó drị̃lẹ́ la gá ꞌdãá sĩ ĩꞌdiní ãwãꞌdĩfô fẽjó. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, aꞌdụ́ dó ĩꞌdi ꞌbã ngọ́tị̂ ꞌi ãzíla ãfũ dó ãmvé.
Tálí idélé sáwã rílẽ drị̂ sĩ rĩ kî
38 Sáwã ãzí sĩ Ĩlísã ãgõ dó táwụ̃nị̃ Gĩlĩgálĩ drị̂ agá vúlé, wó rílẽ ꞌde sáwã ꞌdã sĩ ãngũ ꞌdãgá nĩ. Ụ́ꞌdụ́ ãlu amụtị nábị̃ ꞌbadrị̂ amụ́ kí rilé ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá sĩ ímbátáŋá ịsụ́jó, Ĩlísã jọ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ní, “Íꞌbã úmvú ãzí ãmbógó la ãcí drị̃ gá ãzíla mí aꞌdí dó sĩ tẹ́bị́ nãbịya ꞌdĩ ꞌbaní.” 39 Nãbịya ꞌdã kí ꞌbã ãzí ãlu la mụ dó ásé agâlé tẹ́bị́ ịnị ndrụ̃ trũ, isụ́ ụ́rụ́jụ́ ásé agá la ãzíla ũtĩ dó ụ́rụ́jụ̂ kí wẽwẽ rú úmgbó ĩꞌdiní icólé aꞌdụ́lé rá rĩ sĩ. Aꞌdụ́ dó kí ãzíla rẽ dó kí sĩ lõpérẽté aꞌdíjó, wó nị̃ ála sĩ drã drã rĩ gá ku. 40 Úfẽ dó lõpérẽtê nãbịyâ ꞌbaní, wó kí dó mụ ꞌbị̃lé la wereŋá ru ꞌbo, ịsụ́ kí dó ĩꞌdi ũmbá-ũmbá, iꞌdó kí dó uzálé, “Ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂, lõpérẽté ꞌdĩ ĩꞌdi ũmbá-ũmbá, ĩꞌdi ꞌbání drã fẽ rá!” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mbe kí dó ĩꞌdi ku. 41 Ĩlísã jọ dó, “Ĩmi ají drĩ mání ãnáfóró ãzí.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, yĩ dó ãnáfórô úmvú agâlé ãzíla jọ dó, “Tẹ́bị̂ dó múké, ĩfẽ dó ĩꞌdi ꞌbá ꞌbaní nalé.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, tẹ́bị̂ acá dó múké.
42 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ágọ́bị́ ãzí angá Bãálĩ-sãlísã gá, ají ãtíꞌbó Ãdróŋá drị̂ ní lụ̃cẹ̃rẹ́ úꞌdí walépi ámvụ́ agá ꞌdãá drị̃ drị̃ rĩ kí, mũkátĩ kãlị́ ị̃rị̃ idélé ãná umvelé bálẽ rú ãfũlépi drị̃ drị̃ rĩ sĩ rĩ kí abe gụ̃tị́yã sĩ. Ĩlísã jọ dó ĩꞌdiní, “Ífẽ ãko ꞌdĩ kí amụtị nãbịya ꞌbadrị̂ ꞌbanî, ꞌbã na kí dó sĩ kí benĩ.” 43 Ãtíꞌbó Ĩlísã drị̂, jọ, “Ãꞌdu? Má icó ãko wereŋá ꞌdĩ kí fẽlé nalé ꞌbá túrú-túrú ꞌbaní íngoní ru?” Wó Ĩlísã amvi ị́jọ́ ꞌdã ị̃dị́, “Ífẽ ãko ꞌdĩ kí amụtị nãbịya ꞌbadrị̂ ꞌbanî, ꞌbã na kí dó sĩ kí rá, ãꞌdusĩku Úpí jọ, ‘Nábị̃ ãlu ãlu la ãko ịsụ́ nalé rá ãzíla ị́mbị́ la kí ace cí.’ ” 44 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ágọ́bị̂ ꞌbã dó ãko ꞌdĩ kí nãbịya kí drị̃lẹ́ gá rá. Na kí dó kí rá ãzíla ị́mbị́ la ace kí dó cí cécé Úpí ꞌbã jọlé rĩ áni.