1 Yẹ́sụ̃ ca Yẹ̃rị́kọ̃ gá alị ala gâ sĩ. 2 Ágọ́bị́ ãzí ãlu ãmbógó mụ̃sọ́rọ̃ tralépi la, rụ́ la Zãkáyõ ꞌi, ĩꞌdi ꞌbá málĩ trũ la. 3 Lẽ Yẹ́sụ̃ ndrelé ĩꞌdi ãꞌdi ꞌi yã rĩ, wó ꞌbá kí adrujó ambamba rĩ sĩ, icó Yẹ́sụ̃ ndrelé ku ĩꞌdi ꞌbã adrujó ãlị́pị́tị́ ru rĩ sĩ. 4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, cẹ̃ drị̃lẹ́ gá mụlé tụlé ife ãmbógó sị́ gá Yẹ́sụ̃ ndréjó ĩꞌdi ꞌbã mụ agá alị agá ife ꞌdã ị̃ndụ́ gâ sĩ. 5 Yẹ́sụ̃ la mụ acálé ife ị̃ndụ́ gá ꞌbo, ndre ãngũ ife sị́ gâlé, jọ Zãkáyõ ní, “Zãkáyõ, mí asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé gbõrú, ãndrũ rĩ gá álẽ uꞌálé mídrị́ko gá.”

6 Zãkáyõ asị́ vũ gá ꞌdõlé gbõrú. Yẹ́sụ̃ aꞌị́lé mụlé ĩꞌdidrị́ko gâlé ãyĩkõ sĩ. 7 ꞌBá pírí ị́jọ́ ꞌdĩ ndrelépi rá rĩ iꞌdó kí unulé, “Yẹ́sụ̃ mụ ãmụ́ ru ágọ́bị́ ị́jọ́ ũnzí idélépi ꞌdĩ drị́ko gá íngoní ru?”

8 Wó Zãkáyõ angá ụrụgá, jọ Úpí ní, “Úpí, mí are drĩ! Ma ãko mádrị́ nụ́sụ̃ rĩ kí fẽ ꞌbá lẽmẽrí rĩ ꞌbanî, ádrĩ ándrá ꞌbá ãzí ꞌbã ãko na rá, ma ĩꞌdi ngâ ꞌbã ãrígó ũfẽ pâlé sụ.”

9 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Ãndrũ patáŋá acá jó ꞌdĩ agá ꞌbo, ãꞌdusĩku ágọ́bị́ ꞌdĩ vâ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ngọ́pị. 10 Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ amụ́ ꞌbá ãvĩlépi rá rĩ kí ndrụ̃lé ãzíla kí upalé.”

11 ꞌBá ꞌbã kí ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ kí are agá ꞌdãá, lũ ĩꞌbaní ị́jọ́ ị́jọ́ uꞌbéŋá sĩ, ĩꞌdi ꞌbã adrujó ãni rú Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ andre gá rĩ sĩ ꞌbá ũrã kí Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ rĩ ĩꞌdi ãni rú iꞌdájó. 12 Jọ, “Ágọ́bị́ ãzí ãlu rulé rũrũ la, mụ sụ́rụ́ ãzí álị́ la gá acájó úpí ru, ãzíla ãgõjó vúlé. 13 Mụ drĩ ku rú, umve ụ̃pị́gọ́ŋá ĩꞌdidrị́ mụdrị́ ꞌdĩ kí, fẽ ụ̃pị́gọ́ŋá ãlu-ãlu drị́ sĩlíngĩ ífí-ífí gólũdĩ rú la, jọ ĩꞌbaní, ‘Ĩnga ãzị́ sĩlíngĩ ꞌdĩ sĩ kpere mâ ãgõ agá.’ 14 Wó ꞌbá ĩꞌdi ãmgbã drị́ sụ́rụ́ gá rĩ ngụ̃ kí ĩꞌdi ũnzí, pẽ kí ꞌbá ãzí kí tị ĩꞌdi vú gâ sĩ mụlé lũlé la úpí ãmbógó sụ́rụ́ ꞌdã gá rĩ ní, ‘Ãlẽ ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbã adru ãmã úpí ru ku.’

15 “Úꞌbã ĩꞌdi úpí ru rá táni ĩꞌbã kí gã agá úmgbé ꞌdĩ gá ꞌdâ, ãzíla ãgõ vâ vúlé ꞌdõlé rá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá umve ụ̃pị́gọ́ŋá ĩꞌdidrị́ mụdrị́ ꞌdã kî lẽjó nị̃jó la ịsụ́ kí ụ̃rọ̃drị́ séndẽ ĩꞌdiní ꞌdã kí drị̃ gá rá yã áni. 16 Ụ̃pị́gọ́ŋá drị̃drị̃ rĩ amụ́ jọ, ‘Úpí, má ịsụ́ ụ̃rọ̃drị́ séndẽ ífí-ífí ándrá míní fẽlé ãlu ꞌdã drị̃ gá mụdrị́’ 17 Úpí jọ, ‘Múké, mí idé ãlá ru, mi ụ̃pị́gọ́ŋá múké la. Míní ásị́ ꞌbãjó ãko ĩmbíráŋá tãmbajó rá rĩ sĩ, ma ími ꞌbã ãmbógó ru táwụ̃nị̃ mụdrị́ kí drị̃lẹ́ gá.’ 18 Ụ̃pị́gọ́ŋá námbã ị̃rị̃ sĩ rĩ amụ́ vâ jọ, ‘Úpí, má ịsụ́ séndẽ ífí-ífí ándrá míní fẽlé ãlu rĩ drị̃ gá tõwú.’ 19 Úpí jọ, ‘Mi adru ãmbógó ru táwụ̃nị̃ tõwú kí drị̃lẹ́ gá.’

20 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ụ̃pị́gọ́ŋá ãzí rĩ amụ́ vâ jọ, ‘Úpí, mî séndẽ ándrá míní fẽlé rĩ ꞌdĩ. Má umbé ĩꞌdi bõngó sĩ, ázị̃ ĩꞌdi cí tã la mbajó múké-múké ãngũ ãzí gá. 21 Ári idélé ụ̃rị̃ sĩ, ãꞌdusĩku ílẽ mî ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌbã nga kí ãzị́ ũkpó sĩ. Mi ụ̃rọ̃drị́ ꞌbá ãzí ãni ĩꞌbã kí sĩ ãzị́ ngajó ásị́ pírí sĩ ꞌdụ rá.’ 22 Úpí ĩꞌdidrị̂ umvi, ‘Ma ị́jọ́ lị ími drị̃ gá ị́jọ́ ãfũlépi ími ãmgbã rĩ tị gá rĩ sĩ, mi ụ̃pị́gọ́ŋá múké ku la! Ínị̃ rá álẽ mâ ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌbã nga kí ãzị́ ũkpó sĩ ásị́ pírí sĩ rĩ gá rá, ínị̃ vâ rá ma ụ̃rọ̃drị́ ịsụ́ ãko má ãni ku rĩ agá, ãzíla ãko ịsụ́ ãngũ mâ ũri kpẹ̃jó ku rĩ gá rá. 23 Íꞌbã tá séndẽ mádrị̂ ãzị́ ngajó ụ́ꞌdụ́ mâ ãgõjó rĩ sĩ ma tá sĩ aꞌdụ́ la ụ̃rọ̃drị́ trũ ku la ãꞌdu sĩ?’

24 “Jọ ꞌbá pá tulépi aga la gá ꞌdãá rĩ ꞌbaní, ‘Ĩꞌdụ séndẽ ꞌdĩ drị́ la gá ꞌda fẽlé ꞌbá tá ụ̃rọ̃drị́ ịsụ́lépi séndẽ mụdrị́ rĩ drị́.’ 25 ꞌBá pá utulépi ꞌdã jọ kí, ‘Úpí, séndẽ ágọ́bị́ ꞌdã drị̂ kí dó mụdrị́ cí!’ 26 Umvi, ‘Ájọ ĩminí, ꞌbá ãko trũ rĩ drị̂ drị̃ gá ála ãzíla ũꞌbã ŋotro, wó ꞌbá ãko kóru rĩ drị́ ĩꞌdi táni trũ adrujó ĩmbíráŋá rĩ ála ꞌdụ la ĩꞌdi drị́ ꞌdâ rá. 27 Wó ꞌbá mâ mẹ́rọ́ꞌbá ru ándrá lẽlépi la má adru ĩꞌbã úpí ru ku ꞌdã kí, ĩmi ají kí ꞌdâ ãzíla ĩmi ụꞌdị́ kí áma drị̃lẹ́ gá ꞌdâ.’ ”

28 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí delé jọ agá ꞌbo, mụ kí dó ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe drị̃ gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé ru. 29 Ĩꞌdi mụ acálé ãni rú Bẽtẽfágĩ gá Bẽtánĩ be, túpũ umvelé ꞌBé Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ ꞌi rĩ gá, pẽ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ị̃rị̃ rĩ kí tị, jọ ĩꞌbaní, 30 “Ĩmụ tọ̃rọ́mẹ́ ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdã gá, ĩfi ala gâlé, ĩmi kãyĩnõ mváŋá ꞌbá ãzí ꞌbã drĩ ụ̃cẹ̃jó ĩꞌdi sĩ ku la ịsụ́ úgĩ ĩꞌdi ꞌdãá cí. Ĩmi ãtrũ ĩꞌdi, ĩmi ají ĩꞌdi ꞌdõlé. 31 ꞌBá ãzí drĩ ĩmi zị, ‘Ĩmi trũ la ãꞌdu sĩ?’ Ĩjọ ĩꞌdiní, ‘Úpí lẽ rá.’ ”

32 ꞌBá tá tị pẽlé drị̃ gâlé ꞌdã mụ kí, ịsụ́ kí ị́jọ́ kí cécé tá lũlé ĩꞌbaní ꞌdã ꞌbã áni. 33 Ĩꞌbã kí kãyĩnõmvâ ãtrũ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ꞌdị́pịka la zị kí, “Ĩmi kãyĩnõ trũ ãꞌdu sĩ?” 34 Umvi kí, “Úpí lẽ ĩꞌdi nĩ.” 35 Ají kí ĩꞌdi Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé, uꞌbé kí bõngó ĩꞌbadrị̂ kí drị̃ la gá, ꞌbã kí Yẹ́sụ̃ drị̃ la gá. 36 Yẹ́sụ̃ ꞌbã mụ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ꞌbá aja kí bõngó ĩꞌbadrị̂ kí gẹ̃rị̃ agá kãyĩnõ ní sĩ mụjó drị̃ la gâ sĩ.

37 Ĩꞌdi mụ acálé ãni rú gẹ̃rị̃ ꞌbã ilú agá ꞌBé Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị̂ pá gá ꞌdãá, ũꞌbí ĩꞌdi ꞌbã imbálé ꞌdĩ iꞌdó kí Ãdróŋá ịcụ́lé ãyĩkõ sĩ ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, tálí ándrá ĩꞌbã kí ndrelé ꞌdĩ kî sĩ.

39 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú la ajọ́ ũꞌbí kí agâlé Yẹ́sụ̃ ní, “Ímbápị, íjọ ꞌbá míní imbálé ꞌdĩ ꞌbã ĩyãŋã kí tú.” 40 Umvi ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí, drĩ kí ĩyãŋã tú, írã kí uzá nĩ.”

41 Ĩꞌdi mụ acálé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, ndre táwụ̃nị̃ ꞌi, awá ĩꞌdi sĩ ãzíla ꞌbá ala gá ꞌdĩ kí sĩ ũcõgõ sĩ. 42 Jọ, “Ĩdrĩ tá ãko ĩminí ásị́ ị̃gbẹ̃ ajílépi rĩ nị̃ táni vúlé vúlé ru ãndrũ, Ãdróŋá la tá ĩminí ásị́ ị̃gbẹ́ fẽ rá. Wó Ãdróŋá aꞌbó ĩminí ị́jọ́ ꞌdĩ nị̃ŋá cí, ãꞌdusĩku ĩgã ma úmgbé. 43 Ụ́ꞌdụ́ ãzí la amụ́ ĩmi drị̃ gâlé ꞌdĩ drụ́zị́ mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí amụ́ ĩmi celé rị́, kí ĩminí ãngũ kí atrị wókõ pírí agá cí, ĩmi apá sĩ ku. 44 Kí táwụ̃nị̃ ꞌdĩ andi, kí ꞌbá ala gá rĩ kí ụꞌdị́ pírí, bõrõ ꞌbã írã ace ru ụrụgá ãluŋá la ku, ãꞌdusĩku ĩnị̃ ụ́ꞌdụ́ Ãdróŋá ꞌbã amụ́jó ĩmi pajó rĩ ku.”

45 Yẹ́sụ̃ fi lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá adro ꞌbá ãko ị̃tụ̃ndãlépi rĩ kî. 46 Jọ ĩꞌbaní, “Ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ sĩlé rĩ jọ, ‘Jó mádrị̂ la adru jó áma ãꞌị̃jó rĩ ꞌi.’ †Ĩsáyã 56:7 Wó ĩmi uja dó ĩꞌdi ‘ụ̃jị́gọ́ ụ̃gụꞌba ꞌbã kí sĩ ru ụ̃zị̃jó rĩ rú.’ †Yẽrẽmíyã 7:11”

47 Ụ́ꞌdụ́ pírí Yẹ́sụ̃ imbá ꞌbá kí lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌdãá, wó ãtalo ãmbogo ꞌdĩ kí imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí ãzíla drị̃lẹ́ Yãhụ́dị̃ ꞌbadrị̂ abe ụ̃ꞌbị̃ kí gẹ̃rị̃ pírí sĩ ĩꞌdi ꞌdịlé rá. 48 Wó ịsụ́ kí gẹ̃rị̃ la ĩꞌdi ꞌdịjó ũní la ku, ãꞌdusĩku ꞌbá ri kí ị́jọ́ arelé tị la gá, lẽ kí ị́jọ́ ãluŋá la ꞌbã alị areŋâ kóru ku.