17
Yẹ́sụ̃ ꞌbã gbíyã uja ru ndú
(Mãrákõ 9:2-13; Lụ́kã 9:28-36)
Ụ́ꞌdụ́ ázíyá ꞌbã vúlé gá Yẹ́sụ̃ ꞌdụ Pétẽrõ, Yãkóꞌbõ, ãzíla Yõhánã Yãkóꞌbõ ꞌbã ádrị́pị ĩꞌdi be, agụ kí ꞌbé ãzo la sị́ gá, kí dó sĩ ꞌdãá áꞌdụ̂sĩ. ꞌBé sị́ gá ꞌdãá Yẹ́sụ̃ gbíyã uja ru kí drị̃lẹ́ gá ꞌdãá ndú. Mẹ́lẹ́tị la dị̃ cécé ị̃tụ́ áni, ãzíla ĩꞌdi ꞌbã bõngó uja kí ru imve rú dị̃zã áni. Cọtị ꞌdãá Mụ́sã kí Ĩlíyã be *Mụ́sã kí Ĩlíyã be ándrá kí drị̃lẹ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ ꞌbadrị́ ĩꞌbã kí ị́jọ́ ꞌbãlé ãmbógó ru rĩ kî. Úfẽ ándrá ãzị́táŋá kí Mụ́sã drị́, ãzíla Ĩlíyã ĩꞌdi nábị̃ ãzí ãmbógó la. iꞌdá kí drị̃lẹ́ gá, kí ị́jọ́ jọ agá Yẹ́sụ̃ be.
Pétẽrõ jọ Yẹ́sụ̃ ní, “Úpí, ĩꞌdi múké ãmaní uꞌájó ꞌdâ. Ídrĩ lẽ la rá, ma ĩminí bụ́rụ́jọ́ kí sị na, ãlu rĩ míní, ãzí rĩ Mụ́sã ní, ãzí ãlu rĩ Ĩlíyã nî.”
Pétẽrõ ꞌbã drĩ ị́jọ́ jọ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ụ̃rụ́ꞌbụ̃ imve dị̃lépi dị̃-dị̃ rĩ aku kí cí, ãzíla ụ́ꞌdụ́kọ́ ãfũ ala gâlé jọ, “ꞌDĩ mâ Ngọ́pị mání lẽlé ambamba rĩ, má uꞌá ãyĩkõ sĩ ĩꞌdi ị́jọ́ sĩ. Ĩmi are ĩꞌdi tị.”
ꞌBá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ kí mụ ụ́ꞌdụ́kọ́ angálépi ꞌbụ̃ gâlé ꞌdĩ arelé ꞌbo, idé kí ụ̃rị̃ sĩ, ꞌbe kí ru vụ̃rụ́ ãzíla su kí tị vụ̃rụ́. Yẹ́sụ̃ amụ́ ĩꞌba rụ́ ꞌdõlé aló kí ãzíla jọ, ĩꞌbaní “Ĩmi angá ụrụgá ĩmi idé ụ̃rị̃ sĩ ku.” Kí mụ ãngũ ndrelé ụrụgâlé, ndre kí ꞌbá ãzí ku Yẹ́sụ̃ ace ĩꞌba abe áꞌdụ̂sĩ.
Ĩꞌbaní asị́ agá ꞌbé sị́ gâlé, Yẹ́sụ̃ itré kí jọ, “Ĩlũ jõ ị́jọ́ ĩmĩ ndrelé ꞌdĩ kí ꞌbá ãzíní ku kpere Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã angá agá drã agâlé ráká.”
10 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ zị kí ĩꞌdi, “Ímbáꞌbá ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ jọ kí Ĩlíyã ꞌbã amụ́ drị̃drị̃ ráká la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
11 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ị́jọ́ mgbã sĩ Ĩlíyã la amụ́ drị̃drị̃ ãzíla ĩꞌdi ãko pírí kí itú bábá ráká. 12 Wó ájọ ĩminí, Ĩlíyã amụ́ bãsĩ ꞌbo, ãzíla nị̃ kí ĩꞌdi ku, wó idé kí ĩꞌdi rụ́ ị́jọ́ cécé ĩꞌbaní lẽlé rĩ áni. Gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ sĩ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ la vâ mụ drị̃ cịlé kí drị́ gá.” 13 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ vã kí ĩꞌdi ị́jọ́ jọ Yõhánã Bãbụ̃tị́zị̃ fẽlépi rĩ drị̃ gá íni.
Yẹ́sụ̃ adrí ngọ́tị́ úríndí ũnzí trũ rĩ
(Mãrákõ 9:14-29; Lụ́kã 9:37-43a)
14 Yẹ́sụ̃ kí mụ ãgõlé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe ũꞌbí ꞌba rụ́ ꞌdõlé ꞌbo, ágọ́bị́ ãzí amụ́ ãja tị̃lé ãvụ̃jó Yẹ́sụ̃ pálé gá ãzíla jọ, 15 “Úpí, índre drĩ mâ ngọ́pị ꞌbã ízákĩzã, ĩꞌdi ãyánĩ ꞌbá uꞌbélépi ãzíla nzilépi ũnzí rĩ trũ. Ãyánĩ la ãzí rĩ sĩ ĩꞌdi ꞌbe ị̃yị́ agá jõku ãcí agá. 16 Má ají ĩꞌdi ꞌbá míní imbálé rĩ ꞌbadrị́, wó icó kí ĩꞌdi adrílé ku”
17 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi ꞌbá ãꞌị̃táŋâ kóru ꞌdĩ! Ĩlẽ má uꞌá ĩmi abe ụ́ꞌdụ́ íngõpí. Ĩlẽ áta ĩmi ụ́ꞌdụ́ sị́ yã? Mí ají ngọ́tị̂ má rụ́ ꞌdõlé.” 18 Yẹ́sụ̃ za drị̃ la gá ũkpó sĩ, ãzíla úríndí ũnzí ãfũ dó ngọ́tị̂ agâlé rá, adrí dó sĩ cọtị sáwã ꞌdã sĩ.
19 Vúlé vúlé ru ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé ꞌdĩ amụ́ kí ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé ꞌdĩ sĩ ĩꞌdi áꞌdụ̂sĩ, ãzíla zị kí ĩꞌdi, “Ãma icó úríndí ũnzí drolé ãmvé ku la ãꞌdu sĩ yã?”
20 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ãꞌdusĩku ĩmĩ ãꞌị̃táŋá were, ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ĩdrĩ tá adru ãꞌị̃táŋâ trũ wereŋá ru hãrãdálị̃ ífí áni, ĩmi tá jọ la ꞌbé ꞌdĩ ní, ‘Ímụ ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ, ꞌdã gâlé ãzíla ĩꞌdi mụ ãngũ ꞌdã gâlé rá.’ Ãko ãzí icólépi ĩmi ndẽlépi idé agá rá la ꞌdáyụ. [ 21 Úríndí ũnzí ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ la fũ rá la Ãdróŋá zịŋá sĩ ãzíla íná gãjó najó úmgbé rĩ sĩ.”] Vásĩ 21 ꞌi, Bĩbĩlíyã ãzí Mũndú tị sĩ rĩ ꞌbã kí vásĩ rú ku, be la rá la ꞌbã kí ĩꞌdi “fụ́tị̃-nôtĩ” rú, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ándrá bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị́ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ ídu drị̃drị̃ rĩ kí agá ꞌdáyụ.
Yẹ́sụ̃ nze ị́jọ́ drã ĩꞌdidrị̂ drị̃ gá ị̃dị́
(Mãrákõ 9:30-32; Lụ́kã 9:43b-45)
22 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ kí mụ amụ́lé ãngũ ãlu gá Gãlị́lị̃ gá ꞌbo, Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ála mụ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ fẽlé mẹ́lẹ́ mbelé ꞌbá ꞌbadrị́. 23 ꞌBá kí mụ ĩꞌdi ꞌdịlé rá, ụ́ꞌdụ́ na vúlé gá, ála mụ ĩꞌdi ingalé ídri ꞌbá drãlépi rá rĩ kí drĩdríŋĩ gá.” ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ acá kí ũcõgõ rú.
Mụ̃sọ́rọ̃ ꞌbelé lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ gá rĩ
24 Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí abe kí mụ acálé Kãpẹ̃rẹ̃nãwụ́mị̃ gá ꞌbo, ꞌbá mụ̃sọ́rọ̃ lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ gá rĩ tralépi rĩ amụ́ kí Pétẽrõ rụ́ zị kí ĩꞌdi, “Ímbápị ĩmidrị̂ la mụ̃sọ́rọ̃ lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ gá rĩ ꞌbe rá yã?”
25 Pétẽrõ umvi, “ꞌẼ, ĩꞌdi ꞌbe la rá.”
Pétẽrõ lã mụ filé jó Yẹ́sụ̃ ꞌbã adrujó rĩ agâlé ꞌbo, Yẹ́sụ̃ jọ ị́jọ́ drị̃drị̃ zị ĩꞌdi, “Mí ũrã íngoní, Sị̃mọ́nị̃? ꞌBá ũpi rú ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdĩ kí mụ̃sọ́rọ̃ tra ꞌbá ĩꞌbadrị̂ ꞌbadrị́ yã jõku ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ ꞌbadrị́ yã?” Mụ̃sọ́rọ̃ ꞌdĩ ꞌbá amụ́lépi amụ̂ rĩ kí ꞌbe la nĩ adru ꞌbá ãngũ ꞌdị́pịka rú rĩ kí ku.
26 Pétẽrõ umvi, “ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ ꞌbadrị́.” Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, “ꞌBá sụ́rụ́ drị̂ kí ûnze kí rá. 27 Wó lẽ ãfẽ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbaní ásị́ ãzá ku, ímụ mĩrĩ Gãlị́lị̃ gâlé íꞌbe gọ̃lị̃ŋá ị̃yị́ agâlé. Ị̃ꞌbị mî aꞌbélé drị̃drị̃ rĩ ínzị̃ tị la, mi séndẽ sílĩvã rú la ịsụ́ tị la gá. Íꞌdụ séndẽ ꞌdã ꞌi ãzíla ífẽ ĩꞌbadrị̂lé mụ̃sọ́rọ̃ ãmadrị́ mí be rĩ kî rú.”

*17:3 Mụ́sã kí Ĩlíyã be ándrá kí drị̃lẹ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ ꞌbadrị́ ĩꞌbã kí ị́jọ́ ꞌbãlé ãmbógó ru rĩ kî. Úfẽ ándrá ãzị́táŋá kí Mụ́sã drị́, ãzíla Ĩlíyã ĩꞌdi nábị̃ ãzí ãmbógó la.

17:21 Vásĩ 21 ꞌi, Bĩbĩlíyã ãzí Mũndú tị sĩ rĩ ꞌbã kí vásĩ rú ku, be la rá la ꞌbã kí ĩꞌdi “fụ́tị̃-nôtĩ” rú, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ándrá bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị́ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ ídu drị̃drị̃ rĩ kí agá ꞌdáyụ.

17:25 Mụ̃sọ́rọ̃ ꞌdĩ ꞌbá amụ́lépi amụ̂ rĩ kí ꞌbe la nĩ adru ꞌbá ãngũ ꞌdị́pịka rú rĩ kí ku.