1 Ị́jọ́ ꞌdã kí vúlé gá Yẹ́sụ̃ za kí dó mĩrĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ wókõ ị̃yị́tị gá ãngũ umvelé Gẽrãsénĩ gá. 2 Yẹ́sụ̃ ꞌbã drĩ ãfũ agá íꞌbó agâlé ꞌdĩ gá ꞌdâ, ágọ́bị́ ãzí úríndí ũnzí trũ la iꞌdó ãcẹ̃lé angájó ãngũ ị̃nádrị̃ drị̂ agâlé drị̃ ụfụjó ĩꞌdi be. 3 Ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbãngá uꞌá ị̃nádrị̃ ꞌbã drĩdríŋĩ gá, ãzíla ícó ĩꞌdi drị̃ ụtrị́lé ku táni ĩꞌdi icíjó ímve sĩ rá tí. 4 Úri ĩꞌdi pá kí icílé drị́ abe ímve sĩ ãzíla nõrórõ sĩ, wó ĩꞌdi ímve pá gá ꞌdĩ kí anu kící-kící, nõrórõ kí uce rũwã-rũwã rá. ꞌBá ãzí ũkpó trũ icólépi ĩꞌdi drị̃ arụ́lépi rá la ꞌdáyụ. 5 Ĩꞌdi acị́ ngara ị̃nádrị̃ kí drĩdríŋĩ gâ sĩ, ꞌbé sị́ gâ sĩ, ụ́ꞌdụ́ pírí ị̃tụ̂rụ̃, ị́nị́-ãrã úzáŋâ trũ ãzíla ĩꞌdi ru ụrụꞌbá ụlị́ írã sĩ.

6 Ágọ́bị̂ la mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé rárá ru ꞌdáni, mvu cẹ̃lé ụ́ngụ́lẹ́ sĩ, ĩꞌdi mụ calé ꞌbo, tị̃ ãja drị̃lẹ́ la gá ꞌdãá vụ̃rụ́. 7 Za ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ re, “Yẹ́sụ̃ Ãdróŋá ụrụgá ãndânĩ rĩ ꞌbã Ngọ́pị! Ílẽ má rụ́ ãꞌdu? Ísõ ũyõ Ãdróŋá rụ́ sĩ mí icó mání cãndí fẽlé ku!” 8 Ágọ́bị́ ꞌdĩ jọ ị́jọ́ ꞌdĩ íni la ãꞌdusĩku Yẹ́sụ̃ jọ tá úríndí ũnzí ꞌdã ní ꞌbã ãfũ ĩꞌdi agâlé rá.

9 Yẹ́sụ̃ zị dó úríndí ũnzí ꞌi, “Ími rụ́ ãꞌdi ꞌi?” Umvi ĩꞌdiní, “Áma rụ́ Ũꞌbígá ꞌi ãꞌdusĩku ãma ágọ́bị́ ꞌdĩ agá ꞌdâ ũꞌbí ru.” 10 Úríndí ũnzí aꞌị́ kí Yẹ́sụ̃ ị̃dị́-ị̃dị́ ꞌbã dro jõ kí ãngũ drị̃ gá ꞌdâ ãmvé ku.

11 Ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá, ĩzõgó ũꞌbí kí na agá ꞌbé pá gá ãni rú ꞌdãá. 12 Úríndí ũnzí aꞌị́ kí Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Ífẽ ãmụ ãmaní filé ĩzõgó ꞌdã kí agá.” 13 Ãꞌị̃ ĩꞌbaní rá, úríndí ũnzí ãfũ kí ágọ́bị̂ agâlé, mụ kí filé ĩzõgó kí agâlé. Ĩzõgó ũꞌbí ꞌdã kí kãlãfe ãni rú álĩfũ ị̃rị̃ ꞌdĩpí, kpẹ̃ kí rị̃ cẹ̃lé ꞌbé ꞌbã ãngũ cị́kị́cị́kị́ ꞌdã gâ sĩ uꞌdelé ịmvụ́lé mĩrĩ agâlé.

14 ꞌBá ĩzõgó kí ucélépi rĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ ndrelé ꞌbo, mvu kí cẹ̃lé táwụ̃nị̃ ãníŋá ꞌdã gâlé, tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdãá rĩ kí agá ị́jọ́ ꞌdĩ vú nzelé. ꞌBá pírí afụ kí ru mụlé ị́jọ́ ru idélépi ꞌdã ndrelé kí mịfị́ sĩ. 15 Kí mụ ru tralé Yẹ́sụ̃ andre gá ụ̃rị̃ rụ kí cí, ĩꞌbaní ágọ́bị́ jõ úríndí ũnzí trũ ꞌdĩ ndrejó ri agá Yẹ́sụ̃ pálé gá bõngó trũ ãzíla úŋmĩ ị́jọ́ ũrãlépi múké rĩ agá. 16 ꞌBá ị́jọ́ ru idélépi ágọ́bị́ úríndí ũnzí trũ ꞌdã ụrụꞌbá gá ãzíla ĩzõgó ꞌdã kí ụrụꞌbá gá rĩ ndrelépi cé rĩ nze kí vú la ꞌbá ꞌdã ꞌbanî. 17 Ị́jọ́ ꞌdã sĩ ꞌbã kí mãmálá Yẹ́sụ̃ ꞌbã ĩdã ru ĩꞌba rụ́ ꞌdãá rá, ãzíla ꞌba aꞌbe kí ãngũ ĩꞌbadrị́ ꞌdã ꞌi rá.

18 Yẹ́sụ̃ la mụ filé íꞌbó agâlé vúlé, ágọ́bị́ úríndí ũnzí drojó ala gá ꞌdã aꞌị́ Yẹ́sụ̃ ꞌi ílẽ mụlé ĩꞌdi be ĩndĩ. 19 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Ímụ má be ku, ígõ vúlé lị́cọ́ gá mî kãká ꞌba rụ̂lé, ínze ĩꞌbaní ị́jọ́ ũniamba Úpí Ãdróŋá ꞌbã idélé míní ꞌdĩ kí vú, ãzíla ĩꞌdi ꞌbã ásị́ ị̃gbẹ̃ ími ụrụꞌbá gá rĩ.” 20 Ágọ́bị̂ mụ dó rá, iꞌdó dó acị́lé Dẹ̃kãpọ́lị̃ *Dẹ̃kãpọ́lị̃ ĩꞌdi rụ́ táwụ̃nị̃ mụdrị́ ꞌbadrị̂ ꞌi. gá ꞌdãá sĩ ꞌbá ꞌbaní ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã idélé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ kí vú nzejó. ꞌBá pírí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã vú nzelé ꞌdĩ arelépi rĩ uꞌá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ.

21 Yẹ́sụ̃ la mụ zalé íꞌbó sĩ ị̃dị́ wókõ mĩrĩ drị́ ãzí ꞌdã gâlé ꞌbo, ꞌbá ũꞌbíkãná tra kí ru ĩꞌdi andre gá ị̃yị́tị gá ꞌdãá. 22 ꞌBá ãmbogo drị̃lẹ́ ru ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ãni rĩ ꞌbã ãzí umvelé Yáyị̃rọ̃ ꞌi rĩ mụ ꞌdãá. Ĩꞌdi mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé ꞌbo, aꞌdé ĩꞌdi pálé gá, 23 ꞌbã mãmálá Yẹ́sụ̃ rụ́ ĩꞌdi ꞌbã ĩzóŋá ĩmbíráŋá rĩ adríjó jọ, “Mâ ĩzóŋá la úgólé drãlé drã-drã, mí amụ́ drị́ tị̃lé ụrụꞌbá la gá ꞌba adrí rú sĩ mání ídri fô!”

24 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ mụ ĩꞌdi be, ꞌbá ũꞌbíkãná ꞌde kí ĩꞌdi vú gâ sĩ ãzíla mụ kí ĩꞌdi ũŋmĩ trũ kũtrú-kũtrú. 25 Ũkú ãzí ãrí ꞌbã rajó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá drị̃ cịlépi ílí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ la ꞌdãá cí. 26 Cị drị̃ dãkĩtárĩ ũꞌbí kí drị́ gá ĩꞌdiní lẽ agá ru adrí agá ꞌdãá, iza dó sĩ ãko ĩꞌdidrị́ gá ꞌdãá rĩ kí pírí. Wó ãrí ní ukójó rĩ kẹ̃jị́ gá ĩꞌdi tụ drị̃ gá drị̃ gá. 27 Ĩꞌdiní ị́jọ́ arejó Yẹ́sụ̃ drị̃ gá ꞌbo rĩ sĩ, nze ru ũꞌbí kí agâ sĩ ũní ũngúkú la gâ sĩ aló ĩꞌdi ꞌbã bõngó tị, †Lãꞌbĩ ꞌbá Yãhụ́dị̃ ꞌbadrị́ gâ sĩ, ũkú (ĩmbá ndrelépi) ꞌdĩ áni rĩ âꞌị̃ ĩꞌdiní fijó ꞌbá kí agá ku. 28 ãꞌdusĩku ꞌbã ru ásị́ gá, “Ádrĩ táni ĩꞌdi ꞌbã bõngó tị aló agá áyụ, ma adrí rá.” 29 Cọtị, ãrí ralépi ꞌdã tu pá cí, ãzíla ĩtrĩkã ĩꞌdi ụrụꞌbá gâlé ꞌí adrí ꞌbo rĩ gá rá.

30 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbaní ru idé agá ꞌdãá, gbõgbõ Yẹ́sụ̃ ĩtrĩkã ũkpó ꞌbá adríjó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ fũ ꞌbá ãzí adrílé rá. Uja ru kị́lịrị ũꞌbí kí agá ꞌdãá zị, “Ãꞌdi aló mâ bõngó nĩ yã?”

31 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ jọ kí, “Índre ũꞌbí ími ũŋmĩlépi kũtrú-kũtrú ꞌdĩ kí rá, mi dó zị la, ‘Ãꞌdi aló mâ bõngó nĩ yã,’ rĩ gá íngoní ru?”

32 Yẹ́sụ̃ ri kẹ̃jị́ la gá ãngũ undrélé sĩ ndrejó la ãꞌdi aló ĩꞌdi ꞌbã bõngó nĩ. 33 Ũkû la mụ ị́jọ́ ru idélépi ĩꞌdi rụ́ ꞌdĩ ndrelé ꞌdĩ ꞌbã áni, mụ ãja tị̃lé vụ̃rụ́ ãzíla ĩꞌdi dị̃ yã sĩ ụ̃rị̃ sĩ yã-yã Yẹ́sụ̃ pálé gá ꞌdãá. Lũ dó ị́jọ́ mgbã rĩ pírí. 34 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Mâ ị̃zẹ́pị, ãꞌị̃táŋá mídrị̂ adrí mi rá. Ímụ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ, ãzíla útrũ mi drị̃cị́rị̃ ꞌdĩ agá rá.”

35 Yẹ́sụ̃ ꞌbã drĩ ị́jọ́ jọ agá ꞌdãá, ꞌbá ãzí amụ́ kí angájó Yáyị̃rọ̃ ãmbógó ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ ru rĩ drị́ kogâlé jọ kí, “Mî ị̃zẹ́pị drã rá. Mí ĩcãndĩ dó ímbápị ị̃dị́ ku.”

36 Yẹ́sụ̃ ꞌbã ásị́ ị́jọ́ ꞌbá ꞌdã kí jọlé rĩ drị̃ gá ku, jọ ĩꞌdiní, “Ími ásị́ ꞌbã mvu ku, mí ãꞌị̃ ma áyụ.”

37 Yẹ́sụ̃ uga ũꞌbí kí ꞌdejó ĩꞌdi vú gâ sĩ úmgbé, bela ꞌdụ Pétẽrõ kí Yãkóꞌbõ trũ ãzíla Yõhánã Yãkóꞌbõ ꞌbã ádrị́pị trũ. 38 Kí mụ calé lị́cọ́ Yáyị̃rọ̃ ãmbógó ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ ru rĩ drị̂ gâlé ꞌbo, ndre úzáŋá ꞌbá ꞌbã kí awájó ãzíla ụ̃lụ́lụ́ uꞌbéjó ꞌdã ꞌi. 39 Ĩꞌdi mụ filé jó agâlé jọ ꞌbá ꞌbanî, “Ĩmi uzá ãzíla, ụ̃lụ́lụ́ uꞌbé íni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Ngọ́tị́ŋâ drã ku wó rá la ĩꞌdi ụ́ꞌdụ́ ko.” 40 Ũꞌbí ri kí ĩꞌdi gụlé gụ̃gụ̃. Jọ ĩꞌbaní ꞌbã fũ kí pírí ãmvé. ꞌDụ dó ãndrẽ kí átẹ́pị̃ be, ãzíla ꞌbá tá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ĩꞌdi ꞌbã trũ mụjó ꞌdã kî trũ fijó ãngũ ngọ́tị́ŋâ ꞌbã sĩ adrujó rĩ gâlé. 41 Rụ ĩꞌdidrị́ jọ ĩꞌdiní, “Tãlị́tã kụ́mị̃!” Ífí la “Ĩzóŋá wereŋá ꞌdĩ, mí angá ụrụgá.” 42 Cọtị ĩzóŋá wereŋá ꞌdĩ angá ụrụgá, iꞌdó acị́lé (ĩzóŋá ꞌdĩ ꞌbã ílí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃). ꞌBá ꞌdã uꞌá kí ụ̃sụ̃táŋá ãmbógó la sĩ. 43 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ ꞌbã lũ kí jõ ꞌbá ãzí ní ku-ku. Jọ dó ꞌbã fẽ kí ĩꞌdiní ãko ãzí nalé.