2 Ụ́ꞌdụ́ ázíyá ꞌbã vúlé gá, Yẹ́sụ̃ ꞌdụ Pétẽrõ, Yãkóꞌbõ, ãzíla Yõhánã ĩꞌdi be, agụ kí ꞌbé ãzo la sị́ gá, kí dó sĩ ꞌdãá áꞌdụ̂sĩ. ꞌBé sị́ gá ꞌdãá Yẹ́sụ̃ gbíyã uja ru kí drị̃lẹ́ gá ꞌdãá ndú. 3 Bõngó ĩꞌdi ꞌbã sụ̃lé rĩ uja kí ru imvesílílí, ãko ãzí ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ calépi imve sĩ ụ̃ꞌbị̃lé ĩꞌdi be rá la ꞌdáyụ. 4 ꞌBá ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá ꞌdãá nábị̃ Ĩlíyã iꞌda kí Mụ́sã be, kí ị́jọ́ jọ agá Yẹ́sụ̃ trũ.

5 Pétẽrõ jọ Yẹ́sụ̃ ní, “Rábị̃, ĩꞌdi múké ãmaní uꞌájó ꞌdâ. Lẽ ãsị bụ́rụ́jọ́ ãzí kí na, ãlu rĩ míní, ãzí ãlu rĩ Mụ́sã ní, ãzíla ãzí ãlu rĩ Ĩlíyã nî.” 6 (Ãꞌdusĩku nị̃ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ ku, ụ̃rị̃ rụ kí ambamba.)

7 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá, ụ̃rụ́ꞌbụ̃ asị́ kí drị̃ gá, aku kí cí, ụ́ꞌdụ́kọ́ ãfũ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ agâlé, “ꞌDĩ mâ Ngọ́pị mání lẽlé ambamba rĩ, ĩmi are ĩꞌdi tị!”

8 Gbõŋáŋá ru undré kí ru aga rẽrẽ, ịsụ́ kí ru ꞌbá ãzí ku ace kí ru Yẹ́sụ̃ abe áꞌdụ̂sĩ.

9 Ĩꞌbaní asị́ agá ꞌbé sị́ gâlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé, Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, lẽ ꞌbã lũ kí jõ ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbá ãzíní ãluŋá la ku kpere Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã angá agá drã gâlé. 10 Mba kí ị́jọ́ ꞌdã tã ĩꞌbaní áꞌdụ̂sĩ, wó ri kí vâ ru ụzịlé, “Angáŋá drã agá rĩ ífí la íngoní?”

11 Iꞌdó kí vâ ĩꞌdi ụzịlé, “Ímbáꞌbá ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí jọ la Ĩlíyã ꞌbã amụ́ drị̃drị̃ ráká la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”

12 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩlíyã la amụ́ drị̃drị̃ ráká rĩ ĩꞌdi ãndá, ĩꞌdi sĩ amụ́ ị́jọ́ pírí kí itú bábá ráká. Úsĩ ị́jọ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ịsụ́ ũcõgõ ãmbógó ru ãzíla ála ĩꞌdi gã úmgbé íni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? 13 Wó ájọ ĩminí, Ĩlíyã amụ́ bãsĩ ꞌbo, ãzíla ĩcõcõŋã kí ĩꞌdi ĩꞌbaní lẽlé rĩ áni cécé ándrá ị́jọ́ sĩlé ĩꞌdi drị̃ gá rĩ ꞌbã jọlé rĩ ꞌbã áni.”

14 Yẹ́sụ̃ kí mụ calé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbã ãzí ꞌba rụ́ ꞌbo, ịsụ́ kí ũꞌbí ce kí kí aga rị́, ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí ãgátã ga agá ĩꞌba abe. 15 Cọtị ꞌbá pírí kí mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé ꞌbo, ụ̃sụ̃ kí ụ̃sụ̃, cẹ̃ kí ĩꞌdi rụ̂lé sĩ ĩꞌdi zịjó.

16 Yẹ́sụ̃ zị kí, “Ĩmi ãgátã gá ĩꞌba abe íni ãꞌdu drị̃ gá yã?”

17 ꞌBá ãzí ãlu ũꞌbí kí agá ꞌdãá la umvi, “Ímbápị, má ají mâ ngọ́pị mí rụ́, úríndí ũnzí ĩꞌdi rụlépi rĩ uga ĩꞌdiní ị́jọ́ jọlé úmgbé. 18 Drĩ ĩꞌdi iꞌdó ꞌbo, ĩꞌdi ĩꞌdi ꞌbe vụ̃rụ́ ũkpó sĩ. Ĩꞌdi ngọ́tị̂ nzi kọ̃bụ́tọ̃ trũ tị gá ãzíla ĩꞌdi sị́ na, ĩꞌdi umba ũkpó ru. Má aꞌị́ dó ꞌbá míní imbálé ꞌdĩ kí úríndí ũnzí ꞌdĩ drolé rá, wó icó kí ku.”

19 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi ꞌbá ãꞌị̃táŋâ kóru ꞌdĩ! Ĩlẽ má uꞌá ĩmi abe ụ́ꞌdụ́ íngõpí, ĩlẽ áta ĩmi ụ́ꞌdụ́ íngõpí? Ĩlẽ áta ĩmi ụ́ꞌdụ́ sị́ yã? Mí ají ngọ́tị̂ má rụ́ ꞌdõlé.”

20 Ají kí mgbâ ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé. Úríndí ũnzí la mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé ꞌbo, ꞌbe cọtị mgbâ vụ̃rụ́ ĩꞌdi seŋâ trũ, ĩꞌdi ũlĩŋâ trũ ãzíla kọ̃bụ́tọ̃ ãŋmĩŋâ trũ ĩꞌdi tị gá.

21 Yẹ́sụ̃ zị mgbâ ꞌbã átẹ́pị ꞌi, “Ãko ꞌdĩ idé dó ĩꞌdi íni ụ́ꞌdụ́ íngõpí yã?”

Umvi ĩꞌdiní, “Iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ. 22 Úríndí ũnzí la ĩꞌdi uꞌbé ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ãcí agá jõku ị̃yị́ agá, tí sĩ ĩꞌdi ꞌdịjó. Wó ídrĩ icó ãko ãzí idélé rá, índre ãma ízákĩzã ãzíla íko ãma ãzã”

23 Yẹ́sụ̃ zị ĩꞌdi, “Ị́jọ́ mî jọlé ádrĩ icó rá ꞌdĩ ífí la íngoní? ꞌBá drĩ adru ãꞌị̃táŋâ trũ ị́jọ́ pírí icó kí rá?”

24 Ngọ́tị́ ꞌbã átẹ́pị gbõgbõ ãꞌị̃ dó rá jọ, “Má ãꞌị̃ rá íko áma ãzã ãꞌị̃táŋá ãkõ mádrị̂ drị̃ arụ́jó.”

25 Yẹ́sụ̃ la mụ ndrelé la ꞌbá ꞌbã ũꞌbĩkãnã amụ́lépi ị́jọ́ ꞌdĩ ndrelépi rĩ la ụ̃pị̃-ụ̃pị̃, za úríndí ũnzí drị̃ gá ũkpó sĩ, “Mi úríndí ũnzí ĩyãŋãlépi tútú ị́jọ́ arelépi ku rĩ, ũkpõ mádrị̂ sĩ ájọ míní mí ãfũ mgbá ꞌdĩ agâlé rá, ãzíla írụ ĩꞌdi ị̃dị́ ku.” 26 Úríndí ũnzî ꞌbe ụ̃lụ́lụ́ ãzíla ꞌbe mgbâ vụ̃rụ́ ĩꞌdi seŋâ trũ ũkpó sĩ, úríndí ũnzî fũ dó rá. Mgbâ la ru vụ̃rụ́ ꞌdãá cécé ꞌbã drãlépi rá rĩ áni, ꞌbá ũꞌbí ri kí jọlé la, “Mgbâ drã rá.” 27 Wó Yẹ́sụ̃ rụ ĩꞌdidrị́ gá ꞌdâ ingalé, angá dó sĩ pá tulé ụrụgá pá ĩꞌdidrị̂ sĩ.

28 Yẹ́sụ̃ la dó mụ adrulé jó agâlé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe áꞌdụ̂sĩ, zị kí ĩꞌdi, “Ãma icó úríndí ũnzí drolé ãmvé ku la ãꞌdu sĩ yã?”

29 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Úríndí ũnzí ꞌdĩ ꞌbã áni ꞌdĩ ꞌi ála ĩꞌdi dro rá la Ãdróŋá zịŋá sĩ áꞌdụ̂sĩ.”

30 Kí mụ ãngũ ꞌdã aꞌbelé ꞌbo, mụ kí alịlé ãngũ Gãlị́lị̃ agâ sĩ. Yẹ́sụ̃ lẽ ru iꞌdalé mgbọ rú ꞌbá ꞌbaní ku, 31 ãꞌdusĩku lẽ uꞌálé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí abe áꞌdụ̂sĩ ãzíla vâ sĩ kí imbájó. Jọ ĩꞌbaní, “Ála mụ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ fẽlé mẹ́lẹ́ mbelé ꞌbá ꞌbadrị́. ꞌBá kí ĩꞌdi ꞌdị rá, wó ụ́ꞌdụ́ na ꞌbã vúlé gá ĩꞌdi angá ídri rú.” 32 Wó ꞌbá ꞌdĩ nị̃ kí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ ꞌbã ífí ku, ãzíla idé kí ụ̃rị̃ sĩ ĩꞌdi zịjó ị́jộ ꞌbã ífí sĩ.

33 Kí mụ acálé Kãpẹ̃rẹ̃nãwụ́mị̃ gá ꞌbo, Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe fi kí dó jó ĩꞌbaní rĩ agá. Zị ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí, “Ị́jọ́ tá ĩmi jọlé ĩmi drĩdríŋĩ gá gẹ̃rị̃ agá ꞌdãá rĩ kí íngoní yã?” 34 ꞌBá ꞌdĩ ĩyãŋã kí tú, ãꞌdusĩku ri kí tá ị́jọ́ jọlé ãꞌdi ãmbógó ru kí drĩdríŋĩ gá ꞌdãá nĩ yã rĩ drị̃ gá. 35 Ĩꞌdi mụ rilé vụ̃rụ́ ꞌbo umve ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ kí ĩꞌdi rụ̂lé. Jọ ĩꞌbaní, “ꞌBá lẽlépi adrulépi drị̃drị̃ rĩ lẽ ꞌbã ꞌbã ru ꞌbá pírí ꞌbã vúlé ru, ãzíla ꞌbã adru ãtíꞌbó íyóŋá iyólépi ꞌbá pírí nî rĩ.”

36 Aꞌdụ́ dó ngọ́tị́ŋá ĩmbíráŋá la ꞌbãlé pá tulé kí drĩdríŋĩ gá, ĩꞌdi mụ ĩꞌdi rụlé kọ́trọ́ gá jọ ĩꞌbaní, 37 “ꞌBá ngọ́tị́ŋá ꞌdĩ áni rĩ ꞌbã ãzí ãlu la ãꞌị̃lépi áma rụ́ sĩ rĩ, ãꞌị̃ ma ꞌi, ꞌbá áma ãꞌị̃lépi rĩ ãꞌị̃ lú ma ꞌi ku wó má Átẹ́pị áma tị ãpẽlépi rĩ ꞌi.”

38 Yõhánã jọ Yẹ́sụ̃ ní, “Ímbápị, ãndre ꞌbá ãzí ꞌbã úríndí ũnzí adro agá ími rụ́ sĩ, wó ájọ ĩꞌdiní ꞌba aꞌbe cã, ãꞌdusĩku adru ãmã ãzí ku.”

39 Yẹ́sụ̃ jọ, “Ĩmi ụtrị́ kí drị̃ ku, ꞌbá tálí idélépi áma rụ́ sĩ rĩ icó ru ujalé áma ụrụꞌbá gá ị́jọ́ ũnzí jọlé mbẽlẽŋá ru ku. 40 Ãꞌdusĩku ꞌbá ãma idélépi ũnzí ku rĩ bãsĩ ꞌbá ãmadrị́ rĩ ꞌi. 41 ꞌBá ĩminí ị̃yị́ fẽlépi kópõ sĩ mvụlépi ĩminí adrujó ꞌbá Kúrísĩtõ ãni rĩ sĩ rĩ, ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã ícó ĩꞌdi ꞌbã ũyá ị́jọ́ ãvĩlé ku.

42 “ꞌBá ãzí drĩ fẽ la anzị nírí áma ãꞌị̃lépi ásị́ ꞌbãlépi ị́jọ́ mgbã mádrị́ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbaní ãꞌị̃táŋá aꞌbejó sĩ ị́jọ́ izajó rá, ĩꞌdi adru múké la údrĩ írã ãná ꞌịjó ãmbógó kpakụ rĩ umbéjó imbe la gá, trũ ĩꞌdi ꞌbejó mĩrĩ agâlé. 43 Ími drị́ drĩ fẽ la míní ị́jọ́ ũnzí idélé nĩ, ílị ĩꞌdi rá. Ĩꞌdi múké míní fijó ídri ukólépi ku rĩ agá drị́ dụ́lụ́ ãlu sĩ ndẽ míní fijó ãcí ukólépi ku ꞌdã agâlé drị́ trũ ị̃rị̃ trá rĩ rá, [ 44 ãngũ ụ̃ꞌbụ la kí sĩ drãjó ku ãzíla ãcí la ꞌbã kí sĩ anụ́jó ku rĩ.] * Vásĩ 44 ꞌi, ãzíla 46 ꞌi, Bĩbĩlíyã ãzí Mũndú tị sĩ rĩ ꞌbã kí vásĩ rú ku, be la rá la ꞌbã kí kí “fụ́tị̃-nôtĩ” rú, ãꞌdusĩku kí ándrá bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị́ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ ídu drị̃drị̃ rĩ kí agá ꞌdáyụ. Índre vâ vásĩ 46 ꞌi vụ̃rụ́lẹ́ ꞌdĩ. 45 Ími pá drĩ fẽ la míní ị́jọ́ ũnzí idélé nĩ, ílị ĩꞌdi rá. Míní fijó ídri ukólépi ku rĩ agá ãcá trũ rĩ ndẽ ími ꞌbejó ãcí ukólépi ku rĩ agá pá trũ ị̃rị̃ trá rĩ rá, [ 46 ãngũ ụ̃ꞌbụ la kí sĩ drãjó ku ãzíla ãcí la ꞌbã kí sĩ anụ́jó ku rĩ.] † Índre ị́jọ́ sĩlé vásĩ 44 drị̃ gá rĩ ụrụgá ꞌdĩ. 47 Ãzíla ími mịfị́ drĩ fẽ la míní ị́jọ́ izalé nĩ, mí ãpẽ ĩꞌdi rá, míní fijó ídri ukólépi ku rĩ agá mịfị́ ãlu sĩ ndẽ ími ꞌbejó ãcí ukólépi ku rĩ agá mịfị́ trũ ị̃rị̃ rĩ rá, 48 ꞌdĩ ãngũ

49 “Ála mụ ꞌbá pírí kí ꞌbãlé ãlá ru ãcí sĩ cécé ꞌbání ídétáŋá kí ꞌbãlé ãlá ru ãꞌị́ sĩ rĩ áni. 50 Ãꞌị́ ĩꞌdi ãko múké ãjị́ fẽlépi la wó ãꞌị́ ꞌbã sị́ drĩ anụ́ rá, mí icó ĩꞌdi ꞌbã sị́ ujalé ãꞌị́ ru ị̃dị́ íngoní ru? Lẽ ĩmi adru ãꞌị́ trũ ĩmi agá, ãzíla lẽ ĩmi uꞌá ĩmi drĩdríŋĩ gá ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ.”