7
Te máá sútū cujéhnu ga ni cajnūhún Esteban:
¿A ndáā jeē súcuan ni sáha ró nájnūhun cácahān de yāhá? áchí.
Te ni cahān Esteban:
Ndɨhɨ níhín jéē cácuu ní jnáhan ñuu yō, jíín ndɨhɨ níhín jéē cácujéhnu ní núū ñúū yō, cuni nahín ní jnūhun cahān ná: Máá Yáā Dios jeē yóhyo cújéhnu ya, ni steén yā maá yá nuū jií yō Abraham nde na néne ga de región Mesopotamia, nde ná tu quihīn de condee de ñuu Harán. Te ni cahān yā jiín de: Stóo ñuu rō jiín táca jnáhan ró te quihīn rō nuū cuáha ri condee rō, chi máá rí steén ichi nuū quihín rō, achí yá. Yūcuán na te ni quenda de región Caldea, te ni jinū de ni condee de ñuu Harán. Te yūcuan ní jihī tatá de. Yūcuán na te ni sáha Yaā Dios jeē ní quee de ñuu yáha núū cáyūcu yó vijna. Te tu ní jéhe ya ni ɨɨn tíhlí ñuhun yáha cuu tahū de. Te vēsú súcuan te ni jejnūhun ya jeē cuáha ya ñuhun un núū de nde jiín núū tāca séhe de, vēsú ná tu coo sēhe de sáá. Te súcuan ni cahān Yaā Dios jiín de: Sēhe ró coyūcu jícá i ɨnga ñuu, te cuūn ciento cuiyā sájniñu sáá‑ni i te stóho ñayuu yúcuan i. Te sɨquɨ̄ jeē súcuan sáha i jíín séhe ró, te máá rí chi stóho ri ñayuu ñuu ún. Te sáá te quendacoo sēhe ró yúcuan, te nucoyūcú i yāhá chiñúhún i ruhū, achí yá. Te ni cahān yā jiín Abraham jeē na cúu de circuncidar, jeē cúu ɨɨn jnunī jeē ni sáha ya contrato jiín de. Te ná ni cacu sēhe de Isaac te ni sáha de circuncidar i nuū uná quɨvɨ̄. Te suni súcuan ni sáha Isaac jiín séhe de Jacob, te Jacob jiín séhe yɨɨ́ de jeē cácuu ndɨhúxí uū yucūn ñayuu Israel.
’Te tāca séhe Jacob ni cacucuésún ni de jíín ñani maá de José, te ni caxīcó de i nuū tée jeē ní cajendēca i nde nación Egipto. Te Yaā Dios chi ni ndito ya José. 10 Te ni jnama ya i nuū tāca jnúndóho ní jito i, te ni cundíchí i ni sáha ya. Te Faraón, tēe cúu rey nación Egipto, ni cusɨɨ̄ ni de jíín i ni sáha ya, te ni tejníñu de José jeē cúu de gobernador te ndacu de jniñu nación Egipto jiín núū ñáyuu cáyūcú vehe Faraón.
11 ’Te ni quiji quɨvɨ̄ jeē ni íyo ɨɨn jnamā xeēn, te ni ndoho ñayuu nɨɨ́ cáhnu nación Egipto jiín ndé ñuu Canaán. Te tāca jíí yō ún, tuá ni cánihīn de jeē cáji de. 12 Te ni nihīn Jacob jnūhun jeē iyó trigo nde nación Egipto, te ni tají de sēhe de ni jengoo de ni cajeen de trigo vuelta ɨɨn. 13 Te jeē cuángoo de vuelta uū te ni nastúu José jeē maá de cúu ñani de jíjnáhan de. Yūcuán na te ni jini rey Faraón ndé ɨɨn jnáhan cúu José. 14 Te ni cahān José jiín táca ñani de jeē na cóndeca de tátá de Jacob jiín ndɨhɨ jnáhan vehe de. Te ni īyo unī xico xahūn i. 15 Te súcuan ni cuu jeē ni jínū Jacob ni condee de nación Egipto nde ni jihī de. Te suni yūcuan ní coyūcu séhe de jeē cácuu jíí yō un ndé ni cajihī maá de. 16 Te ná ni quee quɨvɨ̄ jeē ndénehen ya tāca yúcūn de jeē cáyūcu tátú de nación Egipto, te ni cacondiso de yɨquɨ ndɨhúxí uū ndɨ̄yɨ jií un jéē ndíji ñuu Siquem, te ni cachindūji de ini yaū ndɨ̄yɨ ndeé jícā cáva jeē ní jeen jíí yō Abraham nuū tāca séhe Hamor ñuu Siquem.
17 ’Te nde ná cáyūcu gá de nación Egipto, te cuacuyajni quɨvɨ̄ jeē squícu jnūhun ni cahān Yaā Dios jiín Abraham jeē quéndacoo sēhe de nucoyūcú i ñuu ni jéjnūhun ya nuū i, te ñayuu un ní tahū cuehē i ini nación Egipto. 18 Yūcuán na te ni nucuɨñɨ̄ ɨnga rey ñuu Egipto jeē tu ní jíní de jeē váha ni sáha ndɨ̄yɨ José. 19 Te rey un ní stahú de tāca jíí yō te ni sáha ndevāha de jíín i, chi ni sáha fuerza de i jeē ma cóto ga i sēhe yɨquɨ́n i te na cúū. 20 Te tiempo un ní cacu Moisés, te ni cusɨɨ̄ ni Yaā Dios jiín i. Te unī yoō ni condito sāhi náná i tátá i. 21 Te tuá ni cúu condito sāhí de i, te ni cachune de i nuū nanihīn sēhe sɨ́hɨ́ Faraón i, te ni naquihin séhe ña i ni scuéhnu ña i nájnūhun sēhe máá ña. 22 Te ni cutūhva Moisés tāca jnúhun ndíchí ñuu Egipto, te ni cujéhnu de jíín jnúhun cáhán de jíín jniñu sáha de.
23 ’Te nuū uú xico cuiyā de te ni jecondēhé de jnáhan de jeē cácuu ñayuu Israel. 24 Te ni jito de nuū ɨɨn tēe nación Egipto jeē sáha ndevāha jíín ɨɨn tēe Israel. Te Moisés ni jnama de jnáhan de Israel ún, chi ni jehni de tēe Egipto un. Te súcuan ni ndutahū jeē ni sáha ndevāha jíín jnáhan de ún. 25 Te máá Moisés jéni ni de jeē jécūhun ni tāca jnáhan de jeē Yáā Dios ni tají yá de jeē jnáma de jnáhan de ún ini nación Egipto nuú, te tu ní cájecūhun cuɨtɨ ni jnáhan de ún. 26 Te ɨnga quɨvɨ̄ suni ni jito de nuū uú tēe Israel jeē cájejnáhan, te cúní de jeē na jécuɨñɨ̄. Te jeē yúcuan ní cahān de jíín: ¿Najehē casáha ndevāha ró jíín jnáhan ró? Chi nájnūhun ɨɨn ñani‑ni cácuu ró, áchí de. 27 Te máá tée cáni tahū jnáhan un ní chundahá de Moisés te ni cahān de: ¿Ndé ɨɨn ni jeni róhó jéē cujéhnu ró núū rī te sándaā rō jniñu ri jijnáhan ri? 28 ¿Chí suni cúní rō cahni rō ruhū nájnūhun ni jehni rō tēe Egipto icu chí naún? áchí de jíín Moisés. 29 Te nuū ní jini sōho Moisés jnūhun yáha, te ni yūhú de jeē cáhni rey de, te ni jinu de cuahān de ɨnga nación. Te ni condee de ñuu jicá Madián, te yūcuan ní scácu ñasɨhɨ́ de uū sēhe yɨɨ́ de.
30 ’Te ni jīnu uū xico cuiyā jeē néne de yūcuán. Yūcuán na te ɨɨn ndajéhé Yaā Dios ni quenda ya nuū de nde nuū ñúhun téhé nuū íin yucu súcún Sinaí. Te ni quenda ya nuū de xinī ɨɨn yucū cuíi cáhnu cándahá yáñuhūn, te tu ní cáyú yucū ún. 31 Yūcuán na te Moisés ni naa ni de jíto de ún, te ni jehēn de nde nuū, návāha coto vāha de. Te ni jini sōho de jeē cahán maá Jítoho yō jiín de: 32 Máá rí cúu Yaā Dios tāca jíí rō jenahán, Abraham jiín Isaac jiín Jacob, achí yá. Te Moisés, quɨ́sɨ i de jeē yūhú de, te jeē yúcuan tuá ni cúndeyɨ́ ni de coto de nuū. 33 Te máá Jítoho yō ni cahān yā jiín de: Quenehen ndijēn rō chi nuū íin ró, ñuhun íí cúu. 34 Je ni jini rī ñayuu maá rí jeē yóhyo cándoho i nación Egipto, te suni jíni sōho ri jeē cájnana uhū i, te ni cuun ri vēji ri jeē jnáma ri i jíjnáhan i. Núu súcuan te vijna chi tají rí rohó ndicó ró quihīn rō nde nación Egipto, achí yá jiín de.
35 ’Te nde ná tu quenda Moisés Egipto, te tāca jnáhan de ni casquéhichī i de jeē ní cacahān i jíín de: ¿Ndé ɨɨn ni jeni róhó jéē cujéhnu ró núū rī te sándaā rō jniñu ri? ni cacahān i jíín de. Te vēsú súcuan te máá ndajéhé Yaā Dios ni quenda nuū Moisés un jéē cándahá cáyú yucū cuíi ún. Te súcuan ni cuu jeē ní natají yá de cuanuhun de nde Egipto jeē ndácu de jniñu nuū i te jnama de i. 36 Te máá Moisés ni sáha de jeē ní quendacoo jnáhan ñuu de ini nación yúcuan, te ni cayāha de Mar Rojo, te ni cajica cuu de ñuhun téhé úū xico cuiyā. Te nɨ́ɨ́ tiempo un ní sáha de cuehē jniñu jéhnu jeē steén jeē cujéhnu Yaā Dios. 37 Te máá Moisés cúu jeē suhva ni cahān de jnūhun yáha jíín jnáhan ñuu yō Israel: Máá Yáā Dios cani ya Yaā nacani jnūhun nuū rō jijnáhan ró nájnūhun ni jeni ya ruhū. Te cuu ya ɨɨn jnáhan ñuu yō. Te na chúhun ni rō jnūhun cahān Yaā ún, áchí. 38 Te suni nde ná ni cajica cuu jíí yō nde nuū ñúhun téhé, te ni cahān ndajéhé yā jiín Moisés xinī yúcu súcún Sinaí, te ni nihīn de jnūhun jeē cahán ndese nihīn tahú yō cotecu yō, te ni nacani de jnūhun un núū tāca jíí yō, te ni quendōo jnūhun un núū yō.
39 ’Te tāca jíí yō ún tu ní cácuni de cuandetū de nuū Moisés, chi sa suhva ni cacuni de squéhichī ni de Moisés, te ni cacuni de nandicó de nungoo de Egipto nuú. 40 Te ni cacahān de jíín Aarón: Sáha ní tɨjnɨ yaā na cósnūu núū yō. Chi Moisés, jeē ní quenehen de yóhó Egipto vējicoo yó, tu cájini yō na vé ni ndoho de jeē tú de ndéē jeē cuahán de xinī yucu Sinaí, achí. 41 Yūcuán na te ni cajēhe de oro ni cuvāha ɨɨn becerro oro, te nuū becerro ídolo un ní casocō de quɨtɨ, te ni cacusɨɨ̄ ni de jíín ídolo ni casáha de ún. 42 Te Yaā Dios ni cujiyo ya cuahān yā, te ni stóo ya de na chíñúhún de nuū tāca jéē jíto yó íin andɨvɨ́, nájnūhun yósó núū tútu tēe ni canacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán:
Ni cahān yā: Róhó ñáyuu Israel,
¿á cájeni ni rō jeē nuū ruhū ni casocō rō quɨtɨ
ná ni cajica cuu ró úū xico cuiyā nde nuū ñúhun téhé?
43 Tuú, chi sa suhva ni cacondiso ró nicho jeē íne ídolo jeē naní Moloc
jíín figura quɨ̄mɨ jeē naní Renfán,
ídolo jeē ní casáha máá ró ni cachiñúhún ró.
Jeē yúcuan cúu jeē siáha ri rohó quíhīn jicá ró nde yatā ñúū Babilonia, achí yá.
44 ’Te ni ndacu ya jniñu nuū Moisés jeē na sáha de vehe ñɨɨ nuū chiñúhún de ya, nájnūhun cáa jeē ní steén yā nuū de. Te tāca jíí yō, nde nuū ñúhun téhé ní canevāha de vehe iī un núū ní cachuvāha de tabla yuū jeē yosó jnúhun ley yā. 45 Te ni castóo de vehe un núū ndɨhɨ sēhe de jeē cúu jíí yō. Te ni quɨ̄vɨ Josué jiín jíí yō ini nación yáha, te ni sáha ya jeē ní cacundeyɨ́ de jíín táca ñáyuu jeē ní cacoyūcu yáha ní cajinu i cuangoo i. Te ni quɨ̄vɨcoo de tācá ñuu i jíín vehe iī ún, te ni quendōo nde quɨvɨ̄ ní cuu David rey. 46 Te ni cusɨɨ̄ ni Yaā Dios jiín rey David. Te ni jicān de nuū yā jeē sáha de ɨɨn vehe iī yā nuú, chi máá yá cúu Yaā Dios jií de Jacob. 47 Te ni cuu jeē nde sēhe yɨɨ́ de Salomón ni sáha vehe iī yā. 48 Te vēsú súcuan ni cuu te Yaā cujéhnu téyɨ́, tu ndéé yá maá vehe jeē casáha ñayuu, nájnūhun ni cahān tēe ni nacani jnūhun ya nde jenahán:
49 Ni cahān yā:
Andɨvɨ́ cúu nájnūhun mesa nuū ndácu ri jniñu
te ñayɨ̄vɨ cúu nájnūhun ɨɨn nuū yɨ́tuu jehē rī.
Núu súcuan ¿te ndese cuu sáha ró vehe jeē cóndee rī,
te ndese cuu sáha ró núū ndétātu rí?
50 ¿A násūu máá rí ní sáha ndɨhɨ jeē iyó?
áchí máá Jítoho yō Yaā Dios.
51 Te cáhán gā Esteban:
Yōhyo cácunīhni ni ní, te tu cácuni ní chusóhó ní, te cácuu ní nájnūhun ñayuu tācá nación jeē tu cájini i jnūhun ya ni tu cácandíje i ya. Chi níní cájesɨ ni núū Espíritu Santo, te nájnūhun ni casáha jíí yō jenahán, suni súcuan cásáha ní vijna. 52 ¿A ní īyo tēe nácani jnūhun ya nde jenahán jeē tu ní sáha ndevāha jíí yō jiín de? Chi jíí yō ni cajehni de tēe ni canacani jnūhun jeē quíji máá Yáā ndaā. Te je ni quiji Yaā ún, te máá ní ni canastúu ni yá nuū tée ni cajehni de ya. 53 Te vēsú nde jiín táca ndajéhé yā ni jēhe ya ley yā nuū yō, te máá ní chi tu cásquícu ní, áchí Esteban.
Jeē ní cajehni de Esteban
54 Tāca jnúhun yáha ní cajini sōho, te yōhyo ni caquɨtɨ̄ ni, te cánacayɨ̄hɨ́ yuhu cájito nuū Esteban. 55 Te máá Esteban chi ni cunuú Espíritu Santo jiín de. Te ni jito de ichi ándɨvɨ́, te ni jini de jeē ndíndēe núū néne Yaā Dios, te índichi Jesús ichi ndáváha ya. 56 Te ni cahān de:
Vijna te jíto ri jeē núne andɨvɨ́, te jíto ri nuū maá Yáā ní nduu tēe, índichi yā nuū cujéhnu ya lado váha Yaā Dios, áchí de.
57 Yūcuán na te ni cajesɨ un sóho, te ni cacana cóhó, te ɨnuú‑ni ni candonda sɨquɨ̄ Esteban. 58 Te ni caquenehen Esteban cuangoo jíín de nde yatā ñúū. Te tēe ni cacahān yaá un jíín ndɨhɨ jnáhan de ni cachucú de tɨcāchí de ndíto ɨɨn tēe suchí nání Saulo, te ni cacani de yuū xinī Esteban. 59 Te níní jéē cácani tāca tée un yúū xinī de te ni jicān tahú de nuū yā:
Tátā Jesús jeē cúu ní Jitoho ná, naquihin ní ánuá na vijna, áchí de.
60 Te ni jecuɨñɨ̄ yɨtɨ́ de te ni cahān jee de:
Tátā Yaā Dios, ma quénehen ní cuéchi sɨquɨ̄ i jeē casáha i jíín ná, áchí de.
Súcuan ni cahān de te ni jihī‑ni de.
Jeē ní jito xeēn Saulo ñayuu cácandíje