13
Te mēhñu grupo ñayuu cácandíje ini ñuu Antioquía ni cahīyo tēe cástéén jiín tée cánacani jnūhun Yaā Dios, te cánaní de Bernabé, Simón jeē suni nání de Negro, Lucio ñuu Cirene, Saulo, jiín Manaén tēe ni jehnu jíín ɨnga Herodes jeē ní cuu gobernador Galilea. Te ɨɨn quɨvɨ̄ jeē cáhīyo ndite ni tēe yáha cáchiñúhún de nuū maá Jítoho yō, te ni cahān maá Espíritu Santo jiín de:
Cúní rī jeē sasɨ́ɨn ró Bernabé jiín Saulo na quíngoo de jniñu jeē ní jeni ri de, áchí yá.
Yūcuán na te ni cajicān tahú ndite ni de, te ni casoó de ndaha de xinī Bernabé jiín Saulo, te súcuan ni catají de ndɨndúú tée ún cuanacani de jnūhun nuū tāca ñáyuu.
Jeē ní canacani Bernabé jiín Saulo jnūhun ya nde Chipre
Te ni sáha Espíritu Santo jeē íchi ñúū Seleucia cuangoo de. Te yūcuan ní quɨ̄vɨcoo de ɨɨn barco cuangoo de nde Chipre, ñuhun jeē íne sɨ́ɨn nuū ndúte. Te ni jinūcoo de ñuu Salamina nuū cájecuɨñɨ̄ barco, te ni canacani de jnūhun Yaā Dios ini tācá vehe iī sinagoga jnáhan hebreo de. Te suni cuahān Juan chindéé ñáhán jíín de. Te ni cajica nuu de nɨ́ɨ́‑ni Chipre nde ni jinūcoo de ñuu Pafos jeē suni íne nuū Chipre. Te yūcuan ní cajini de nuū ɨ́ɨn tēe hebreo nání Barjesús. Te tēe tásɨ́ cúu de, te cáhán stahú de jeē ɨ́ɨn tēe nácani jnūhun Yaā Dios cúu de. Te tēe tásɨ́ un jéjníñu de nuū gobernador Sergio Paulo, te tēe ndíchí cúu gobernador ún. Te ni cana de Bernabé jiín Saulo jeē cúni nahín de jnūhun Yaā Dios. Te tēe tásɨ́ un suni nání de Elimas. Te ndúcú ndéyɨ́ de casɨ de jeē ma cándíje gobernador ún. Te Saulo jeē suni nání de Pablo, ni cunuú Espíritu Santo jiín de, te ni ndacoto vāha de nuū tée tásɨ́ un. 10 Te ni cahān de:
Tēe sáha jniñu néé stáhú ñáhán cúu ró, chi sēhe jexeén cúu ró te jésɨ rō nuū tācá jniñu ndaā. Te tu jécuɨñɨ̄ rō jeē sáca núu ró sɨ́quɨ̄ jnúhun ndaā maá Jítoho yō návāha ma candíje ñayuu nuū yā. 11 Te máá Jítoho yō stóho ya rohó vijna, te cucuáá ró jeē ma cóto ga rō niāndii jecu quɨvɨ̄, achí Pablo.
Te ni cunee‑ni nuū tée tásɨ́ un, te quéndāha quéhiyú de cuahān de ndúcú de ndé vé jnɨ́ɨ ndaha de stéén ichi nuū de quinuhun de. 12 Yūcuán na te ni jini gobernador jeē súcuan ni cuu, te ni candíje de jnūhun máá Jítoho yō, te náā ni de jíni sōho de jnūhun ya.
Jeē ní coyūcu Pablo jiín Bernabé Antioquía ndañúū Pisidia
13 Yūcuán na te ni quendacoo Pablo jiín Bernabé jiín Juan ñuu Pafos, te ni quɨ̄vɨcoo de barco te cuangoo de ñuu Perge ndañúū Panfilia. Te yūcuan ní cusɨ́ɨn Juan, te cuanuhun de ñuu Jerusalén. 14 Te ni quendacoo Pablo jiín Bernabé ñuu Perge cuangoo de, te ni jinūcoo de ñuu Antioquía ndañúū Pisidia. Te quɨvɨ̄ ndétātu ní quɨ̄vɨcoo de ini vehe iī sinagoga, te ni cacucōo de. 15 Te ni cahu tutu ley yā jiín tutu ní catee tēe ni canacani jnūhun ya nde jenahán. Yūcuán na te tēe cácujéhnu ini vehe iī sinagoga, vii‑ni ni catají de tēe cahān jiín Pablo jiín Bernabé:
Amigo, núu íyó jnúhun cahān ni jéē stɨhvɨ́ ni ni ñáyuu yáha, te cahān ní na cúni nahín i núu súcuan, áchí de.
16 Yūcuán na te ni ndocuɨñɨ̄ Pablo te ni sáha de seña jiín ndaha de jeē nahín‑ni coo ñayuu ún, te ni cahān de:
Níhín jnáhan ñuu yō Israel jiín níhín tée jeē suni cáchiñúhún ní Yaā Dios, cuni nahín ní jijnáhan ní. 17 Máá Yáā Dios yohó ñáyuu Israel, ni nacāji ya jií yō jijnáhan de. Te níní jéē cáyūcu tátú de ñuu Egipto, te ni sáha ya jeē ní nducuehē de. Yūcuán na te jíín poder maá yá ni quenehen ya de nación Egipto. 18 Te uū xico cuiyā ni cajica de nuū ñúhun téhé, te ni jendeyɨ́ ni yā jiín de jeē ní castɨ́vɨ de. 19 Te ni snáā yā uxā nación Canaán, te ni jēhe ya ñuhun un núū tāca jíí yō cúu tahū de. 20 Yūcuán na te ni jeni ya tāca tée ni candacu jniñu nuū de nájnūhun cuūn ciento uū xico uxī cuiyā, nde quɨvɨ̄ ní cotecu Samuel, tēe ni nacani jnūhun ya. 21 Yūcuán na te máá ñáyuu un ní cajicān i ɨɨn rey, te ni jeni Yaā Dios Saúl ni ndacu de jniñu nuū i uū xico cuiyā. Te yucūn Benjamín sēhe Cis ni cuu Saúl. 22 Te ni quenehen ya jniñu Saúl, te ni jeni ya David ni cuu de rey nuū i. Te ni cahān cají yá jnūhun de: Cúsɨɨ̄ ni rī jiín David sēhe Isaí, chi sáha de tāca jéē cuní rī, achí yá.
23 Te cáhán gā Pablo:
Te sēhe yucūn David ni cacu Jesús, Yaā ní jeni Yaā Dios jeē jnáma ya yohó ñáyuu Israel, chi súcuan ni jejnūhun ya. 24 Te nde ná tu quejéé Jesús nacani ya jnūhun nuū ñáyuu, te ni nacani Juan jnūhun nuū tāca jnáhan ñuu yō Israel jeē na nácani ni i jeē stóo i cuēchi i, te cuandute i. 25 Te nuū cuácuyajni jeē cúū Juan, te ni cahān de: Cándētu ró jéē quíji Cristo, te jéni ni rō jeē ruhū cúu, te nasūu rí cúu. Chi quiji ya, te cújéhnu ndasɨ́ yá jeē ni ndijēn yā tu cújéhnu ri tava rī, achí de.
26 ’Amigo jijnáhan ní, tāca níhín jéē cácuu yó séhe yucūn Abraham jiín táca níhín jéē suni cándiso īyo ní núū Yaā Dios, chi cúní Yaā Dios jeē na cúni yō jnūhun yáha jeē cáhán ndese jnáma ya yohó. 27 Chi tāca ñáyuu ñuu Jerusalén jiín táca tée cácujéhnu nuū i, tu ní cájecūhun ni i jeē Jesús cúu Cristo, Yaā ní jeni Yaā Dios jeē jnáma ya yohó. Te ndɨjnahan quɨvɨ̄ ndétātu ní cajini sōho i jnūhun ni cacahu jeē ní catee tēe ni canacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán. Te vēsú súcuan te tu ní cájecūhun ni i, te ni candonda i ni cacahān i jeē na cúū yā. Te súcuan ni casquícu i sɨquɨ̄ tāca jnúhun jeē ní cacahān tēe ni canacani jnūhun ya nde jenahán. 28 Vēsú tu ní cánihīn i ni ɨɨn cuēchi sɨquɨ̄ yā jeē cúū yā, te ni cacahān nīhin i jíín Pilato jeē na cúū yā. 29 Te ná ni jīnu ni squícu sɨquɨ̄ yā tāca jnúhun cáhán nuū tútu iī, te ni casnúu de ya jicā cruz, te ni cachindūji de ya ɨɨn yaū ní jete jicā cáva. 30 Te ni sáha Yaā Dios jeē ní natecu yā. 31 Te ñayuu Galilea jeē ni jéngoo jíín yá nde Jerusalén nde na técu yā, nuū maá i ni steén ndijin yā maá yá cuehē quɨvɨ̄ ná ni natecu yā, te ñayuu un cácuu jeē cánacani cájí jnúhun ya nuū táca gá jnáhan yó hebreo vijna.
32 ’Te máá ná jijnáhan ná cánacani ná jnúhun vāha yáha núū ni jíjnáhan ní jéē súcuan ni jejnūhun ya nuū tāca jíí yō. 33 Te jnūhun yáha ní squícu Yaā Dios nuū maá yó jeē cácuu yó séhe yucūn de, chi ni nastécu yā Jesús. Chi suhva cáhán salmo uū jeē cahán yā jiín Séhe ya Jesús: Máá ró cúu Sēhe ri, te vijna ni sajéhnu ri rohó jéē cúu ri Tatá rō, achí yá. 34 Te ni nastécu yā Sēhe ya Jesús návāha ma tehyú cuɨtɨ yā, chi suhva cáhán tutu iī jeē ni cáhān Yaā Dios nde jenahán: Te nihīn maá ró tāca jéē váha ni jejnūhun ri nuū David, áchí. 35 Te suni súcuan cáhán ɨnga salmo jeē ní tee David jnūhun jeē cahán Jesús jiín Yáā Dios: Ma cuáha ni jnúhun tehyū ná, chi jéjníñu ná núū ní te manī ni jíín ná, achí. 36 Te David chi jíní yō jeē ní jejníñu de nuū ñáyuu ní cotecu de jíín, nájnūhun ni cuni Yaā Dios. Te ni jihī de, te ni quindūji de nájnūhun ni quindūji tāca jíí yō, te ni tehyū de. 37 Te Jesús, Yaā ní nastécu Yaā Dios, chi tu ní téhyú cuɨtɨ yā. 38 Jeē yúcuan jíni ñúhún jecūhun ni ní, amigo, jeē Jesús cúu Yaā cóne cáhnu ni nuū tāca cuéchi yó. 39 Chi ni canducú ní ndahva ni cuéchi ní jéē squícu ní ley jeē ni jéhe ya nuū Moisés, te tu ní cúu ndahvā cuēchi ní súcuan. Te Jesús cúu Yaā ndáhva ndɨhɨ cuēchi ñayuu jeē cácandíje i tāca jéē ni sáha ya jehē i. 40 Núu súcuan te coto ní jíjnáhan ní jéē ma ndóho ní táca castigo jeē ní cacahān tēe ni canacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán, chi suhva ni cahān Yaā Dios:
41 Tāca róhó ñáyuu jeē casácatā, na cóto ró na castigo xeēn quiji sɨquɨ̄ rō,
te naa ni rō coto ró, te cuu rō.
Chi tiempo maá ró te sáha ri jniñu xeēn
jeē ma cándíje cuɨtɨ rō jeē súcuan sáha ri vēsú nacani ñayuu jnūhun un núū rō, achí yá.
Achí Pablo.
42 Te ni quendacoo Pablo jiín táca jnáhan de vehe iī sinagoga jnáhan hebreo de. Te ñayuu sɨ́ɨn nación ni cacahān ndahú i jíín de jeē ɨnga quɨvɨ̄ ndétātú nacani tucu de jnūhun yáha núū i. 43 Te ni jitē ñayuu un cuángoo i. Te cuehē ñayuu hebreo jiín ñáyuu sɨ́ɨn nación jeē ní cacandíje sahān hebreo te cáchiñúhún i nuū Yaā Dios, cuangoo i jíín Pablo jiín Bernabé. Te ni cacahān nīhin de jíín i jeē na cuɨ́ñɨ nīhin i jíín jnúhun jeē maní Yaā Dios jiín i.
44 Te quɨvɨ̄ ndétātú ɨnga semana te je yajni ndɨhɨ ñayuu ñuu un ní candutútú i jeē cúni nahín i jnūhun Yaā Dios. 45 Te nuū ní cajini tēe hebreo jeē ní candutútú cuéhē ñayuu, te ni cacucuésún ni de, te ni cacahān de jeē násūu jnúhun vāha cúu jeē steén Pablo, te ni cacahān neé de nuū Pablo. 46 Yūcuán na te jéhnu-ni ni cacahān Pablo jiín Bernabé, áchí de:
Cánuú jéē xíhna gā nuū maá ní jeē cácuu ní jnáhan ñuu yō hebreo nacani ná jnúhun Yaā Dios, te tu ní cájetáhú ní. Núu súcuan te cuēchi máá ní cúu jeē ma nihín tahú ni cotecu ni nɨ́ɨ́ cáni. Te vijna te quinacani ná jnúhun ya nuū ñáyuu tācá nación jeē tu cájini i jnūhun ya. 47 Chi suhva ni ndacu máá Jítoho yō jniñu nuū na jíjnáhan ná:
Ni jeni ri rohó jéē cúu ró nájnūhun luz jeē steén ini anuá ñayuu tācá nación,
chi nɨ́ɨ́ ñayɨ̄vɨ stéén rō jnūhun ri nuū ñáyuu jeē jnáma ri i, áchí yá.
Achí de.
48 Te ñayuu sɨ́ɨn nación, nuū ní cajini sōho i jnūhun yáha te ni cacusɨɨ̄ teyɨ́ ni i. Te ni cacahān i jeē yōhyo vāha jnūhun cúu jnūhun máá Jítoho yō, te tāca ñáyuu jeē ní nacāji Yaā Dios i jeē cótecu i nɨ́ɨ́ cáni, ni cacandíje i. 49 Te ni jitē jnūhun máá Jítoho yō cuahān nɨɨ́ región yūcuán. 50 Te ñuu Antioquía cáyūcú ñahan cácuu nuū te cáchiñúhún ña Yaā Dios. Te tēe hebreo ni cascáhán de ña, te suni ni cascáhán de tēe cácujéhnu ñuu ún, te ni cajito xeēn i Pablo jiín Bernabé te nde ni cascúnu i de cuangoo de. 51 Te ni cascóyo de tɨcachā jehē de jeē steén de jeē iyó cuéchi i. Te ni jinūcoo de ñuu Iconio. 52 Te vēsú súcuan te ñayuu cácandíje un ní cunuú Espíritu Santo jiín i, te cácusɨɨ̄ teyɨ́ ni i.
Jeē ní coyūcu Pablo jiín Bernabé ñuu Iconio