21
Yūcuán na te ni caquendōo tācá hermano ñuu Efeso, te ni quɨ̄vɨcoo ná barco, te cuangoo ndaā‑ni ná ndé Cos. Te ɨnga quɨvɨ̄ ni jinūcoo ná Rodas, te yūcuan ní quendacoo ná te ni jinūcoo ná ñuu Pátara. Te ni cane ɨɨn barco jeē quihín Fenicia, te ni quɨ̄vɨcoo ná cuángoo ná. Te nuū ní cajito ná núū Chipre jeē íne sɨ́ɨn nuū ndúte, te ni quendōo ichi lado jecó barco, chi ni cayāha ná cuángoo ná nde Siria. Te ni jinūcoo ná ñuu Tiro, chi yūcuan ndóo jeē ndíso barco ún. Te ni jenanducú ná ñayuu cácandíje, te ni caquendōo ná jíín i uxā quɨvɨ̄. Te máá Espíritu Santo ni steén nuū i jeē quíji jnūndóho sɨquɨ̄ Pablo ñuu Jerusalén, te jeē yúcuan ní cacahān i jíín de jeē ma quihín de. Te ni yāha uxā quɨvɨ̄ ún, te ni quendacoo ná. Te tāca tée cácandíje jíín ñasɨhɨ́ de jíín séhe de ni cachuhun ichí de sāña ní jengoo de jíín ná nde yatā ñúū, te ni cajecuɨñɨ̄ yɨtɨ́ ná jiín de yumar te ni cajicān tahú na. Te ni cañunundee jnáhan ná ní canacuatáhú ná yūcuán, te ni quɨ̄vɨcoo ná barco cuangoo ná. Te ni canandió cóo de cuanungoo de vehe de.
Te ni quendacoo ná ñuu Tiro cuangoo ná jíín barco, te ni jinūcoo ná ñuu Tolemaida ni quendacoo ná ini barco. Te yūcuan ní jengoo ná ní cacahān na jíín táca hermano, te ni caquendōo ná jíín de ɨɨn quɨvɨ̄. Te ɨnga quɨvɨ̄ un ní cajica jéhé ná jiín Pablo, te ni jinūcoo ná ñuu Cesarea, te ni quɨ̄vɨcoo ná vehe Felipe, tēe nácani jnūhun vāha ya. Tēe un cúu jnáhan jeē ndɨhúxá tēe jeē ní casaja staā nuū ñáhan viuda. Te ni caquendōo ná jíín de. Te tēe un íyó cúūn sēhe sɨ́hɨ́ de jeē cáhīyo máá i, te cánacani i jnūhun Yaā Dios. 10 Te ni coyūcu ná yūcuán tɨjnɨ quɨvɨ̄. Te ichi Judea ni quiji ɨɨn tēe nácani jnūhun Yaā Dios, nání de Agabo. 11 Te ni quee de nuū ná. Te ni quihin de sanchíi Pablo, te ni jihni de ndaha de jíín jéhē de, te ni cahān de:
Suhva cáhán Espíritu Santo. Jnáhan yó hebreo súcuan cuhni i tēe chíí sanchíi yáha ini ñuu Jerusalén, te nastúu i de nuū ñáyuu sɨ́ɨn nación, áchí de.
12 Te jeē ní cajini sōho na jnúhun yáha te máá ná jiín táca tée cácandíje cáyūcú ñuu Cesarea ni cacahān ndahú ná jiín Pablo jeē ma quihín de ñuu Jerusalén. 13 Yūcuán na te ni cahān Pablo:
¿Najehē cándahyū ni jíjnáhan ní, te cásáha ní jéē cucuíhyá ni ná? Chi sāñá je íyó túhva ná jéē násūu máá jéē cónuhnī ná ini ñuu Jerusalén, chi suni jeē vēsú na cúū na jéē sɨquɨ́ maá Jítoho yō Jesús, áchí de.
14 Te jeē tu ní cúu cuɨtɨ casɨcoo ná, yūcuán na te sa suhva ni cacahān ná:
Na cóo ndese cúní maá Jítoho yō nuu súcuan, áchí ná.
15 Yūcuan na te sáá te ni casátūhva ná, te cuangoo ná ñuu Jerusalén. 16 Te suni jecu tēe ñuu Cesarea jeē cácandíje cuangoo de jíín ná. Suni cuahān ɨɨn tēe Chipre nání de Mnasón, te je ni cuu cuehē cuiyā candíje de. Te ná ni jinūcoo ná ñuu Jerusalén, te ni cacoyūcu ná vehe de.
Jeē ni jécondēhe Pablo Jacobo
17 Te nuū ni jínūcoo ná ñuu Jerusalén, te hermano cáyūcú ñuu ún yōhyo ni cacusɨɨ̄ ni de jeē ni jínūcoo ná. 18 Te ɨnga quɨvɨ̄ un ní cajengoo ná jíjnáhan ná jiín Pablo vehe Jacobo, te yūcuan ní candutútú táca tée jéhnu cándīso jníñu nuū ñáyuu cácandíje. 19 Te Pablo ni sáha de saludar tēe ún jíjnáhan de. Yūcuán na te ni castūhún de ndɨhɨ jniñu ní sáha Yaā Dios ná ni nacani de jnūhun ya nuū ñáyuu tācá nación jeē tu cájini i jnūhun ya. 20 Te ni cajini sōho de jnūhun yáha, te ni cacahān de jeē yóhyo cújéhnu Yaā Dios. Te ni cacahān de jíín Pablo:
Hermano, vijna te jíní ni náa cuehē mil jnáhan ñuu yō hebreo ni cacandíje i Jesús, te cácahān nīhin i jeē cánuú squícu yó ley jeē ni jéhe ya nuū Moisés. 21 Te ni canihīn i jnūhun cácahān jeē stɨ́vɨ ní steén ni núū tāca jnáhan yó ñáyuu hebreo cáyūcu jícá i tāca gá nación, chi ni steén ni núū i jeē ma cuatáhú gá i nuū ley Moisés, ni ma sáha ga i circuncidar sēhe i, ni ma cuatáhú gá i tāca gá jeē tajnúní jenahán. 22 ¿Ndese sáha ní núu súcuan? Chi cuni ñayuu un jéē ní ndee ní te cutútú cuéhē i. 23 Suhva sáha ní núu súcuan. Yāha íyó cúūn tēe jeē ní cajejnūhun de ɨɨn jeē squícu de nuū Yaā Dios. 24 Cueca ní tée yáha quíhīn ni jíín de templo, te cuchi ní nasándoo ní máá ní jiín de nuū yā, te cuaan ní jeē socó de nuū Yaā Dios jijnáhan de. Yūcuán na te cuu sāté de xinī de, te suu stéén jeē ní casquícu de ndɨhɨ jeē ní cajejnūhun de nuū yā. Yūcuán na te cuni ndɨhɨ ñayuu jeē tú ndaā tāca jnúhun ni cajini sōho i sɨquɨ̄ ní, chi coto i jeē suni máá ní sa squícu ní ley yā. 25 Te ñayuu tācá nación jeē násūu ñáyuu hebreo cácuu i te ni cacandíje i ya, je ni catee ná carta cuahān nuū i jeē tu cánuú squícu i ley un, chi máá‑ni jeē ma cáji i cūñu jeē ni sóco nuū ídolo ni nɨñɨ̄ ni quɨtɨ jeē jihí jeē tu jétɨ nɨñɨ̄ tɨ̄, te ni ma cáca jnéní i, áchí de.
Jeē ní cajnɨɨ de Pablo ini templo
26 Yūcuán na te ni jeca Pablo tēe ún, te ɨnga quɨvɨ̄ un ní cajichi de ni canasándoo de máá de nuū yā. Te ni quɨ̄vɨ Pablo ini templo ni cachi de nuū sutú na quɨvɨ̄ jínu jeē nasándoo tēe un máá de nuū yā, te quindeca de quɨtɨ jeē socó de nuū yā.
27 Yūcuán na te cácuu de jeē sínu de ndɨhúxá quɨvɨ̄ jeē cándundoo de nuū yā, te sava jnáhan hebreo de jeē véjicoo Asia ni cajini de jeē íne Pablo ini templo, te ni cascáhán de ndɨhɨ ñayuu, te ni cajnɨɨ i Pablo. 28 Te ni cacana jee i:
Tēe ñuu yō Israel, cuāha núú ní ndaha jíjnáhan ní na jnɨ́ɨ yó tée yáha. Chi máá de cúu tēe jíca cuu nɨ́ɨ́ cáhnu stéén de nuū tāca ñáyuu, te cáhán de sɨquɨ̄ nación yō jiín sɨ́quɨ̄ ley jeē ni jéhe ya nuū Moisés jiín sɨ́quɨ̄ templo yáha. Te suni je ni quɨ̄vɨcoo de jíín jecu tēe griego ini templo iī yāhá, te súcuan stɨ́vɨ de jnūhun iī jeē cahán jeē ma cúu quɨ̄vɨ ñayuu ini templo te núu nasūu ñáyuu hebreo cúu i, áchí.
29 Chi nde na íne Pablo ini ñuu un ní cajini tēe hebreo jeē jíca de jíín Trófimo, tēe ñuu Efeso jeē násūú hebreo cúu de, te cájeni ni de jeē ni quɨ́vɨ tēe un jíín Pablo ini templo.
30 Te ndɨhɨ ñayuu ñuu un ní cuvaā, te ni cacutútú‑ni i, te ni cajnɨɨ i Pablo, te ni castáa i de ni quenehen i de ini templo un, te ni canacasɨ‑ni i yéhyɨ́. 31 Te ni cacuni i cahni i de núú. Te general, tēe cújéhnu nuū ndɨ́hɨ soldado, ni nihīn de jnūhun jeē ndɨhɨ ñayuu ñuu Jerusalén ni candonda i cácuvaā i. 32 Te ni jeca general tācá soldado jiín capitán, te cájinu de cuangoo de nde nuū cáhīin ñayuu cuehē ún. Te ná ni cajito ñayuu jeē ni jínūcoo general jiín soldado, te ni cajecuɨñɨ̄ i jeē cácani i Pablo. 33 Yūcuán na te ni quɨ̄vɨ general mēhñu ñáyuu, te ni jnɨɨ de Pablo, te ni ndacu de jniñu jeē conuhnī de jíín úū cadena. Yūcuán na te ni cajnūhún general ndé tée cúu Pablo te na cuēchi ni sáha de. 34 Te ni cacana ñayuu cuehē ún, sava i ɨɨn jnūhun te sava ga i ɨnga jnūhun, te tu ní cúu cuni de na cuēchi ni sáha Pablo, chi cácuvaā i. Te ni ndacu de jniñu cuahān Pablo nde cuartel. 35 Te nuū ni jínū Pablo escalera cuartel ún, te soldado ni cajnɨɨ de Pablo cándīso de sɨquɨ̄ jeē cácuni ñayuu ún jnɨɨ i Pablo sáha xeēn i jíín de. 36 Chi ndɨhɨ i vējicoo i ichi yátá soldado, te cácana jee i:
Cahni ni tée jíñá, achí i.
Jeē ni cáhān Pablo jehē maá de nuū ñáyuu
37 Te cásquɨ́vɨ de Pablo ini cuartel nuú, te jíín jnúhun griego ni cahān Pablo jiín general:
¿A cuáha ni jnúhun cahān ná ɨɨn jnūhun jíín ní? achí de.
Te ni cahān general jiín de:
Te jíní rō cahán rō yuhu griego jeē súcuan. 38 Núu súcuan te nasūu róhó cúu tēe Egipto jeē jé ni cuu quɨvɨ̄ ni ndonda sɨquɨ̄ gobierno te ni quenehen cuūn mil tēe jéhni ndɨ̄yɨ cuangoo jíín de nde nuū ñúhun téhé, áchí.
39 Yūcuán na te ni cahān Pablo:
Tuú, chi tēe hebreo cúu ná, te ni cacu ná ñuu Tarso, ɨɨn ñuu jeē cujéhnu ndañúū Cilicia. Te quiñūhun ni ni cuáha ní jnúhun na cáhán na jíín ñáyuu yáha jíjnáhan i, áchí de.
40 Te general ni jēhe de jnūhun jeē cahān de. Te ni jecondichi Pablo nuū escalera, te ni sáha de seña jiín ndaha de jeē na cúu nayúú ñáyuu ún. Te nuū ní cuu nayúú‑ni i, te jíín jnúhun yuhu ñúū de hebreo ni cahān de: