23
Yūcuán na te ni cahān Jesús jiín ñáyuu jiín tée cáscuáha jíín yá:
Tēe cástéén tutu ley Yaā Dios jiín tée grupo fariseo, cájeni ni de jeē ndíso jníñu de jeē steén de ley jeē ni jéhe ya nuū Moisés. Núu súcuan te cuatáhú ró te squícu ró táca jéē cándacu de nuū rō. Te ma sáha ró nájnūhun cásáha máá de. Chi cácahān‑ni de, te tu cásquícu de. Chi suni cástéén de tāca ley ni catava maá de jeē yɨɨ́ sáha, te cátee de sɨquɨ̄ ñáyuu, te tu cácundeyɨ́ i squícu i. Te máá de jíjnáhan de, chi ni ɨɨn xinī ndáha de tu cáscánda de jeē squícu de. Te máni sɨquɨ̄ jeē na cuájnúhún ñáyuu de cúu ndɨhɨ jeē casáha de. Chi cánujnahan ni de cuhni de cuehē jnūhun tutu iī jneē de jíín ndaha de. Te suni cásácáni ga de yuhvā yusáhma de jeē steén jeē cácujéhnu ga de vēsú ɨnga ñayuu. Te cánujnahan ni de cucōo de nuū silla yɨñúhún gá nuū cáyeji ñayuu vico, jíín silla yɨñúhún gá ini vehe iī sinagoga. Te suni cánujnahan ni de jeē cahán yɨñúhún ñáyuu jiín de nuū calle, jiín jéē cahán i maestro jiín de.
’Te máá ró jijnáhan ró, ma cuáha ró jnúhun jeē cahán ñayuu maestro jiín ró. Chi ɨnuú cácuu ndɨhɨ ró jéē cácuu ró hermano, te íyó ɨɨn‑ni Maestro rō jeē cúu ruhū, Cristo. Te ma chiñúhún ró ni ɨɨn tēe ñayɨ̄vɨ yáha jeē cahán rō padre jiín de. Chi íyó ɨɨn‑ni Tátá rō jijnáhan ró, Yaā ndeé andɨvɨ́. 10 Te suni ma cuáha ró jnúhun jeē cahán i jitoho jiín ró. Chi íyó ɨɨn‑ni Jitoho rō, te suu cúu ruhū, Cristo. 11 Te tēe mēhñu ró jijnáhan ró jeē jejníñu nuū jnáhan, suu de cúu jeē cujéhnu ga. 12 Chi tēe jeē sajéhnu de máá de, sa ndululí de. Te tēe jeē sálulí de máá de, sa ndujéhnu de.
13 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi cájesɨ rō jeē quɨ́vɨ ñayuu ndaha Yaā andɨvɨ́ jéē ndacu ya jniñu nuū i. Chi tu quɨ́vɨcoo máá ró, ni tu cájēhe ro jnúhun quɨ̄vɨcoo ñayuu nducú quɨ́vɨ.
14 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi cáquende rō vehe ñahan ní caquendōo ndáhú. Yūcuán na te cájicān tahú nahán ró návāha cani ni ñayuu jeē tú na cuēchi ró. Jeē yúcuan xeēn gā ndoho ró castigo.
15 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi nɨ́ɨ́ ñuhun íchi jíín nɨ́ɨ́ mar cájica cuu ró cánducú ró ɨɨn ñayuu scandíje ró sáhān maá ró. Te núu ni candíje i, te cásáha ró jéē vihyá gā cúu cuēchi i jeē quihín i infierno vēsú maá ró.
16 ’Nacā xeēn ndoho ró, chi cácuu ró nájnūhun tēe cuáá jéē steén ichi nuū ñáyuu. Chi cácahān rō: Núu ndé tée jéjnūhun téyɨ́ de, te núu cahān de jeē Yaā Dios jeē ndeé ini templo na cuáha ya castigo núu ma squícu de, yūcuán na te tu cánuú squícu de. Te núu cahān de jeē Yaā Dios jeē chií oro jeē iyó ini templo, na cuáha ya castigo núu ma squícu de, yūcuán na te cánuú squícu nahín de, cácahān rō. 17 Tēe cánéé tēe cuáá cácuu ró jéē castɨ́vɨ ró jnūhun cácahān rō. ¿Ndé ɨɨn cúu jeē cujéhnu ga, á oro un chí Yaā Dios jeē ndeé ini templo jeē sáhiī oro un? 18 Te suni cácahān rō: Núu ndé tée jéjnūhun téyɨ́ de, te núu cahān de jeē Yaā Dios jeē chií altar na cuáha ya castigo núu ma squícu de, yūcuán na te tu cánuú squícu de. Te núu cahān de jeē Yaā Dios jeē chií ndajníñu jeē cásocō nuū altar, na cuáha ya castigo núu ma squícu de, yūcuán na te cánuú squícu nahín de, cácahān rō. 19 Tēe cánéé tēe cuáá cácuu ró jéē castɨ́vɨ ró jnūhun cácahān rō. ¿Ndé ɨɨn cúu jeē cujéhnu ga, á ndajníñu yúcu nuū altar, chí Yaā Dios jeē sáhiī yā ndajníñu ún? 20 Núu súcuan te tēe jéjnūhun téyɨ́, te núu ndácunehen de Yaā Dios jeē chií altar, núu súcuan te nde jiín ndajníñu yúcu nuū altar ndácunehen de. 21 Te tēe jeē jéjnūhun téyɨ́, te núu ndácunehen de templo, núu súcuan te nde jiín Yaā Dios jeē ndeé ini templo ndácunehen de. 22 Te tēe jéjnūhun téyɨ́, te núu ndácunehen de andɨvɨ́, núu súcuan te suni ndácunehen de mesa Yaā Dios te nde jiín máá Yaā Dios jeē ndeé nuū mesa un.
23 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi cásáha ró úxī uxī nuhnī tamīnú jiín yucū anís jiín yucū comino, te cásocō rō ɨɨn ɨɨn sɨquɨ̄ tāca úxī un núū Yaā Dios. Te cástóo ró jnúhun cánuú ndasɨ́ gá nuū ley, suu jeē cáca ndaā rō, jiín jéē cundáhú ni rō jnáhan ró, jíín jéē candíje ró. Tāca jéē yáha cánuú sáha ró núú, te suni ma stóo ró jéē socó rō tāca yúcū ún. 24 Cácuu ró nájnūhun tēe cuáá jéē steén ichi nuū ñayuu. Chi cásquícu ró ɨɨn jeē lulí gá un, te cástóo ró jéē cánuú gá. Te suu cúu nájnūhun jeē cátava rō chūcún ndíhī jeē ñúhun nuū ndúxi, te cácocó ró ɨɨn quɨtɨ cáhnu jeē naní camello.
25 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi nájnūhun jeē cánacate ró yátā vaso jiín yátā cohó. Te ichi íni rō chi ñúhun máni máá jnúhun cuíhná jíín jnúhun ndíyo ni. 26 Tēe cuáá cácuu ró, fariseo. Xīhna gā sáha ró jéē coo ndoo ini anuá rō, te yūcuán na te suni coo ndoo tāca jéē casáha ró jéē cájito ñayuu nuū.
27 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi cándāa ró nájnūhun vehe ndɨ̄yɨ nuū panteón jeē cáyaa. Chi ichi yátá jíto luu, te ichi íni ñúhun chitú yɨquɨ ndɨ́yɨ jiín táca jéē tehyú. 28 Te súcuan cácuu máá ró, chi ichi yátá rō casáha ró jeē tée ndaā cácuu ró núū ñáyuu. Te ichi íni rō ñúhun chitú jnúhun stáhú‑ni jíín jnúhun néé.
29 ’Nacā xeēn ndoho róhó tée cástéén tutu ley jiín róhó tée fariseo, chi tēe stáhú‑ni cácuu ró. Chi cásáha ró vehe sɨquɨ̄ nuū yɨ́ndūji ndɨ̄yɨ jií rō, tēe ni canacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán. Te cásáha luu ró vehe sɨquɨ̄ nuū yɨ́ndūji tāca tée ni īyo ndaā. 30 Te cácahān rō: Núu jeē suni yúcu yó tiempo jeē ní cotecu ndɨ̄yɨ jií yō, te ma squɨ́vɨ nduu yō jiín de jeē cáhni yō tēe ni canacani jnūhun Yaā Dios, achí ró. 31 Te súcuan cácahān ndaā rō jeē maá ró cácuu yucūn ñayuu ni cajehni tēe ni canacani jnūhun ya. 32 Núu súcuan te tāca cuéchi jeē ní casquéjéé ndɨ́yɨ jií rō, máni un cásáha ga maá ró.
33 ’Va sēhe coō cácuu ró, chi xeēn rō nájnūhun coō. ¿Ndese cācu ró jéē ma jnahnú ndetū rō quingoo ró infierno? 34 Núu súcuan te tají rí tāca tée nacani jnūhun Yaā Dios nuū rō, jiín táca tée ndíchí jéē castéén jnūhun ya. Te sava de cahni rō, te sava de cata caa ró jicā cruz. Te sava ga de cani ró de ini tācá vehe iī sinagoga, te scúnu ró de quingoo de tācá ñuu. 35 Te súcuan te condee cuēchi sɨquɨ̄ maá ró jeē ní cajehni jií rō tāca tée ndaā, xīhna gā nde Abel tēe ndaā, te nde Zacarías sēhe Berequías, tēe ni cajehni de ini templo sava mēhñu cuarto iī jiín altar. 36 Jendaá cahán rī jiín ró jeē tāca cuéchi yáha condee sɨquɨ̄ ñáyuu iyó vijna.
Jeē cucuíhyá ni yā jíto ya ñuu Jerusalén
(Lc. 13.34‑35)
37 ’Róhó ñuu Jerusalén, jéhni rō tēe cánacani jnūhun Yaā Dios, te jéhe ro yúū xinī tée tájí Yaā Dios vējicoo nuū rō. Te cuehē jínu ni cuni rī nastútú rí sēhe ró, nájnūhun ndují jéē nastútú tɨ́ sēhe tɨ chīji ndijēn tɨ̄, te tu ní cúní rō. 38 Núu súcuan te vijna te stóo uun na ri rohó jíín séhe ró. 39 Chi cáhán rī jiín ró jéē ndé vijna te ma cóto cuɨtɨ gā rō nuū rī, chi nde quiji quɨvɨ̄ jeē cahán sēhe ró: Yōhyo vāha Yaā cúu Yaā véndiji jíín jniñu máá Jítoho yō Yaā Dios, achi i. Achí yá.
Jeē ní cachi yā jeē náā templo
(Mr. 13.1‑2; Lc. 21.5‑6)