11
De ndacu ndá nú nduhū, tá cúu nūū ní ndacu maá nī Cristo.
Sīquī nāsa cánuú sāhá ndá ñahan jā ndútútú
Vāha sáhá ndá nú, hermano, jā níní núcūhun inī nū nduhū, de ndíhvī inī nū jíín ndá tiñu jā ní stéhēn ni nūū nū.
Sochi cúnī ni jā ná jícūhun inī ndá nú jā Cristo cúñáhnú nūū ndācá tēe. De tēe cúñáhnú dē nūū ñasíhí dē. De Yāā Dios cúñáhnú yā nūū Cristo.
Tú iin tēe ñúhún dē xiní dē tá jícān táhvī dē á nácani dē tūhun nūū ndútútú nchivī cándíja, túsaá de jéhe dē tūhun canoō maá dē.
Sochi iin ñahan, tú nduú ndásī xīnī ña tá jícān táhvī ña á nácani ña tūhun, túsaá de jéhe ña tūhun canoō maá ña, chi iin-ni cúu ñúcuán jíín jā sēté xīnī ña.
Chi tú mā cásī ña xīnī ña, de vāha cā ná sété ndihi ña xīnī ña túsaá. De tú cúcanoō ña jā sēté ña xīnī ña á jā sēté ñií ña, de ná cásī ña túsaá.
Sochi tēe chi mā cásī dē xīnī dē, chi maá dē cúu muestra jā stéhēn nāsa cúu Yāā Dios jā cúñáhnú yā. De ñahan chi sa stéhēn ña jā cúñáhnú tēe.
Chi tá nī nsāhá yā tēe, de nsūú jíín yiqui ñahan ní nsáhá yā, chi sa jíín yiqui tēe nī nsāhá yā ñahan.
De ñahan chi nī ncuvāha ña jā síquī tēe, nsūú tēe jā síquī ñahan.
10 De jā ñúcuán cánuú jā cundasī xīnī ñahan, de suu stéhēn jā cúñáhnú tēe, chi suni ndéhé ndá ángel yā nāsa sáhá ña.
11 De vísō súcuán de yóhó jā cándíja ó chi jínī ō jā má cōó tēe de tú nduú ñahan, de mā cōó ñahan de tú nduú tēe.
12 Chi vísō nī nsāhá yā ñahan jíín yiqui tēe, de mitan chi cácu tēe chījin ñahan, de maá Yāā Dios cúu jā sáhá ndācá-ni.
13 Sāhá ndá máá nú cuenta, ¿á íyó vāha de tú nduú ndásī xīnī ñahan tá jícān táhvī ña nūū Yāā Dios?
14 Chi sáhá ó cuenta jā inī ñayīví yáhá, tú cání ixi tēe de cúcanoō dē sáhá.
15 Sochi ñahan chi sa viī cáá ña de tú cání ixi ña, chi suu nī jēhe yā jā cundasī xīnī ña.
16 De tú ní iin nchivī cúnī ji cāhān ji sīquī tūhun yáhá, de ndá nduhū jíín ndá grupo nchivī jā cándíja nūū Yāā Dios, nduú nā incā costumbre jétúhún nī sīquī tūhun yáhá.
Jā stíví ndá ji sīquī Cena Jētohō ō
17 De íyó incā tūhun jā cánuú jā cāhān ni jíín ndá nú, chi nduú cúu cāhān ni jā vāha sáhá nú. Chi tá ndútútú ndá nú de nduú sáhá jā quéndōo vāha cā nū, chi sa jā stíví ndá nú.
18 Xihna cā tūhun yáhá cáhān ni, chi níhīn ni tūhun jā tá ndútútú ndá nú de cúsíín inī nū. De jáni inī ni jā ndáā cúu.
19 Chi níní coo sava nú jā cusíín inī, tácua natūu ní-ni nchivī cúu jā cándíja vāha māhñú ndá nú.
20 De jā cúsíín inī ndá nú súcuán tá ndútútú nú, de nsūú cena maá Jētohō ō cúu jā yájī nū túsaá.
21 Chi tá yájī ndá nú, de tá iin iin nú cúnī jā cajī xihna cā nsūú cā ndá táhán nú. De súcuán de sava nú nduú níhīn, de jíhī sōco, de sava nú jíni jā jíhi cuāhā.
22 ¿A nduú névāha ndá nú vehe nūū cajī nū coho nú, á naá cúu? Chi jā sáhá ndá nú súcuán cúu jāá nduú íyó yíñúhún nú inī vehe nūū ndútútú nchivī jā cándíja Yāā Dios, chi sáhá nú jā cúcanoō nchivī jāá nduú ná névāha. ¿Nāsa cāhān ni jíín ndá nú túsaá? ¿A cāhān ni jā vāha sáhá nú? Nduú chi nsūú jā váha cúu jā sáhá ndá nú súcuán.
Sīquī jā ní jaquīn Jētohō ō Cena yā
(Mt. 26.26‑29; Mr. 14.22‑25; Lc. 22.14‑20)
23 Chi tūhun yáhá jā ní nastéhēn ni nūū ndá nú, chi nūū maá Jētohō ō nī nīhīn ni: Jā maá jacuáā jā ní nastúu dē Jētohō ō Jesús, de nī nquehen yā stātílā.
24 De xihna cā nī nacuetáhví yā nūū Tatá yā, de nī scuáchi yā, de nī ncāhān yā jíín ndá tēe scuáha jíín yā: Quehen de cajī ndá nú, chi yáhá cúu yiqui cúñu nī jā ní nsōcō ni jā síquī ndá nú. De níní cajī ndá nú súcuán jā nūcūhun inī nū nduhū jā ní jīhī ni jēhē nū. Ncachī yā.
25 De suni súcuán nī nquehen yā vaso tá nī ncuu nī ncuxíní yā jíín ndá dē, de nī ncāhān yā: Jā ñúhún vaso yáhá cúu nīñī ni jā sáhá cutú trátū jeé jā scácu nī nchivī. De ndācá vuelta tá jíhi ndá nú, de nūcūhun inī nū nduhū. Ncachī yā.
26 Chi ndācá vuelta jā yájī ndá nú stātílā ñúcuán de jíhi nú vaso ñúcuán, chi súcuán stéhēn nū jā ní jīhī Jētohō ō jēhē ō. De súcuán sāhá ndá nú jondē quīvī jā nenda yā.
Sīquī nāsa cajī yíñúhún ji Cena yā
27 De tú nā-ni nchivī cajī ji stātílā ñúcuán á coho ji vaso Jētohō ō ñúcuán, de tú nduú sáhá yíñúhún ji nūū Yāā Dios, túsaá de sáhá ji cuāchi jāá nduú íyó yíñúhún ji sīquī yiqui cúñu maá Jētohō ō jíín sīquī nīñī yā.
28 Túsaá de coto túnī ndá nú maá nú tú íyó ndoo ánō nū jāá nduú nā cuāchi nú. De sá de cuu cajī nū stātílā ñúcuán de coho nú vaso ñúcuán.
29 Chi tú iin nchivī nduú yájī nduú jíhi yíñúhún ji de nduú núcūhun inī ji jā yiqui cúñu yā cúu, de nchivī ñúcuán chi nīhīn ji castigo tú cajī ji coho ji.
30 Jā ñúcuán cúu jā íyó cuāhā nchivī cúhū jíín nchivī íyó xií māhñú ndá nú. De sava ji ja nī jīhī.
31 Sochi tú coto túnī ō maá ó jondē ncháha ca cajī ō, de Jētohō ō chi mā cuáha yā castigo yóhó.
32 De tú maá Jētohō ō jéhe yā castigo nūū ō, de súcuán sndóho yā yóhó tácua mā tánū tāhvī ō jíín nchivī ñayīví.
33 Ñanī mánī, túsaá de tá ndútútú ndá nú jā cajī nū cena yā, de cundetu táhán nú tácua cajī inuú nú.
34 De tú iin nchivī jíhī ji sōco, de xihna cā vehe ji ná cájī ji, tácua mā stíví ji nūū ndútútú ndá nú. De súcuán de mā cuáha yā castigo ji. De quīvī jā cuēē ni nūū ndá nú, de cachī ni nāsa coo sava cā tiñu.