2
Jā ní nquiji Espíritu Santo
De quīvī vico Pentecostés nī īyo tútú ndá nchivī cándíja ciudad Jerusalén.
De sanaā-ni de nī nihin andiví modo jā yíhí ndasí tāchī. De ndá nchivī jā ndéē inī vehe, nī jini ndá ji jā níhin.
De nī jinī ndá ji modo yáñuhūn, de nī ncusíín jacū jacū nī jēcōo xīnī iin iin ji.
De ndācá ji nī nchitú inī ji jíín Espíritu Santo. De nī nquijéhé ndá ji cáhān ji síín síín yuhú, nāsa nī stéhēn maá Espíritu Santo jā cāhān iin iin ji.
De Jerusalén íyó ndá nchivī hebreo jā chíñúhún nūū Yāā Dios jā ní nquiji ndá ji ndācá nación níí cáhnú ñayīví.
De jā ní nihin súcuán de nī ncutútú cuāhā nchivī ñúcuán. De nī ncunēhén inī ndá ji, chi iin iin ji nī jini ji jā ndá tēe jā ní nīhīn Espíritu Santo cáhān yuhú ñúū ndá nchivī jā váji jícá.
De nī nsāhvi inī ndá ji nī jini ji, de nī ncāhān ji: ¿A nsūú tēe Galilea cúu ndācá tēe yáhá jā cáhān ndá dē yuhú ñúū ō, á naá cúu?
¿De nāsa cúu túsaá? Chi tá iin tá iin ó níni ó jā cáhān ndá dē yuhú ñúū ō jā ní ncacu ó jíín.
Chi vāji sava ó jondē región Partia jíín Media jíín Elam. De sava ó vāji ó jondē región Mesopotamia jíín Judea jíín Capadocia jíín Ponto jíín Asia.
10 De suni jondē región Frigia jíín Panfilia jíín Egipto jíín ndācá ndáñúū Africa jā íyó incā lado ñuū Cirene vāji sava ó. De sava cā ō vāji ó jondē ciudad Roma, de ndéē nūú ó yáhá mitan. De maá ó jā váji ó ciudad Roma, de sava ó cúu nchivī hebreo de sava ó cúu incā nchivī jā ní ncandíja ley nchivī hebreo.
11 De suni sava cā ō vāji ó región Creta jíín Arabia. De níni ndācá ó jā yuhú ñúū ō nácani ndá tēe yáhá ndācá tiñu ñáhnú nāsa nī nsāhá Yāā Dios, ncachī ndá ji.
12 De ndācá ji sáhvi ndasí inī ji de cúnēhén inī ji ndéhé ji. De nátúhún ndá ji jíín táhán ji: ¿De nāsa cúu cáhān ndá dē ndá ñúcuán túsaá? ncachī ji.
13 De sava cā ji nī ncāhān yīchī ji jíín táhán ji: Nduú chi jā jíni ndá dē, ncachī ji.
Tūhun jā ní nacani Pedro nūū nchivī
14 Ñúcuán de nī nacuiñī Pedro jíín ndihúxī iin cā apóstol. De nī ncāhān jee dē jíín ndá nchivī: Ndá ní táhán maá ó hebreo jíín ndá ní nchivī Jerusalén, tūhun yáhá chuhun inī ndá ní de cunini vāha ndá ní tūhun jā cāhān sá.
15 Chi ndá sāán, nsūú jā jíni ndá sá tá cúu nūū jáni inī ndá ní. Chi nsūú hora jā jīni nchivī cúu, chi cáta cahīīn jānehēn cúu.
16 Chi sa tiñu yáhá cúu jā squíncuu tá cúu nūū ní ncāhān Joel, tēe nī nacani tūhun Yāā Dios jondē janahán. Chi súcuán nī ncāhān dē:
17 Cáchī Yāā Dios: Ndá quīvī sándīhí
de tetíñú nī Espíritu ni cuēē nūū ndācá nchivī.
De sēhe yií nú jíín sēhe síhí nú, nacani ndá ji tūhun nī.
De ndá tēe suchí, chi sāhá nī jā scóto nūū ji,
de ndá tēe ñáhnú, chi scóto jāni nūū dē.
18 De jāndáā chi ndá quīvī ñúcuán de cuāha vāha nī Espíritu ni nūū ndá mozo ni, cúu tēe cúu ñahan,
de nacani ndá ji tūhun nī.
19 De sāhá nī tiñu ñáhnú ichi andiví jā sāhvi inī nchivī cunī ji,
de suni sāhá nī seña inī ñayīví de cunī nchivī jā cúñáhnú nī,
chi coo nīñī jíín ñuhūn jíín ñūhmā modo vīcō.
20 De ncandiī chi cutuún de mā cútūu cā,
de yōō cucuáhá modo nīñī.
De ñúcuán de quenda quīvī jā nenda maá Jētohō ndá nú Jesús.
De cunī ndācá nchivī jā quīvī cāhnú cuu quīvī ñúcuán.
21 De ndācá nchivī jā cāhān ndāhví ji jíín yā, chi scácu yā ji, ncachī Yāā Dios.
Ncachī Joel jondē janahán.
22 De nī ncāhān cā Pedro: Mitan de ndá ní nchivī nación maá ó Israel, cunini ní jā cāhān sá tūhun Jesús, tēe ñuū Nazaret. Chi maá Yāā Dios nī jēhe yā poder yā nūū Jesús jā ní nsāhá yā ndá tiñu ñáhnú māhñú ndá ní jíín tiñu jā stéhēn jā íyó poder yā, jíín tiñu jā sáhvi inī nchivī sáhá, tá cúu nūū ní jinī ndá ní jā súcuán nī ncuu. Súcuán nī stéhēn Yāā Dios nūū ō jā maá yā nī ntetíñú Jesús.
23 Sochi nī ntiin ndá ní yā, de nī nasiáha ndá ní yā ndahá ndá tēe nēhén. De nī jahnī ndá dē yā yīcā cruz nī nsāhá ndá ní. De ja nī jinī Yāā Dios jā súcuán sāhá ndá ní, chi ja nī nsāhá ndāā yā jā súcuán coo.
24 Sochi nī nastécū Yāā Dios Jesús, de nduú ní ncúu cā yā ndīyi, chi tūndóhó xéēn jā jíhī nchivī, nduú cā ní ncúu sāhá jíín yā.
25 Chi jondē janahán de nī ntee rey David tūhun nāsa cāhān Jesús jíín Yāā Dios:
Jētohō sá, jínī sá jā níí cání íyó ní jíín sá.
Chi íyó ní lado cuáhá sá jā chíndeé ní sāán, tácua mā cúyūhú sá.
26 Jā ñúcuán cúu jā cúsiī inī sá, de cáhān sīī sá.
De suni ñúhún inī sá jā nastécū maá ní yiqui cúñu sá.
27 Chi mā squéndōo ní ánō sá nūū íyó ánō ndá ndīyi,
de ni mā cuáha ní tūhun jā tēhyū sá, chi sáhá sá tiñu jā cúnī maá ní de íyó mānī ní jíín sāán.
28 Nī stéhēn ní nūū sá nāsa natecū sá
de sāhá ní jā cusiī ndasí inī sá sīquī jā cundeē sá jíín ní níí cání.
Cachī Jesús, ncachī David jondē janahán.
29 Ndá ní amigo, ná cáchī cājí sá nūū ndá ní tūhun tatā ō David, tēe nī ncuñáhnú jondē janahán, chi nduú ní ncáhān dē ndá tūhun yáhá sīquī maá dē. Chi nī jīhī dē, de nī jīquiyuhū dē. De jínī ō nūū yíyuhū dē jondē mitan.
30 Chi nī ncuu dē tēe nī nacani tūhun Yāā Dios jondē janahán. De nī jinī dē jā ní ncāhān téyíí yā jíín dē jā chījin tatā maá dē quiji Cristo, de cundeē yā tatúnī yā nūū mesa dē tá-ni nī ntatúnī maá dē jā ní ncuu dē rey.
31 Jondē tá ncháha ca quiji Cristo, de ja nī jinī dē jā cuū yā de natecū yā. De nī ncachī dē jā má quéndōo ánō yā nūū íyó ánō ndá ndīyi, de juni yiqui cúñu yā mā téhyū.
32 Chi Yāā Dios nī nastécū yā Jesús, de ndá máá sá cúu testigo jā súcuán nī ncuu jā ní natecū yā.
33 De nī nduñáhnú tucu yā nī nsāhá Yāā Dios jíín poder yā. De nī jēhe Tatá yā Yāā Dios tūhun jā tetíñú Jesús Espíritu Santo, chi súcuán nī nquee yuhú yā jā sāhá yā. De suu Espíritu Santo ñúcuán cúu jā sáhá ndācá jā ndéhé ndá ní de níni ní mitan.
34 De David nsūú tūhun maá dē cúu jā ní ncāhān dē, chi nduú ní ndáa yiqui cúñu dē andiví. Chi sa tūhun Jesús nī ncāhān dē jā cáhān súcuán:
Maá Jētohō ō Yāā Dios nī ncāhān yā jíín Jētohō ni, Yāā jā quiji:
Cundeē nū lado cuáhá nī nūū cuñáhnú nú,
35 de ná sáhá nī jā candeē nū poder ndācá jā jínī ūhvī ndóhó, ncachī Yāā Dios jíín Cristo.
Ncachī David.
36 Túsaá de ndācá ní jā cúu ó tatā Israel, ná cúnī ndāā ní jā vísō nī jahnī ndá ní yā yīcā cruz, sochi Yāā Dios nī jani yā maá Jesús jā cúu yā Jētohō ō de suni cúu yā Cristo, Yāā jā scácu yóhó, ncachī Pedro jíín nchivī.
37 De súcuán nī jini ndá ji tūhun yáhá, de nī ntahúhvī inī ndá ji. De nī ncāhān ndá ji jíín Pedro jíín ndá cā apóstol: Ndá ní amigo, cachī ní ¿nāsa sāhá ndá sá túsaá? ncachī ji.
38 De nī ncāhān Pedro: Nacani inī ndá ní jā sndóo ní cuāchi ní, de cuenduté ndá ní jā ní ncandíja ní Jesucristo, tácua cune cáhnú inī Yāā Dios nūū cuáchi ní. De ñúcuán de taji yā Espíritu Santo yā cundeē inī ánō ndá ní.
39 Chi súcuán nī nquee yuhú maá Tátā Yāā Dios nūū ndá máá ó jíín nūū séhe ó jíín nūū ndá nchivī ndá cā nación, nā-ni nchivī cana yā jā candíja ji.
40 De cuāhā cā tūhun nī ncāhān cājí Pedro jā sndíhvī inī dē ndá ji: Nducú ndéé ndá ní jā ná cácu ní, chi ndá nchivī sáhá tiñu néhén chi tānū tāhvī ji, ncachī dē.
41 Ñúcuán de sava ji nī jetáhví ji tūhun jā ní ncāhān dē, de nī jenduté ndá ji. De quīvī ñúcuán nī ncucuahā cā nchivī cándíja, chi nī ncuu tá ūnī cā mil ji.
42 De íñí nīhin ndá ji sīquī tūhun jā stéhēn ndá apóstol, de íyó ñuncúún ndá ji, de jícān táhvī ndá ji. De yájī cāhnú ndá ji stātílā tá cúu nūū ní stéhēn maá Jētohō ō jā nūcūhun inī ō yā.
Nāsa nī īyo ndá nchivī jā ní ncandíja jā xíhna ñúhún
43 De ndihi nchivī sáhvi inī ji de yúhú ji. Chi nī nsāhá ndá apóstol cuāhā tiñu ñáhnú jā stéhēn jā cúñáhnú yā.
44 De inuú-ni nī īyo ndá nchivī cándíja, de ndācá ndatíñú jā névāha ji cúu cáhnú ndá ji-ni.
45 De nī yīcó ndá ji ñuhun ji jíín nā-ni ndatíñú névāha ji, de nī nsajī ji xūhún nūū ndá táhán ji, nāsaa jíni ñúhún iin iin ndá táhán ji.
46 De ndiquivī ndútútú ndá ji inī templo. De sīī-ni yájī cāhnú ndá ji stātílā vehe táhán ji, tá cúu nūū ní stéhēn maá Jētohō ō jā nūcūhun inī ō yā. De íyó mānī ndá ji.
47 De cáhān ji jā cúñáhnú ndasí Yāā Dios. De nī jetúhún ndihi ndá nchivī ciudad ñúcuán ndá nchivī cándíja. De ndiquivī nī scácu cā maá Jētohō ō ndá cā nchivī, de nī nduu inuú-ni ndá ji jíín nchivī cándíja.