27
Jā ní ntetíñú ndá dē Pablo cuāhān dē ciudad Roma
De nī ncundaā jā quíhīn ndá sá jíín Pablo jíín barco jondē nación Italia. De Pablo jíín sava cā tēe jā yíhí vecāa nī nquīvi ndá dē ndahá iin capitán nání Julio jā quísiáha dē ndá tēe ñúcuán jondē Italia, de Julio cúu iin táhán grupo soldado jā nání Augusto.
De nī nquīvi ndá sá inī iin barco jā váji puerto Adramitio, de barco ñúcuán quīhīn ndācá puerto jā íyó región Asia. De suni cuāhān Aristarco jíín sá, de tēe ñuū Tesalónica ndáñúū Macedonia cúu dē.
De quīvī téēn nī nquenda ndá sá puerto Sidón. De Julio nī ncundáhví inī dē Pablo, de nī jēhe dē tūhun jā quíndēhé Pablo amigo dē tácua chindeé ji dē.
De ñúcuán nī nquee tucu ndá sá jíín barco. De sīquī jā nīhin yíhí tāchī de nduú ní ncúu quīhīn ndāā barco, de nī ntee xíín ndá sá cuāhān sá jíín barco xiín isla Chipre jā ñúhún māhñú ndute. De nī ndōo lado ndahá sátín sá.
De nī nchāha sá yuhú mar Cilicia jíín Panfilia cuāhān sá. Sá de nī nquenda ndá sá ñuū Mira jā cúu ndáñúū Licia.
De ñuū ñúcuán nī nīhīn capitán incā barco jā váji ichi Alejandría jā quíhīn ichi Italia, de nī ncachī dē jā ná quívi ndá sá inī barco ñúcuán.
De cuāhā quīvī nī ñūhun ndá sá ndute, chi cuéé nī jica barco sīquī jā cáni tāchī ichi núū. De jā fuerza-ni nī nquenda ndá sá yuhú ñúū Gnido. De nduú ní jéhe tāchī tūhun jā quíhīn ndāā barco, de nī nchāha ndá sá ñatin xiín ñuū Salmón jā íyó isla Creta, tácua quisāhvi ndá sá nūū tāchī.
De nī nducú ndéé ndasí tēe scáca barco. De ñatin-ni yuhú ndúté nī nchāha ndá sá xiín Creta, de nī nquenda ndá sá iin lugar nūū nání Buenos Puertos. De ñatin-ni ñúcuán íyó ñuū Lasea.
De sīquī jā cuéé ndasí nī jica barco de ja ñatin quijéhé tiempo vījin, de víjín jíca barco ndá tiempo ñúcuán de sanaā de coo tūndóhó nūū mar. De nī ncāhān nīhin Pablo jíín ndá dē:
10 Tátā, jínī sá jā víjín ndasí coo viaje yáhá, de quiji iin tūndóhó sīquī barco. De nsūú maá-ni barco jíín jā ñúhún inī cúu jā naā, chi saá-ni jondē ndá máá ó sanaā de naā ō, ncachī dē.
11 Sochi nduú ní nsáhá capitán cuenta jā ní ncāhān Pablo, chi sa jā ní ncāhān tēe scáca barco jíín tēe xíí barco cúu jā ní nsāhá dē cuenta.
12 De sīquī jāá nduú íyó vāha puerto ñúcuán jā coo ndá sá níí tiempo vījin de cuāhā dē nī jani inī jā vāha cā quee barco ñúcuán quīhīn, chi sanaā de quenda dē Fenice, de ñúcuán coo ndá dē níí tiempo vījin jáni inī dē. De Fenice cúu iin puerto jā íyó isla Creta, de nijīn ichi noroeste jíín suroeste.
Jā ní nquene tāchī níhin nūū mar
13 De tá nī jīquīhi iin tāchī lūlí ichi sur jā scáca barco de nī jani inī ndá dē jā cuu quenda dē Fenice nícu. De nī scáca cā dē barco xiín Creta.
14 Sochi tá nī ncunúú jacū cā de nī nquene-ni iin tāchī níhin ndasí jā váji ichi nordeste.
15 De nī nchindahá-ni tāchī barco, de nduú cā ní ncúu quīhīn ndāā. De nī nsiáā-ni ndá dē barco, de cuāhān maá-ni cā jíín tāchī.
16 De nī nchāha ndá sá xiín iin isla lulí nání Clauda jā sáhvi tāchī. De vísō súcuán de tūndóhó ndasí nī scáa ndá dē barco lulí jā ndáñuhun barco cāhnú.
17 De nī squívi ndá dē inī barco cāhnú. De nī nasníhin vāha ndá dē barco cāhnú jíín cable. De nī snúu ndá dē manta jā núhnī ichi xínī barco tácua mā stéchí cā tāchī, chi yúhú ndá dē jā quíhīn barco nūū ñúhún ñáxín ndute nūū nání Sirte de tīin nūū ñūtín. De nī nsiáā ndá dē barco de súcuán-ni cā cuāhān ndá sá jíín.
18 De nduú ní jéncuiñī tāchī níhin. De quīvī téēn nī nquijéhé ndá dē nī squéne dē ndatíñú jā jíso barco tácua nduñamā cā barco.
19 De quīvī únī de nī nchindeé táhán ndá sá nī squéne ndá sá ndācá ndatíñú jā jétíñú ndá dē jíín barco.
20 De cuāhā quīvī nduú ní jínī ndá sá ncandiī jíín tiūūn sīquī jā íyó vīcō, ni nduú ní jéncuiñī cuitī tāchī níhin ñúcuán. De cúsá nduú cā ñúhún inī ndá sá jā cācu sá.
21 De nī ncuu quīvī jāá nduú cā yájī cuitī ndá sá stāā. De nī jēcuīñī Pablo māhñú ndá tēe ñúcuán, de nī ncāhān dē: Tátā, tú ní jétáhví ndá ní tūhun jā ní ncāhān sá jā má quēe ó inī isla Creta de juni mā cūní ó tūndóhó yáhá de juni mā náā ndatíñú nícu.
22 Sochi mitan chi cáhān nīhin sá jíín ndá ní jā sāhá ndeé inī ndá ní, chi ni iin ó mā náā, sochi barco chi naā.
23 De jínī sá jā súcuán coo, chi cuni nī nquiji iin ángel maá Yāā Dios nūū sá, chi maá Yāā ñúcuán cúu Jētohō sá, de sátíñú sá nūū yā.
24 De súcuán nī ncāhān yā jíín sá: Pablo, mā cúyūhú nú, chi vāha-ni quenda nú nūū rey Roma jā cúñáhnú cā. De jā síquī ndóhó cúu jā sāhá Yāā Dios jā cācu ndá cā tēe jā cuáhān jíín nú, ncachī yā.
25 Tátā, túsaá de sāhá ndeé inī ndá ní, chi cúndeé cúcáhnú inī sá Yāā Dios jā tá-ni nī ncāhān ángel jíín sá de súcuán coo.
26 Sochi níní cúu jā quenda ó iin isla vísō mā quēndá ñamā ō nūū cóhōn, ncachī dē.
27 De nī ncuu ūxī cūmī jacuáā jā ní nquijéhé tāchī níhin, de cuāhān ndá sá nūū mar Adria, de cháhá chúcuán cuāhān barco sáhá tāchī. De máá jacuáā ñúcuán de tá nī ncuu sava ñuú de jáni inī ndá tēe jā scáca barco jā ní ncuñatin ndá sá ñuhun yíchí.
28 De nī scúun ndá dē iin plomo chījin ndute tácua cunī dē nāsaa cúnú ndute, de nī ncucáhnú inī ndá dē jā née ōcō xāhōn iin metro. De nī jica ndá sá jacū cā, de nī scúun tucu dē, de nī jinī dē jā née ōcō ūjā-ni cā metro.
29 De nī nchūhú ndá dē jā jīcutáhán barco jíín toto. De nī squéne dē cūmī gancho cāa nāhnú ichi chátā barco tácua jīquituu de jencuiñī barco. De ndétu ndasí ndá dē jā ná túu ñamā.
30 De ndá tēe scáca barco ndúcú ndá dē cunu dē quīhīn dē jíín barco lulí, de sndóo dē barco cāhnú cúnī dē nícu. De jā ñúcuán cúu jā ní nquijéhé dē snúu dē barco lulí ñúcuán nūū ndūté, de sáhá dē-ni jā quíhīn dē ichi núū barco cāhnú jā scúun dē incā gancho cāa tácua mā cūní nchivī jā cúnī dē cunu dē quīhīn dē.
31 De Pablo nī ncāhān dē jíín capitán jíín ndá soldado: Tú mā quéndōo ndá tēe scáca barco inī barco cāhnú yáhá de mā cácu cuitī ndá máá ní, ncachī dē.
32 Ñúcuán de nī jehndē-ni ndá soldado yoho núhnī barco lulí, de nī nchāā-ni de cuāhān-ni jíín ndute.
33 De tá ja ñatin cunijīn de nī ncāhān Pablo jíín ndá sá jā ná cájī ndá sá stāā. Chi súcuán nī ncāhān dē: Mitan íyó ūxī cūmī jacuáā jā ndíto ndá ní de nduú yájī cuitī ndá ní stāā.
34 De cáhān ndāhví sá jíín ndá ní jā cajī ní stāā mitan tácua nanihīn inī ndá ní de cācu ní, chi ni iin ó mā náā, chi cācu ndihi ó, ni mā tácuēhé cuitī ō, ncachī dē.
35 De tá nī ncuu nī ncāhān dē de nī nquehen dē-ni iin stāā. De māhñú ndá nchivī ñúcuán nī nacuetáhví dē nūū Yāā Dios, de nī ntahví dē, de nī nquijéhé dē yájī dē.
36 Ñúcuán de nī ndundeé inī ndá sá, de suni nī nchajī ndá sá stāā.
37 De jā ndihi ndá sá jā ñúhún inī barco cúu ūū ciento ūnī xico xāhōn iin sá.
38 De nī nchajī vāha ndá sá. Ñúcuán de nī squéne ndá dē trigo nūū ndūté tácua ná ndúñamā cā barco.
Jā ní naā barco nūū mar
39 De tá nī ntūu de nī jinī ndá sá ñuhun yíchí, sochi nduú ní ncúcáhnú inī ndá dē ní lugar cúu. Sochi nī jinī ndá sá iin ndahá ndúté jā íyó ñūtín, de ñúcuán jáni inī ndá dē jā quíhīn dē jíín barco de tú ná cúu.
40 De nī jehndē ndá dē yoho jā núhnī ndá gancho cāa, de nī ndōo-ni gancho ñúcuán. De nī nandají ndá dē ñutun jā sáhá jā cuu quīhīn barco ní-ni cúu. De ichi núū barco nī jata caa ndá dē sahma tácua chindahá tāchī quīhīn ndahá ndúté. De nī jica barco jacū.
41 De nī nquenda barco nūū íyó ñáxín ndute māhñú ūū lugar nūū jíca corriente dē, de ñúcuán nī ntīin cutú ichi núū barco, de nduú cā ní ncándā cuitī. De jā cáni ndasí ndute mar de nī ntānī-ni ichi chátā barco.
42 Ñúcuán de nī natúhún ndá soldado jā cahnī ndá dē ndá preso tácua mā súté ni iin ji jā cunu ji.
43 Sochi capitán chi cúnī dē jā scácu dē Pablo, de nī jasī dē tūhun ñúcuán. Chi sa nī ncachī dē tú ní nchivī jínī ji sūté ji de xihna cā ji ná núu ji jā sūté ji nūū ndūté quenda ji ñuhun yíchí.
44 De sava cā ji ná cósō nūū ndá nducúnú á nūū ndá ñutun barco, ncachī dē. De súcuán nī ncācu ndihi ndá sá, de nī nquenda sá ñuhun yíchí.