3
Tūhun ley jíín tūhun cándíja
Ndá ndóhó hermano región Galacia, ¿nūcu nduú jícūhun inī ndá nú? ¿Ní tēe nī nsacā nuu xīnī nū jāá nduú cā jétáhví nú tūhun ndāā? Chi tá nī nacani ndá nī tūhun yā nūū nū, de cájí ndasí nī jīcūhun inī nū jā ní jīhī Jesucristo yīcā cruz jā jéhē nū.
Iin-ni tūhun yáhá jícā tūhún nī ndá nú: ¿Nāsa nī nīhīn nū Espíritu Santo? ¿A jā ní ncundeé nú squíncuu nú tiñu jā ndácu ley Moisés? Nduú cuitī, chi sa jā ní ncandíja nú tūhun jā scácu yā ndóhó jā ní jini nú.
¿Nā sīquī cúu jāá nduú jícūhun cuitī inī nū? Chi xihna cā nī ncandíja ndá nú jā ní jīhī Cristo jā scácu yā ndóhó, de nī nīhīn nū Espíritu Santo. ¿De mitan á jáni inī ndá nú jā sndóo tucu nú tūhun ñúcuán de fuerza maá nú squíncuu nú ley de cācu nú, á naá cúu?
Ndasí nī sndóho nchivī ndá nú sīquī tūhun jā scácu Cristo ndóhó. Nācā jā váha de tú nduú ní ndóho cāhá nú, chi sa jā cándíja ndija nú yā.
¿De nā sīquī cúu jā jéhe Yāā Dios Espíritu yā nūū nū de sáhá yā tiñu ñáhnú māhñú nú? Nduú sáhá yā sīquī jā ndúcú ndá nú squíncuu nú ley, chi sa sīquī jā ní ncandíja nú tūhun jā scácu yā ndá nú jā ní jini nú.
Abraham nī ncandíja dē jā sāhá Yāā Dios jā ní nquee yuhú yā, de jā ñúcuán nī sndáhvā yā cuāchi dē.
Túsaá de ná jícūhun inī ndá nú jā nchivī jā cándíja jā sáhá Yāā Dios jēhē ji, ndīvi ji nduu ji tatā Abraham sīquī jā súcuán cándíja ji.
Chi jondē janahán ja cáhān tutū īī jā nchivī ndācá nación jāá nduú jínī tūhun Yāā Dios, sndáhvā yā cuāchi ji de tú candíja ji tūhun ñúcuán. De jondē ncháha ca cuu ndācá yáhá de ja nī nquee yuhú yā tūhun vāha yáhá nūū Abraham: Jā jíín ndóhó de quendōo ndetū nchivī ndācá-ni nación.
Tú súcuán de nchivī cándíja, quéndōo ndetū ji jíín Abraham, tēe jā ní ncandíja tūhun jā ní nquee yuhú yā jā sāhá yā.
10 De sa tānū tāhvī nchivī jā ndúcú quendōo ndāā jíín ley Moisés. Chi súcuán yósō nūū tutū īī: Tānū tāhvī ndācá nchivī jāá nduú squíncuu ndihi cuitī tūhun jā yósō nūū tutū ley, cáchī.
11 Túsaá de cájí cúu jā ni iin nchivī mā quéndōo ndāā ji nūū Yāā Dios sīquī jā ndúcú ji squíncuu ji ley. Chi cáhān tutū: Nchivī jā ní sndáhvā yā cuāchi ji, técū ji jā cándíja ji jā sáhá yā jēhē ji, cáchī.
12 De ley Moisés nduú cáhān jā cutecū ō níí cání sīquī jā cándíja ó jā ní nsāhá yā jēhē ō, chi sa cáhān: Tú ní nchivī squíncuu tiñu yáhá, de cutecū ji sāhá, cáchī.
13 De Cristo nī scácu yā yóhó nūū tūhun jā cáhān ley jā tānū tāhvī ō sīquī cuāchi ó, chi maá yā nī ndoho sīquī tūhun jā tānū tāhvī ō. Chi yósō nūū tutū īī: Ndācá nchivī jā cundita caa yīcā ñūtún, tānū tāhvī ji, cáchī.
14 De Cristo Jesús nī jīhī yā yīcā ñūtún cruz tácua quendōo ndetū nchivī ndācá nación sāhá yā. Chi tūhun jā ní nquee yuhú Yāā Dios jā quendōo ndetū Abraham, jīnū nūū ji. De súcuán de tú candíja ó jā ní nsāhá Yāā Dios jēhē ō, de nīhīn ō Espíritu Santo jā ní nquee yuhú yā jā quiji.
Sīquī ley jíín sīquī contrato jā ní nquee yuhú yā
15 Hermano, ná cáhān ni iin tūhun nāsa sáhá ndá nchivī ñayīví: Tú iin tēe sáhá dē iin contrato á iin acta, de tú ja nī ncucutú jā ní nsāhá dē firmar, de mā cūú cā nacanī, de ni mā cūú jēcōsō cā.
16 De suni súcuán nī nsāhá Yāā Dios iin contrato jā ní nquee yuhú yā nūū Abraham jíín tatā dē jā quiji. De nduú cáhān tutū īī sīquī cuāhā tatā dē, chi sa cáhān sīquī iin-ni tatā dē, de suu cúu Cristo.
17 Túsaá de tūhun jā cáhān ni yáhá cúu jā xihna cā nī nsāhá Yāā Dios iin contrato jíín Abraham, suu jā quiji Cristo de scácu yā yóhó, de nī nsāhá cutú yā. Ñúcuán de nī nchāha cūmī ciento ōcō ūxī cuīyā, de sá de nī jēhe yā ley nūū Moisés. De ley ñúcuán jā ní nquiji cuéé cā, mā cūú nacanī contrato ñúcuán, ni mā cūú casī nūū tūhun jā ní nquee yuhú yā jā scácu yā yóhó.
18 Chi tú jā jíín ley Moisés scácu yā nchivī, ñúcuán de nsūú sīquī contrato jā ní nquee yuhú yā cúu jā scácu yā ji. De nduú chi sa sīquī maá jā ní nquee yuhú yā nūū Abraham cúu jā ní scácu yā dē.
19 ¿Túsaá de nāsa jétíñú ley Moisés? Jétíñú chi nī jēhe yā cuéé cā tácua nastúu cuāchi ji. De nī ndacu tiñu maá-ni tiempo jāá ncháha ca quiji Cristo, Yāā jā cúu tatā jā ní nquee yuhú Yāā Dios jā quiji. De tá nī jēhe Yāā Dios ley ñúcuán nūū nchivī, de nī ntají yā ndá ángel yā nī ncachī tūhun nūū Moisés, de Moisés nī nacachī nūū ji.
20 De síín cúu tūhun jā ní nquee yuhú yā nūū Abraham jā quiji Cristo, chi mátúhún-ni yā nī nquee yuhú nūū dē, de nduú ní jíni ñúhún ni iin jā cāhān yúnúū yā nūū dē.
Sīquī nāsa jétíñú ley janahán
21 ¿Túsaá de á ndihi yáhá cáhān jā ley jā ní jēhe Yāā Dios nūū Moisés, sáhá jíyo jā ní nquee yuhú yā jā sāhá yā? Nduú cuitī jā súcuán. Chi tú ní jéhe Yāā Dios iin ley jā cutecū nchivī níí cání sāhá, ñúcuán de quendōo ndāā ji nūū yā sīquī jā squíncuu ji tiñu jā ndácu ley nícu.
22 De nduú chi yósō nūū tutū īī jā ndihi nchivī ñayīví, modo jā yíndasī ji vecāa chi yíhí ji chījin cuāchi. De súcuán cúu tácua ndācá ji jā cándíja jā ní jīhī Jesucristo jēhē ji, nīhīn ji maá jā ní nquee yuhú yā nūū ji sīquī jā cándíja ji tūhun ñúcuán.
23 Chi jondē ncháha ca quenda tūhun jā candíja ó Cristo, de modo jā ní nchindasī ō nī nsāhá ley janahán, tácua cundetu ó quīvī jā quiji Cristo, Yāā jā cándíja ó.
24 Túsaá de ley nī ncuu iin jā jíto yóhó modo tá sáhá iin mozo jā jíto sūchí lúlí, de nī jetíñú jondē ncháha ca quiji Cristo, de sá de candíja ó jā ní jīhī yā jēhē ō, de sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó.
25 De mitan chi ja nī nquiji Cristo, Yāā jā cándíja ó, de nduú cā yíhí ó ndahá ley jā cúu tá cúu mozo jā jíto yóhó.
26 Chi ndiviī nū cúu sēhe Yāā Dios sīquī jā ní ncandíja nú Cristo Jesús.
27 Chi ndācá nú jā ní jenduté nú sīquī jā ní nquīvi nú ndahá Cristo, nī nsāhá yā jā ní nduu nú tá cúu nūū cúu maá yā.
28 De mitan chi nduú cā cúu nú ni nchivī hebreo ni nchivī griego, ni mozo jā ní jeen nchivī ni nchivī jā sátíñú cuenta maá, ni tēe ni ñahan. Chi iin-ni cā nī nduu ndá nú nūū Yāā Dios jā yíhí nú ndahá Cristo Jesús.
29 De tú yíhí nú ndahá Cristo, túsaá de tatā Abraham cúu ndija ndá nú, de nīhīn nū maá tāhvī jā ní nquee yuhú yā.