9
Jā ní ntají yā ndihúxī ūū dē cuānacani dē tūhun
(Mt. 10.5‑15; Mr. 6.7‑13)
De nī nastútú Jesús ndihúxī ūū tēe scuáha jíín yā, de nī nsāhá yā jā cundiso tíñú dē de coo poder dē jā tavā dē ndá tāchī inī nchivī, jíín jā nasāhá vāha dē nchivī cúhū.
De nī ntají yā ndá dē jā nacani dē tūhun nāsa tátúnī Yāā Dios, jíín jā nasāhá vāha dē nchivī cúhū.
De nī ncāhān yā jíín dē: Mā cuīsó nú jā cuetíñú nú ichi, ni garrote, ni ñunu, ni stāā, ni xūhún. De quīhīn nū jíín iin-ni camisa, de mā cuīsó nú incā.
De nā-ni vehe quīvi ndá nú, de ñúcuán cundeē nū jondē quee tucu nú quīhīn nū incā ñuū.
De tú iin ñuū nduú jétáhví ji ndóhó, de quee ndá nú ñúcuán, de scóyo nú tīcāchāā jēhē nū, chi suu cúu jā stéhēn nū jā íyó cuāchi ji jāá nduú ní jétáhví ji, ncachī yā.
De nī nquee ndá dē cuāhān dē, nī jicó núu dē ndācá ñuū. De nī nacani dē tūhun vāha nāsa scácu Yāā Dios nchivī, de nī nasāhá vāha dē nchivī cúhū.
Jā ní jīhī Juan tēe scuénduté
(Mt. 14.1‑12; Mr. 6.14‑29)
De Herodes, tēe cúu gobernador, nī nīhīn dē tūhun ndācá tiñu jā sáhá Jesús. De nī ncunēhén inī dē, chi jáni inī sava nchivī cáhān ji jā Juan nī natecū dē.
De sava cā nchivī cáhān jā ní nenda Elías, tēe nī nacani tūhun Yāā Dios janahán. De sava cā ji cáhān jā ní natecū incā tēe nī nacani tūhun Yāā Dios janahán.
De nī ncāhān Herodes: Juan chi nī ndacu nī jā tēhndē xīnī dē. ¿Túsaá de nā tēe cúu yáhá jā níhīn ni tūhun jā sáhá dē cuāhā tiñu ñáhnú? ncachī dē. De nī nducú dē modo nāsa cunī dē nūū Jesús.
Jā ní scájī yā ūhūn mil tēe
(Mt. 14.13‑21; Mr. 6.30‑44; Jn. 6.1‑14)
10 De nī nenda ndá tēe cúu apóstol jā ní ntají yā dē nī nacani dē tūhun. De nī ncachī ndá dē nūū yā ndācá tiñu jā ní nsāhá dē. De nī jeca yā ndá dē cuāhān sīín yā jíín dē iin lugar nūū nduú nchivī, ñatin ñuū Betsaida.
11 De nī jinī ndá nchivī, de suni cuāhān ndá ji. De nī jetáhví yā ji, de nī nacani yā tūhun nāsa tátúnī Yāā Dios, de nī nasāhá vāha yā nchivī cúhū.
12 De tá cuāñini, de nī nquenda ndihúxī ūū apóstol, de nī ncāhān dē jíín yā: Tají ní nchivī cuāhā yáhá ná quíhīn ji ndācá ñuū jíín ndācá rancho ñatin yáhá, de nducú ji nūū quendōo ji de cueen ji jā cajī ji, chi nduú nā cuá īyó yáhá, ncachī ndá dē.
13 De nī ncāhān Jesús: Cuāha ndá máá nú jā cajī ji, ncachī yā. De nī ncāhān ndá dē: Nduú ná névāha sá, chi ūhūn-ni stāā jíín ūū-ni tiacá. De vísō tú quīcuēen sá stāā cajī ndihi nchivī cuāhā yáhá, de ni mā cūú, ncachī dē.
14 Chi íyó tá ūhūn mil tēe. De nī ncāhān yā jíín ndá tēe scuáha: Cāhān ndá nú jíín nchivī jā ná cúndeē sīín cincuenta cincuenta ji, ncachī yā.
15 De súcuán nī nsāhá ndá dē, de nī jēcundeē ndihi nchivī.
16 De nī nquehen yā ndihúhūn stāā jíín ndúū tiacá ñúcuán, de nī nūcūndēhé yā ichi andiví, de xihna cā nī nacuetáhví yā nūū Tatá yā. De nī scuáchi yā, de nī jēhe yā nūū ndá tēe scuáha jíín yā, de nī nsajī dē nūū ndá nchivī cuāhā.
17 De ndiviī ji nī nchajī, de nī ndahā chījin ji. De nī nastútú ndá dē pedazo jā ní nquendōo, de nī nchitú ūxī ūū tīcá.
Jā ní ncachī Pedro jā Jesús cúu Cristo
(Mt. 16.13‑19; Mr. 8.27‑29)
18 De iin quīvī nī ncusíín Jesús, jícān táhvī yā, de maá-ni ndá tēe scuáha jíín yā íyó dē jíín yā. De nī jīcā tūhún yā ndá dē: De nduhū, ¿ní iin cúu nī cáchī ndá nchivī?
19 De nī ncāhān ndá dē: Sava ji cáhān jā cúu ní Juan, tēe jā ní scuénduté. De sava cā ji cáhān jā cúu ní Elías, tēe nī nacani tūhun Yāā Dios jondē janahán. De sava cā ji cáhān jā cúu ní incā tēe nī nacani tūhun yā, de nī natecū dē, ncachī ndá dē.
20 Ñúcuán de nī jīcā tūhún yā dē: De ndá máá nú, ¿ní iin cúu nī cáchī ndá nú? De nī ncāhān Pedro: Maá ní cúu Cristo, Yāā jā ní ntají Yāā Dios, ncachī dē.
Jā ní ncachī tūhun Jesús jā cuū yā
(Mt. 16.20‑28; Mr. 8.30–9.1)
21 Ñúcuán de nī ndacu nīhin yā nūū ndá dē jā má cāchí dē tūhun yáhá nūū ni iin nchivī.
22 De nī ncāhān yā: Nduhū, Yāā nī nduu tēe, cánuú jā ndoho ndasí nī. De ndá tēe ñáhnú jíín ndá sūtū cúñáhnú jíín ndá tēe stéhēn ley janahán, squéne yichī dē nduhū. De cahnī dē nduhū, de nūū únī quīvī de natecū ni, ncachī yā.
23 Ñúcuán de nī ncāhān yā jíín ndihi dē: Nā-ni nchivī tú cúnī ji cuniquīn ji nduhū jā scuáha nī ji, de ná cásī ji jā cúnī maá ji, de ná cúniquīn ji nduhū ndācá quīvī, de cuāha ji tūhun cundoho ji tūndóhó jā síquī ni, vísō ná cúū ji.
24 Chi tú ní nchivī cúnī ji cācu ji nūū tūndóhó jā quiji nūū ji jā síquī nduhū, túsaá de tānū tāhvī ji níí cání. De tú ní nchivī vísō ná cúū ji jā síquī nduhū, sochi cutecū ji níí cání.
25 ¿Chi ní cuetíñú vísō ná cúndeé nchivī nīhīn ji níí ñayīví, de tú quīvi ji nūū tānū tāhvī ji?
26 Chi tú nā-ni nchivī cúcanoō ji jā síquī nduhū, Yāā nī nduu tēe, jíín sīquī tūhun cáhān ni, suni súcuán cucanoō ni jā síquī maá ji, quīvī nenda nī. De quīvī ñúcuán chi viī ndasí cuñáhnú nī, tá cúu nūū cúñáhnú Tatá nī, de suni cúñáhnú ndācá ángel ndoo yā sáhá yā.
27 De ndāā cáhān ni jíín ndá nú jā sava tēe íyó yáhá, mā cúū dē chi jondē cunī dē nāsa tátúnī Yāā Dios jíín poder yā, ncachī yā.
Jā tucu nī nduu yā
(Mt. 17.1‑8; Mr. 9.2‑8)
28 Ñúcuán de tá ūnā quīvī jā ní ncāhān yā ndá tūhun yáhá, de nī ncaa yā iin yucu, cuācācān táhvī yā. De Pedro jíín Jacobo jíín Juan cuāhān ndá dē jíín yā.
29 De juni jícān táhvī yā, de tucu nī nduu yā, de sahma yā nī nduyaa ndasí, de jéndūtē.
30 Ñúcuán de nī nquenda ūū tēe, nátúhún dē jíín yā, de cúu dē Moisés jíín Elías, tēe jā ní īyo janahán.
31 De viī ndasí jéndūtē níí tēe ñúcuán, de cáhān ndúū dē jíín yā sīquī jā ní ncuñatin jā cuū yā Jerusalén.
32 De Pedro jíín ndúū cā tēe íyó jíín dē, jíhī ndasí dē māhná, sochi nduú ní nquíxīn dē. De nī jinī ndá dē jā viī jéndūtē maá yā jíín ndúū tēe íñí jíín yā.
33 De tá nī ncujiyo-ni ndúū tēe ñúcuán nūū yā, de nī ncāhān Pedro jíín yā: Maestro, nācā vāha jā íyó ndá sá yáhá. De ná sáhá ndá sá ūnī vehe ramádā, iin cuu maá ní, de incā cuu Moisés, de incā cuu Elías, ncachī dē. De nduú sáhá dē cuenta nā cuá cúu jā cáhān dē.
34 De juni cáhān dē súcuán, de nī nquiji iin vīcō nūhún, de nī jasī-ni nūū ndá dē. De nī nchūhú ndá dē jā íyó dē chījin vīcō nūhún.
35 De nūū vīcō ñúcuán nī ncāhān iin tūhun: Yáhá cúu Sēhe nī jā mānī ndasí nī jíín. De cunini ndá nú tūhun cáhān yā, ncachī.
36 De tá nī ncuu nī ncāhān tūhun ñúcuán, de mátúhún-ni cā Jesús íñí yā nūū ndá dē. De nduú ní ncáhān cuitī cā ndá dē, de ndá quīvī ñúcuán nduú ní ncáchī dē nūū ni iin jā súcuán nī jinī dē.
Jā ní nasāhá vāha yā iin sūchí ñúhún tāchī inī
(Mt. 17.14‑21; Mr. 9.14‑29)
37 De quīvī téēn nī nuu yā jíín ndá dē yucu. De cuāhā nchivī nī jētahān ji yā.
38 De māhñú nchivī cuāhā nī ncana jee iin tēe: Maestro, jícān táhvī sá nūū ní jā cūndēhé ní sēhe yií sá, chi mátúhún ji-ni íyó nūū sá.
39 De maá-ni jā sáhá xēēn tāchī jíín ji, de cána cóhó ji sáhá, de jáhnī yīhí ji, de jée tīñū yuhú ji. De sndóho ji, de ūhvī ndasí siáā ji.
40 De nī ncāhān ndāhví sá jíín ndá tēe scuáha jíín ní jā ná távā dē tāchī, de nduú ní ncúu sāhá dē, ncachī dē.
41 Ñúcuán de nī ncāhān Jesús: Nchivī nīhin ndasí inī cúu ndá nú, chi nduú cándíja nú jā cuu nduvāha ji. ¿Nāsaa cā quīvī cundeē ni jíín ndá nú jā cuandeé inī ni jíín nú? Cuáquēhen sēhe nú ná quíji ji, ncachī yā.
42 De juni vāji ji nūū yā, de nī jicó cáva ji nūū ñūhún nī nsāhá tāchī, de nī jahnī yīhí ji. De nī ncāhān xēēn Jesús nūū tāchī, de nī nasāhá vāha yā sūchí ñúcuán, de nī nasiáha yā ji nūū tatá ji.
43 De ndiviī nchivī nī nsāhvi inī ji nī jinī ji jā ñáhnú ndasí tiñu sáhá Yāā Dios.
Jā ní ncāhān tucu yā jā cuū yā
(Mt. 17.22‑23; Mr. 9.30‑32)
De juni sáhvi inī ji ndéhé ji ndācá tiñu jā ní nsāhá Jesús, de nī ncāhān yā jíín ndá tēe scuáha jíín yā:
44 Chuhun vāha inī nū tūhun cáhān ni yáhá, de mā náā inī nū, chi nduhū, Yāā nī nduu tēe, nastúu ji nduhū jā quīvi nī ndahá ndá tēe xēēn.
45 Sochi nduú ní jícūhun inī ndá dē jā ní ncāhān yā, chi nduú ní ncúu cuitī jīcūhun inī dē. De nī nchūhú ndá dē cātūhún dē yā sīquī tūhun jā ní ncachī yā.
Ní nchivī cúu jā cúñáhnú cā
(Mt. 18.1‑5; Mr. 9.33‑37)
46 Ñúcuán de ndá tēe scuáha jíín yā nī nquijéhé dē cáhān dē sīquī ní iin dē cúñáhnú cā.
47 De nī jinī Jesús jā súcuán jáni inī ndá dē. De nī ntiin yā ndahá iin sūchí lúlí, de nī jani yā ji xiín yā.
48 De nī ncāhān yā jíín ndá dē: Nā-ni nchivī tú jā síquī nduhū jétáhví ji sūchí lúlí yáhá, de nduhū jétáhví ji. De nchivī jā jétáhví nduhū, suni jétáhví ji Yāā jā ní ntají nduhū vāji nī. De nchivī núu cā māhñú ndá nú, suu ji cúñáhnú cā, ncachī yā.
Nchivī jāá nduú cáhān sīquī yā, íñí ji jíín yā
(Mr. 9.38‑40)
49 Ñúcuán de nī ncāhān Juan: Maestro, nī jinī ndá sá iin tēe jā jíín síví ní távā dē tāchī inī nchivī. De nī jasī ndá sá jā sáhá dē, chi nduú jíca dē jíín ó, ncachī dē.
50 De nī ncāhān Jesús jíín dē: Mā cásī nū jā sáhá dē, chi tēe jāá nduú cáhān contra sīquī ō, íñí dē jíín ó, ncachī yā.
Jā ní ncāhān yā nūū Jacobo jíín Juan
51 De nī ncuñatin quīvī jā quínohōn yā andiví, de nī jani téyíí inī yā jā quíhīn yā Jerusalén.
52 De nī ntají yā sava tēe nī jēcōsō nūú dē jíín tūhun jā váji yā. De cuāhān ndá dē iin ñuū Samaria tácua nducú dē nūū quendōo yā.
53 Sochi nchivī Samaria nduú ní jéhe ji vehe ndōo yā, chi nī jinī ji jā jondē Jerusalén quīhīn yā.
54 De Jacobo jíín Juan, ndúū tēe scuáha jíín yā, nī jinī dē jā súcuán cúu, de nī ncāhān dē jíín yā: Señor, ¿á cúnī ní jā ndacu ó tiñu jā quiji ñuhūn ichi andiví, de naā nchivī yáhá, tá cúu nūū ní nsāhá Elías, tēe nī nacani tūhun janahán? ncachī dē.
55 Ñúcuán de nī ndicó cóto Jesús nūū ndúū dē, de nī ncāhān yā nūū dē: Nduú jínī ndá nú nā nūū vāji tūhun cáhān nū.
56 Chi nduhū, Yāā nī nduu tēe, nduú vāji nī jā snáā ni nchivī, chi sa vāji nī jā scácu nī nchivī, ncachī yā. Sá de cuāhān yā jíín ndá dē incā ñuū.
Tūhun nchivī jā cúnī ji cuniquīn ji yā
(Mt. 8.19‑22)
57 De juni jíca ndá dē jíín yā ichi, de nī ncāhān iin tēe jíín yā: Señor, cuniquīn sá ní cōhōn ní-ni cúu nūū quíhīn ní, ncachī dē.
58 De nī ncāhān Jesús jíín dē: Ndācá xúncuii chi íyó yavī cava tī, de ndá saā suni íyó tacā tī. Sochi maá nī, Yāā nī nduu tēe, nduú nūū cūsūn ni, ncachī yā.
59 De nī ncāhān yā jíín incā dē: Cuniquīn nduhū ná cóhōn. De nī ncāhān dē: Señor, cundetu ní de ná quíchuhū sá tatá sá xihna cā, ncachī dē.
60 De nī ncāhān Jesús jíín dē: Sndóo ndá ndīyi, ná chúhū ndá cā ndīyi, chi ndīyi cúu ndá nchivī jāá nduú cándíja. De maá nú, chi quīhīn nū nacani nú tūhun nāsa tátúnī Yāā Dios, ncachī yā.
61 Ñúcuán de suni nī ncāhān incā dē: Señor, cúnī sá cuniquīn sá ní, de cuāha ní tūhun jā xihna ná quícāhān sá jíín nchivī vehe sá, ncachī dē.
62 De nī ncāhān Jesús jíín dē: Tú nā-ni tēe quijéhé dē cuniquīn dē nduhū, de tú maá-ni jā nácani cuécá inī dē sīquī ndācá jā ní sndóo dē, túsaá de cúu dē tá cúu iin tēe sátíñú jíín arado, de jícó cóto dē ndéhé dē ichi véhe dē. Túsaá de nsūú tēe vāha cúu dē jā cuniquīn dē nduhū sīquī tiñu tátúnī Yāā Dios, ncachī yā.