17
Xēēn coo sīquī nchivī jā squívi táhán nūū cuāchi
(Mt. 18.6‑7, 21‑22; Mr. 9.42)
De nī ncāhān Jesús jíín ndá tēe scuáha jíín yā: Maá-ni íyó jā ndúcú squívi nchivī nūū cuāchi. De nācā xēēn cundoho nchivī jā squívi táhán nūū cuāchi.
Vāha cā de tú ní núhnī iin yōsó cáhnú sūcūn ji, de quēe ji chījin ndute mar, nsūú cā jā squívi ji iin sūchí lúlí yáhá nūū cuáchi.
Coto má sāhá ndá nú súcuán túsaá. De tú táhán nú sáhá dē cuāchi sīquī nū, de cāhān nū nūū dē. De tú nacani inī dē, de cune cáhnú inī nū nūū dē.
De tú ūjā vuelta sáhá dē cuāchi sīquī nū jā iin quīvī, de tú ūjā vuelta nácani inī dē de cáhān dē jíín nú jā cune cáhnú inī nū chi mā sāhá cā dē, cáchī dē, de cánuú cune cáhnú inī nū nūū dē, ncachī yā.
Jā cúñáhnú ndasí tūhun cándíja
De ndá tēe cúu apóstol nī ncāhān dē jíín Jētohō ō: Sāhá ní jā ná cándíja nīhin cā ndá sá jā sāhá Yāā Dios jā jícān sá nūū yā, ncachī dē.
De nī ncāhān Jētohō ō jíín ndá dē: Tú candíja ndá nú vísō iin lulī-ni, tá cúu iin niquin yuvā mostaza jā lulí-ni, de cuu cachī nū jā tiūhndú yáhá ná quée de nūcūhun jondē nūū mar, de coo tá cúu nūū cáchī nū.
Jā ná squíncuu vāha ó nūū yā
Tú ní iin nú íyó mozo jā jítu dē á jā scájī dē ndá quiti nú, de tá nenda dē vehe nú jā ní jēhēn dē yucu, de nduú cáhān nū jíín dē jā cundeē dē cajī dē stāā.
Chi sa cáhān nū: Sāhá nú ndeyu cuxíní nī, de cani nú cōhō ni. De tá nī ncuu nī nchajī ni nī jihi nī, sá de cajī maá nú coho nú, cáchī ndá nú.
De cáchī ndá nú jāá nduú cánuú nacuetáhví nú nūū mozo tá nī nsāhá dē tiñu jā ní ndacu nú, chi jā cánuú sāhá dē cúu.
10 De saá-ni ndá máá nú, cúu nú mozo Yāā Dios. De tú nī squíncuu nú ndācá tiñu jā ní ndacu yā nūū nū, de cachī nū: Nduú cánuú nacuetáhví yā nūū ni, chi súcuán cánuú jā squíncuu nī, cachī nū, ncachī yā.
Jā ní nasāhá vāha yā ūxī tēe ndóho cuēhē stéhyū
11 De ñúhún Jesús ichi cuāhān yā ciudad Jerusalén, de nī nchāha yā cuāhān yā māhñú región Samaria jíín Galilea.
12 De nī jīnū yā iin ñuū, de ūxī tēe ndóho cuēhē stéhyū nī nquenda dē, de jícá nī jencuiñī dē.
13 De nī ncana jee ndá dē: Jesús, Maestro, cundáhví inī ní ndá sāán, ncachī dē.
14 De tá nī jinī Jesús nūū ndá dē, de nī ncāhān yā: Cuáhán ndá nú de stéhēn nū maá nú nūū ndá sūtū jā ní nduvāha nú, ncachī yā. De juni cuāhān ndá dē de nī nduvāha dē-ni.
15 Ñúcuán de iin dē nī ndicó cóo dē nūū Jesús, de nácana jee dē, nácuetáhví dē nūū Yāā Dios jā ní nduvāha dē.
16 De nī jēcuīñī jītí dē nūū yā, de nī ntuu dē nūū dē nūū ñūhún, de nī nacuetáhví dē nūū yā. De tēe Samaria cúu dē.
17 De nī ncāhān Jesús: ¿A nsūú ndihúxī dē nī nduvāha? De īīn cā dē, ¿nūcu nduú ní ndícó dē jā nacuetáhví dē?
18 ¿A mátúhún-ni tēe ñuū jīcá yáhá cúu jā ní ndicó jā nacuetáhví dē nūū Yāā Dios?
19 De nī ncāhān yā jíín dē: Nacuiñī de quīnohōn nū. Chi nī ncandíja nú jā cuu nasāhá vāha nī ndóhó, de jā suu cúu jā ní nduvāha nú, ncachī yā.
Nāsa coo quīvī tá nenda yā jā tatúnī yā
(Mt. 24.23‑28, 36‑41)
20 De ndá tēe fariseo nī jīcā tūhún dē Jesús nā quīvī quijéhé jā tatúnī Yāā Dios inī ñayīví. De nī ncāhān yā jíín dē: Mā quījí nijīn jā tatúnī Yāā Dios.
21 Ni mā cūú cachī nchivī: Cūndēhé chi yáhá ndéē yā jā tátúnī yā, á: Ñúcuán ndéē yā, cachī ji. Chi ja tátúnī Yāā Dios māhñú ndá nú, ncachī yā.
22 Ñúcuán de nī ncāhān yā jíín ndá tēe scuáha jíín yā: Quiji tiempo jā cuu ndasí inī nū cūndēhé nú nūū nduhū, Yāā nī nduu tēe, de mā cūní ndá nú.
23 De cāhān nchivī jíín nú: Yáhá ndéē yā, á: Ñúcuán ndéē yā, cachī ji. De mā quíndēhé ndá nú, ni mā cúniquīn nū ji.
24 Chi tá cúu nūū sáhá taja jā jéndūtē iin lado andiví de nátūu jondē incā lado, de suni súcuán coo quīvī jā nenda nduhū, Yāā nī nduu tēe, chi ndihi nchivī cunī.
25 Sochi cánuú jā xihna cā cundoho xēēn ni, de nchivī íyó mitan chi squéne yichī ji nduhū.
26 De tá cúu nūū ní ncuu ndá quīvī jā ní īyo Noé, suni súcuán coo quīvī nenda nduhū, Yāā nī nduu tēe.
27 Chi quīvī ñúcuán nī nchajī ndá ji, nī jihi ji, nī ntandāhá ji, nī jēhe ji sēhe síhí ji jā tandāhá, jondē nī nquenda quīvī jā ní nquīvi Noé inī barco cāhnú jā nání arca. De nī ncuun sāvī xéēn, de nī ndaa ndute de nī jīhī ji.
28 De suni súcuán nī ncuu quīvī tá nī īyo Lot. Nī nchajī ji, nī jihi ji, nī jeen ji, nī yīcó ji, nī jaquīn ji itū, nī nsāhá ji vehe.
29 De quīvī jā ní nquee Lot inī ñuū Sodoma cuāhān dē, de nī ncuun ñuhūn jíín azufre ichi andiví, de nī snáā ndihi nchivī.
30 De suni súcuán coo quīvī jā nenda nduhū, Yāā nī nduu tēe.
31 De quīvī ñúcuán de nchivī ndéē yātā vēhé, de ndatíñú ji ñúhún inī vehe, cáhān ni jíín ji jā má ndívi ji naquehen ji, chi cánuú cunu ñamā ji jā cācu ji. De saá-ni nchivī satíñú nūū itū, mā quínohōn ji vehe ji jā naquehen ji ndatíñú ji.
32 De nūcūhun inī nū nāsa nī ndoho ñasíhí Lot jā ní jīhī ña.
33 De tú ní nchivī cúnī ji cācu ji nūū tūndóhó jā quiji nūū ji jā síquī nduhū, túsaá de tānū tāhvī ji níí cání. De tú ní nchivī vísō ná cúū ji jā síquī nduhū, túsaá de cutecū ji níí cání.
34 De cáhān ni jíín ndá nú jā quīvī nenda nī de cūsūn ūū tēe nūū iin jīto jacuáā, de iin dē naquehen nī, de incā dē ndōo, chi nduú ní ncándíja dē.
35 De coo ūū ñahan jā ndico cáhnú, de iin ña naquehen nī, de incā ña ndōo.
36 De ūū tēe satíñú dē nūū itū, de iin dē naquehen nī, de incā dē ndōo, ncachī yā.
37 De jā ní jini ndá dē tūhun yáhá, de nī jīcā tūhún dē yā: Señor, ¿ní cúu nūū coo súcuán ndācá jā ní ncāhān ní? ncachī dē. De nī ncāhān yā jíín dē: Tá cúu nūū cútútú ndá tiōcó ní-ni cúu nūū cáá quiti jā ní jīhī, suni súcuán coo ndācá jā ní ncāhān ni, ní-ni cúu nūū íyó nchivī.