24
Jā ní natecū Jesús
(Mt. 28.1‑10; Mr. 16.1‑8; Jn. 20.1‑10)
De nehēn ndasí quīvī domingo de nī jēhēn ndá ñahan ñúcuán nūū yíyuhū Jesús, de née ña ndá perfume jíín aceite jā ní nsāhá tūha ña. De suni cuāhān sava cā ñahan jíín ña.
De tá nī nquenda ndá ña, de nī jinī ña ja nī ncujiyo yūū jā ndásī yuhú yávī ndīyi.
De nī nquīvi ndá ña yavī, de nduú cā ní jínī ña yiqui cúñu Jētohō ō Jesús.
De nī ncunēhén inī ña ndéhé ña jāá nduú cā ndīyi. Sá de nī jinī ña ūū ángel Yāā Dios jā cáá tá cáá tēe, nī jēcuīñī yā xiín ña, de ñúhún yā sahma jā jéndūtē.
De nī nchūhú ndasí ndá ña, de nī jīquindeyi ña nūū ñūhún. De nī ncāhān ndúū ángel ñúcuán jíín ña: ¿Nūcu sa nūū yíyuhū ndīyi nánducú ndá nú Yāā técū?
Nduú cā yā yáhá, chi ja nī natecū yā. De nūcūhun inī ndá nú nāsa nī ncāhān yā jíín nú tá nī īyo cā yā jíín nú región Galilea.
Chi nī ncachī yā jā maá yā, Yāā nī nduu tēe, cánuú natūu yā nūū ndá tēe íyó cuāchi, jā tiin dē yā cahnī dē yā yīcā cruz, de nūū únī quīvī de natecū yā, ncachī ndúū ángel.
Ñúcuán de nī nūcūhun inī ña ndá tūhun jā ní ncāhān Jesús.
De nī nquee ndá ña nūū ní nchiyuhū yā, de cuānohōn ña. De nī nacani ña ndācá tūhun yáhá nūū ndihúxī iin apóstol jíín nūū ndá cā dē.
10 De ndá ñahan jā ní nacani tūhun yáhá nūū ndá tēe apóstol, cúu ña María ñuū Magdala, jíín Juana, jíín María naná Jacobo, jíín sava cā ña.
11 Sochi ndá tēe apóstol chi jáni inī dē jā tūhun naā cúu jā cáhān ña, de nduú ní ncándíja dē.
12 De vísō súcuán de nī nquee Pedro, de jínu dē cuāndēhé dē nūū ní nchiyuhū yā. De nī jito nihni dē inī yavī, de nī jinī dē jā maá-ni cā sahma cuijín cáá. De cuānohōn dē vehe dē, de sáhvi inī dē nī jinī dē jāá nduú cā yā.
Jā ní natúhún yā jíín ūū dē ichi cuáhān Emaús
(Mr. 16.12‑13)
13 De suu quīvī ñúcuán cuāhān ūū táhān dē iin ñuū nání Emaús, jā née tá ūxī iin kilómetro jíín ciudad Jerusalén.
14 De nátúhún ndúū dē sīquī ndācá tiñu jā ní ncuu ñúcuán.
15 De juni nátúhún dē de jícā tūhún táhán de, de maá Jesús nī ncuñatin yā yātā dē, de jíca yā cuāhān yā jíín dē.
16 De nī nsāhá jíín dē jāá nduú ní nácunī dē yā vísō ndéhé dē nūū yā.
17 De nī ncāhān yā jíín dē: ¿Nā tūhun cúu jā nátúhún ndúū nū juni jíca nú? ¿De nājēhē cúu jā cúcuécá inī nū? ncachī yā.
18 De iin dē jā nání Cleofas nī ncāhān jíín yā: Ndihi cuitī nchivī jínī ji ndācá tiñu jā ní ncuu inī Jerusalén ndá quīvī yáhá. ¿De á mátúhún-ni ní cúu jā ní nquenda ní yáhá jāá nduú jínī ní nā cuá cúu jā ní ncuu? ncachī dē.
19 De nī jīcā tūhún yā dē: ¿De nā cuá cúu jā ní ncuu? ncachī yā. De nī ncāhān ndúū dē jíín yā: Jesús tēe ñuū Nazaret, nī nacani yā tūhun Yāā Dios, de jíín poder Yāā Dios nī nsāhá yā ndá tiñu ñáhnú de nī nacani yā tūhun, nī jinī Yāā Dios jíín ndá nchivī.
20 De ndá sūtū cúñáhnú jíín ndá tēe cúñáhnú nūū sá, nī nastúu ndá dē yā nūū ndá tēe Roma, de nī nsāhá ndāā ndá tēe ñúcuán jā cuū yā yīcā cruz.
21 De ndá máá sá chi nī ñūhun inī sá jā maá yā scácu nchivī nación maá sá Israel nūū nchivī Roma nícu. De sīquī ndá tiñu yáhá, de íyó incā tūhun. Chi mitan ja íyó ūnī quīvī jā ní jīhī yā.
22 De sava ñahan jā jínī tāhán sá jíín, nī nacani ña iin tūhun jā sáhvi ndasí inī sá, chi nī ncachī ña jā ní natecū yā. Chi nehēn ndasí nī jēhēn ndá ña yavī ndīyi ñúcuán.
23 De nduú cā ní jínī ña yiqui cúñu yā. De nī nenda ndá ña nūū ndá sá, de nī ncachī ña jā ní jinī ña ūū ángel Yāā Dios nī nquenda nūū ña, de nī ncachī ángel jā ní natecū Jesús.
24 Sá de nī jēhēn sava táhán sá yavī ndīyi, de nī jinī dē jā súcuán íyó tá cúu nūū ní ncāhān ndá ña, sochi nduú ní jínī cuitī ndá dē nūū yā, ncachī ndúū dē.
25 Ñúcuán de nī ncāhān maá yā jíín dē: Tēe jāá nduú jícūhun cuitī inī cúu ndúū nū. Nācā ūhvī cándíja nú ndācá tūhun Cristo jā ní ncāhān ndá tēe nī nacani tūhun Yāā Dios janahán.
26 ¿A nduú cánuú jā súcuán ndoho Cristo ndācá tūndóhó yáhá, de sá de quīnohōn yā nūū viī ndasí nduñáhnú yā? ncachī yā.
27 De nī nacani cájí yā ndá tūhun jā yósō nūū tutū īī jā cáhān sīquī maá yā. De nī nquijéhé yā jíín tūhun jā ní ntee Moisés, de nī ncāhān cā yā tūhun jā ní ntee ndá cā tēe nī nacani tūhun yā janahán.
28 De tá nī jīnū ndá dē ñuū nūū cuáhān dē, de Jesús nī nsāhá yā-ni jā quíhīn cā yā.
29 De nī ndeē tuu ndúū dē yā, nī ncāhān dē jíín yā: Ndōo ní vehe sá, chi ja nī ñini de ja ñatin cuaā, ncachī dē. Ñúcuán de nī nquīvi yā jā quendōo yā jíín dē.
30 De tá nī jēcundeē yā nūū mesa jā cajī yā jíín dē, de nī nquehen yā stāā, de nī nacuetáhví yā, de nī scuáchi yā, de nī jēhe yā nūū ndúū dē.
31 De jā sáhá yā súcuán, de modo jā ní nune tīnūú dē, de nī nacunī dē yā. De nī ndoñúhún yā-ni nūū dē cuāhān yā.
32 De nī ncāhān ndúū maá dē: Jāndáā jā ní ncusiī ndasí inī ō tá nī nacani yā tūhun nūū ō ichi, de nī ncachī tūhun cájí yā nāsa cáhān tutū īī, ncachī dē.
33 Ñúcuán de ñamā nī naquehen ndúū dē ichi cuānohōn dē Jerusalén. De nī naquetáhán dē jíín ndihúxī iin apóstol, íyó tútú dē jíín sava cā táhán dē.
34 De nī ncāhān ndá tēe íyó tútú: Jāndáā ndija jā ní natecū Jētohō ō, de nī nenda nijīn yā nūū Simón, ncachī ndá dē.
35 Sá de ndúū tēe ñúcuán nī nacani dē tūhun nāsa nī nquetáhán dē jíín yā ichi, jíín nāsa nī nacunī dē yā tá nī scuáchi yā stāā.
Jā ní nenda yā nūū ndá tēe scuáha jíín yā
(Mt. 28.16‑20; Mr. 16.14‑18; Jn. 20.19‑23)
36 De juni súcuán cáhān cā dē ndá tūhun yáhá, de nī jēcuīñī ndeē-ni maá Jesús māhñú ndá dē. De nī ncāhān yā jíín dē: Coo ndeé coo siī inī ndá nú, ncachī yā.
37 De nī nchūhú ndasí ndá dē nī jinī dē yā, chi nī jani inī dē jā ánō cúu yā.
38 De nī ncāhān yā jíín ndá dē: ¿Nūcu yúhú ndá nú, de nūcu jáni síquí inī nū súcuán?
39 Cūndēhé ndahá nī jíín jēhē ni, de cunī nū jā maá nī cúu. Tiin nduhū de cunī nū, chi iin ánō nduú névāha cūñu ni yiqui tá cúu nūū ndéhé nú jā névāha maá nī, ncachī yā.
40 De tá nī ncāhān yā súcuán, de nī stéhēn yā ndahá yā jíín jēhē yā nūū ní nchīhi ndūyu cāa.
41 De ndasí nī ncusiī inī ndá dē, de sáhvi inī dē. Sochi ncháha ca candíja vāha dē jā maá yā cúu. De nī ncāhān yā jíín ndá dē: ¿A névāha nú jacū jā cajī ni yáhá? ncachī yā.
42 Ñúcuán de nī jēhe ndá dē iin pedazo tiacá táví jíín iin yōcō jā ñúhún ndūxi.
43 De nī nquehen yā, de nī nchajī yā nūū ndá dē.
44 De nī ncāhān yā jíín dē: Ndācá jā ní ndoho nī cúu jā ní ncāhān ni tá nī īyo nī jíín ndá nú saá, jā cánuú quee ndaā ndācá tūhun nī jā yósō nūū tutū ley Moisés, jíín nūū tutū ndá cā tēe nī nacani tūhun Yāā Dios, jíín nūū tutū salmo, ncachī yā.
45 De nī nacune yā jāá ntúnī ndá dē, tácua cuu jīcūhun inī dē jā cáhān tutū īī.
46 De nī ncāhān yā: Súcuán yósō nūū tutū jā súcuán cánuú cundoho nduhū jā cúu nī Cristo, de nūū únī quīvī de natecū ni.
47 De cūtē nuu tūhun nī jā cánuú nacani inī nchivī jā sndóo ji cuāchi ji, tácua cune cáhnú inī Yāā Dios nūū cuáchi ji. De Jerusalén quijéhé cūtē nuu tūhun yáhá, de quīhīn nūū nchivī ndācá nación.
48 De ndá máá nú cúu tēe jā nacani tūhun sīquī ndācá jā ní jinī nū.
49 De tetíñú nī Espíritu Santo quiji yā nūū ndá nú, tá cúu nūū ní nquee yuhú Tatá nī. De quendōo ndá nú Jerusalén cundetu nú jondē nīhīn nū poder Espíritu Santo jā quiji jondē andiví, ncachī yā.
Jā ní ndaa yā cuānohōn yā andiví
(Mr. 16.19‑20; Hch. 1.9‑11)
50 Ñúcuán de nī nquee yā Jerusalén cuāhān yā jíín ndá dē jondē ñuū Betania. De nī nanee yā ndúū ndahá yā, de nī jīcān táhvī yā jēhē ndá dē.
51 De juni jícān táhvī yā jēhē dē, de nī ncujiyo yā-ni nūū ndá dē, nī ndaa yā cuānohōn yā andiví.
52 De ndá máá dē chi nī nchiñúhún dē yā. Sá de cuānohōn dē Jerusalén, de cúsiī ndasí inī dē.
53 De níní íyó ndá dē inī templo, jícān táhvī dē de nácuetáhví dē nūū Yāā Dios. De nī ncuu. Amén.