7
Té Těvá xǎhaⁿ‑dě sá ñà túú cuěchi‑dé
Te ní xáhaⁿ dǔtú cúnùu‑gá xii‑dé:
—¿Ndáá tnúhu càháⁿ‑güedé cuèndá‑n‑ǎⁿ? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.
Te té Těvá ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé:
—Nchòhó cue ñaní tnáhà‑í ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu sacuéhé, cundedóho‑ndo ɨ̀ɨⁿ tnúhu na càháⁿ‑í‑a. Yá Ndiǒxí ío cùnuu‑gá, te ní cáháⁿ ndɨhɨ‑gá ndíi Àbrahám nàcióⁿ Mesopòtamiá cútnàhá vátá quɨ̀hɨ́ⁿ‑gá ndíi cundecu ndíi ñuú Hàrán. Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii ndíi: “Daña‑n nchàa ñaní tnáhá‑n, te daña‑n ñùhu‑n, te quɨ́hɨ́ⁿ‑n ɨ̀ɨⁿ xichi núú dánèhé ñáhà‑í cundecu‑n”, duha ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii ndíi Àbrahám. Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii ndíi Àbrahám, te ní ndee ndíi ñuú Càldeá, te cuáháⁿ ndíi cundecu ndíi ñuú Hàrán. Te sátá nǐ xíhí tǎtá ndǐi, te ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí quixi ndíi cundecu ndíi núú ndécú‑ó vìtna. Te Yá Ndiǒxí ñá túú ní sǎñaha‑gǎ ni lùha ñuhu cuu cuendá ndíi núú nǐ xíndecu ndíi. Te ní xáhaⁿ ndǎá Yǎ Ndiǒxí xii ndíi sá cuǎñaha‑gǎ ñuhu cuu cuèndá ndíi, te na cùú ndíi, te ndóo ndɨhɨ nchaa ñaní tnáhá ndǐi cacu túu ndéé cuèé‑gá. Te ducaⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ cuěi vátá cúndècu‑gá ni ɨ̀ɨⁿ déhe ndíi. Te ní xáhaⁿ tùcu Yá Ndiǒxí xii ndíi Àbrahám sá dɨ́ú‑ní ñàní tnáhá ndǐi quɨ́hɨ́ⁿ‑yu núú xícá cùndecú‑yu cúmí cièndú cuíá, te vá dáñǎ‑yu queé‑yu núú chíǔⁿ‑yu, te ío dandòho ñaha‑güedé núú cúndècú‑yu. Duha ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii ndíi, te ndáá ducaⁿ nǐ cuu. Te ní xáhaⁿ tùcu Yá Ndiǒxí xii ndíi Àbrahám: “Yúhú dandòho‑í nchaa ñáyiu na dàndoho ñaha xii cue ñaní tnáhá‑n. Te dàvá‑áⁿ te ndee cue ñaní tnáhá‑n nǔú cúndècú‑yu, te quixí‑yu chiñuhu ñàhá‑yu xii‑í iha”, duha ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii ndíi Àbrahám, te ndáá ducaⁿ nǐ cuu. Te Yá Ndiǒxí ní quide ndáá‑gá ndɨhɨ ndíi Àbrahám, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii ndíi sá cuǎha‑güedé sèñá ñɨɨ nchaa landú tée cuèndá cunàhá‑yu nàcuáa ndùu sá nǐ quide ndáá‑gá ndɨhɨ ndíi Àbrahám. Núu xíǎⁿ núú ùná nduu sá nǐ cacu té Isàác déhe ndíi Àbrahám, te ní sáha ndíi sèñá ñɨɨ‑dé. Te dɨu‑ni ducaⁿ nǐ quide tucu té Isàác déhe‑dé té Jàcób, te dɨu‑ni ducaⁿ nǐ quide té Jàcób, chi úxúú déhe‑dé ní xíndecu, te nchaa‑güedé ducaⁿ nǐ quide‑dé. Te ndɨ ùxúú cue tée‑áⁿ nǐ cuu‑güedé ñaní tnáhá‑ó.
’Te ɨɨⁿ déhe té Jàcób ní xínani‑dě Chèé. Te ñá ní cùu váha iní cue ñaní‑dé núú‑dě, núu ní dícó ñàha‑güedé ní queheⁿ ñaha cuè tée cuáháⁿ nàcióⁿ Ègiptú, te Yá Ndiǒxí ñá ní dàña ñaha‑gá xii‑dé cuíta nihnu‑dé. 10 Te ní chindee ñàha‑gá xii‑dé ní cácu‑dé cútnàhá ní ndoho vìhi‑dé. Te tée yɨ̀ndaha Egiptú ío ní cudɨ́ɨ́ ìní‑dé té Chèé, te ní cutnùní iní‑dé sá ǐo váha túha té Chèé, te ducaⁿ nǐ cutnùní iní‑dé, chi Yá Ndiǒxí ní chindee ñàha‑gá xii té Chèé. Te ní xáhaⁿ těe yɨ̀ndaha Egiptú xii té Chèé sá dɨ́ú tě Chèé coo‑dé gobièrnú Ègiptú, te taxi tnùní‑dé nchaa ñáyiu xìnu cuechi núú těe yɨ̀ndaha Egiptú‑áⁿ.
11 ’Te ní quɨ́hu tnamá nɨhìí nàcióⁿ Ègiptú ndɨhɨ nàcióⁿ Cànaá, te ío ní ndohó‑yu. Te nchaa ñaní tnáhá‑ó nǐ xíndecu ndéé sanaha ñǎ ní xǒo níhí‑gǎ‑yu sá cáxǐ‑yu. 12 Te ní níhí tě Jàcób tnúhu sá ìó trìú Ègiptú, núu ní tendaha‑dě cue déhe‑dé ní sáháⁿ‑güedé ní sánguaaⁿ‑güedé trìú‑áⁿ, te dàvá‑áⁿ nǐ sáháⁿ cue ñaní tnáhá‑ó xìto díhna nuu nàcióⁿ Ègiptú. 13 Te xito cùu uú cuáháⁿ‑güedé, te ní xáhaⁿ tě Chèé sá ñàní‑dé cúú‑güedě. Te tée yɨ̀ndaha Egiptú ní cutnùní iní‑dé sá dɨ́ú‑ní ñàní té Chèé cúú‑güedě. 14-15 Te ní cana té Chèé tǎtá‑dě té Jàcób ndɨhɨ nchaa ñaní tnáhá‑dě. Te cùu‑xi datná únídico sáhúⁿ‑yu ndèca té Jàcób cuáháⁿ nàcióⁿ Ègiptú núú ndécú tě Chèé, te xíáⁿ nǐ quexìó‑yu ní ngóo‑yu. Te yàcáⁿ ní xíhí té Jàcób ndɨhɨ nchaa déhe‑dé cue ñaní tnáhá‑ó. 16 Te sátá nǐ cuu tɨtnɨ́ cuíá, te ní natava‑güedé yɨquɨ ndíi Jàcób ndɨhɨ nchaa déhe ndíi nchìdo‑güedé cuáháⁿ ñuú Sìquém. Te ndíi Àbrahám sa ní cuu tɨtnɨ́‑gá cuíá sǎ nǐ nacuaaⁿ ndíi ñuhu núú cuè déhe ndíi Hàmór. Te xíáⁿ nchìí yaú ní nachindúxi‑güedé yɨquɨ‑áⁿ.
17 ’Te cútnàhá vátá nátàva‑gá‑güedé yɨquɨ cue ndíi, te sa ta tnàhá yatni cada Yá Ndiǒxí nàcuáa ní xáhaⁿ‑gǎ xii ndíi Àbrahám cada‑gá sá cúú‑xí ñǎyiu isràél ndécú Ègiptú, te ta cǎyá víhǐ‑yu cuáháⁿ. 18 Te dàvá‑áⁿ chi ɨngá tée yɨ̀ndaha nacióⁿ Ègiptú, te ñá túú‑gǎ ní xìní‑dé nása ní xóo cada ndíi Chèé. 19 Te tée yɨ̀ndaha Egiptú ñá ní quìde ndáá‑dé, chi ío ní dándóhó‑dě ñaní tnáhá‑ó nǐ xíndecu dàvá‑áⁿ. Te ní táúchíúⁿ‑dě sá xócuɨ̀ñɨ́‑yu dàndóo‑yu déhe yɨquɨⁿ cuèndá ndɨhɨ‑güexi cuú. 20 Te dàvá‑áⁿ nǐ cacu té Moìsés, te ío ní cudɨ́ɨ́ ìní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑dé. Te ní xíndecu ndɨhɨ ñaha nǎná‑dě ndɨhɨ tǎtá‑dě úní‑ni yóó. 21 Te ndèca ñahá‑yu cuáháⁿ ɨngá xichi, te yàcáⁿ ní dándǒo ñàhá‑yu xii‑dé, te ní naníhí ñáhá děhe yoco tée yɨ̀ndaha Egiptú, te ní xito‑xi‑dé dàtná xító‑xí ɨ̀ɨⁿ déhe mee‑xi nǐ xito‑xi‑dé ndéé ní sahnu‑dé. 22 Te ní cutúha‑dé nchaa sá xìní cue tée ègiptú, te ío váha ní sáá dɨ́quɨ́‑dě tnúhu cáháⁿ‑dé ndɨhɨ nchaa sá cádá‑dě.
23 ’Te cútnàhá ndécú‑dě údico cuíá‑dě, te ní cachí‑dé sá quɨ̀hɨ́ⁿ‑dé cáháⁿ ndɨhɨ‑dé cue ñaní tnáhá‑dě ñáyiu isràél. 24 Te ní xiní‑dé ní caniha ɨ̀ɨⁿ tée ègiptú xii ɨɨⁿ tée isràél, te ñá ní cùndee iní‑dé cundehe‑dě nǔu ní sáháⁿ‑dé ní chindee‑dě tée isràél, te ní sahni‑dé tée ègiptú, 25 chi ní cachí Yǎ Ndiǒxí sá dɨ́ú‑dě dacǎcu‑dé ñaní tnáhá‑dě ñáyiu isràél núú cuè tée ègiptú. Te ní sani iní‑dé sá cútnùní iní‑yu nàcuáa ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii‑dé, dico ñá túú ní cùtnuní iní‑yu. 26 Te nduu tněé ní xiní‑dé nàá úú cue tée isràél, te ñá túú ní tnàhá iní‑dé nàá‑güedé nǔu ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé: “¿Ná cuèndá ducaⁿ xǐnàá‑ndó? ¿Náa ñá dɨ́ú ndɨ̀mee‑ndo núu ducaⁿ xǐnàá‑ndó?” Duha ní xáhaⁿ tě Moìsés xii‑güedé. 27 Te tée ndècuéchi ní sáháⁿ‑dé ní chindaha nìhnu‑dé té Moìsés ɨɨⁿ xio, te ní xáhaⁿ‑dě: “¿Ná cúú yòhó nǔu véxi‑n tàxi tnuní ñáhá‑n? 28 Te tnàhá‑ni tucu yúhú cahni‑n dàtná ní sahni‑n těe ègiptú icu càhaⁿ‑n á”, duha ní xáhaⁿ‑dě xii té Moìsés. 29 Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ tée isràél nǔu ní yùhú té Moìsés ní xinu‑dé cuáháⁿ‑dé ní sáá‑dé nàcióⁿ Mèdián. Yàcáⁿ ní ngóo‑dé, te yàcáⁿ ní tnándaha‑dé, te ní cacu úú déhe tée‑dé.
30 ’Te sátá nǐ xínu údico cuíá, te ní sáháⁿ té Moìsés ɨɨⁿ xio yucu Sinàí. Te yàcáⁿ ní xiní‑dé ɨɨⁿ tnutàú nchìcúⁿ ñuhú, te xɨtɨ́ itá ñuhú‑áⁿ nǐ xiní‑dé yɨ́hɨ́ ɨ̀ɨⁿ espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí. 31 Te òré ní xiní‑dé sá yɨ́hɨ́‑xí xɨ̀tɨ́ itá ñuhú‑áⁿ, te ní cuñúhu vìhi‑dé sá nǐ xiní‑dé espíritú‑áⁿ xɨtɨ́ itá ñuhú‑áⁿ, te ní sándehe‑gá‑dé, te ní xíndéhé vǎha‑dé. Te ní tecú dóho‑dé ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: 32 “Yúhú cúù‑í Ndiǒxí ní cáháⁿ ndɨhɨ cue ñaní tnáhá‑n nděé sanaha, ndíi Àbrahám ndɨhɨ ndíi Isàác ndɨhɨ ndíi Jàcób, ndɨhɨ dava‑gá cue ñaní tnáhá‑n. Nchaa cue ndíi‑áⁿ nǐ xóo cáháⁿ ndɨhɨ‑í.” Duha ní xáhaⁿ‑gǎ xii té Moìsés. Te ní quɨdɨ ñaha‑xi xìi té Moìsés sá nǐ yùhú‑dé, te ñá ní cùyɨɨ‑gá‑dé cundehe‑dě tnutàú nchìcúⁿ ñuhú‑áⁿ. 33 Te Yá Ndiǒxí ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: “Queñuhu chàú‑n, chi núú ñúhú nǐ cuu íí nútnɨ̌ɨ‑n. 34 Te yúhú ndéhè‑í sá ǐo ndòho nchaa ñáyiu cùu cuendá‑í, ñáyiu ndècu nacióⁿ Ègiptú. Te ní tecú dóho‑í sá ǐo ndàhú xǐcáháⁿ‑yu, núu xíǎⁿ véxi‑í càchí tnúhu‑í sá nùhú‑n nàcióⁿ Ègiptú cuèndá ndeñùhú‑n‑yu yàcáⁿ.” Duha ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii té Moìsés.
35 ’Te ñá ní sàndáá iní‑yu té Moìsés ndéé díhna, chi ní xáhǎⁿ‑yu: “¿Ná cuèndá véxi‑n tàxi tnuní ñáhá‑n xìi‑ndɨ́?” Duha ní xáhǎⁿ‑yu xii té Moìsés. Te dɨu‑ni té Moìsés ní tendaha ñàha Yá Ndiǒxí ní sáháⁿ‑dé dacǎcu‑dé ñáyiu isràél nàcióⁿ Ègiptú cuěi ñá ní sàndáá iní ñáhǎ‑yu xii‑dé. Dico ní taxi tnùní‑dé‑yu, chi ducaⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ òré ní xiní‑dé espíritú xínú cuèchi núú‑gǎ xɨtɨ́ tnutàú nchìcúⁿ ñuhú. 36 Te té Moìsés ní ngüíta‑dé ní quide‑dé sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada, te ní cuñúhu vìhí‑yu sá dúcáⁿ nǐ quide‑dé, te ducaⁿ nǐ quide‑dé Ègiptú ndɨhɨ Làmár Tɨ́cuèhé. Te ní ngódó núú‑dě núǔ‑yu ní queé‑yu Ègiptú cuáháⁿ‑yu ɨɨⁿ ichi xɨtɨ́ yucu núú vǎ yǒo tnàhí ndècu, te ní xɨ́hɨ‑yu údico cuíá xɨtɨ́ yucu‑áⁿ, te xíáⁿ nǐ xóo cada‑dé sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada. 37 Te dɨu‑ni té Moìsés ní xáhaⁿ‑dě xii cue ñaní tnáhá‑dě dàvá‑áⁿ: “Yá Ndiǒxí cada‑gá te coo ɨɨⁿ ñaní tnáhá‑ndó nděé cuèé‑gá, te tée‑áⁿ cǎháⁿ‑dé tnúhu‑gá núú‑ndó dàtná cuìní‑ndó nǐ cachí‑gá quídé yǔhú, te ío xìni ñuhu‑xi cundedóho‑ndo tnǔhu cáháⁿ‑dé”, duha ní xáhaⁿ tě Moìsés xií‑yu dàvá‑áⁿ. 38 Te dɨu‑ni té Moìsés ní xíndecu ndɨhɨ‑dé ñáyiu isràél xɨtɨ́ yucu, te ní sáá‑dé yucu Sinàí, te xíáⁿ nǐ quixi ɨɨⁿ espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ní cáháⁿ ndɨhɨ ñaha‑xi xìi‑dé, te yàcáⁿ ní dácuáhá ñàha‑xi tnúhu‑gá, te dɨu‑ni tnúhu‑áⁿ nǐ ndóo dàcuaha‑o.
39 ’Te cue ñaní tnáhá‑ó nǐ xíndecu ndéé sanaha ñǎ ní sàndáá iní‑yu té Moìsés, te ñá ní nděe iní ñáhǎ‑yu xii‑dé, chi ní cuiní‑yu nuhú tucú‑yu ñuú Ègiptú cundecú‑yu. 40 Te òré ndécú tě Moìsés yucu ní xáhǎⁿ‑yu xii ñaní‑dé té Àrón: “Cadúha‑n ɨ̀ɨⁿ úú ndiǒxí díhúⁿ cuàáⁿ codonùu núú‑ó cùhuⁿ‑o ichi, chi ñá túú cùtnuní iní‑ó ndèé ichi cuáháⁿ té Moìsés, tée yòdo nuu núú‑ó ndùu ní quee‑o Ègiptú”, duha ní xíǐ‑yu té Àrón. 41 Te dàvá‑áⁿ nǐ cadúha‑güedé ɨɨⁿ chěhlu mee‑ni dǐhúⁿ cuàáⁿ, te ní sahni‑güedé ɨɨⁿ ǔú quɨtɨ nchìto ní quide càhnu‑güedé chěhlu‑áⁿ. Te ío ní cudɨ́ɨ́ ìní‑yu quɨtɨ‑áⁿ, chi ní cachí‑yu sá dɨ́ú‑ní ndiǒxí cúú‑dɨ́. 42 Te sá dúcáⁿ nǐ quidé‑yu, xíǎⁿ ní dáñá ñàha Yá Ndiǒxí xií‑yu. Te ní dáñá‑gǎ ní xóo cada càhnú‑yu nchícanchii, ndɨhɨ yóó, ndɨhɨ nchaa chódíní. Te duha ní chídó tnùní ɨɨⁿ tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nàcuáa ní xáhaⁿ‑gǎ xii ñáyiu dàvá‑áⁿ:
Nchòhó ñáyiu isràél, ní cuu údico cuíá yɨ́hɨ́‑ndó yùcu,
te ní sahni‑ndo quɨ̀tɨ‑ndo ní quide càhnu ñaha‑ndo xii‑í cáháⁿ‑ndó, dico ñáhá chi ní sahni‑ndo‑güèdɨ ní quide càhnu‑ndo sá nǐ cadúha mee‑ndo.
43 Te ní cadúha‑ndo ɨ̀ɨⁿ veñúhu lǐhli,
te ní sanutnɨ́ɨ‑ndo Mòlóc sá càchí‑ndó cùu ndióxí‑ndó xìca nchido‑ndo xɨtɨ́ yucu,
te ní cadúha‑ndo ɨ̀ɨⁿ chódíní, te quɨtɨ‑ǎⁿ càchí‑ndó sǎ cúú‑dɨ́ ndiǒxí Rènfán,
te ndɨ ndùú sá nǐ cadúha‑ndo‑ǎⁿ nǐ quide càhnu‑ndo.
Te cuèndá sá dúcáⁿ nǐ quide‑ndo te yúhú queñuhu ñaha‑ǐ xii‑ndo quɨ̌hɨ́ⁿ‑ndó cùndecu‑ndo ɨngá xio nàcióⁿ Babìloniá.
Duha ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xií‑yu, te ducaⁿ nǐ chídó tnùní tée ní xóo cáháⁿ tnúhu‑gá.
44 ’Te xɨtɨ́ yucu‑áⁿ nǐ dácáá‑güedě ɨɨⁿ veñúhu vehe dóó. Te vehe‑áⁿ nǐ cuu‑xi ɨɨⁿ sá cútnùní iní‑yu sá Yǎ Ndiǒxí ndécú ndɨ̀hɨ ñaha‑gá xií‑yu. Te vehe‑áⁿ nǐ dácáá‑güedě nàcuáa ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii té Moìsés, chi ní dánèhé ñáhá‑gǎ xii‑dé nàcuáa dacàa‑güedé. 45 Te sátá nǐ xíhí nchaa cue tée‑áⁿ, te ní ndóo ndɨhɨ nchaa déhe‑güedé veñúhu‑áⁿ. Te ní xido tucu‑güedé veñúhu‑güedé cuáháⁿ‑güedé, te cuáháⁿ ndɨhɨ‑güedé té Jòsué núú cúndècú‑yu. Te sátá nǐ quexìó‑yu, te ní dácúnǔ‑yu ñáyiu dii ñùú‑xi‑áⁿ chi mee Yǎ Ndiǒxí ní chindee ñàha‑gá xií‑yu. Te sátá nǐ ndɨhɨ nchaa ñáyiu ní xica nchido veñúhu dóó‑ǎⁿ nǐ xíhí, te ní ndóo ndɨhɨ dava‑gá‑yu. Te ducaⁿ‑ni ndècu‑xi ní cacu té Dàvií, tée ní xɨ́ndaha ñàha xií‑yu. 46 Te Yá Ndiǒxí ní cudɨ́ɨ́ víhí ìní‑gá té Dàvií. Te ní xícáⁿ tnúhú‑dě núú‑gǎ nǔu cuu dacàa‑dé veñúhu cuu cuèndá‑gá, chi ɨɨⁿ‑ni Yá Ndiǒxí ní xóo cada càhnu té Dàvií ndɨhɨ té Jàcób, ñaní tnáhá‑ó nǐ xíndecu ndéé sanaha vìhi‑gá. 47 Te Yá Ndiǒxí ñá ní dàña‑gá dacàa té Dàvií veñúhu‑gá dico déhe‑dé té Salòmón, chi ní dáñá‑gǎ ní dácáá‑dě veñúhu cuu cuèndá‑gá 48 cuěi ñá túú sàcúndecu‑gá veñúhu dàcaa cue tée ñuyíú‑a, chi nděni xíáⁿ ndécú‑gǎ chi espíritú cúú‑gǎ. Te duha ní chídó tnùní tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nàcuáa ní cáháⁿ‑gá:
49 Yúhú táxí tnùní‑í andɨu ndɨ̀hɨ ñuyíú,
te xíǎⁿ nǔu nchòhó vá ndácú‑ndó chìhi ñaha‑ndo xɨtɨ́ veñúhu dàtná quídě‑yu sá càchí‑yu cùu ndióxǐ‑yu ní cadúha‑yu.
Te ñá túú xìni ñuhu‑í núú ndétàtú‑í,
50 chi yúhú ní cadúha‑í nchaa sá ìó ñuyíú‑a.
Duha ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te dɨu‑ni ducaⁿ nǐ chídó tnùní tée ní xóo cáháⁿ tnúhu‑gá —duha ndùu nchaa tnúhu ní xáhaⁿ tě Těvá xii‑güedé.
51 Te ní xáhaⁿ tùcu‑dé:
—Nchòhó, ío sàá iní‑ndó chi quìde‑ndo datná quídé ñǎyiu ñá túú cùu ñáyiu isràél chi ñá túú tèdóho‑ndo tnǔhu càháⁿ Yǎ Ndiǒxí, chi ñá cuìní‑ndó quɨ̀ndáá iní‑ndó tnǔhu‑gá, mee‑ni cùu úhú iní‑ndó Espíritú‑gá dàtná ní xóo cada cue ñaní tnáhá‑ndó nǐ xíndecu ndéé sanaha. 52 Chi cue tée‑áⁿ ǐo ní xóo dandòho‑güedé nchaa cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha. Te ní sahni‑güedé nchaa cue tée ní cáháⁿ sá quíxí Crìstú ñuyíú‑a, te Yaá‑áⁿ ñà túú cuěchi‑gá. Te dɨu‑ni ducaⁿ nǐ quide‑ndo Crìstú cútnàhá ní quixi‑gá ñuyíú‑a, chi ní sáha cuèndá‑ndó‑gǎ núú cuè tée ní cuu úhú iní ñáhá xìi‑gá ní sahni ñaha‑güedě. 53 Te ndècu ndɨhɨ‑ndo tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés nàcuáa ní xáhaⁿ espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí xii ndíi, te ni dùcaⁿ ñá túú sàndáá iní‑ndó tnǔhu‑áⁿ nǔu ní sahni‑ndo Jèsús. Te dɨu‑ni tnúhu‑áⁿ ndécú ndɨ̀hɨ‑ndo ndéé vitna —càchí té Těvá xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.
Ní sahni‑güedé té Těvá
54 Te sá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ tě Těvá xii‑güedé, te ní cudééⁿ víhí‑güedě núú‑dě, núu ní quide rúhñú‑güedě núhu‑güedé sá sàtú iní‑güedé. 55 Te té Těvá ndécú ndɨ̀hɨ‑dé Espíritú Yǎ Ndiǒxí, te ní ndacoto váha‑dé andɨu, te ní xiní‑dé súúní dàtásaⁿ‑xi núú ndécú Yǎ Ndiǒxí, te ní xiní‑dé Xítohó Jesucrìstú nútnɨ̌ɨ‑gá xio cùha Yá Ndiǒxí. 56 Te ní xáhaⁿ tě Těvá xii‑güedé:
—Chí cúndèhe andɨu chi yúhú ndéhè‑í Xítohó Jesucrìstú nútnɨ̌ɨ‑gá xio cùha Yá Ndiǒxí, te dɨu‑gá cúú‑gǎ ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě.
57 Te ní sadɨ́‑güedé dóho‑güedé cuèndá sá ñǎ ní tnàhá iní‑güedé cundedóho‑güedé tnúhu càháⁿ‑dé, te uuⁿni ní cuáá‑güedé, te ní taxi ndaha ñàha‑güedé xii‑dé 58 ndécá ñàha‑güedé cuáháⁿ ndéé ɨɨⁿ xio yuhu ñùú, te yàcáⁿ ní sáñaha‑güedě yúú xii‑dé. Te ndècu ɨɨⁿ tée cuechi nàni‑dé Sàulú, te tée‑áⁿ nǐ quide cuèndá‑dé dóó‑güedě cuèndá ní nune ndaha‑güedé ní sáñaha‑güedě yúú xii té Těvá. 59 Te òré sǎñaha‑güedě yúú, te ní cáháⁿ ndɨhɨ‑dé Xítohó Jesucrìstú te xǎhaⁿ‑dě:
—Yòhó Xítohó Jesucrìstú, naqueheⁿ‑n ìní‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
60 Te ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑dě, te níhi ní cáháⁿ‑dé, te xǎhaⁿ‑dě:
—Yòhó Xítohó Jesucrìstú, vá técuěchi‑n cuè tée‑a sá dúhá quìde ñaha‑güedé xii‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
Te xíǎⁿ‑nǎ ní cáháⁿ‑dé, te ní xíhí‑dé.