9
Jèsús téndàha‑gá ndɨ ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá quɨ́hɨ́ⁿ‑güedé cáháⁿ‑güedé tnúhu‑gá
(Mt. 10:5-15; Mr. 6:7-13)
Te Jèsús ní cana‑gá ndɨ ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te ní sáñaha‑gǎ xii‑güedé tnúhu ndee ìní cundecu ndɨhɨ‑güedé cuèndá queñuhu‑güedé nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii ñáyiu, ndɨhɨ cuèndá sá cádá tǎtna‑güedé nchaa ñáyiu cùhú. Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé sá quɨ̀hɨ́ⁿ‑güedé danèhé‑güedé ñáyiu nàcuáa cada Yá Ndiǒxí ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu, te ducaⁿ càda tátna‑güedé cue ñáyiu cùhú. Te cùmání‑gǎ caca‑güedé quɨ́hɨ́ⁿ‑güedé, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—Ñá túú tnàhí ná canehe‑ndo cùu ichi‑ndo, ni tàtnu, ni ñùnu, ni sǎ cáxí‑ndó, ni dǐhúⁿ. Te ni vǎ cánèhe‑ndo ɨngá ichi dóó‑ndó, chi dɨu‑ni dóó níhnú‑ndó‑ǎⁿ xíǎⁿ tnàhí‑ni. Te ndědani càa vehe na saá‑ndó, te xíáⁿ cundecu‑ndo ndèé ná sàá nduu ndèe‑ndo. Te núu ñá túú cuìní‑yu queheⁿ cuèndá ñáhǎ‑yu xii‑ndo, te ndee‑ndo ñùú‑áⁿ, te naquɨdɨ‑ndo tɨ̀cá chúhmá nǐ tnɨ́ɨ sáhá‑ndó cuèndá sá ná cùtnuní iní‑yu sá ñà túú quìde váha‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ Jèsús xii‑güedé, te ní quee‑güedé cuáháⁿ‑güedé nchaa ñuú dácuàha‑güedé ñáyiu tnúhu Yá Ndiǒxí, tnúhu sá càháⁿ nàcuáa naníhí tàhú‑yu, te ducaⁿ ta quìde tátna‑güedé nchaa ñáyiu cùhú cuáháⁿ.
Nàcuáa ní cuu ní xíhí té Juàá tée dàcuandute ñaha xii ñáyiu
(Mt. 14:1-12; Mr. 6:14-29)
Te té Hèrodés tée cùu gobiernú ní níhí‑dě tnúhu nchaa nàcuáa quìde Jesús, te quɨ̀yuhú iní‑dé te sàni iní‑dé yoo cùu‑gá. Te ducaⁿ nǐ sani iní‑dé chi dava ñáyiu càchí‑yu sá tě Juàá tée ní xóo dacuàndute ñaha xii ñáyiu ní ndoto cùu‑gá. Te davá‑yu càchí‑yu sá tě Èliás cúú‑gǎ, te davá‑yu càchí‑yu sá ɨ̀ɨⁿ tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha vìhi ní ndoto cùu‑gá, càchí‑yu. Dico té Hèrodés ní cachí‑dé:
—Yúhú ní táúchíùⁿ‑í ní xehndé‑güedé dɨ́quɨ́ tě Juàá. ¿Te yoo cùu tée dii cuèndú‑xi nìhí‑a sá sǔúní cuěhé nǔú sǎ quídé‑dě váíⁿ? —duha ní cachí‑dé.
Te té Hèrodés ndúcú‑dě nàcuáa cada‑dé cuèndá quiní‑dé Jèsús.
Jèsús dácàxi‑gá úhúⁿ mǐl cue tée te dɨ̀ɨⁿ ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndɨhɨ landú
(Mt. 14:13-21; Mr. 6:30-44; Jn. 6:1-14)
10 Te nchaa cue tée ní táúchíúⁿ Jèsús cuáháⁿ cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí núú ñǎyiu ní ndexìo‑güedé núú‑gǎ te ní ngüíta‑güedé nácàni tnúhu‑güedé nchaa nàcuáa ní quide‑güedé. Te dǎtnùní ní xica‑gá medìi‑ni‑gá ndécá ñàha‑gá xii‑güedé cuáháⁿ ɨɨⁿ xichi núú ñà túú ñǎyiu ndècu, yatni núú cáá ñùú Bètsaidá. 11 Dico òré ní níhí ñǎyiu tnúhu sá cuàháⁿ Jèsús, te nchìcúⁿ‑yu‑gá cuáháⁿ, te òré ní quexìó‑yu núú‑gǎ, te ní queheⁿ cuèndá ñáhá‑gǎ xií‑yu, te ní dánèhé ñáhá‑gǎ xií‑yu nàcuáa ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xií‑yu, te ní quide tátna‑gá nchaa ñáyiu cùhú.
12 Te òré sa ní cuaa te ní natacá ndɨ ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá núú‑gǎ, te ní xáhaⁿ‑güedě xii‑gá:
—Sa ní cuu dandàca‑n nchaa ñáyiu‑a, chi sa ní cuaa, te na quɨ̀hɨ́ⁿ‑yu nchaa vehe càa yatni iha, ndɨhɨ nchaa xɨtɨ́ ñuú cáá yàtni iha cuaáⁿ‑yu sá cáxǐ‑yu, te dɨu‑ni yàcáⁿ ndetatú‑yu, chi núú ndécú‑ó ìha ñá túú tnàhí ná ìó —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
13 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—Mee‑ndo chǐ cuǎñaha sǎ ná càxí‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
Te ní xáhaⁿ‑güedě xii‑gá:
—Ñá túú nǎgá ndécú ndɨ̀hɨ‑ndɨ́, chi úhúⁿ duha‑ná pàá, ndɨhɨ úú‑nǎ chácá ndécú ndɨ̀hɨ‑ndɨ́, te dɨu‑ni núu quɨ́hɨ́ⁿ‑ndɨ́ cuaaⁿ‑ndɨ́ sá cáxǐ‑yu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
14 Te xǐnu dàtná úhúⁿ mǐl mee‑ni cuè tée, te dɨ̀ɨⁿ ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndɨhɨ landú. Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá:
—Chí cǔñaha na ngǒo ndɨ údico úxí ndɨ údico úxí‑yu ɨɨⁿ ɨɨⁿ xichi —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
15 Te ducaⁿ nǐ quide‑güedé, te ní ngóo‑yu nchaá‑yu. 16 Te dǎtnùní ní queheⁿ‑gá ndɨ ùhúⁿ pàá‑áⁿ, ndɨhɨ ndɨ ndùú chácá‑ǎⁿ. Te ní ndacoto‑gá andɨu, te ní ndacáⁿ táhú‑gǎ núú Yǎ Ndiǒxí, te dǎtnùní ní táhú cuèchi‑gá pàá‑áⁿ ndɨhɨ chácá‑ǎⁿ, te ní sáha‑gá nchaa cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní dácǎhñu ñaha‑güedě xií‑yu. 17 Te nchaá‑yu ní xexí‑yu ní ndahá xɨtɨ́‑yu. Te sátá nǐ túhú cóhǒ‑yu te ní nadatàcá‑güedé nchaa sá nǐ quendóo, te ní chítú ùxúú tnàhá tɨ́dihi mee‑ni sǎ nǐ quendóo.
Té Pèlú xǎhaⁿ‑dě xii Jèsús sá dɨ́ú‑gǎ cúú‑gǎ Crìstú
(Mt. 16:13-19; Mr. 8:27-29)
18 Te ɨɨⁿ nduu ndècu mee Jesús ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te càháⁿ ndɨhɨ‑gá Yǎ Ndiǒxí, te sátá nǐ yáha ní cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Yǎ Ndiǒxí, te ní xícáⁿ tnúhú‑gǎ núú‑güedě, te xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—¿Yoo cùu yúhú càchí ñáyiu‑va? —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
19 Te ní xáhaⁿ‑güedě xii‑gá:
—Davá‑yu càchí‑yu sá cúú‑n ndǐi Juàá tée ní xóo dacuàndute ñaha xii ñáyiu, te davá‑yu càchí‑yu sá cúú‑n tě Èliás, te davá‑yu càchí‑yu sá ɨ̀ɨⁿ tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǐ ndoto cùu‑n, duha càchí‑yu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
20 Te ní xícáⁿ tnúhú tùcu‑gá núú‑güedě, te xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—Te nchòhó, ¿yoo sàni iní‑ndó cùu‑í‑i? —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
Te té Pèlú ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá:
—Yòhó cúú‑n Crìstú Déhe Dútú Ndiǒxí —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
Jèsús càháⁿ‑gá sá cáhní ñàha‑güedé xii‑gá
(Mt. 16:20-28; Mr. 8:30-9:1)
21 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé sá vǎ yǒo ɨɨⁿ cúñaha‑güedě yoo cùu‑gá. 22 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—Yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo ío cuéhé sǎ ndóhò‑í, chi daquèe tɨ́hú ñáhá cuè tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél, ndɨhɨ cue dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te sáá nduu te cahni ñaha‑güedě xii‑í, dico nduu úní sá cùú‑í te ndoto‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
23 Te dǎtnùní ní xáhaⁿ‑gǎ xii nchaa ñáyiu:
—Nchaa ñáyiu cuìní chitnahá ñáhá xìi‑í, te xìni ñuhu‑xi vá cádá‑gǎ‑yu sá sání ìní méě‑yu, te ɨɨⁿ nduu ɨɨⁿ nduu cada ndee ìní‑yu cundecu túha‑yu ndohó‑yu cuèndá‑í, te cuěi na ndòhó‑yu dàtná ndoho‑í. 24 Te nchaa ñáyiu cuìní sá ñà túú tnàhí ná yáha cundecu ñuyíú‑a cuíta nihnú‑yu. Dico nchaa ñáyiu ñá túú yùhú cuěi nándɨ sá ná yǎha‑yu cundecú‑yu ñuyíú‑a sá cuèndá‑í, te ñáyiu‑áⁿ naníhí tàhú‑yu. 25 Te cuěi nchaandɨ túhú sá ìó ñuyíú‑a na nìhí ñáyiu cundecu ndɨhɨ́‑yu, dico núu dɨu nchaa xíǎⁿ ná càda cuíta nihnú‑yu te ñá túú vědana nàndɨ́hɨ‑xi sá dúcáⁿ ndècu ndɨhɨ́‑yu nchaa xíǎⁿ. 26 Te nchaa ñáyiu na cùcahaⁿ núú‑xi cáháⁿ váha cuèndá‑í ndɨhɨ cuèndá nchaa tnúhu‑í, te tnàhá yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo cucahaⁿ núù‑í núǔ‑yu òré quixi tucu‑í ndɨhɨ cue espíritú xínú cuèchi núú Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí, te mee‑gǎ cada cutnùní iní nchaa ñáyiu sá ǐo càhnu cuu‑í. 27 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ ìó dava nchòhó ñáyiu ndècu iha vitna vá cùú‑ni‑ndo, chi cundecu‑ni‑ndo nděé quiní‑ndó sǎá nduu ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xii ñáyiu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
Ní nadáma dóó Jèsús ndɨhɨ núú‑gǎ
(Mt. 17:1-8; Mr. 9:2-8)
28 Te ní cuu dàtná úná nduu sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ Jèsús, te cuásaá‑gá ɨɨⁿ yucu cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Yǎ Ndiǒxí, te ndèca‑gá té Pèlú, ndɨhɨ té Jàcobó, ndɨhɨ té Juàá cuásaá. 29 Te nɨni càháⁿ ndɨhɨ‑gá Yǎ Ndiǒxí ní nadáma núú‑gǎ ndɨhɨ dóó‑gǎ, te dóó‑gǎ‑áⁿ sǔúní nǐ nduu cuìxíⁿ víhí, te súúní dàtásaⁿ‑xi. 30 Te òré‑ni‑áⁿ nǐ xiní‑güedé úú tnàhá cue tée càháⁿ ndɨhɨ‑gá, te ɨɨⁿ‑dé cúú‑dě té Moìsés, te ɨngá‑dé cúú‑dě té Èliás, 31 te súúní dàtásaⁿ‑xi nɨ càndéé núú ndécú cuè tée úú‑áⁿ ndɨhɨ‑gá, te xǐndatnúhu‑güedé nàcuáa ndoho Jèsús cuú‑gá ñuú Jerusàlén dàtná ní cachí méé‑gǎ. 32 Te té Pèlú ndɨhɨ úú‑gá‑güedé cuìní víhí‑güedě cúdú‑güedé, dico ní sahni iní‑güedé ñá túú ní xǐdí‑güedé, te ní dánèhé núú ñáhá‑xí xìi‑güedé sá sǔúní vǎha càa núú ndécú Jèsús, ndɨhɨ úú cue tée càháⁿ ndɨhɨ‑gá‑áⁿ. 33 Te òré sa ndùcu ndee cue tée úú‑áⁿ caca‑güedé núhú‑güedé, te ní xáhaⁿ tě Pèlú xii‑gá:
—Mèstrú, ¡váha ní cuu sá ndécú‑ó ìha vitna! Te na dàcaa‑ndɨ́ úní tnàhá vehe tnuvixiⁿ, ɨɨⁿ cuu cuèndá‑n, te ɨɨⁿ cuu cuèndá té Moìsés, te ɨɨⁿ cuu cuèndá té Èliás —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
Dico té Pèlú chi ni mèe‑dé ñá túú ní cùtnuní iní‑dé nása ndùu tnúhu ní cáháⁿ‑dé. 34 Te nɨni càháⁿ‑dé ní quexìo ɨɨⁿ vícó nǔú ndécú‑güedě‑áⁿ nǐ dádǎhu ñaha‑xi xìi‑güedé, te ní yùhú‑güedé sá dúcáⁿ nǐ quexìo vícó‑ǎⁿ nǐ dádǎhu ñaha‑xi. 35 Te xɨtɨ́ vícó‑ǎⁿ nǐ tecú ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—Tée‑a cùu‑dé Déhe‑í, tée ío cùu iní‑í, te tnɨɨ‑ndo nchàa tnúhu càháⁿ‑dé —duha ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
36 Te sátá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te ní quide cuèndá‑güedé sá mèdii‑ná Jèsús ndécú‑gǎ xíáⁿ. Te vá yǒo ɨɨⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě nàcuáa ndùu nchaa sá nǐ xiní‑güedé‑áⁿ.
Jèsús quídé tǎtna‑gá ɨɨⁿ tée cuechi yɨ̀hɨ ñaha espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha
(Mt. 17:14-21; Mr. 9:14-29)
37 Te ɨngá nduu‑ǎⁿ cuǎnuu‑gá yucu‑áⁿ ndɨhɨ‑güedé, te ío cuéhé ñǎyiu cuáháⁿ tnahá ñáhá xìi‑gá. 38 Te ɨɨⁿ tée ñùhu tnahá tnuú‑yu‑áⁿ nǐ cáháⁿ níhi‑dé, te xǎhaⁿ‑dě xii‑gá:
—Mèstrú, ío càháⁿ ndàhú‑í núú‑n nǔu vá cúndèe iní‑n càda tátna‑n děhe‑í, chi ɨɨⁿdìi duha‑dé ndécú, 39 te yɨ̀hɨ ñaha espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha xii‑dé, te òré ná nàtnɨɨ ñaha‑xi xii‑dé, te dàcana saa ñaha‑xi, te ndàda ruúⁿ ñáhá‑xí xìi‑dé, te tàva‑xi tɨ́ñú yuhu‑dé. Te ío dàndoho ñaha‑xi xii‑dé, chi ndéé núú ñà cúú‑gǎ, te dàña ñaha tnaa‑xi xii‑dé. 40 Te sa ní cáháⁿ ndàhú‑í núú cuè tée xìca cuu ndɨhɨ‑n queñuhu‑güedé‑xi, dico ñá túú ní ndàcu‑güedé —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
41 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii nchaa ñáyiu:
—¡Nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ñuyíú‑a ío sàá iní‑ndó, chi ñá túú cuìní‑ndó quɨ̀ndáá iní‑ndó Yǎ Ndiǒxí! Te ní cuu vài nduu quide ndee iní‑í nchaa sá quídé‑ndó, ¿te ná ndéé ama vá dúcáⁿ‑gǎ cada‑ndo‑i? —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii tée cùhú déhe‑xi‑áⁿ:
—Taxi déhe‑n ìha —cachí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
42 Te òré cuáháⁿ tée cuechi‑ǎⁿ nǔú‑gǎ, te espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha‑áⁿ nǐ dándùá ñáhá‑xí xìi‑dé, te sàhni yɨhɨ́ ñáhá tùcu‑xi xii‑dé ní cùu, dico Jèsús níhi ní cáháⁿ‑gá ní tenàá‑gá espíritú‑áⁿ, te ní quee ñaha‑xi xìi‑dé, te ní nacuáha cuèndá ñáhá‑gǎ xii‑dé tǎtá‑dě. 43 Te nchaá‑yu ní cuñúhu‑yu sá dúcáⁿ nǐ cuu, te ní cachí‑yu sá ǐo càhnu cuu Yá Ndiǒxí.
Jèsús càháⁿ tucu‑gá sá cùú‑gá
(Mt. 17:22-23; Mr. 9:30-32)
Te nɨni xǐcuñúhu‑yu nàcuáa ní quide Jèsús, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá:
44 —Nchòhó cundedóho váha‑ndo tnǔhu na càháⁿ‑í‑a, te vá ná cuànaa‑ndo, chi yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo sáá ɨɨⁿ nduu te cuáha cuèndá ñáhá‑güedě xii‑í núú cuè tée cùu úhú iní ñáhá —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
45 Dico cue tée‑áⁿ ñà túú ní tècú tnùní‑güedé nàcuáa ndùu tnúhu ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé, te ducaⁿ nǐ yáha‑güedé, chi ducaⁿ tnàhí ní cachí‑gá sá vǎ tècú tnùní‑güedé, te ní yùhú‑güedé cácáⁿ tnúhú‑güedě núú‑gǎ nása ndùu tnúhu ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
Cue tée ndùcu tnúhu núú tnáhá nǔu ndědacàa‑güedé ío‑gá cúnùu
(Mt. 18:1-5; Mr. 9:33-37)
46 Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní ngüíta‑güedé ndátnǔhu‑güedé nǔu ndědacàa‑güedé ío‑gá cúnùu, 47 dico Jèsús ní cutnùní iní‑gá nàcuáa sàni iní‑güedé nǔu ní cana‑gá ɨɨⁿ té lǐhli, te ní sanu tnɨ́ɨ ñaha‑gǎ ɨɨⁿ xio dɨ̀ñɨ‑gá. 48 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
—Nchaa ñáyiu na quèheⁿ cuendá ɨɨⁿ té lǐhli dàtná té lǐhli‑a cuèndá sá ñúhú ìní ñáhǎ‑yu xii‑í ñá, te cada iní‑yu sá yǔhú ní queheⁿ cuèndá‑yu, te nchaa ñáyiu na quèheⁿ cuendá ñáhá xìi yúhú, te cada iní‑yu sá tnàhá Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí Yaá ní tendaha ñàha xii‑í véxi‑í ñuyíú‑a ní queheⁿ cuèndá‑yu. Te nchaa ñáyiu ío ndàhú iní‑xi mee‑ni xìnu cuechí‑yu, ñáyiu‑áⁿ ǐo‑gá cúnùú‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
Ñáyiu ñá túú cùu úhú iní ñáhá cùndɨhɨ ñahá‑yu xii‑o
(Mr. 9:38-40)
49 Te té Juàá dɨu‑ni ɨɨⁿ tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá:
—Mèstrú, ní xiní‑ndɨ́ ɨɨⁿ tée càcunehe ñaha‑dé xii‑n, te ndèñuhu‑dé espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii ñáyiu, te nchúhú ñá túú ní dàña‑gá‑ndɨ́ ducaⁿ càda‑dé, chi ñá túú xìca cuu ndɨhɨ ñaha‑dé xii‑o —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
50 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:
—Daña‑ndo na càda nahi‑dé ní cùu, chi ñáyiu ñá túú cùu úhú iní ñáhá xìi‑o te cùndɨhɨ ñahá‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
Jèsús càháⁿ‑gá dóho té Jàcobó ndɨhɨ té Juàá
51 Te òré sa ta cùyatni ndaa Jesús andɨu, te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá ñuú Jerusàlén, chi duuⁿ duuⁿ ní sani iní‑gá sá quɨ̀hɨ́ⁿ‑gá. 52 Te ní tendaha‑gǎ cue tée yòdo nuu cuáháⁿ, te ní quexìo‑güedé ɨɨⁿ ñuú, te ñuú‑áⁿ yɨ́ndèhu‑xi distritú Sàmariá, te ndùcu‑güedé ɨɨⁿ vehe cada túha‑güedé òré quexìo‑gá. 53 Dico ñáyiu Sàmariá ñá túú ní cuìní‑yu cuáñaha nùú‑yu vehe, chi cuèndá sá nǐ cutnùní iní‑yu sá ìchi yáha‑ni‑gá quɨ́hɨ́ⁿ‑gá ñuú Jerusàlén. 54 Te sá dúcáⁿ nǐ quidé‑yu ñá túú ní cuìní‑yu cuáñaha nùú‑yu vehe ndetatú‑gá, núu ní xáhaⁿ tě Jàcobó ndɨhɨ té Juàá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá xii‑gá:
—Mèstrú, ¿cuìní‑n càcáⁿ táhú‑ó nǔú Yǎ Ndiǒxí cuèndá dangàva‑gá ñuhú danàa‑gá ñáyiu ñuú‑a dàtná ní quide té Èliás tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha‑ǎⁿ? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
55 Te Jèsús ní nchócótó‑gǎ núú‑güedě, te níhi ní cáháⁿ‑gá dóho‑güedé, te xáhaⁿ‑gǎ:
—Nchòhó, chi ñá túú vǎha iní‑ndó te núu ducaⁿ càháⁿ‑ndó. 56 Chi yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo véxi‑í sá dácǎcu nihnu‑í ñáyiu, te ñá dɨ́ú věxi‑í sá dácuǐta nihnu‑í‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ, te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá ndɨhɨ‑güedé ɨngá ñuú.
Ñáyiu cuìní chitnahá ñáhá xìi Jesús ní cùu
(Mt. 8:19-22)
57 Te ñùhu Jesús ichi ndɨhɨ‑güedé, te ɨɨⁿ tée ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá:
—Mèstrú, cuìní‑í canchicúⁿ ñáhà‑í xii‑n nděni ní cuu na quɨ̀hɨ́ⁿ‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
58 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:
—Nchaa ñúcuii chi ndècu yaú cúú vèhe‑güedɨ saquɨhɨ‑güedɨ, te nchaa quɨtɨ ndàva caa tacá‑güedɨ dɨ́quɨ́ yutnu, dico yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo chi ñá túú ndèé cáá vèhe‑í ñuyíú‑a ndetatú‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
59 Te dǎtnùní ní xáhaⁿ tùcu‑gá xii ɨngá‑dé:
—Yòhó taquìxi chitnahá ñáhá‑n xìi‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
Dico tée‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑dě xii‑gá:
—Mèstrú, daña na nùhú‑í cundetu‑í cuú tǎtà‑í te chindúxi‑í‑dé, te dǎtnùní quixi‑í chitnahá ñáhá dùcaⁿ‑ná‑í xii‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
60 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:
—Daña ñǎyiu ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi‑í ná chíndǔxi tnàha meé‑yu, chi ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu dàtná ñáyiu ní xíhí cuěi ndècu‑ní‑yu núú ñuyíú‑a. Te yòhó taquìxi, chi quɨ́hɨ́ⁿ‑n dànehé‑n ñǎyiu nàcuáa cada Yá Ndiǒxí ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
61 Te ní xáhaⁿ tùcu ɨngá‑dé xii‑gá:
—Mèstrú, cuìní‑í chitnahá ñáhà‑í xii‑n, dico díhna‑gá daña na nùhú‑í cada ndee ìní‑í nchaa ñáyiu ndècu vehe‑í, te dǎtnùní quixi‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
62 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ:
—Nchaa ñáyiu ní sándáá iní ñáhá xìi‑í, te núu vá cánchǐcúⁿ nihnu ñàhá‑yu nɨ yùhu nɨ iní‑yu, te cùú‑yu dàtná ɨɨⁿ tée ní tnɨɨ ndaha làtú cutu‑dé, chi tée‑áⁿ nǔu na ndàcoto‑dé ndàa sátá‑dě òré xítú‑dě, te vá quɨ̀hɨ́ⁿ ndáá làtú‑dé ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùú‑yu. Te cue ñáyiu chi vá cúú ndǎá‑yu nàcuáa ndɨ́hu ndaha‑gá dava‑gá ñáyiu— càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.