Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Lucas
1
Jém Lucas ijáyáy jém iamigo Teófilo
Wa̱t́i jém pɨ̱xiñ ijɨ̱s iga ijaypa t́it́am nasne aɨcht́ámaŋjo̱m juuts tu̱m historia wɨ̱tsacneta̱wɨɨp, juuts taŋquejáy jém tantɨ̱wɨtam jém iixñeyajwɨɨp iixcuymɨ dende wiñt́i. Jeeyaj iwaganasɨɨba jém inimiññewɨɨp jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Ɨch anjɨ̱spat́im iga wɨ̱ iga manjáyáypa tu̱m historia, nu̱mtsacneum. Aŋwɨ̱cɨɨpiŋ it́u̱mpɨy cosa jém nasnewɨɨp dende wiñt́i. Jeeyucmɨ sɨɨp manjáyáypa, wɨbɨc miTeófilo, iga iñjo̱dóŋa̱iñ iga d́a je mɨgooyi jém miŋquejayñeta̱wɨɨp.
Ju̱t́pɨc naypa jém Xiwan jém acchiŋoypaap
Jesɨc jém tiempo cuando jém rey Herodes iŋjacpa Judea, it́ id́ɨc tu̱m Israelpɨc pa̱nij iñɨ̱yi Zacarías. Yo̱xa̱p id́ɨc jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Wagayo̱xayajpa con jém grupo de jém Abíaspɨc pa̱nijyaj. Jém iyo̱mo iñɨ̱yi Elisabet. Jém yo̱mo it́úmmɨyaj con jém wiñɨcpɨc pa̱nij Aarón. Icuɨstɨc iwɨ̱watyajpa tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. Icupɨcyajpat́im Dios iŋquímayooyi y jém iŋmadayooyi. D́a i̱ wɨa̱p ipadáy jém it́áŋca. Pero jém Zacarías con iyo̱mo d́a ma̱nɨgɨyyaj. D́a wɨa̱p iŋpɨc jém yo̱mo. Sɨɨp tsa̱miyajam icuɨstɨcyaj.
Jesɨc tu̱m ja̱ma ictsɨ́y iturno jém Zacarías ipɨxiñt́am iga yo̱xayajpa jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Cupiŋta̱ jém Zacarías iga iwatpa jém pa̱nij iyo̱xacuy jém Dios iwiñjo̱m. Metsta̱ por sorteo juuts jém pa̱nij icostumbre iga iñooba jém po̱ma jém tanJa̱tuŋ Dios ima̱stɨcjo̱m jém mɨjpɨc. 10 Iganam sɨ́p iño jém po̱ma, it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém ma̱stɨc aŋna̱ca iŋwejpátyajpa Dios. 11 Jesɨc Dios icutsat tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iga iwiñquejáy jém Zacarías. Iix iga jemum te̱ñ jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém altar aŋwɨ̱mɨ ju̱t́ iñooba jém po̱ma. 12 Agui ichɨgaŋjéc jém Zacarías cuando iix. Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋ. 13 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy:
—MiZacarías, odoy cɨ̱ŋɨ. Sɨɨp mannɨ́máypa iga Dios mimatóŋayñeum cuando iŋwágáy Dios iga mima̱nɨgɨyt́ámiñ. Jeeyucmɨ ma̱nɨgɨ́ypa jém iñyo̱mo Elisabet. Icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi, accámaayɨ iñɨ̱yi iga Xiwan. 14 Mich agui mimaymáya̱p iga naypa jém imma̱nɨc. Tsa̱m iŋwɨ̱aŋja̱mta. Jáyaŋ pɨxiñt́am maymáya̱yajpat́im iga naypa yɨ́p tsɨ̱xi. 15 Wɨ̱ixt́a̱p jém imma̱nɨc tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. D́a iucpa vino ni o̱jo. Chiit́a̱p jém Dios iA̱nama cuando it́ ia̱pa ipuujo̱m. 16 Jém imma̱nɨc icucagáyáypa ijɨ̱xiyaj jáyaŋ jém Israelpɨc pɨxiñt́am iga e̱ybɨc ijɨ̱syajpa Dios. 17 Dios icutsatpa jém imma̱nɨc iga icjo̱dóŋa̱iñ jém pɨxiñt́am iga miñpa jém tánO̱mi. Jext́im ijɨ̱xi y jext́im ipɨ̱mi jém imma̱nɨc juuts jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Elías. Jém imma̱nɨc iŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc iga odoy áŋa̱yajiñ jém ja̱tuŋpɨc con ima̱nɨc. Iŋquejáypa jém d́apɨc icupɨcpa Dios iga icupɨcyajiñ. Iŋquejáypa jém pɨxiñt́am iga ipɨctsoŋyajiñ jém tánO̱mi cuando miñpa.
18 Jesɨc jém Zacarías icwác jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. Iñɨ́máy:
—¿Jutsa̱p aŋcutɨɨyɨ́y iga nu̱ma yɨɨmpɨc annɨ́máy? Ɨch tsa̱m awɨd́a̱yam, tsa̱mim mex jém anyo̱mo.
19 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Zacarías:
—Ɨch aGabriel. Aŋcuyo̱xa̱p Dios. Acutsat yɨɨm iga manaŋmadáypa yɨ́p wɨbɨc aŋma̱t́i. 20 Pero iga d́a iŋcupɨc t́i mannɨ́máy, sɨɨp michajcaa̱p, miu̱maa̱p. D́a wɨa̱p iñjɨy hasta que naypa jém imma̱nɨc. Iññascaaba así porque d́a iŋcupɨc t́i mannɨ́máy. Cuando núcpa jém ja̱ma tienes que cupacpa juuts mannɨ́mayñe.
21 Jesɨc jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém ma̱stɨc aŋna̱ca iŋjócyajpa jém Zacarías. D́a icutɨɨyɨyyaj t́iiga tsa̱m jáyñeum jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. 22 Jesɨc cuando putum jém Zacarías d́a wɨa̱p ijɨ́yáy jém pɨxiñt́am. Jesɨc icutɨɨyɨyyaj iga iix tu̱m po̱ñ ma̱stɨcjo̱m. Iwatpa seña icɨɨmɨ, pero d́a wɨa̱p ijɨy, u̱maa̱ne.
23 Ocmɨ cuando cupacneum jém tiempo iga iwat jém iyo̱xacuy ma̱stɨcjo̱m, se̱t jém Zacarías it́ɨccɨɨm. 24 Ocmɨ ma̱nɨgɨ́yum jém iyo̱mo Elisabet. Jesɨc tsɨ́y jém yo̱mo it́ɨccɨɨm cinco meses juuts icostumbre. Pero agui maymay jém yo̱mo. Nɨmpa: 25 “Tsa̱m awɨ̱wadáy jém tanJa̱tuŋ Dios porque ijo̱doŋ iga d́a awɨ̱ixyajpa jém pɨxiñt́am iga d́a ama̱nɨgɨ́ypa.”
Acjo̱dóŋata̱p iga naypa jém Jesús
26 Cuando núcum seis meses iga ma̱nɨccomcane jém Elisabet, jesɨc Dios icutsat tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, jém Gabriel, hasta tu̱m Galileapɨc attebet iñɨ̱yi Nazaret. 27 Cutsatta̱ jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iga ininɨgáyiñ aŋma̱t́i tu̱m wo̱ñi iñɨ̱yi Malía. Jém wo̱ñi d́a queman ijɨypát pɨ̱xiñ. Iniit́um tu̱m trato iga napɨcyajta̱p con tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi José, jém rey David io̱cma̱nɨc ma̱nɨc. 28 Jesɨc cuando núc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Malía it́ɨccɨɨm, iñɨ́máy:
—¡Xutsóy, miwɨ̱ixpáppɨc jém tanJa̱tuŋ Dios! Tsa̱m miwɨ̱wadáypa más que it́u̱mpɨy jém yo̱mtam.
29 Jesɨc tɨ̱neaŋjac jém Malía cuando imatoŋ t́i iñɨ́máy. Ijɨ̱spa ijɨ̱xiaŋjo̱m iga: “¿T́iiga je̱mpɨc adioschi?” 30 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy:
—Malía, odoy cɨ̱ŋɨ. Dios tsa̱m miwɨ̱ixpa. 31 D́a jáypa mima̱nɨgɨ́ypa. Iniit́pa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámaayɨ iñɨ̱yi iga JESÚS. 32 Tsa̱m iniit́pa ipɨ̱mi. Accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga jém Yucmɨpɨc Dios iMa̱nɨc. Jém tanJa̱tuŋ Dios iccámpa juuts Rey jex juuts jém wiñɨcpɨc ija̱tuŋwe̱we jém David. 33 Accámta̱p iga Rey iga it́u̱mpɨy tiempo iŋjaguiñ jém nación de Israel. D́a nunca cuyajpa ipɨ̱mi iga aŋjagooyi.
34 Jesɨc jém Malía icwác jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. Iñɨ́máy:
—¿Jutsa̱p amma̱nɨgɨ́y? D́anam ajaayɨ́y. D́a queman ajɨypát pɨ̱xiñ.
35 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Malía:
—Jém Dios iA̱nama miñpa i̱t́i con mimich. Impɨctsoŋpa jém Dios ipɨ̱mi. Jeeyucmɨ d́a táŋcaɨ́y jém imma̱nɨc jém inicnaypáppɨc y accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga Dios iMa̱nɨc. 36 Sɨɨp ma̱nɨgɨ́ypat́im mex jém iñchɨ̱tsɨ jém Elisabet jém d́apɨc id́ɨc ma̱nɨgɨ́ypa. Tsa̱mim jém yo̱mo, pero núcneum seis meses iga ma̱nɨccomcane. 37 Porque Dios wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa.
38 Jesɨc nɨmpa jém Malía:
—Sɨɨp ɨch atsɨ́ypa juuts jém tanJa̱tuŋ Dios imɨɨchi. Sɨɨp je̱mpɨgam iwad́iñ juuts mich annɨ́mayñe.
Cuando yaj iŋmat jém Malía, jesɨc nɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ.
Nɨcpa jo̱yi Malía jém Elisabet it́ɨccɨɨm
39 Jesɨc jeet́im tiempo jém Malía aŋjeega nɨcpa tu̱m attebet jém naxyucmɨ de Judea jém co̱tsɨc aŋna̱ca. 40 Tɨgɨy jém Zacarías it́ɨcjo̱m. Idioschiiba jém ichɨ̱tsɨ Elisabet. 41 Cuando imatoŋ jém Elisabet iga idioschi jém Malía, jesɨc tsɨgóypa jém tsɨ̱xi jém Elisabet ipuujo̱m. Jém yo̱mo ipɨctsoŋ jém Dios iA̱nama. 42 Jesɨc pɨ̱mi jɨy jém yo̱mo. Iñɨ́máy jém ijáyuc:
—Mich más miwɨ̱wadáypa Dios que it́u̱mpɨy jém yo̱mtam. Dios tsa̱m pɨ̱mi iwɨ̱wadáypat́im jém imma̱nɨc jém inicnaypáppɨc. 43 ¿Ɨch ai̱apaap iga miñpa ajóyáy jém tánO̱mi ia̱pa? 44 Cuando mich andioschi, jeet́i rato tsɨgóypa jém amma̱nɨc ampuujo̱m, agui maymay iga mimiññe. 45 Agui miwɨ̱wadayñe Dios porque iŋcupɨcne iga je wɨa̱p iccupac t́i miñɨ́mayñe.
46 Jesɨc nɨmpa jém Malía:
Ɨch aŋcujíppa jém tanJa̱tuŋ Dios.
47 Tsa̱m amaymay ána̱namajo̱m cuando anjɨ̱spa Dios jém tacɨacputpáppɨc.
48 Ɨch d́a ajutsaŋ, pero Dios acupiŋ iga aŋcuyo̱xa̱p,
jesɨc dende sɨɨp para siempre jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp icuwɨ̱t́i yɨ́p mundo nɨmyajpa iga Dios tsa̱m awɨ̱wadayñe.
49 Porque awɨ̱wadayñe jém Tsa̱mpɨc iniit́ iPɨ̱mi.
Agui wɨ̱ cuáyñe jém iñɨ̱yi.
50 Siempre iyaachaŋja̱mpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém sɨɨppɨc it́ con jém miñpáppɨc ocmɨ, jém icɨ̱ŋyajpáppɨc Dios.
51 Tsa̱m iniit́ ipɨ̱mi.
Wɨa̱p imɨswadáy jém pɨxiñt́am ijɨ̱xi jém nacujípta̱páppɨc.
52 Iccáypa jém mɨjtampɨc aŋjagooyi jém tsa̱mpɨc iniit́ ipɨ̱mi.
Iccámpa tuŋgac jém d́apɨc nacujípta̱p.
53 Jém tsa̱mpɨc yua̱p icwícpa hasta cuspa.
Pero jém ricoyaj jém ijɨ̱spáppɨc iga d́a t́i it́ogóyáy, d́a t́i ichiiba Dios.
54 Iyo̱xpátpa jém imozo Israel.
D́a ijaamaŋnotpa iga iyaachaŋja̱mpa jém ipɨxiñt́am jém icuyo̱xayajpáppɨc,
55 juuts ijɨycámáy jém tanja̱tuŋwe̱we ija̱tuŋ jém Abraham iga iyaachaŋja̱myajpa jém ima̱nɨctam para siempre.
56 Jesɨc yaj iŋmat jém Malía. Jemum tsɨ́y tres meses con jém ichɨ̱tsɨ Elisabet. Ocmɨ se̱t it́ɨcmɨ jém Malía.
Naypa jém Xiwan jem acchiŋoypáppɨc
57 Jesɨc núc jém ja̱ma iga nay jém Elisabet ima̱nɨc. Icnay tu̱m jaychɨ̱xi. 58 Jesɨc cuando jém it́ɨ̱wɨtam con jém ivecinoyaj imatoŋyaj iga nay jém ima̱nɨc, icujípyajpa Dios con jém yo̱mo iga tsa̱m iyaachaŋja̱mpa. Agui maymáya̱yajpa con jém Elisabet. 59 Cuando núc ocho día nayñe jém tsɨ̱xi, wadayt́a̱ jém marca de circuncisión juuts jém Israelpɨc icostumbre. Iccámayyajtooba id́ɨc iñɨ̱yi iga Zacarías juuts ija̱tuŋ. 60 Pero nɨmpa ia̱pa:
—D́a tanaccámáypa iñɨ̱yi iga Zacarías. Tanaccámáypa iñɨ̱yi iga Xiwan.
61 Jesɨc nɨmyajpa jém pɨxiñt́am:
—¿T́iiga iniccámáypa iñɨ̱yi iga Xiwan porque ni tu̱m jém iñt́ɨ̱wɨtam d́a inii̱ jexpɨc iñɨ̱yi?
62 Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m icwácyajpa jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ con seña. Acwácta̱ jém Zacarías jup nɨ̱yi iccámáypa jém ima̱nɨc. 63 Jesɨc jém Zacarías iwác tu̱m ja̱ca to̱to. Ijaycámáy jém ima̱nɨc iñɨ̱yi to̱tyucmɨ. Nɨmpa: “Iñɨ̱yi Xiwan.” Jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am agui ipooñaŋja̱myajpa. 64 Jeet́i rato wɨa̱wum ijɨy jém Zacarías. Mojum icujíp Dios. 65 Jesɨc mu iixyaj jém it́yajwɨɨp je̱m, pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. Acjo̱dóŋa̱yajta̱p t́i iñasca jém Zacarías it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém naxyucmɨ de Judea jém co̱tsɨgaŋjo̱m. 66 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém imatoŋneyajwɨɨp, tsa̱m ijɨ̱syajpa t́i iñasca jém Zacarías. Nacwácyajta̱p entre jeeyaj. Nanɨ́mayyajta̱p:
—¿T́i iwatpa yɨ́p tsɨ̱xi, jesɨc mɨja̱p?
Porque tsa̱m wɨ̱quejpa iga iniit́ jém Dios ipɨ̱mi.
Jém aŋma̱t́i chiiñeta̱ jém Zacarías
67 Jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ, jém Zacarías, ipɨctsoŋ jém Dios iA̱nama. Moj iŋmat jém aŋma̱t́i jém ichiiñewɨɨp Dios. Nɨmpa jém Zacarías:
68 Wɨ̱ iga taŋcujíptámiñ jém tanJa̱tuŋ Dios, jém Israel iO̱mi,
porque miñ tacutsɨgayt́a taɨcht́am.
69 Tacutsadayt́a̱ tu̱m wɨa̱paap tacɨacputta, jém wiñɨcpɨc it́úmmɨ jém David jém icuyo̱xapáppɨc tanJa̱tuŋ Dios.
70 Sɨɨp tawadayt́a juuts tajɨycámayñe tsa̱m wiñɨgam cuando iŋmatyaj jém wɨbɨc profeta.
71 Nɨmpa iga tacɨacputtámpa jém tánenemigoyaj icɨɨjo̱m, it́u̱mpɨy jém tajóyixyajpáppɨc.
72 Tsa̱m tayaachaŋja̱mpa juuts iwadayñeyaj jém wiñɨcpɨc tantúmmɨtam.
Je̱mpam ijɨ̱spa jém wɨbɨc trato jém iwatnewɨɨp wiñɨgam,
73 cuando ijɨycámáy jém Abraham, jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋ,
74 iga tacɨacputtámpa jém tánenemigoyaj icɨɨjo̱m iga taŋcuyo̱xatámpa Dios y d́a t́i taŋcɨ̱ŋpa,
75 iga taŋwɨ̱wattámpa tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m y tantsactámpa iga tammalwattámpa it́u̱mpɨy ja̱ma iga tait́pa vivo.
76 Jesɨc jém Zacarías moj iŋmadáy jém xut́u tsɨ̱xi. Iñɨ́máy:
Mich mamma̱nɨc, michɨ́ypa juuts jém yucmɨpɨc Dios iprofeta.
Cuando miñpa jém tánO̱mi, miŋjagoyñeeba iññɨc iga iŋwɨ̱tsagáypa jém it́uŋ.
77 Inicjo̱dóŋa̱yajpa jém Dios ipɨxiñt́am iga sɨɨp Dios iwadayt́ooba perdón jém it́áŋca iga icɨacputyajpa.
78 Porque wɨbɨc tóyooyi iniit́ jém tanJa̱tuŋ Dios, tsa̱m tayaachaŋja̱mpa.
Jém jɨ̱xi miñpa juuts químpa jém ja̱ma
79 sɨŋyucmɨ iga iyɨcquejpa jém it́yajwɨɨp piichcɨɨm, jém caanewɨɨp icumuŋco̱m.
Miñpa taŋquejáy jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ tawɨ̱ixpa Dios.
80 Jesɨc yaj iŋmat jém Zacarías. Ocmɨ mɨja̱p jém ima̱nɨc. Tsa̱m iniit́ Dios iA̱nama, iwɨ̱cutɨɨyɨ́y t́i ixunpa Dios. Jáy i̱t́i jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y hasta núc jém ja̱ma iga Xiwan aŋquejayt́a̱p jém Israelpɨc pɨxiñt́am.