3
Ái Petero mái Ioanes diar asengsegeng pasi peu
Kesi bung ái Petero mái Ioanes diar han urami pelbut i rumán osmapak i atul á pákánbung i rahrah, pákánbung erei matananu di lu hut talum suri sung. Má imi rumán osmapak marán á mátán sál, má kes di utngi ngo Mátán Sál Malilis. Má kesi kálámul a peu, kápte a lu láklák, a káhái ngoi sang ái mámán. Bosbos bung rang buhán peu er di lu kipi uratung i mátán sál erei má dik lu aksimi ái, má ák lu sukis pagas suri sungi tan kálámul di lu kusak uri rumán osmapak pas te pirán tabal ur káián. Ái Petero mái Ioanes diará han urami rumán osmapak ngorer má diará láklák kusak sár. Má ngo peu erei a mák diar, ki ák lala sung diar ngo, “Wai, arwat gaura tabar iau be mam te táit á gaur?” Apo 14:9Diar longrai ngorer ki diar má sámtur, má diará lala mákái, má ái Petero ák parai singin ngo, “Mák giur be!” Má peu erei a hol on ami kán hol ngo diara támri mam te táit, ki ák lala mák diar sang.
Apo 4:10, 16:18Má namur ái Petero a bali wor mai mák parai singin ngo, “Kápte te pirán tabal singing á iau ngo ina tabar iáu mai, mái sár táit a mon singing er ngo ina tari singim a ngoromin. Iau dos i iáu mai rakrakai káián ái Iesu Karisito kakun Nasaret ngo una aptur má unák láklák!” Mái Petero a top pasi limán mingin peu er mák salapturi ák sámtur. Má káp melek sár má keken no ák rakrakai, má ngorer ák sámtur atu sang má ák turpasi láklák, ki ák rohrohman má parpara agas uri narsá Káláu, mák mur i Petero diar ái Ioanes, má ditul kusak no uratung i rumán osmapak. Má ngo matananu iatung di mákái kán tu láklák má parpara agas narsá Káláu, 10 ki dik mák ilmi ngo ái sár á kálámul a peu tám sung, koner a lu sukis pagas i Mátán Sál Malilis. Di mákái ngorer má dik pánsálngát suri táit a tapam hut singin.
Ái Petero a worwor talas ​narsán matananu
11 Má kálámul er a top pagas i Petero diar ái Ioanes má ditulá láklák uri kesi goson iatung i rumán osmapak, kuir er di utngi ngo Kahkah si Solomon. Má matananu no iatung di pángáng suri kálámul er má dik rut uratung sur ditul. 12 A mákái ngorer ái Petero ki ák parai si di ngo,
“Be, rang buhang tan kakun Israel, dánih gam pángáng suri á ngorer má gamá lala mákái? Gam hol on gut ngo giur tám pilpil, má mai kángiur rakrakai sang giurá asengsegeng pasi kálámul minái má gamá lala mák giur! Na, kápte muswan! 13 Kal 3:6, 15; Luk 23:13-25; Apo 2:23Wa kán rakrakai ái Iesu Karisito, ái a asengsegeng pasi kálámul minái! Ái Iesu ái koner ái Káláu a sángwái. Áá, ái Káláu si Abaram má si Aisak má si Iakop, má ái mul á Káláu káián rang támin i git til hirá sang, ái ákte sángáu Iesu kán tám arardos. Ái sár á gam gamá susdoi uri limán tan tám nagogon suri da up bingi, má gamá su bah gam ur on i pákánbung a tur i mátán táil ái Pilato. Ái Pilato ákte ngoi i bál ngo na arsok palai nák han, ái sár gam parai si Pilato ngo, ‘Auh, gim matai á ngorer á gim! Gim nem ngo na mat sang!’ 14 Ái Iesu a Tám Pilpil má Tám Nokwan, ái sár gam pua palai. Má gamá sung Pilato suri ák pálás pala Barabas ur si gam, koner a lu up bing kálámul. 15 Má ngorer gam susdoi kálámul ái Koner a káplabin á liu má gamá up bingi ák mat. Ái sár ái Káláu a aptur pasi alari minat, má giur giuráte mák Iesu mai mát giur sang ngo ákte liu kaleng. 16 Má kálámul minái, gam no gam mánán on ngo a peu tungu, má onin gamá mákái táit er a tapam hut singin i mátán táil i gam no. Ái a ruruna i Iesu, má ngorer ái Iesu a arakrakai on má ák láklák má. Kabin i kán ruruna i Iesu, ngorer ák sengsegeng!
17 Luk 23:34; 1Ti 1:13“Má onin, rang buhang, iau mánán ngo tungu kápgamte talas uri táit á gam tiklik mai kamu boh pakpakta, gam ingai mam Iesu er gamá tari uri minat. 18 Áá, kápgamte mánán i táit gam longoi, mái sár hirá sang ái Káláu ákte parai narsán tan tám worwor tus suri kán Mesaia ngo na áslai rangrangas. Má i sál sár ngorer gam longoi, ái Káláu ákte long arwat pasi kán worwor.
19 Apo 2:38“Má ngorer gama hol kaleng má, má gamák tapriu sur Káláu suri na pah palai kamu tan abulbul. 20 Gama longoi ngorer suri na hut i tan pákánbung ái Konom na ahutngin pasi taniá gam má suri na tarwa Iesu er Mesaia, koner ákte ilwa pasi ur kamu. 21 Ái koner si Mesaia na kis pagas besang ami bát nák han pang i bung ái Káláu na ahutngin pasi tan táit no. Hirá ái Káláu ákte parai suri pákánbung erei ur si di á kán tan tám worwor tus, 22 Nag 18:15, 18-19ngorer ái Moses a parai kán worwor ngoromin, ‘Ái Konom kamu Káláu na aptur pas tekes tili katbán i gam ngorer ákte aptur pas iau, má ái na tám worwor tus. Gama taram suri tan táit no na parai si gam. 23 Má ngo kes kápate taram suri táit a parai, kálámul er kápnate kis tiklik mai matananu si Káláu, na ekesi kelkel alar di.’ 24 Má tan tám worwor tus no er tangkabin tili Samuel mái rung di worwor mul namurwai, di no dikte worwor taru suri pákánbung minái na hut.
25 Tgk 22:18“Má gam á matananu minái, worwor si Káláu di parai i tan tám worwor tus ákte pur uri katbán i gam, má kamkabat er ái Káláu a longoi mai rang támin i gam ákte hut mul. Ái á oror hirá sang ái Káláu ákte parai si Abaram ngoromin ngo, ‘Tekes tili rang kopkom i iáu na asosah i bos mát no on á naul matmatngan pokon.’ 26 Apo 13:46Áá, onin ái Káláu ákte ilwa pas Iesu kán tám arardos má ákte dos palai uri narsá gam, má gam á bos mulán kálámul suri longrai kán arbin. A longoi ngorer suri asosah i gam, ngorer ák arilang i gam suri gama tapriu alari sál a sák er gam tungai mur on.”

3:4: Apo 14:9

3:6: Apo 4:10, 16:18

3:13: Kal 3:6, 15; Luk 23:13-25; Apo 2:23

3:17: Luk 23:34; 1Ti 1:13

3:19: Apo 2:38

3:22: Nag 18:15, 18-19

3:25: Tgk 22:18

3:26: Apo 13:46