5
Ái Ananias diar mokson ái Sapaira
1-2 Apo 4:34-35Mái sár kesi kálámul ngisán ái Ananias mai kán wák, ái Sapaira, a tukes i kándiar holhol suri sira palai kándiar kuir bim. Diaráte sira palai má, mái sár namur diará punam palai risán ur kándiar mokson. Má kesi risán sang, ái Ananias a kipi mák han tari singin bos apostolo, mák parai si di ngo pirán tabal di hul pasi kándiar kuir bim mai, erei sár ákte tar noi. 3 Ioa 13:2Mái Petero a mákái ngorer mák parai singin ngoromin,
“Ananias, suri dáh u mángát pas Satan áng kátlán i kam liu má ngorer uk longoi angagur uri mátán Tanián a Pilpil mai punam palai risán mátán bim di hul pasi si gaur? 4 Tungu kápte be u sirai kam bim, wa kaiam masik sang. Má namur má, ngo ukte sirai, ki kaiam sang á pirán tabal, má ngorer á iáu sang u kátlán i pirán erei ngorer u nem on. Má suri dáh u hol on ngo una longoi ngoromin? Angagur minái u longoi, kápte ngo u agur gim, wa u agur Káláu sang!”
5-6 Má pákánbung a longrai worwor erei, ái Ananias a bámrus uradi bim ák mat. Má ngorer tan kalilik án kaukak tilatung di aptur má dik duri páplun ái Ananias, má ding kipi uri tarang án minat má dik tahun palai. Mái rung di longrai arbin sur Ananias di lala mátut taladeng.
7 Mái Sapaira, kán wák ái Ananias, kápate mánán i táit a tapam hut. Ki ngorer, namur sár ngo atul i awa ákte rah, ák solsol hut mul uratung i rum er a kis ái ái Petero. 8 Mái Petero a mákái, má ngorer ák gáltai ngoromin, “Una para talsai singing ngo ngádáh, minái sár á lálám i pirán tabal er á iáu mái kam pup gaur top on tili bim gaur sirai?” Mái Sapaira a kosoi ngo, “Áá, erei sár á lálám i pirán giur top on.” 9 Ái Petero a longrai ngorer má ák parai ngoromin, “Suri dáh gaur mokson mángát suri gaura tohoi Tanián ái Káláu? Gaur hol on ngo kápnate kosoi kamur angagur, be? Mákái, tan kálámul dikte tahun pala kam pup, di imunang i mátán sál má da kip iáu uranang i tarang án minat má dák tahun iáu mul!” 10 Má káp melek ái Sapaira a bámrus uradi bim i mátán táil ái Petero ák mat. Má tan kaukak er di kusak má dik mákái ngo ákte mat mul ái Sapaira, ki ngorer di kip pasi uranang i tarang án minat má dik tahni i risán i kán pup. 11 Má tan tám ruruna no á Ierusalem mái rung mul di longrai arbin sur Ananias mái kán wák, di no sang, tilik ráuráuwas má mátut a bonta di.
Tan apostolo di longoi akiláng
12 Apo 2:43, 14:3I bos bung minái, ái Káláu a longoi marán akiláng i katbán matananu mai limán bos apostolo. Má bos tám ruruna no di lu han suri hau talum iatung i kuir rumán osmapak di utngi ngo Kahkah si Solomon. 13 Matananu di lu hol apakta i tan tám ruruna erei, mái sár ái rung kápdite ruruna, di lu bunbun suri kusak tiklik mam di. 14 Mái sár ák lu marmarán hanhan á tan káláu má tan wák di ruruna i Konom, má lálám i di no á tan tám ruruna ák lala marán. 15 Tan apostolo kandi tu longoi sang i bos akiláng ngorer, pasi matananu di kip rung er di sasam uratung i sál má dik pálas kim uri di suri dik bopbop on nana Petero. Mái Petero a láklák mák top i di dik liu. Mái rung kápate arwat ngo na top i di, ki pákpák i Petero na kip di á te suri dák liu kuluk. 16 Má tilik matananu mul tili tan malar pátmi bimán rum á Ierusalem di han. Di kip rung di sasam mái rung er a kis i di á sápkin tanián, má tan apostolo dik aliu pas di no.
Tan tátáil di nem i tur kári tan apostolo
17 Má namur tám osmapak táil tiklik mai rang turán, di á tan Sadukaio, di lala bálsák uri tan apostolo, 18 má ngorer dik tola pas di má dik akusak di i rumán batbat kalar. 19 Apo 12:7-10Mái sár i libung, kesi angelo káián ái Konom a soura si di mák pasbat i rumán batbat kalar mák aso pala di. 20 Má namur a parai si di ngoromin, “Gama han urami rumán osmapak má gamák arbin talas singin matananu iatung suri bos táit no ur on á hutngin liu minái gam áslai.” 21 Má tan apostolo di longrai worwor káián angelo ki dik han má. Má arasa uri kábungbung, di solsol hut iatung i rumán osmapak má dik turpasi mul i atintini matananu.
I ngahwán kábungbung on sang, tám osmapak táil má bos rang turán di tar wor pasi tan tátáil káián matananu Israel suri da kis talum á kunlán kaunsel kán tan Iudáiá. Má ngo dikte hut, namur di tarwai wor uri rumán batbat kalar pasi bos apostolo. 22 Má ngorer tan tám mákmák kalar di han suri long pas di. Mái sár ngo di kusak iatung i rumán batbat kalar, bos apostolo di bokoh, má ngorer di kaleng uri narsán tan kálámul pakta má dik atatir ngo, 23 “Gimáte hut i rumán batbat kalar, má gimá mákái boh tám ololoh di sámtur pagas, má gimá mákái tan mátán sál a batbat mul. Ái sár ngo gim pasbat i bos mátán sál má gimá sol urami polgon, kápgimte mákái tekesi kálámul.” 24 Má pákánbung di be longrai ngorer á bos pakpakta kán tám osmapak má pakpakta kándi tan tám mákmák kalar, a lala ser i kandi hol suri ngo ngádáh a hut ngoi á táit min.
25 Kándi tu holhol be ngorer, má kesi kálámul a hut iatung má ák parai si di ngo, “Tan kálámul gam obop di i rumán batbat kalar nabung, wa di imi má i rumán osmapak dik lu atintini matananu mul!” 26 Io, di longrai ngorer, má pakpakta kándi tan tám mákmák kalar a long pasi rang táir má dik han má dik long pasi tan apostolo kaleng uratung i rumán kis talum. Má tan tám mákmák kalar erei kápte di talka rápsa pasi tan apostolo kabin di mátut suri matananu da káp bás di mai hat, má ngorer di tu lain lam pas di sár uratung i rum di kis ái á tan kálámul pakta.
27 Tan tám mákmák kalar di long pasi tan apostolo uratung i rumán kis talum ngorer, má dik atur di i mátán táil i kaunsel kán tan Iudáiá. Má namur tám osmapak táil a gálgálta i di 28 Mat 27:25mák parai ngoromin, “Gimáte wor rakrakai uri gam suri koion gama bali atintini matananu mul suri kálámul er, ái sár kápte gam taram i gim! Mákái táit gamáte longoi! Gamáte bonta noi bimán rum á Ierusalem mai kamu aratintin, má gamá atiutiu gim mai dárán ái koner ngo a kángim talar á kán minat!”
29 Apo 4:19Mái Petero má tan apostolo di longrai worwor er má ding kosoi ngoromin ngo,
“Káp gima te alongra suri mur i worwor a so tili ngudun kálámul sár. Ái sár á gim, gima taram i Káláu. 30 Ái Káláu káián rang támin i git a aptur kalengna Iesu alari minat, ái koner gam bás páptai iamuni naul páspáng ák mat. 31 Apo 2:33-34; Epe 1:20; Eba 2:10, 12:2Má ái, ái Káláu ák sángwái urami narsán i kiskis pakta tili limán mingin. Ái Káláu a ilwa pasi suri áng kabisit kángit má kángit Tám Araliu mul. Má ákte pasbat i sál suri git á matananu Iudáiá gita hol kaleng mái Káláu na pah palai kángit tan sápkin. 32 Má tan táit erei, gim sang gimáte mákái, má gimá para talsai ngo a támin. Má Tanián a Pilpil mul, koner ái Káláu ákte tari si rung di lu taram on, ái mul a lu para talsai ngo a támin á bos táit erei.”
33 Má tan kálámul pakta erei di longrai worwor kandi á bos apostolo má dik lala mos sáksák sang, má dik hol on ngo da sá bing di. 34 Má kesi kálámul iatung, ngisán ái Gamaliel, kesi Parisaio má a tám aratintin uri nagogon, má matananu no til Iudáiá di lu rumrum on mul. Ái Gamaliel a aptur i katbán i di mák parai ngo da aso palai be bos apostolo uranang i malar arwat mai mudán pákánbung sár suri nák worwor. 35 Má namur a ot inau ur singin tan kálámul pakta ngoromin,
“Gam tan kálámul til Israel rang buhang, gama ololoh kuluk besang suri táit gama longoi mai tan kálámul imunang. 36 Apo 21:38Ur tungu sár, ái koner si Tiudas a aptur má áng kaiang pasi ngo ái sang a kálámul pakta, má ngorer ák iang talmi marán kálámul di arwat mai ahat i mar dik rang táir. Má namur di up bing Tiudas ák mat, ki rang táir no dik tam sara má kándi him ák tu wáráh sár. 37 Má namur bul kesi kálámul sang a aptur, má ái mul a kaiang pasi ngo a kálámul pakta. Kálámul er ái Iudas a kakun Galiláiá, má a táilnai matananu er di mur on mai tatalen án abulbul i pákánbung án kip ngis. Má namur dik up bingi ák mat, má rang táir no di tam han sara.
38 “Má minái suri tan kálámul imunang, iau parai si gam ngo gama káksia di dák han. Ngo kándi him ákte aptur tili holhol kán kálámul sár, ki na han bokoh pas má! 39 Mái sár ngo kándi him a aptur tili holhol si Káláu, káp gama te arwat suri tur kalar di. Má ngo him si Káláu, ki gama ololoh suri gama mák arup keleh mam Káláu!”
40 Apo 4:18Io, tan kálámul pakta erei di longrai worwor án inau si Gamaliel má dik sormángát suri. Má ngorer dik bin pas kalengnai bos apostolo má dik tas di, má namur di tur kalar di ngo koion má da bali arbin mul mai ngisán ái Iesu, ki dik pálás pala di má dik han. 41 Mat 5:10-12; 1Pe 4:13Má pákánbung tan apostolo di han alari kis talum erei, di lala laes kabin di mákái ngo ái Káláu a wás pas di ngo di arwat suri áslai arabilbiling sur Iesu. 42 Má ngorer tan apostolo kápdite aunges suri arbin. Bosbos bung no di atintini matananu iatung i pelbut án rumán osmapak má narsán tan kálámul i kándi boh rum mul, má dik arbin talas mai lain arbin sur Iesu ngo ái á Mesaia.