8
Mái Saulo a sámtur pagas iatung má ák mákái tan kálámul di bás bing Sitiwen, má ák mángát mul ngo kán minat ái Sitiwen a nokwan.
A turpasi abilbilingnai boh tám ruruna ái Saulo ami Ierusalem
Má on á bung erei sang ami Ierusalem, boh tám ruruna di turpasi áslai sápkin arabilbiling, pasi á ngorer dik tam táu arsagil uri tan pokon mau á Iudáiá má Samaria erei kápte kálámul a kis ái. Má boh apostolo kápte di táu, di mon pagas sár á Ierusalem. Má te kálámul, ái rung di lotu mai muswan uri narsá Káláu, di tapam hut i pokon di bás bing Sitiwen ái má long pasi páplun, má dik han tahun palai. Mái rung iatung er di lu kiskis i iátin ái Sitiwen, di lala tangsi má ot keskam suri. Apo 9:1, 13, 22:4, 26:9-11Mái Saulo ák turpasi tohoi suri sák mai tan tám ruruna má suh pala di, ngorer ák aptur pas mák han uri boh rum keskeskes káián boh tám ruruna má ák talka ráhra pas di, ngorer ák dung di i rumán batbat kalar.
Ái Pilip a arbin talas ​suri Mesaia á Samaria
Mái rung er di tam táu arsagil, di han arbin mai pinpidan tangrai boh goson erei di han átik ái. Mái Pilip kes tili rung er di táu, má ái a han solsol hut i kesá bimán rum adi Samaria má ák arbin talas suri Mesaia iatung i narsán matananu. Má matananu iatung di alongra sur Pilip má dik mákái tara akiláng a longoi, ki dik paupau alongra suri táit a parai. Marán kálámul a mon i sápkin tanián i di, a aliu pas di ái Pilip, má bos sápkin tanián di lala wakwak urami iát sang má dik so alar di. Má marán ákte mat á te kuir páplun i di mái rung mul a sák i kik di, a aliu pas di ái Pilip dik sengsegeng má. Má ngorer matananu tili bimán rum erei a tuan gáu i bál di má dik lala mámás taladeng.
Ái Saimon tám latlat
Má kesi kálámul ngisán ái Saimon a lu kis á Samaria, má ákte kis iatung marán á bet má ák lu latlat pasi kálámul, má matananu Samaria di pángáng suri táit a longoi. A tubán kaiang pasi ur on sang ái Saimon ngo ái a kálámul pakta. 10 Má matananu no iatung, ái rung a ninir i ngis di má tan piráh piráh, di paupau alongra suri, má dik parai ur on ngo, “Káláu, Koner a Rakrakai Sorsorliu, ákte hut sosih ur main i katbán i git má ákte tar kápán páplun áng kálámul má.” 11 Má matananu di lu paupau alongra suri, kápkabin marán bung ái Saimon ákte latlat i marán kálámul má dik pángáng on. 12 Má ngo matananu di longrai arbin si Pilip sur Iesu Karisito má lolsit si Káláu, ái rung er di ruruna, tan káláu má boh wák mul, ding kipi arsiu. 13 Mái Saimon mul a ruruna máng kipi arsiu namur, pasi ngorer ák patap i Pilip, má ák lala pánsálngát suri mákái tara akiláng ái Pilip a longoi.
Ái Saimon a tohoi ​suri hul pasi rakrakai ​káián Tanián a Pilpil
14 Ami Ierusalem, boh apostolo di longrai ngo ái rung i balis á Samaria dikte ruruna má i pinpidan si Káláu, ki ngorer dik dos pala Petero mái Ioanes uri narsá di. 15-16 Ái rung minái dikte hutngin kipi arsiu i ngisán ái Konom Iesu, mái sár Tanián a Pilpil kápte be a porta i tekes tili di. Má ngo ái Petero mái Ioanes diar hut iatung, ki diar má sung Káláu suri Tanián a Pilpil na hut sosih suri nák porta i di, 17 Apo 19:6má namur diará oboi lim diar ami iátin lul di keskeskes, ki erár má ák porta i di á Tanián a Pilpil.
18 Mái Saimon tám latlat a mákái ngo Tanián a Pilpil a porta i di ái rung er diar oboi lim diar i iátin lul di, ki ák nem ngo na hul pasi rakrakai er mai pirán tabal, 19 mák parai ái Saimon si diar ngoromin, “Awái! Gaur tari bul singing á rakrakai erei suri inak arwat mul suri oboi limang i tan kálámul má Tanián a Pilpil nák porta i di.”
20 Má diar longrai ngorer ki ák bali ur on ái Petero ngoromin, “Á iáu mai kam pirán tabal gaura mosrah tiklik, kabin u hol on ngo iáu arwat suri hul pasi artabar káián ái Káláu mai kam pirán. 21 Á iáu káp kam te kuir on á him minái kabin balam kápte a nokwan i mátán táil ái Káláu. 22 Una hol kaleng alari kam sápkin holhol erei má unák sung uri narsán ái Konom, má koran nák pah palai kam sápkin er a kis i balam. 23 Kabin iau mák iáu ngo balam a káng mai bálsák má á iáu iáu toptop káián sápkin.” 24 Mái Saimon a kos diar mák parai ngoromin, “Keskam, gaura sung Konom sur iau suri koion á tekesá táit gauráte parai na tapam hut singing.”
25 Má ngo ái Petero mái Ioanes diar má te para aposoi tan táit diaráte mákái má diar mánán on sur Iesu má diará arbin talas ur on, ki diar má arbin hanhan mai lain arbin tangrai bos malar i balis á Samaria on á kándiar inan kaleng ur Ierusalem.
Ái Pilip a para talsai lain arbin uri narsán tátáil til Itiopiá
26-27 Má kesi angelo káián ái Konom a dos pala Pilip til Samaria ngo, “Aptur má, má unák mur i sál er a han sosih til Ierusalem uradi Gasa, koner a rut tangrai pokon bia.” Ák aptur pas ái Pilip ngorer ki ák han tangra pasi sál. Má on á sál erei a mur on á kesi tilik tátáil til Itiopiá, ái koner a tám ololoh i omobop káián tasim a pakpakta kándi matananu Itiopiá. Tátáil minái ákte han urami Ierusalem suri lotu uri narsán ái Káláu, 28 má minái ák elkaleng má suri na han uri kán malar, má a kis i kán karis a talkai i hos. Má tátáil erei a lu murmur i sál iamudi, má kán tu wáwás tili buk er a siri ái Aisaia tám worwor tus. 29 Ngorer má Tanián a Pilpil ák parai si Pilip ngo, “Una han uri narsán karis imudi má unák láklák pátmi.”
30 A longrai ngorer ái Pilip ki ák sangar i rut pátmi tátáil er mák longrai ngo ái kán tu wáwás tili buk er a siri ái Aisaia tám worwor tus. Mái Pilip a gátnai ngo, “Ukte talas má gut suri sálán worwor erei u wásái?” 31 Má tátáil a kosoi ngo, “Kápate artálár singing ngo ina talas ur on. Mái sár ngo tekes na pálási ur singing, ki erár má inak talas.” Má ngorer ák sik pas Pilip áng káusa uramuni iátin karis uri narsán, má diará lu hanhan tangrai sál tiklik.
32 Ais 53:7-8Má pokon páp tili Buk Tabu a wásái a ngoromin:
“Kálámul minái a ngoro sipsip di lam pasi suri tah kusi án pogong.
A ngorer mul i gengen sipsip kápate long noi ngat i pákánbung di lam pasi suri kumur palai nihun.
Kápte kesá kuir worwor a so tili ngudun.
33 Kálámul minái a rumrum i mátán matananu,
má pákánbung a sámtur i nagogon, kápdite longoi táit a nokwan uri narsán.
Kápate arwat ngo gita utung pasi rang kopkom on,
kápkabin kán liu main i naul bim di tah kusi ák mut kus má.”
34 Má tátáil erei a gálta Pilip ngo, “Arwat una bit iau ngo ái sinih á minái tám worwor tus a worwor suri? A worwor suri sang, ngo a parai lite kálámul?” 35 Io, mái Pilip a tangkabin pálási tili kuir pinpidan sár kán tu wásái, má mai tan kuir pinpidan tili Buk Tabu mul ák taswai ur singin á lain arbin sur Iesu. 36 Apo 10:47Ngo kándiar tungai han be tangrai sál, diar má hut i pokon a mon i mátán pán ái. Má tátáil a parai ngo, “Minái má dan, apong. Iau nem ngo ina kipi arsiu. Dánih be a tur kalar iau má káp ina te kipi arsiu inái?” 37 [Mái Pilip a kosoi ngo, “A kuluk. Ngo u ruruna mai kunlán balam no, ki a arwat sár una kipi arsiu.” Má tátáil er a parai ngo, “Áá, iau ruruna ngo ái Iesu Karisito a Natun sang ái Káláu.”]
38 A be parai ngorer ái tátáil, ki ák artari ur singin kálámul a tipri karis suri ngo na tur be. A be tur sár i karis, ki diar má sosih uradi dan, ngorer mái Pilip ák siwi tátáil er. 39 Má ngo diar tapam alari dan má sár, káp melek má Tanián ái Káláu ák long pas Pilip ák bokoh alari. Má ngorer tátáil kápte a mák Pilip mul, ái sár áng káusa kaleng uri kán karis má ák sopasun kán inan uradi kán malar mák tuan gas taladeng i bál. 40 Apo 21:8Mái Pilip ák han mákái ngo ákte tapam hut bul i malar á Asdot, pasi ák turpasi arbin iatung mák lu hanhan arkaliut mai arbin suri lain arbin uri tan malar átik á Sisaria.

8:3: Apo 9:1, 13, 22:4, 26:9-11

8:17: Apo 19:6

8:32: Ais 53:7-8

8:36: Apo 10:47

8:40: Apo 21:8