1 Apo 10:34; Iak 2:9Rang buhang, gam er gam ruruna i Iesu Karisito kángit alal án Konom, koion gama hol apakta pas tekesá kálámul má hol agengen i kes sang. 2 A ngoromin. Aru kálámul diar kusak tiklik mam gam i pákánbung gam lotu. Kesá tur diar a sol uri lusán er a pakta i mátán má a talas ngo ái á kálámul a mon i ngisán. Má kes a maris án kálámul, a mermer sár mai putun sulu. 3 Má suri dáh gam hol apakta pas koner a oboi lain lusán, mái koner a maris kápte bul gam hol apakta on? Ngorer gamá parai singin konom ngo, “Una sukis mainái i lain kiskis minái.” Mái sár gamá parai singin maris bul ngo, “Una tu sámtur iatung á iáu,” ngo “Una tu sukis iatung i rah á iáu.” 4 Suri dáh gam akulukna pasi tan konom má gamá mikmikwai tan maris? Tatalen erei gam longoi a ngoro gam tam purwai bos kálámul ngo te di kuluk singin tan lite. Má ngo gam longoi ngorer, ki gam mur i kamu holhol erei a ger má a sápkin.

5 1Ko 1:26-28Lain rang buhang, gama longra iau be. Gama talas ngo tan kálámul di maris main i naul bim, ái Káláu ákte ilwa pas di suri da konom sang i kán lolsit kabin i kándi ruruna. Má ái Káláu sang na kátlán i di má dák otoi arasosah erei a oror pagas mai suri tari si rung er di mámna Káláu. 6 Mái sár á gam sang, gamáte ot bilingnai bos sáhár má gamá apakta pasi bos konom. Sinih sang a lu taun pápta gam? Wa bos konom! Mái sinih a lu talka pas gam uri nagogon? Wa bos konom sár! 7 Mái sinih a lu ot bilingnai alal án ngisán ái Koner gam káián? Á di sár mul di lu longoi ngorer. Ki suri dáh gamá hol apakta pas di?

8 Mat 19:19; Gal 5:14Gam mánán i nagogon káián lolsit si Káláu er a parai i Buk Tabu ngoromin, “Una mámna turam ngorer u mámna kalengna iáu sang.” Ngo gama lu mur arwat pasi nagogon er, ngorer gama longoi táit a nokwan sang. 9 Nag 1:17Ái sár i pákánbung gam sángwái ngisán kes má arumrumái kes sang, ngorer gam longoi sápkin má gamá ámáris i mátán ái Káláu, kabin gamáte ngákngák i nagogon si Káláu. 10 Him 19:37; Lál 20:7-12, 24; Mat 5:19Sinih a mur arwat pas noi bos nagogon no, ái sár ákte ngákngák sár i kes, a artálár ngo ákte tah kus noi bos nagogon, má ngorer a wás palai sang ái Káláu. 11 Kal 20:13-14; Rom 13:9Ái Káláu a parai ngo, “Koion una bop mai wák káián lite,” má ák parai mul ngo, “Koion una up bingi kálámul.” Aru i nagogon, ái sár ngo u tah kusi kes tili diar, a artálár ngo ukte tah kus diar no. Káksiai ngo kápte u te bop mai wák káián lite, ái sár ngo ukte up bingi kálámul, ki ukte ngákngák i nagogon si Káláu.

12 Gal 6:2; Iak 1:25; 1Pe 2:16Ái Káláu na nagogon i git mai matngan pinpidan er a asengsegeng pasi kálámul, wa armámna sang. Má ngorer gama lu worwor má gama lu longoi lain tatalen a artálár mai rung di kis i lalin nagogon erei. 13 Mat 5:7,18:32-35Kabin ngo kálámul kápate mámnai bos lite, kápnate kipi armámna si Káláu. Ái sár kálámul a mámnai bos lite, káp kán te mátut i mátán táil ái Koner na nagogon on.

14 Má rang buhang, ngádáh a ngoi ngo kesi kálámul a parai ngo a mon i kán ruruna, ái sár kápate inngasi lain tatalen tiklik mai? Matngan ruruna erei kápate artálár mai matngan ruruna na sáras pasi. 15 1Io 3:17Ngo gam bos tám ruruna gam iatung, má kes tili gam a sáhár suri bobor má a sáhár suri namnam, 16 koion gama tu mákmákái sár má para palai singin ngo, “A kuluk, ái Káláu na asosah i iáu. Han má unák namnam má unák manmanir!” Ngo gama tu parai ngorer sár singin, má kápgamte akuluknai mai bobor ngo te mudán namnam, ngádáh má na tángni ngoi? Kam worwor er a tang kuluk, mái sár a tu wáin. 17 Má a ngorer mul suri ruruna. Ngo ruruna masik má kápte te lain tatalen tiklik mai, a tu táit bia sár má kápte ngo ruruna muswan.

18 Gal 5:6Má kes na parai gut ngo, “Á iáu a mon i kam ruruna, má iau kak lain tatalen.” Auh, á iau ái Iakobo ina kosoi ngoromin. Kápate artálár ngo gita wás palai kángit ruruna alari kángit tatalen. Ngo káp kam te artangan uri narsán bos sáhár, ngorer a inngasi ngo kam ruruna kápate muswan. Á iau ina atalsai kak ruruna mai tatalen iau longoi i mátán matananu, kabin aru táit min diar láklák tiklik no. 19 Ngádáh, gam ruruna ngo tukes sár á Káláu? A nokwan. Má bos sápkin tanián a mon mul i kándi ruruna ngorer, má dik ráuráuwas kabin di mánán ngo ái Káláu na nagogon i di.

20 Iáu ngul án kálámul! Inak bali parai singim ngo ruruna masik má kápte te lain tatalen tiklik mai, ki ruruna erei a tu táit bia sár. Ngádáh, u nem suri ina para tari singim á matngan ruruna minái? 21 Tgk 22:9-12Ngádáh sur Abaram er kámpup git? Ái Káláu a mák Abaram ngo a nokwan kabin i táit a longoi er a tar Aisak natun uri nián osmapak suri osmapak mai. 22 Eba 11:17-18Mákái! Kán ruruna má kán tatalen a him tiklik, má ngorer táit a longoi a amaras hanhan i kán ruruna má ák hau kunlán má. 23 Tgk 15:6; 2Pu 20:7; Ais 41:8Má kabin a longoi ngorer, pasi Buk Tabu ák parai sur Abaram ngo, “Ái Abaram a ruruna i Káláu, má kabin i kán ruruna, ái Káláu a wás pasi ngo ákte tám nokwan uri mátán.” Má ngorer ái Káláu a utung Abaram ngo diar turán. 24 Má ngorer gam mák ilmi ngo kápte kesá kálámul a nokwan i mátán ái Káláu kabin i kán ruruna masik má kápte te lain tatalen a longoi turán. Iau parai ngorer kabin matngan ruruna er a saras pas git, na inngasi lain tatalen git longoi.

25 Ios 2:1-21; Eba 11:31A ngorer mul mam Rahap er wák án sál. Ái Rahap a árár pasi aru tám arup til Israel diar han suri mák kodongnai malar má ák tangan diar, mák tarwa kalengna diar i lite sál alari kándiar bos kurtara. Má kabin i táit er a longoi, ái Káláu a mák Rahap ngo ákte nokwan i mátán.

26 Ngo kápán páplun kálámul a bokoh i tanián til on, war ákte mat má! Má ruruna mul a ngorer. Ngo ruruna masik sár má kápte te lain tatalen tiklik mai, war ruruna er a tu táit bia, a ngoro ákte mat má.