20
Worwor artálár ​ ​ mai tan tám him i numán wain
Mái Iesu a sopasun kán worwor mák parai ngoromin,
“Lolsit tilami bát a ngorer i kesi kálámul káián á numán wain, má i ngahwán kábungbung a han suri el pas te kálámul suri him i kán numán wain. Má a nem sang suri hul di mai kesá pirán tabal ngorer i arul uri keskeskesá bung. Io, má tan tám him di mángát, má ngorer ák dos pala di suri him i kán numán wain. Má namur kálámul er a han bul uri nián sirsira i asiu i pákánbung, má a mákái te kálámul kándi tu tur bia sár, mák parai si di ngo, ‘Gam mul erei gama han him i num kaiak má inak lain supan gam. Io, dik han má suri him. Má i sángul mai aru á pákánbung má i atul á pákánbung mul, a tungai han el pasi tan kálámul suri him.
“Ákte páput má suri alim á pákánbung má kálámul er a bali han uri nián sirsira má a mákái te kálámul di sámtur pagas iatung. Má a gálta di, ‘Suri dánih gam bibialol sár on á kunlán bung onin?’ Má di kosoi kálámul er ngo, ‘Káplabin kápte kesi kálámul a el pas gim suri him.’ Má kálámul er a parai si di ngo, ‘Io, ngorer gama han him kaiak mul i numán wain.’
Him 19:13; Nag 24:15“Má i rahrah, kálámul er káián á numán wain a parai singin kán tám ololoh ngo, ‘Bin pas rung di him má, má unák hul di. Una tahnga di ngoro minái tákwái mai áwáwat ák han átik i rung er iau mulán long pas di. Má una hul di no keskeskes mai pirán tabal ngorer i arsupan uri kesá bung.’ Má ngorer ái tám ololoh a turpasi hul di keskeskes mai pirán tabal ngorer arsupan uri kesá bung. 10 Má ngo tan kálámul di mulán el pas di di mákái ngo tan kálámul er di hut namur di top i arul arwat mai kesá kunlán bung, ngorer di hol on ngo da hul di sang mai arul pakta. Má ngo tan mulán kálámul di han top pasi kándi arul, dik mákái ngo kándi arsupan a artálár no sár mam rung di el pas namurwa di, 11 má ngorer di ngurngurngur uri koner a kátlán i num. 12 Dik parai ngoromin, ‘Ái rung minái di mur i him, má gim gimáte lala him má nas a kekta bing gim. Ngádáh a ngoi má kángim arul no ák tukes on?’
13 “Má koner a kátlán i num erei a kos di ngoromin, ‘Rang buhang, káp iau te lawa pas gam! Gam sormángát suri arsupan uri kesá bung ngo na kesi pirán tabal sár. 14 Má erei gamáte kipi kamu arul. Gama lu hut má! Iakte nem suri tari singin kálámul a hut namur ngorer i kak nemnem sang, má ngorer iak tari kesi pirán tabal si gam no keskeskes. 15 A nokwan suri ina tam purwai kak pirán tabal ngorer iau sang iau nem on. Kol gam bálsák kabin iau tari kes sár á matngan arul si gam no, be?’ ”
16 Mat 19:30; Mar 10:31Mái Iesu a bontai worwor artálár er mák parai ngo, “Ái rung di konom onin i liu minái, namur da gengen. Mái rung di gengen onin, i liu namur da pakta.”
Ái Iesu a worwor suri kán minat ​ ​ i átuil pákán
Mar 10:32-34; Luk 18:31-34
17 Mái Iesu di di lu hanhan tangrai sál urami Ierusalem, má namur a lam pasi sángul mai aru á kán kalik án aratintin uri risán alari matananu mák para kodongnai si di ngoromin, 18 Mat 16:21, 17:22-23“Longrai, git han má urami Ierusalem á minái. Má ngorer bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon da top i Natun Kálámul má da nagogon on suri na mat, 19 má da tari uri limán rung tili risán. Má dák tartar retret singin má dák rapis sáksáknai má dák up bingi. Má ngo na rah i atul á bung, na liu kaleng mul.”
Ái Iakobo mái Ioanes ​ ​ diar nem i kiskis pakta
Mar 10:35-45
20 Má namur, mámán ái Iakobo mái Ioanes, aru i natun ái Sebedaio, a purut si Iesu tiklik mai aru natun er má a dirtapul mák parai singin ngo, “Konom, inak sung iáu be.” 21 Mat 19:28; Luk 22:30Mái Iesu a mákái ngorer má a gáltai ngo, “Dánih u nem on?” Má a sungi ngoromin, “I pákánbung una hut mai kam lolsit, tekes tili aru natung minái na kis tili balsán mingim má tekes tili balsán káisam.”
22 Mat 26:39; Ioa 18:11Mái Iesu a parai si diar tuán ngoromin, “Káp gaur te mánán á táit erei gaur sungi. Ngádáh? Gaur arwat ngo gaura ngin tili kinleh án rangrangas erei ina ngin til on?” Má diará parai singin ngo, “Giur arwat.” 23 Má namur ái Iesu a parai si diar ngo, “A muswan, gaura ngin tili kang kinleh. Ái sár suri kis i minging má káisang, káp ngo kaiak suri ngo ina tari. Káián sang ái Káláu Kakang. Ái na tari si rung er ákte eran páksi nián i di.”
24 Má namur sángul á kalik án aratintin di longrai ngorer ki dik togor i diar tuán. 25 Luk 22:25-26Mái Iesu a mákái ngorer ki áng kilkila pas di uratung i narsán mák parai si di ngoromin,
“Gam mánán i bos tátáil kándi ái rung tili risán, di lu kátlán i kándi matananu mai kándi rakrakai. Di lala apakta pas di má dik lu suka bámiai matananu. 26 Mat 23:11; Mar 9:35Mái sár á gam, kápte gama ngorer. Ngo tekes tili gam a nem ngo na pakta, na toptop be si gam. 27 Má kálámul a nem ngo na tátáil kamu, na toptop kamu no. 28 Luk 22:27; Pil 2:7A ngorer i Natun Kálámul, kápate hut suri kátlán i gam. A hut sár suri na toptop káián matananu, má suri sirai kán liu suri hul aliu pasi marán.”
Ái Iesu a aliu pasi aru i rau
Mar 10:46-52; Luk 18:35-43
29 Má namur ái Iesu mai kán bos kalilik án aratintin di han pas til Ieriko, má lala matananu di lu murmur i di. 30 Má aru rau diar lu kis iatung i risán sál. I pákánbung diar longrai ngo ái Iesu a láklák sorliu, diar lala bin ngo, “Iesu, á iáu natun ái Dewit! Una mámna giur!” 31 Má matananu di mos kalar diar má di parai si diar ngo diara kis pau. Mái sár diar lala bin sang urami bát ngo, “Konom, Natun ái Dewit, una mámna giur!”
32 Mái Iesu a longrai ngorer má a sámtur, má a kilkila pas diar uri narsán má ák gálta diar ngo, “Dánih gaur nem on ngo ina longoi mam gaur?” 33 Má diar parai ngoromin, “Konom, giur nem ngo una apádái mát giur má giurák mákmák.”
34 Má Iesu a mámna diar mák singli mát diar, má káp melek sár mul má a talas i mát diar, má diará aptur má diará mur i Iesu tangra sál.

20:8: Him 19:13; Nag 24:15

20:16: Mat 19:30; Mar 10:31

20:18: Mat 16:21, 17:22-23

20:21: Mat 19:28; Luk 22:30

20:22: Mat 26:39; Ioa 18:11

20:25: Luk 22:25-26

20:26: Mat 23:11; Mar 9:35

20:28: Luk 22:27; Pil 2:7