Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Efɛɛsi pikɔ́ n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we
Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ pɛɛ Efɛɛsi-pɔ, mɛkɛɛ Asii kɛteni-i ń we kɛ Pɔɔli uu rítɛlɛ́ ntí wɔ́i un Rɔm kuyu-i kukpɑniilee-i we. Kirisi pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Pisuifi nɛ pɛpɛɛ Pisuifi kuu ri pɑpɔlɛ̃. Mɛyɑ̃́ kɛ rítɛlɛ́ ntí ɑri pikɛi mɑ́, ɑnɔ́ɔ sɔnɛ mɛtikisɛ kɑpí nɛ ri n kóri nnyɑ (1:3-14). Kɛkorɑɑnɛ kɛ-i kɛ Pɔɔli uu píyulɑlɛ ncee Yeesu mɛtiki kɛ́mɛɛ pisoi nyísɛ (1:9). Uléécɑɑ yɛ ncée mmɛ̃ isɔɔlú wɑlɛ ukɛ́ kɛlenɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ mɔ̃ (1:4). Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ Yeesu Kirisi ritiki uú nɛ ncée mmɛ̃ tɔ́ nyísɛ. Pɔɔli yɛɛ lɛ̃ tɔ́ riyóó.
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Pɔɔli yɛ lɛ̃ kɛ rinɔ́ɔ risɛ ɑri yɛ́ n fe ɑri ń we Yeesu Kirisi nkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ nyɛrɛlɛ uu símisi. Kirisi pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Pisuifi nɛ Pisuifi mpuri pikɔ́ yɛ pɑnsɛlɛ mpuri nsɛ pikɔ́. Lisɔnɛ lisɛ kɑpi Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ yɔ́su. Kirisi yɛ ilɑ́ɑrɔ kumɛlɛ rilɑ́ulɛ uu pɛpɛɛ pɛɛ kɛtɑɑ n wenɛ kɔsɛnɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ kuú nɛ nkíŋniŋɛ ḿpɑ́ úye kɑ (1-3).
2. Utumɛ Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ pisɛ rɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ nɛ rinɔ́ɔ risɛ nɛ nkíŋniŋɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n hɛ m múílɛ̃. U pi ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛnlɛ rɛ pikɛ́ isoi fɑlɛ n le. Uu kɔ kumɑ́rɛ kɛ́mɛɛ pisoi nɛ picɔ mɛtonɛ kɛcɑ́ɑ́ pi céesi (4-6). U kɔ kɛ́tɔ-pɔ pi riŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ rɛ pikɛ́ yɛ lɛlɛɛ ɑ́i Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n léeri nɛ tɔ. Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ Kirisi ukɔ́ úye yɛɛ ɑtɔpi kɛ́mɛɛ ń we kɛ Uléécɑɑ uu yɛ itɔpilũ yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ́mɛɛ n léeri pɑ (6:10-20).
1
Iyɑ́hɑɑ
Nɛ́ɛ Pɔɔli yɛɛ Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ Kirisi Yeesu utumɛ m pɑnsɛ. Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nɔn Efɛɛsi-pɔ we nɔn Kirisi Yeesu nɛ kɛfɑ kɛsɛ tikilɛ̃ kɑm títɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɛ nkíŋniŋɛ nɔ́ nyísɛ.
Lisɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu Kirisi nnyɑ rɔ́ n hɛ
Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi Usɑɑ Uléécɑɑ yɛɛ ipɑkɑrɛ te. U Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ ncɔpuri nnɛ́í kɛyómɛcɑɑ-pɔ rɔ́ hɛlɛ un nɛ tɔ́ nɛ Yeesu Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ rɔ́ kpɑ́lɛ̃. Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ ḿpɑ́ yo n wɑ, u rɔ́ wɛ́ɛlɛ uu tɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ rɔ́ pɑnsɛsɛ upikɔ́. Kupɛ́nɛcɔ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ kuú lɑ rɛ tɔkɛ́ n kpɑ̃́iilɛ̃ ɑ́ri kɑpɛ kɔ uinipɛɛ-i ɑkópɛ ɑ́kɑ m mɑ́. Kuu rɔ́ ń lɑ nnyɑ kuu uripɔɔ nɛ Yeesu Kirisi nnyɑ mɛkɛɛ-mɛ rɔ́ kpísi uu rɔ́ pɑnsɛsɛ usipipi. Lɛ̃ kuu unfɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ rɔ́ ń lɑ yɛ lɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ rɛ u tɔ́ nɛ ukɛpipi lɑlɑ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ lisɔnɛ píimɑ rɔ́ wɑ.
U tɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ nnyɑ nɛ unfɑnɑrɛ mpiyɛ nnyɑ ɑkópɛ ilɑsi kɛ́mɛɛ nɛ Kirisi mɛnyɛ rɔ́ lésɛlɛ uu ɑrɔ́kópɛ rɔ́ sɑ́rɛi. Uléécɑɑ yɛ mɛyíkíyiki unfɑnɑrɛ rɔ́ nyísɛlɛ. Mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ mɛsɔhɔ nnɛ́í kuu rɔ́ hɛ. U tíyɛsɛlɛ ɑri lɛlɛɛ umɛlɑ kɛ́mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ceru. Hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kuu unfɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ lɑ rɛ Kirisi ukɛ́ lɛ̃ wɑ. 10 Lɛlɛɛ rɛ ituŋɛ in n tu, Uléécɑɑ yɛ́ uyɔ́ɔpi usɛ lesɛ. Uyɛɛ Kirisi. Uu kɛyómɛcɑɑ-pɔ nɛ kɛtẽ nté likɔ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi le.
11 Uléécɑɑ yɛ tɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ lirɔ́kɔ́ nnɛ́í rɔ́ pɑlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuú pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ukɛmúŋɛ́-i rɔ́ wɛ́ɛ uu ilúkɛ́ yekei. Uricuruu yɛɛ lɑ nnyɑ kuu lɛ̃ wɑ. 12 Lɛ̃ nnyɑ, tɔ́ mpí tɔ́ɔ pɛɛ nní pifoí Kirisi nɛ rintɑ́, tɔkɛ́ nkpéni Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ siyómɛ ritɑɑ́sɛ.
13 Nsímɛ́sei mɛɛ nní Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ yɛ usoi riyu n lɔ. Kɑni Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ Uléécɑɑ uu pɛɛ nwɔ́i nɔ́ wɑi, Nfɑ́ɑsɔnɛ kuu ḿ mɑɑ rɛ u yɛ́ nɔ́ pɑ kuu lɛ̃ nɔ́ pɑ ukɛ́ nɛ nyísɛ rɛ uyɛɛ nɔ́ te. 14 Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ rinyi rɛ tɔ́ lisɔnɛ kuú nɛ upikɔ́ m mɛ́mpɔ yɛ̃. Tɔn píyei ɑkópɛ ilɑsi kɛ́mɛɛ n le cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ kɑri yɛ́ lisɔnɛ lɛ̃ nnɛ́í yɛ̃́. Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ siyómɛ ritɑɑ́sɛ.
Pɔɔli iwelɛ
15 Lɛ̃ nnyɑ, hɑ́i kɑḿ nɛ n kṍ tɛ nɔ Upíimɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛnlɛ nɔn kɔ pɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ lɑ, 16 nɛ yɛ nɛn kɛyómɛ n yɑ́ɑ́sinɛ, nɛ yɛ mɛsɛ́rɛ nɔ̃́ nnyɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛlɛ. Nɛ yɛ kɛyómɛyɑ́hɑɑ-i nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ welɛ ɑm tɛ: 17 Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi Uleecɑɑ, Sɑ́ɑ mɛyɔ́ɔpi ukɔ́ ukɛ́ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɔ́ hɛ nɔkɛ́ nɛ u yɛ̃ ɑni pɛɛ́ nɛ ńsɔnɛ u ceru. 18 Nɛ yɛ kɔ u pisɛ rɛ ukɛ́ nɔ́inɛ́nípɛɛ wúkulɛ. Nɔ́ pɛɛ fe ɑni lɛ̃ kuú nɛ nɔ́ n sée ceru. Nɔ́ pɛɛ lisɔnɛ kuu yɛ pɛ̃ kuu n wɛ́ɛ n hɛ mpiyɛ nɛ linsɔnɛ yɛ̃, 19 ɑni kɔ ceru rɛ ńnɑŋɛ kuú nɛ tɔ́ mpí tɔ́ɔ nní nɛ kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃ kɛ́mɛɛ n kɛisi ńn kumúŋɛ́ mɑ́. 20 Ńnɑŋɛ píimɑ mmɛ̃ kuú nɛ Kirisi kɛ́mɛɛ kɛisi uú nɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, uu kɔ nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i u tonsɛ. 21 Kirisi yɛ lɛ̃ nnyɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ iyɔ́ɔpi nɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ nɛ ńnɑŋɛ nɛ iwɛ́ɛ́sɛ píimɑ nɛ ḿpɑ́ yo yɛɛ rinyíri m mɑ́ nɛ kɛkpéẽ welɛ. U ḿpɑ́ yo kɛkpeẽ welɛ. Ái lɛlɛɛ nɛni kumúŋɛ́ nkú-i ń we ŋmɑnɛ kɛkpeẽ kuú we, ɑmɑ́ nɛ lɛlɛɛ mɑsí kɛpirɛ-pɔ n wémɛ kɛkpeẽ kuú we. 22 Uléécɑɑ yɛ ḿpɑ́ yo Kirisi iyɔɔpi mɛtene wɑlɛ uu likɛcɑ́ɑ́ u tonsɛ. U u pɑlɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ nnɛ́í uyɔɔpi píimɑ. 23 Uléécɑɑ pikɔ́ icɑ́pinɛ yɛ uipiŋɛ lɛ. Umɛsɑ́ nnɛ́í kuú nɛ ikɛmɛɛ́ we un kɔ infɑɑ nnɛ́í te, Uléécɑɑ un kɔ nɛ umɛsɑ́ nnɛ́í Kirisi kɛ́mɛɛ we.