Títɛlɛ́ kɛ Yɑkupu uu n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we
Títɛlɛ́ ntí uwɔlɛ kɑpi yɛ sée rɛ Yɑkupu, Uléécɑɑ nɛ Yeesu Kirisi ukɛikɔ́. Pisoi mɛyɑ̃ yɛ músu rɛ li yɛ́ Yeesu uwɑ̃ (Mɑtiyee 13:35). U pɛɛ Yerusɑlɛm-pɔ Uléécɑɑ pikɔ́ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ uwɛ́ɛ́sɛ unyinɛ lɛ. Uléécɑɑ pikɔ́ mpuri mɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n yɛkɑɑlɛ̃ kuú nɛ mɑ́nɛ.
Nsímɛ́ mɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we riyíkí yɛɛ nfɑtɛnɛ. Ái kɛsoipipi mɛwɑi sɔnɛ. Ái rɛ usoi ukɛ́ kɛfɑ ŋmɑnɛ nɛ Yeesu Nsímɛ́ Kɛcirɛ n tɛnɛlɛ̃, ɑmɑ́ ukɛ́ kɔ uisoi kɛ́mɛɛ n wɑi likɛ́ n nyɑ́ni rɛ u n tikilɛnlɛ ńsɔnɛ. Likumúŋɛ́ rɛ "nfɑtɛnɛ nnsɑ́ mɛwɑi sɔnɛ m mɑ́, n kpuwɑɑlɛnlɛ" (2:26). Pipeikɛɛ yɛɛ nyísɛlɛ rɛ li nfɑtɛnɛ yíkíyiki nɛ́ɛ ɑ́i mmɛ̃.
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Lɛ̃ kɛ pipeikɛɛ ɑpi yɛ n wɑ (1:1-12).
2. Li pisɛ rɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ musí pikɛ́ yɛ̃́ (1:13-18).
3. Lɛ̃ kɑpi yɛ Nléécɑɑsimɛ́ rintíki ɑpí nɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ n sɔ́nɛ (1:19-27).
4. Ápi kɑpɛ yɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ úkɑ lómiisɛ (2:1-13).
5. Li pisɛ rɛ nfɑtɛnɛ nkɛ́ mmɛwɑi nɛ mmɛcirɛ nyísɛ (2:14-26).
6. Nkɛ́ mmɛcirɛ pitínɛ fe (3:1-18).
7. Lɛ̃ knn yɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nɛ n sɔ́nɛ (4:1-5:12).
8. Lɛ̃ knn mmɛcirɛ piyómɛyɑ́hɑɑ kɛ́mɛɛ m pɑ́lɛ̃ (5:13-20).
1
Iyɑ́hɑɑ
Nɛ́ɛ Yɑkupu. Nɛ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi ukɛikɔ́ lɛ. Nɛ́ɛ nɔ̃́ Uléécɑɑ pikɔ́ isoipuri kɛfi nɛ itɛ́ iyɛɛ nní kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ n yɛkɑɑlɛ̃ rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Nɛ nɔ́ yɑ́ɑsi!
Nfɑtɛnɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nkɔ́
Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, ɑni n kpíilɛ̃ tɛ mpɔ́ɔnɑrɛ píimɑ yɛ mu, in tɛ li yɛ fe ɑi yɛ mɛ́wee mpehẽ mpehẽ kɛ́mɛɛ nɔ́ peikɛɛ. Nɔ pinyuwɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ rɛ lin nɔ́ m peikɛɛ rɛ likɛ́ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ yɛ̃, nɔn tinkɑ́hɑ́-kɑ́hɑ́ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, li yɛ tíyɛsɛlɛ ɑní n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. Amɑ́ ɑni pɛɛ tíyɛsɛ nɔ́nnɛ́ŋmɔ́ɔ́pú kɑni m mɑ́ nkɛ́ nɔ́inɛ́soi kɛ́mɛɛ mɛyɑ̃́ wɑ nɛ nkɛtɔ-pɔ, ɑni pɛɛ mɛyíkíyiki m pelɑɑlɛ̃ líkɑ ɑ́i yɛ́ pɛɛ kɔ nɔ́ m pɑ́rílɛ̃. Mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɛn nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ úye m pɑ́rílɛ̃ ukɛ́ Uléécɑɑ mɛ we, ukɛ́ u hɛ. Nfɑnɑrɛ kuu yɛ nɛ ḿpɑ́ úye hɛ. Úu yɛ cɛ́si. Un mɛ u n we, u yɛ hɛlɛ. Amɑ́ li pisɛ rɛ ukɛ́ nfɑtɛnɛ m mɑ́ uú nɛ welu, úu kɑpɛ n tíru. Nkó yɛɛ n tíru yɛ we yɑrɛ ɑ́niwɑlɛ́ kɛ kuyɔ ɑku n síkɑi lin tɑ́ŋɑi. Liute úu kɑpɛ musí rɛ u yɛ́ fe uu Upíimɑ kɛ́mɛɛ linyinɛ yɛnu. Usoi unyinɛ lo, ukɛmúŋɛ́ ɑ́kɛ kɛlõ kɛsɛ tũ. Kɛ́yu nɛ kɛpirɛ kuu uicee nnɛ́í kɛ́mɛɛ sɔ́nɛ.
Íwɛ nɛ mɛmɑ́ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́
Nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ un íwɛ m mɑ́, ukɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ-i n we kɛ Uléécɑɑ uú nɛ u ń tɑɑ́sɛnɛ nnyɑ. 10 Amɑ́ Kirisi ukɔ́ nkó yɛɛ m mɑ́, ukɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ-i n we kɛ Uléécɑɑ uú nɛ u n cɛ́pisɛnɛ nnyɑ. Asei kɛcɑ́ɑ́, umɑ́mɑ́ isoi yɛ tɛnɛnɛ kɛkéripi nní yɑrɛ kuyúi mɛfɛlɛ. 11 Ntuŋɛ yɛ leemɛlɛ nn ŋmɑ́kɑsi, nn mɛyúi kólɑɑsɛ, mɛfɛlɛ ɑmɛ lólu, mɛnsɔnɛ nn tɛnɛ. Limɛcɔ kɛ umɑ́mɑ́ isoi ii yɛ mɛkɑ́ikɑi tɛnɛ, lɛ̃ kuu ń we un wɑi ɑí nɛ kei pɑ́.
Pipeikɛɛ nkɔ́
12 Nkó kɑi yɛ m peikɛɛ un kɑhɑri yɛ únɑrɛkomɛ lɛ. Lin pipeikɛɛ u m mɑsí, kuu n feriyɛ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ́ nfɑ́ɑ u pɑ rɛ ihɛ́ɛ́. Mmɛ̃ kuu yekeilɛ̃ tɛ ukɛ́ pɛpɛɛ u ń lɑ pɑ.
13 Lin yɛ úye m peikɛɛ rɛ likɛ́ ɑkópɛ kɛ́mɛɛ u ritépɔ, úu kɑpɛ yɛ mɑɑ rɛ: “Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ peikɛɛ.” Mɛwɑi kópɛ ɑ́mɛ yɛ́ fe mɛkɛ́ Uléécɑɑ peikɛɛ. Uricuruu úu yɛ kɔ úkɑ peikɛɛ rɛ ukɛ́ mɛwɑi kópɛ wɑ. 14 Amɑ́ ḿpɑ́ úye likɑ́ipi-kɑ́ipi cirɛ lɛɛ yɛ u pɑsɑi ɑi ɑkópɛ kɛ́mɛɛ u tépɔ. 15 Likɑ́ipi-kɑ́ipi lɛ̃ lin m pi, lin mɛyɑ̃ n wɑ, ɑi pɛɛ u pɑsɑi ɑi ɑkópɛ kɛ́mɛɛ tépɔ, ɑkópɛ pɔ́ɔ pelu ɑɑ pɛɛ́ nɛ nkpɔ weri. 16 Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ n kirɑɑsɛntɛ, pinɛ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ kɛcirɛ. 17 Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ ɑ́i kusɑ ń nyɑḿ kɑi yɛ usoi n hɛ yɛ Uléécɑɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we kɛ́mɛɛ léerilɛ. Uyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ mɛtɛ́í likɔ́ nnɛ́í wɑ. Úu yɛ consɛ. Kuŋmɑhɑ ɑ́ku ukɛmɛɛ́ we. 18 Uricuruu yɛɛ lɑ ukɛ́ nɛ unsímɛ́ ritiki ukɛ́ nɛ nfɑ́ɑ rɔ́ hɛ tɔkɛ́ nɛ lɛ̃ nnɛ́í kuu n wɑpisi kɛcɔpɛ lifoí nnyɑ. Unsímɛ́ mmɛɛ ɑsei lɛ.
Uléécɑɑ nsímɛ́ kutu pícɔ nɛ mpitiki
19 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ kɛcirɛ, ɑni kõ tɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ n welu rɛ ukɛ́ uucɔ kutu ricɔ, úu kɑpɛ yɛ nɛ nsímɛ́ n yɔɔnɛ, úu kɑpɛ yɛ kɔ kuwɔ́i n wɛ́lú. 20 Usoi kuwɔi ɑ́ku yɛ lɛlɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i ɑsei n tíkilɛ̃ wɑ. 21 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ yɛ usoi mɛ́kpɛrinkpɛ n wɑisɛ riyɑ́, ɑni kɔ rikpɑ́kɑ́rɑ́ píimɑ yɑ́, ɑni kɔ nɔ́mɛnɛ́círɛ cɛpisɛ ɑní nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́sinɛ́fɑ-i n wɑ yɔ́su. N yɛ́ fe nn nɔ́ɑnɛ́yu lɔlu.
22 Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ n kirɑɑsɛntɛ nɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ kutu pícɔ ŋmɑnɛ. Amɑ́ ɑni yɛ kɔ lɛ̃ knn ḿ mɑ ritiki. 23 Úye un yɛ nsímɛ́ kutu rincɔ, unsɑ́ yɛ kɔ pɛɛ lɛ̃ knn ḿ mɑ rintiki, u we yɑrɛ usoi nkó yɛɛ yɛ kɛnípɛɛnyɑ́nɛi kɛ́mɛɛ lɛ̃ ŋmɑɑ kɛ ukɛyu ɑkɛ ń we n yɛ̃́. 24 Un umɛcirɛ pinyɑ́nɛi m mɑsí, uu tɔ́mpɔ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ pɑlɛipɔ lɛ̃ kuu ń we. 25 Uléécɑɑ isé yɛ nyɑmlɛ nɛ ikɛtɔ-pɔ, ii yɛ kɔ usoi ilɑ́si kɛ́mɛɛ lesɛ. Nkó yɛɛ i n kɛ́ɛ́ni un mɛsɛ́rɛ ikɛcɑ́ɑ́ ukɛmúŋɛ́ wɑilɛ̃ yɛ nɛ umpehẽ lɛ. Úu yɛ kutu i ricɔ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ i pɑlɛipɔ, ɑmɑ́ lɛ̃ kii ḿ mɑ kuu yɛ pitíki nɛ kɛ́yu m mɑhɑnlɛ̃. Uléécɑɑ yɛ liute uyɛ̃ kpɑ́lɛnlɛ un lɛ̃ kuu n wɑi kɛ́mɛɛ mpɔ́ɔnɑrɛ-i we.
26 Úye un m músu rɛ u uyómɛyɑ́hɑɑ lɛ kúu pɛɛ unnɔɔ pitínɛ nyu, un umɛcirɛ kirɑɑsɛntɛ, upiyomɛyɑ́hɑɑ yɛ mɛ́woo lɛ. 27 Piyómɛyɑ́hɑɑ kɛcirɛ pɛɛ ɑ́pi ncɑɑi ńkɑ m pɔ́riilɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n ŋmurɛi yɛ mpí: Usoi ukɛ́ yɛ sikúmɑmpipi nɛ pikúmɑnnɔsi ncɔ́ŋ kɛ́mɛɛ picomɛ hɑ, uu kɔ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛ́kpɛrinkpɛ likɔ́ nɛ umɛcirɛ kɑɑsɛ.