7
Yeesu yɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ ukɛikɔ́ pɔisɛ
(Mɑtiyee 8:5-13)
Kɛ Yeesu uu pisoi pɛɛ u n kɑ́lɑɑlɛ̃ ifɑɑci piwɑi ḿ mɑsí, uu yisi uu Kɑpɛrinɑwum tɔ́mpɔ. Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ yɛ pɛɛ ukɛikɔ́ unyinɛ mɑ́lɛ, úu yɛ uukɛikɔ́ uyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kṍ. Ukɛikɔ́ uyɛ̃ un pɔ́ɔ́lú, ticuruu un kɛkpɔ nyɑhɑi. Kɛ usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu n kṍ pin Yeesu nsímɛ́ símisi, uu Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ tum tɛ pikɛ́ hɑ u séemɛ ukɛ́ uukɛikɔ́ pɔisɛ. Api Yeesu kɛ́mɛɛ tuipɔ ɑpí nɛ mɛyɑ̃́ u téni rɛ: Usoi uyɛɛ nɛ sɑ́ rɛ pɔkɛ́ u lɛ̃́. U ntɔ́puri lɑlɛ ńsɔnɛ. Uyɛɛ kɔ kurɔ́yómɛyɑ́hɑɑlee mɔ̃. Yeesu uu pɛɛ pi tikipɔ. Kuu kɛ́yɔ n nyɑhɑipɔ, usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uu upisɑnɛ tumpɔ rɛ pikɛ́ u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, kɑpɛ mɛpɔ́círɛ ricɔ́ŋ. Ám nɛ sɑ́ rɛ pɔkɛ́ kɛnɛ́yɔ lõ. Nɛ rinɛ́cúruu yɛnlɛ rɛ ɑ́m tu rɛ kɛ́ kɛpɔ́mɛɛ hɑpɔ. Amɑ́ ɑ rinɔ́ɔ hɛ unɛ́kɛikɔ́ ukɛ́ peí. Nɛ̃́ ticuruu yɛ piwɛ́ɛ́sɛ mɑ́lɛ nɛn pi pɑkɑrɛlɛ̃, nɛn kɔ pisɔ́ɔ́cɑ mɑ́ pɛɛ nɛ̃́ m pɑkɑrɛlɛ̃, nɛn piunyinɛ m mɑɑ rɛ ukɛ́ mɛ́ye hɑ, u yɛ hɑlɛ. Nɛn kɔ ucɔ m mɑɑ rɛ ukɛ́ kɑm, u yɛ kɑlɛ. Nɛn kɔ unɛ́kɛikɔ́ m mɑɑ rɛ ukɛ́ linyinɛ wɑ, u yɛ li wɑlɛ. Kɛ Yeesu uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ isoi ii u sɔnɛsi. Uu pɑnsɛ uu pisoi kulúi pɛɛ u n tíkilɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ ḿpɑ́ Isirɑyɛɛli kɛ́mɛɛ, ɑ́m píkɑi nfɑtɛnɛ mmú ncɔ yɛnɑɑlɛ̃. 10 Pɛ̃ kuu n tũ ɑpi kɛ́yɔ-i pɛɛpɔ ɑpi ukɛikɔ́ uyɛ̃ lɛɛpɔ un isɑrɛ lɑ́ɑ́rú.
Yeesu yɛ ukúmɑnnɔsi unyinɛ kɛwɑ̃ nfɑɑ pɛsɛmɛ
11 Kɑi kóso n weesi, Yeesu uu kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑini sĩ. Upipirɛtiki nɛ risoiwuí tin u tikilɛ̃. 12 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu kuyu kɛpoo n nyɑhɑipɔ, uu yɛ́nu pin nɛ kɛsoikópɛ pikúlɑɑ tɔ́su. Ukúmɑnnɔsi unyinɛ kɛwɑ̃ cirɛníŋɛ kɑpi lɛ̃ nɛ tɔ́su. Kuyu pikɔ́ kulúi pin nɛ unɔ́si uyɛ̃ tũ. 13 Kɛ Yeesu uu u n yɛ̃́, íwɛ ii u wɑi uu u mɑɑ rɛ: Kɑpɛ tẽ́! 14 Yeesu uú nyɔsɔ́pɔ uu ɑsoikópɛmulɛ cɑ, pɛpɛɛ n topori ɑpi nyɛrɛ, Yeesu uu rɛ: Kɛŋmɑ́nɛpi, nɛ rinɔ́ɔ pɔ́ hɛ, ɑ yisi! 15 Kɛsoikópɛ ɑkɛ cɑ́ŋɑ́rɑ́ɑ́ ɑkɛ nsímɛ́ kɑ́pɑ́ɑ́. Yeesu uu kɛuni kɛ pɑ. 16 Iwɑmɛ ii pinnɛ́í loni ɑpi Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ pin tee rɛ: Antepu píimɑ yɛ kɛrɔ́cɔpɛ rikpɑ́fúmɛlɛ. Uléécɑɑ yɛ kɑlɛ ukɛ́ umpuri comɛ! 17 Nsímɛ́ mmɛ̃ nn Yutee kɛtẽ nnɛ́í nɛ kɛmɛkɔ sitẽ kɛ́mɛɛ kɔ́ɔ́nú rɛ lɛ̃ kɛ Yeesu uu wɑ.
Yohɑni Úniwolɛ pitumɛ
(Mɑtiyee 11:2-19)
18 Yohɑni pipirɛtiki ɑpi lɛ̃ nnɛ́í u símisi. Yohɑni uu pikɛcɔpɛ pitɛ́ séi, 19 uu Upíimɑ kɛ́mɛɛ pi tum tɛ pikɛ́ hɑ u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ usoi uyɛ̃ kɑpi mɛkɛɛ-mɛ n tee rɛ u sɔ́nti nɛ́ɛ unyinɛ ucɔ yɛ kɛpirɛ wemɛlɛ? 20 Kɑpi Yeesu kɛ́mɛɛ n tuipɔ, ɑpi u mɑɑ rɛ: Yohɑni Úniwolɛ yɛɛ rɔ́ tummɛ rɛ tɔkɛ́ pɔ́ pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ usoi uyɛ̃ kɑpi mɛkɛɛ-mɛ n tee rɛ u sɔ́nti nɛ́ɛ unyinɛ ucɔ yɛ kɛpirɛ wemɛlɛ? 21 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ, Yeesu un pisoi mɛyɑ̃ itói pɔisɛntɛ, un ɑníri pi pɛ́sɛi un pinyíyɛ mɛyɑ̃ inipɛɛ wúkulɛntɛ. 22 Uu pɛɛ Yohɑni pitumɛ mɑɑ rɛ: Ani mpɔ ɑni hɑ lɛ̃ kɑni n yɛ̃́ ɑni kɔ kom Yohɑni kɛɛnkɛɛ: Lɛlɛɛ rɛ pinyíyɛ yɛ nyɑ́nilɛ, síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ sin sɔ́nɛ, piyɔ̃́ pin wolɛ pin funi, pitusuí pin kómɛi, pikpɔkpɔ pin yisikɛɛ, piwɛ́kɔɔ́ pin kɔ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛ pisoi ɑpi pi n yóólɛ̃ kómɛi. 23 Úye unsɑ́ nɛ̃́ nnyɑ n loó, liute yɛ únɑrɛkomɛ lɛ.
24 Kɛ Yohɑni pitumɛ ɑpi pitɔ́ŋɛ́ ḿ mɑsí, Yeesu uu Yohɑni nsímɛ́ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ n símisi rɛ: Yo kɑni kucɛsi kóimɑ-i piyɛ́nɛ hɑ? Kɛkpɑ́pi kɛ kuyɔ ɑku n fíkiisɛɛ, nɛ́ɛ yo? 25 Yɑrɛ yo kɑni pɛɛ piyɛ́nɛ hɑ? Usoi yɛɛ mɛlɑpɛ kɛcirɛ n lɑpɑɑlɛ̃ yɛɛ kei we, nɛ́ɛ yo? Amɑ́ siyɔ́ɔpiyɔ-i kɛ pɛpɛɛ ilũ nɛ́íkɔɔ́ n tɑ́nti pin isoi le ɑpí we. 26 Yɑrɛ yo kɛcirɛ ŋmɑɑ kɑni pɛɛ piyɛ́nɛ hɑ? Antepu unyinɛ, nɛ́ɛ yo? Amɑ́ ɑsei kɛcɑ́ɑ́ uyɛ̃ kɑni nní ń yɛ̃́ nɛ ɑntepu felɛ. 27 Likumúŋɛ́ rɛ Yohɑni nsímɛ́ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
Unɛ́tumɛ yɛ nkó kɑm n tummɛ
ukɛ́ nɛ kɛkpéẽ pɔ́ wɑ
ukɛ́ mpɔ́cée nyɔ́ɔnsɛ.
28 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɛ nɔ́ símisilɛ rɛ ɑ́pi unyinɛ mɑrɑɑlɛ̃ yɛɛ Yohɑni n fe, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pɛpɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ ń we kɛcɔpɛ uyɛɛ n fíílɛ̃ yɛ u felɛ. 29 Kuyu nnɛ́í nɛ pilɑmpooyɔɔ́ pɛɛ Yohɑni nsímɛ́ kutu rińcɔ ɑpi tíyɛsɛ uu míni pi wolɛ. Pi cerilɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ ɑsei ute. 30 Kɛ Pifɑrisi nɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ isé n nyu ɑpi ń yɛ̀ rɛ Yohɑni úu kɑpɛ míni pi wolɛ, li nyísɛlɛ rɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi ń lɑ kɑpi kɛpirɛ ritɔ.
31 Yeesu uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Úye kɑm yɛ́ nɛ nfɑ́ɑni pisoi múŋɛisɛnɛ? Úye kɑpí nɛ mɛnyínɛ we? 32 Pi nkpɑ́ni yɑrɛ siwɑ̃́ sɛɛ kɛ́yɑɑ́lɑ-i n tṹ, si nɛ sisicɔ sin séleinɛ ɑsi yɛ rɛ:
Tɔ ɑsũ símisilɛ, ɑni yúlu ɑ́ni yesi,
ɑri sikpɔyomɛ yom, ɑ́ni tẽ́.
33 Likumúŋɛ́ rɛ Yohɑni Úniwolɛ yɛ kɑlɛ úu yɛ ilukɛ li, úu yɛ kɔ pítɑ n ntí, ɑni rɛ u unírihélɑɑ lɛ. 34 Usoi Kɛpipi pɔ́ɔ weri kɛn le kɛn níru, ɑni kɔ rɛ: Ani usoi nkó nyɑ́nii, pilukɛ nɛ pítɑ nkɔ́ ŋmɑnɛ mɛɛ uyɛ̃ we. Ticuruu u kɔ pilɑmpooyɔɔ́ nɛ piwɑikópɛkɔɔ́ picɔ usɑnɛ lɛ. 35 Amɑ́ pɛpɛɛ u n ŋmurɛi yɛ nyísɛlɛnlɛ rɛ Uléécɑɑ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ yɛ mɛ.
Yeesu yɛ Ufɑrisi Simɔɔ kɛyɔ-i we
36 Ufɑrisi unyinɛ uu Yeesu séi rɛ pikɛ́ kɛsẽ́ ilukɛ li. Yeesu uu usoi uyɛ̃ kɛyɔ sĩ uú tonɛ uu le. 37 Kuyu kpɛ̃ unɔsi unyinɛ yɛɛ mɛfinɛ kópɛ m mɑ́ un we. Kuu n kṍ tɛ Yeesu yɛ Ufɑrisi uyɛ̃ kɛyɔ-i we un ilukɛ le, uú nɛ kɛnúḿpi nɛ tulɑɑli mɛyipɛ sĩ 38 uu Yeesu kɛpirɛ nyɛrɛ, uɑnɑ-mɛ̃. Uú n téni uu Yeesu ɑnɑ mɛ́nini fɔlu, uu limɛmɑ́ɑ́ nɛ unnyúpi ɑ tinnɛntɛ, uu ɑ pirɑ uu tulɑɑli ɑkɛcɑ́ɑ́ kɔɔni. 39 Kɛ Ufɑrisi uyɛɛ Yeesu kusɑ́nɛ n wɑi uu lɛ̃ n yɛ̃́, uu ukɛfɑ-i n tee rɛ: Usoi nkó un pɛɛ mɛsei ɑntepu, u yɛ́ pɛɛ unɔ́si nkó yɛɛ nní u n cɑ́rii ceri rɛ wóo lo, u yɛ́ kɔ pɛɛ céri isoi íye mpuri kuu le. Unɔ́si lo yɛɛ mɛfinɛ kópɛ m mɑ́. 40 Yeesu uu pɛɛ Ufɑrisi rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Simɔɔ, nɛ nnyinɛ mɑ́lɛ kɛ́ pɔ́ mɑlɛ. Simɔɔ uu rinɔ́ɔ pɛsɛ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ mɑlɛ. 41 Yeesu uu rɛ: Pisoi pitɛ́ pɛɛ nɛ uwóólonsɛ riwómɛ mɑ́. Usɛ un nɛ riwómɛ u mɑ́ nwóóweni siwóó pílɛ pílɛ mɛnupũ, ucɔ pɔ́ɔn nɛ riwómɛ u mɑ́ nwóóweni mɛpipi kuwóó. 42 Pikɛtɛ́ kɛ̃ úkɑ úu kɔ pɛɛ fenɛ ukɛ́ uriwomɛ hɛ́ɛ́lɛ. Uwóólonsɛ uu pikɛtɛ́ sɑ́rɛi. Pikɛtɛ́ kɛ̃ kɛcɔpɛ úye yɛɛ yɛ́ mɛyɑ́nsei uwóólonsɛ uyɛ̃ n lɑ? 43 Simɔɔ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Nɛ músu rɛ uyɛ̃ tiwomɛ tɛɛ m piyɛ yɛɛ yɛ́ mɛyɑ̃́ u n lɑ. Yeesu uu rɛ: Pɔ ɑlɑri mɑ́lɛ.
44 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ unɔ́si uyɛ̃-mɛ̃ pɑnsɛpɔ, uu Simɔɔ mɑɑ rɛ: Pɔ unɔ́si nkó yɛ̃́ɛ? Nɛ kɛpɔ́yɔ-i lommɛlɛ ɑ́ɑ míni nɛ́ hɛ rɛ kɛ́ ɑnɛ́nɑ rikɛ́, ɑmɑ́ uyɛ̃ nɛ ɑnɛ́nɑ umɛnini fɔilɛ uú nɛ unnyúpi ɑ tinnɛntɛ. 45 Áɑ nɛ́ ripirɑ rɛ kusɑ́nɛ kɑɑ nɛ́ yɔ́su, ɑmɑ́ kɑḿ nɛ n lommɛ kuu nní nɛ́ yɑ́hɑɑnkɛɛ uú nɛ ɑnɛ́nɑ tini. 46 Áɑ mɛ́kpɔ rinɛ́yu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔnu * Mɛ́kpɔ pikɔɔnu ríyu kɛcɑ́ɑ́: Kusɑ́nɛ piyɔ́ɔ́ yɛ pi Pisuifi kɛ́mɛɛ. Tíyu piwɑisɛ yɛ pi., ɑmɑ́ uyɛ̃ nɛ tulɑɑli ɑnɛ́nɑ kɛcɑ́ɑ́ kɔɔnulɛ. 47 Lɛ̃ nnyɑ kɑm pɔ́ tee rɛ: Ńlɑ píimɑ kuu nɛ́ ń nyísɛ yɛ nyísɛlɛ rɛ pi uɑkópɛ nnɛ́í u sɑ́rɛi. Amɑ́ uyɛ̃ kɑpi nkɑ́ripi n sɑ́rɛilɛ, nkɑ́ripi kuu yɛ unlɑ nyísɛ. 48 Yeesu uu pɛɛ unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi. 49 U nɛ pɛpɛɛ kɛsẽ́ n le ɑpi pisifɑ-i n símisi rɛ: Usoi úye mpuri lo yɛɛ ɑkópɛ n sɑ́rikɛɛ? 50 Yeesu uu pɛɛ unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ pɔ́ yóriyɛlɛ, ɑ n ŋme nɛ nkíŋniŋɛ.

*7:46 Mɛ́kpɔ pikɔɔnu ríyu kɛcɑ́ɑ́: Kusɑ́nɛ piyɔ́ɔ́ yɛ pi Pisuifi kɛ́mɛɛ. Tíyu piwɑisɛ yɛ pi.