15
Dánafeebil'à mpìnni nimbwo pyi Zheruzalɛmu i
1 Yahutuubii dánafeebii pìi mpyi a yîri Zhude kùluni i mà pa Antiyɔshi kànhe e, cìnmpyiibii dánafeebii pi mpyi pi ɲyɛ Yahutuu mɛ, maa mpa a pire kâlali maa ŋko pir'á na: «Yii aha mpyi yii ɲyɛ a kwɔ̀n mà tàanna ná Kile tùnntunŋiMusaSaliyaŋi i mɛ, yii sì nùmpanŋa ta mɛ.» 2 Poli ná Barinabasi ɲyɛ a mpyi a ɲɛɛ puru jwumpe na mɛ, ka ti i mpyi nàkaana pi shwɔhɔl'e fo mà ti ɲáaŋa. Li ɲyɛ a pa ɲwɔ mɛ fo ka li i yaa mà Poli ná Barinabasi ná piibɛrii tun Zheruzalɛmu kànhe e, pi sà mpe jwumpe cyêe Yesu tùnntunmpii ná kacwɔnribii na.
3 Ka dánafeebii kuruŋke si pi tùugo. Pi niŋkaribil'à tòro Fenisi kùluni ná Samari wuuni i. Mpii pi ɲyɛ pi ɲyɛ Yahutuu mɛ, pyiŋkanni na pir'à piye kan Yesu á ke, ka pi i lire yyaha jwo cyire kùligii cìnmpyiibil'á. Puru jwumpe mpyi a cìnmpyiibii puni funɲyi táan sèl'e. 4 Poli ná u shɛ̀rɛfeebil'à sà nɔ Zheruzalɛmu i ke, ka dánafeebii kuruŋke ná Yesu tùnntunmpii ná kacwɔnribii si pi ɲùŋɔ bɛ̂ a ɲwɔ. Yaaga maha yaaga pi à jà a pyi Kile fànhe cye kurugo ke, ka pi i yire puni yyaha jwo pi á. 5 Farizhɛɛnbii pi mpyi a dá Yesu na ke, ka pire pìi si yîri maa jwo: «Supyishiŋi sanŋi sùpyiibii pi à dá Yesu na ke, fànha kyaa li pire pi kwɔ̀n, mà bâra lire na, pi à yaa pi a Musa Saliyaŋi kurigii sanŋkii ɲaare.»
6 Lir'à pyi ke, ka tùnntunmpii ná kacwɔnribii si bínn'a tɛ̀ɛn, maa piye ɲya puru jwumpe na. 7 Pi à puru jwumpe dìri piye shwɔhɔl'e mà mɔ, ka Pyɛri si mpa yîri maa jwo:
«Mii cìnmpyiibii, yii à li cè, mà lwɔ́ fo tèemɔni i Kile à mii cwɔɔnrɔ yii shwɔhɔl'e, bà mii si mpyi s'a Jwumpe Nintanmpe yu supyishiŋi sanŋ'á, pi i pu lógo, si dá Yesu na mɛ. 8 Kile sí u à sùpyire puni zòompii cè ke, ur'à li cyêe na ur'à ɲɛɛ supyishiŋi sanŋi na, lire kurugo u à u Munaani le pi e bà u à li le wuu e mɛ. 9 Kile ɲyɛ a sìɲcwɔɔnrɔgɔ pyi wuu ná pire shwɔhɔl'e mɛ. U à pi zòompii fíniŋɛ, ɲaha na yɛ pi à dániyaŋi pyi Yesu na.
10 Ɲyɛ wuu Yahutuubii, tugure ti ɲyɛ wuu ná wuu tulyeyi ɲyɛ a jà ti na mɛ, ɲaha na yii à cyé Kile ɲyii wuuni na si tire tɛ̀gɛ mpii cyelempyiibii ɲuŋ'i yɛ? 11 Yii àha funŋɔ wwɔ̀ li na na bà wuu à dá li na mɛ, amuni pire mú à dá li na na Kafooŋi Yesu à ɲwɔ wuu na maa wuu shwɔ.»
12 Ka sùpyire puni si fyâha maa núru, kakyanhala karigii ná kacyeeŋkii Barinabasi ná Poli à pyi Kile fànhe cye kurugo supyishiŋi sanŋi shwɔhɔl'e ke, ka pi i cyire jwo pi á. 13 Pi à jwo a kwɔ̀ ke, ka Yakuba*Yakuba na mpyi Yesu cìnmpworo maa mpyi Zheruzalɛmu dánafeebii kuruŋke yyaha yyére shinŋi. si jwumpe lwɔ́ maa jwo: «Mii cìnmpyiibii, yii lógo na ɲwɔ na. 14 Mà lwɔ́ fo ku tasiige e, Kile à yákili yaha supyishiŋi sanŋi na, maa pìi cwɔɔnrɔ pi shwɔhɔl'e mà pyi uye wuu pyiŋkanni ndemu na ke, Simɔ Pyɛri à yire jwo yii á. 15 Puru jwumpe ná Kile tùnntunmpii jwump'à pa bɛ̂ niŋkin na, bà yi mpyi a sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i na
16 “Lire kàntugo mii sí núru n‑pa,
Dawuda bage k'à cwo ke, mii sí kuru faanra sahaŋki.
Mii sí n‑pa ku ŋkunuɲyi yîrige si ntíi sahaŋki,
17 Mpii pi ɲyɛ pi ɲyɛ Yahutuu mɛ, bà pire puni si mpyi si mpa mii Kafooŋi Kile á, s'a mii pêre mɛ.
Mii à supyishiŋi sanŋi yyer'a pyi naye wuu, pi raa mii pêre†Amɔsi 9.11, 12.
18 Cyire karigii mii Kafooŋi Kile à cyêe fo tèemɔni i.”
19 Lire kurugo mii Yakuba á, supyishiŋi sanŋi sùpyiibii pi à piye kan Kile á ke, wuu àha núru tuguro taha pire ɲuŋ'i mɛ. 20 Ŋka wuu lɛtɛrɛ kan pi á, wuu u yi jwo pi á na pi àha raa yasunɲyi kyaare kyàa mɛ, pi àha raa jacwɔrɔ pyi mɛ, yatɔɔge k'à kwû mà ta sìshan ɲyɛ a fworo k'e mɛ, pi àha kuru kyà mɛ, pi àha raa sìshange lyî mɛ. 21 Yii à li cè na mà lwɔ́ fo tèemɔni i, canŋɔŋɔ maha canŋɔŋɔ, Musa Saliyaŋi jwumpe na ŋkâlali Kile Jwumpe kàlambayi i kànyi puni i.»
Yesu tùnntunmpil'à lɛtɛrɛ tun supyishiŋi sanŋi dánafeebil'á
22 Yakuba a jwo a kwɔ̀ ke, ka tùnntunmpii ná kacwɔnribii ná dánafeebii kuruŋke shiinbii puni si bɛ̂ li na na pi pìi cwɔɔnrɔ piye shwɔhɔl'e pi bâra Poli ná Barinabasi na, pi tun Antiyɔshi kànhe e. Ɲyɛ Zhude pi maha mpyi Barisabasi ke, ka pi i uru ná Silasi cwɔɔnrɔ, pire shiin shuunniŋi tayyérege mpyi a pêe cìnmpyiibii dánafeebii shwɔhɔl'e. 23 Lɛtɛrɛŋi pi mpyi a sém'a kan pi á pi sà ŋkan ke, yi mpyi a sémɛ ur'e na:
«Wuu cìnmpyiibii dánafeebii pi à fworo supyishiŋi sanŋi i ná pi ɲyɛ Antiyɔshi kànhe ná Siri kìni ná Silisi wuuni i ke, wuu fwù na ɲyɛ yii na. Wuu pi ɲyɛ Yesu tùnntunmpii ke, wuu ná dánafeebii kuruŋke kacwɔnribii pi à ŋge lɛtɛrɛŋi tun yii á. 24 Wuu à lógo na pìi na ɲyɛ a yîri naha wuu yyére mà kàr'a sà yii yákilibii wùrugo ná jwumpe p'e fo mà yii funɲyi pyi y'à pɛn, mà li ta wuu bà pi à pi tun mɛ.
25 Lire kurugo wuu pun'à wwɔ̀ a tɛ̀ɛn maa bɛ̂ li na, si pìi tun yii á, mà bâra wuu ntàannamacinmpyiibii Barinabasi ná Poli na. 26 Pire shiin shuunniŋ'à piye kan wuu Kafooŋi Yesu báaraŋ'á fo na ŋko si mpɔ̂ɔn pi múnahigil'e. 27 Wuu à Zhude ná Silasi tun mà bâra pi na, ɲje wuu à jwo sémɛŋi i ke, pire yabilimpii sí yire jwo yii á.
28 Kile Munaani à ndemu cyêe wuu na, ka wuu u ɲɛɛ li na ke, lire li ɲyɛ, wuu ɲyɛ a yaa wuu tugure tabɛrɛ tɛ̀gɛ yii ɲuŋ'i, ná ɲcyii kapyaagii bà mɛ. Wuu sí yi jwo n‑waha yii á, 29 yii àha raa yasunɲyi kyaare kyàa mɛ, yii àha raa sìshange lyî mɛ, yatɔɔge k'à kwû mà ta sìshan ɲyɛ a fworo k'e mɛ, yii àha kuru kyaare kyà mɛ, yii láha jacwɔɔre na. Yii aha láha cyire karigii mpyiŋi na, lir'à ɲwɔ. Wuu fwù ɲyɛ yii na.»
30 Ɲyɛ ka pi i pi yaha pi à kàre. Pi à sà nɔ Antiyɔshi kànhe e ke, maa dánafeebii bínni, maa lɛtɛrɛŋi kan pi á. 31 Ka pi i u kâla, yɛrɛyi jwumpe pu mpyi u e ke, puru jwumpe mpyi a sàa pi funɲyi táan. 32 Zhude ná Silasi u ɲyɛ Kile tùnntunmpii ke, ka pire si yɛrɛyɛ niɲyahaya kan cìnmpyiibii dánafeebil'á, maa màban le pi e Kile kuni i, 33 maa ntɛ̀ɛn wani mà tère pyi ná pi e. Lire kàntugo ka dánafeebii si jwó le pi á, maa pi tùugo. Cyage e pi mpyi a yîri ke, ka pi i núr'a kàre wani pi tunveebii yyére. [ 34 Ka Silasi si li lwɔ́ uye funŋ'i si ntɛ̀ɛn Antiyɔshi kànhe e.]
35 Ka Poli ná Barinabasi si tère pyi Antiyɔshi e. Sùpyire tabɛrɛ niɲyahara mpyi a bâra pi na, pi i sùpyire kâlali, maa Kafooŋi jwumpe yu pi á, puru pu ɲyɛ Jwumpe Nintanmpe.
Poli ná Barinabasi à láha piye na
36 Lire kàntugo ka Poli si Barinabasi pyi: «Wuu à Kafooŋi jwumpe jwo kànyi ɲjemu na ke, wuu núr'a shà wani, wuu sà dánafeebii kàanmucya kampyi pi wá na sì yyaha na Kile kuni i.»
37 Mà pi yaha pi i ŋko raa núruli, Yuhana pi maha mpyi Marika ke, Barinabasi la mpyi uru si ŋkàre ná pire e. 38 Ka Poli si jwo na u ɲyɛ a yaa u kàre ná pire e mɛ, ɲaha na yɛ mà pire yaha Panfili kùluni i, u à núru pire fye e, u saha ɲyɛ a pire tɛ̀gɛ pi báaraŋi na mɛ. 39 Ɲyɛ ka li i mpyi jwuɲyahama pi shwɔhɔl'e fo ka pi i láha piye na. Ka Barinabasi si Marika bâra uye na, ka pi i jyè bakwɔɔge e, mà kàre Sipiri kìni i. 40 Poli wi ke, ka uru si Silasi bâra uye na. Ka dánafeebii si jwó le pi á, maa pi kyaa le Kile cye e, bà Kafooŋi si mpyi si ɲwɔ pi na, si pi tɛ̀gɛ mɛ. 41 Lire kàntugo ka pi i ŋkàre Siri kìni i, maa yîri wani mà kàre Silisi kùluni i. Lire tooy'e, pi mpyi maha màban leni dánafeebil'e.